Tvorba, leden-březen 1988 (LIII/1-13)
1988-01-05 / No. 1
TÝDENÍK PRO LITERATURU, POLITIKU, KULTURU A UMĚNÍ % • Esej Vladimíra Mináče • Nevodit mladé za ručičku • 14 bodů W. W. • Cannes v Lipsku • Přestavbu nelze nařídit • Hermann Kant o literatuře NDR • Trpaslík je perspektivní • Ekologická inventura UVNITŘ LISTU: Tvorba je činnost, která přináší kvalitativně nové hodnoty. Ne tedy pouhá reprodukce, opakování a rozmělňování toho, čeho už bylo dosaženo, ale dobývání a zabydlování nových prostor, conquista práce, podmíněná mobilizací všech duchovních sil: rozumu i citu, fantazie a talentu, vědomostí i zkušeností. Ale Tvorba je také časopis, náš týdeník, který svůj rodopis odvíjí až od literárního časopisu, jejž vydával v letech 1925—1928 F. X. Salda a který byl v době perzekuce komunistického tisku dán k dispozici KSČ. Fučíkovská Tvorba, jejíž první číslo vyšlo 4. 11. 1928, se stala mluvčím politiky strany a současně časopisem pokrokové inteligence své doby. A i když byla krátce po Mnichovu zastavena, nestala se pouze mrtvým potištěným papírem. Byla a vlastně dodnes je zdrojem inspirace a živým příkladem novinářské inteligence a odvahy. Po osvobození navázala na její tradice Tvorba poválečná, vydávaná (s pětiletou přestávkou v letech 1952—1957) až do roku 1963, kdy byla sloučena s časopisem Kultura v týdeník s názvem Kulturní tvorba. V této podobě vycházela až do roku 1968, aby byla v roce 1969 obnovena jako týdeník pro politiku, vědu a kulturu znovu navazující na tradice fučíkovské Tvorby. Tvorba z roku 1969 měla 16 stran, ale jak přibývalo jejích úkolů, přibývalo i stránek a nejrůznějších příloh. Starší čtenáři Tvorby se nejspíš pamatují na měsíční přílohu LUK (literatura—umění—kritika) i na přílohu Dramatická tvorba, která byla později integrována do vlastního časopisu, jehož rozsah stoupl na 24 stran. V roce 1982 byla pověřena Tvorba dalším posláním: vytvořit a do života uvést novou literární přílohu KMEN, která měla plnit funkci zatím neexistujícího týdeníku Svazu českých spisovatelů, a současně vytvářet předpoklady pro její pozdější osamostatnění. KMEN tedy vycházel s Tvorbou věrně týden co týden po dobu šesti let. Našel svou vlastní tvář, vybudoval si silné autorské zázemí a získal značný okruh čtenářů. Tvorba byla na svůj KMEN právem hrdá, ale i to nejmilovanější dítě se musí jednou postavit na vlastní nohy. A tak v březnu loňského roku rozhodl IV. sjezd Svazu českých spisovatelů 0 tom, že od ledna 1988 začne vydávat svůj nový týdeník, stejného názvu a podobné koncepce, jaké měla 1 dosavadní příloha Tvorby. V této situaci se však ani Tvorba nemohla pouze vrátit ke své někdejší podobě a rozsahu. Vždyť společenská situace naších dnů je diametrálně odlišná od počátku sedmdesátých let, kdy probíhal ostrý zápas za konsolidaci naší kultury a celé společnosti. Dnešní úkoly mají jména Přestavba a Demokratizace. Přestavba ekonomiky a demokratizace veřejného života včetně kultury a umění. Zdánlivě nic nového pod sluncem. A přece: přeo stavba nekončí přijetím dokumentu komplexní přestavbě hospodářského mechanismu, teprve jím začíná. A demokratizace umění a kultury neskončila otevřenými a kritickými diskusemi na loňských sjezdech tvůrčích svazů, ba ani volbami jejich nových orgánů. Výstavní, ediční, honorářová a stipendijní politika, zásadová umělecká kritika, materiální a technická základna kultury a umění, výměna kulturních hodnot se zahraničím, umělecké školství, příslušné právní normy — to vše jsou okruhy otázek a problémů, o kterých se hovořilo na sjezdech a kterým chceme i nadále věnovat svou pozornost. Tvorba samozřejmě nemůže sama tyto otázky řešit, může však o nich nastolovat veřejné diskuse a z různých úhlů pohledu přinášet zasvěcené úvahy a komentáře tvůrců, řídících pracovníků, amatérů i pou-hých čtenářů, diváků a posluchačů. Tím vším může přispět k jejich urychlenému a kompetentnímu řešení, a to i ve sféře zákonodárné. Vždyť kupříkladu divadelní zákon, přijatý teprve před několika málo lety, vykazuje už dnes povážlivé nedostatky, a tolik potřebný nový zákon o kulturně výchovné činnosti, po dlouhá léta připravovaný, není dosud hotov. Ale nejde jen o kulturu a umění. Ve své vnitropolitické rubrice se chceme zaměřit i na otázky řízení a racionálního hospodaření v celé tzv. terciární sféře — ve zdravotnictví, školství, obchodu a službách, kde je stále co zlepšovat a řešit. Stejně tak jako dosud chceme věnovat soustavnou pozornost problematice životního prostředí, ale i celé oblasti společenských věd — zejména pak filozofii, historii, sociologii a psychologii. Pokud jde o zahraniční rubriku Tvorby, nebudeme se pokoušet konkurovat pohotovějším sdělovacím prostředkům ve zpravodajství, budeme však pokračovat ve svém úsilí 0 hlubší objasňování a analyzování klíčových problémů světové politiky, počínaje úsilím o odzbrojení, přes regionální konflikty až po problematiku třetího světa. Chceme také přispět ke zlepšení informovanosti o světové kultuře a umění i o tom, jak se ve světě prosazuje česká a slovenská tvorba, případně jaké bariéry se jí stavějí do cesty. Všechny tyto naše záměry a cíle sl vyžádaly i potřebné změny ve struktuře Tvorby. Počínaje tímto číslem bude mít náš týdeník opět 24 tiskových stran, přičemž prostřední dvoulist bude mít více méně naučný charakter a bude zahrnovat všechny dosavadní i některé nové typy materiálů určených k vystřihování: vědeckou přílohu, společenskovědní lexikon, malý slovníček nových vědeckých pojmů a místo, kde představujeme mladé umělce a mladé vědce, vynálezce a zlepšovatelé. Na zbývajících dvaceti stranách najdou čtenáři aktuální úvodníky, komentáře a glosy, stati a eseje, recenze a reportáže, původní i překladovou poezii a prózu, rozhovory s osobnostmi naší i světové kultury, politiky, vědy a umění, ale i s lidmi, kteří dosahují pozoruhodných úspěchů v jiných oborech lidské činnosti a současně mají své vlastní názory na realitu naší doby a nebojí se je vyslovit, dialogy mezi umělci, vědci, politiky a řídícími pracovníky, kulaté stoly a besedy, polemiky, diskuse i dopisy čtenářů a to vše — alespoň doufáme — v; čtivé podobě a v přitažlivé, nekoi ékční grafické úpravě. Naší ctižádostí je přispívat k rozvoji socialistické kultury a tím 1 k celkovému zkulturnění života nás všech. Nutným předpokladem úspěchu takového úsilí však je, aby nás také někdo četl. A samozřejmě že chceme, stejně jako chtěl svého času básník František Halas, být nejen čteni, ale i kýmsi pochváleni. Říká se však, že dobré zboží se chválí samo. Dosti tedy už předpovědí a slibů. jen o jedno se ještě chceme přihlásit: o vaše názory, o vaši čtenářskou spolupráci. Pište nám, chvalte i kritizujte nás, pokud si to zasloužíme, posílejte nám své připomínky, návrhy a přání. Vždyť Tvorba není jen naše, ale také — a vlastně především — i vašel Redakce Čí je Tvorba? Vaše! MICHAL ČERNÍK Dneska jsme slySel Něčí ruka? zdrcující odsouzení dobré knihy. Nikdo nebyl pro, nikdo nebyl proti, knoty jazyků byly staženy. Proboha, co nám to zacpává ústa? Nic se nestalo Veliký žvanec? Lhostejnost anebo strach? Naštěstí řečníkovy argumenty zapadly jako poslední mince do telefonního automatu, který nefunguje. Ze sbírky Rozečtený život (Československý spisovatel, 1987)