Tvorba, říjen-prosinec 1987 (LII/40-52)
1987-10-07 / No. 40
TÝDENÍK PRO POLITIKU/VĚDU A KULTURU cen<,2,50Kčs PROČ? (o novém filmu Karla Smyczka čtěte uvnitř listu) ' Snímek Josef Řezáč Vývoj naší kinematografie v posledních dvou letech určovaly především závěry XXVII. sjezdu KSSS a XVII. sjezdu KSČ, které vedení Čs. filmu vzápětí rozpracovalo na naše podmínky do oblasti tvorby celovečerních i krátkometrážních filmů, domácí distribuce i zahraničních styků, kádrové a personální práce, řízení a přestavby ekonomiky, materiálně technického zajištění a investičního rozvoje. Vývoj naší kinematografie ovlivnil také 5. sjezd Svazu filmových pracovníků SSSR, který se zásadně vyslovil pro přestavbu a určil cesty dalšího rozvoje sovětské kinematografie. První ohlasy na tento sjezd u nás nebyly jednoznačné, mimo jiné proto, že nebyly dostatečně známy veškeré podklady. Podrobné seznámení s průběhem sjezdu ukázalo, že základní směr jednání a závěry 5. sjezdu sovětských filmařů byly v souladu s generální linií přestavby, vytyčenou KSSS a v tomto směru činnost svazu ve spolupráci s Goskino pokračuje. Vývoj v sovětské kinematografii v uplynulém roce jsme pozorně sledovali a udělali jsme qpatření, aby se příslušný okruh filmových pracovníků mohl se základními dokumenty 5. sjezdu seznámit. Je nesporné, že pozitivní kvas, který přicházel ze Sovětského svazu, v různé míře ovlivňoval i naše filmové pracovníky podle toho, nakolik byli schopni a ochotni tyto myšlenky promítat do vlastní práce. Bylo to v období, kdy jsme přistupovali k prvnímu hodnocení plnění závěrů XVII. sjezdu naší strany a vstupovali do období příprav sjezdů našicli ideově uměleckých svazů. Podle mého názoru měly sjezdy našich dramatických umělců pozitivní průběh. Kritický přístup delegátů již při přípravě českého siezdu. při hodnoceni práce dosavadního vedení filmové sekce a při volbě delegátů se ukázal správným. Přitom není možné si zastírat, že kritická vystoupení některých delegátů filmové sekce k činnosti (lépe řečeno nečinnostiI ieiích dřívějších vedoucích představitelů a požadavky na vyvození programových a kádrových důsledků vyvolávaly z počátku odpor. Vedení Čs. filmu obratem navázalo konstruktivní pracovní kontakty s nově zvolenými orgány svazů. Dohodli jsme se, že spolupráce a podíl Svazu dramatických umělců na dalším rozvoji tvorby a ostatních činností kinematografie se budou co nejšířeji rozvíjet za daleko aktivnější spoluúčasti jeho představitelů. K tomu se nyní činí potřebná opatření. I v roce 1986 byla ve středu naší pozornosti filmová tvorba a realizace úkolů stanovených v rozpracování závěrů XVII. sjezdu KSČ. Byly dosaženy některé pozitivní výsledky, vznikla řada filmů, které nám dělají radost a které oprávněně zaujmou místo ve zlatém fondu naší kinematografie. Minulé období nebylo prosto ani neúspěchů a zklamání. Stav filmové tvorby v roce 1986 však nemažeme hodnotit izolovaně a vytržen? ze souvislosti. Je nutno stále vidět historické, společenské, vnitropolitické 1 mezinárodně politické vlivy, které na ni působí. V roce 1986 bylo natočeno celkem 42 celovečerních hraných filmfi, z toho 31 v českých studiích. Umělecké hodnocení, úspěchy našicih filmů v domácí distribuci i na zahraničních festivalech a výsledky filmového exportu opravňují ke konstatování, že celková bilance je v podstatě pozitivní. Mezi velmi dobré filmy, které byly v roce 1986 zařazeny do I. umělecké skupiny, je třeba uvést snímky Anto nyho šance Víta Olmera, Bloudění orientačního běžce Julia Matuly. Pěstí ve tmě Jaroslava Soukupa. Smrt krásných srnců Karla Kachyni, Vlčí bouda Věry Chytilové. Pavučina Zdenka Zaorala. Outsider Zdeňka Sírového, Krajina s nábytkem Karla Smyczka. LěYITtiilou nrtvou JarortT!t3~ Jireše, Paipilio Jiřího Svobody i Dobré světlo Karla Kachyni. Myslím lě každý, kdo nezaujatě a spravedlivě hodnotí vývoj kinematografie nejenom u nás, může souhlasit s tím, že už jen vyjmenované filmy nás opravňují Ik tomu, abychom uplynulý rok i při vědomí konstatovaných nedostatků a problémů hodnotili pozitivně. Otázkou zůstává, nakolik se podařilo v uplynulém roce plnit náš záměr stanovený v rozpracování závěrů XVII. sjezdu KSČ: aby filmová tvorba byla orientována na nejzávažnější současnou problematiku a aby došlo ke zkvalitnění úrovně tzv. průměrné skupiny natáčených filmů. Ukazuje se, že v tomto směru do budoucna zůstává ještě mnoho práce. I když jde o tvůrčí proces, který nikdy nekončí, nemůžeme se s daným stavem věcí spokojovat. Základní úkol zvyšovat úroveň filmové tvorby a v maximální míře usilovat o co mejvyšší ideově uměleckou kvalitu každého jednotlivého díla je trvalý. Tomu také odpovídají všechna Pokračování na str. 3 ČESKOSLOVENSKÝ FILM v období přestavby JIŘÍ PURŠ i