Vlasta, červenec-prosinec 1970 (XXIV/26-52)

1970-11-25 / No. 47

JIŽ TRADIČNÍ OSLAVY měsíce českosloven-SKO-SOVĚTSKÉHO PŘÁ­TELSTVÍ byly v letošním roce obohaceny o Dny kultury SSSR. Na tiskové besedě, která se ko­nala před jejich zahájením, in­formovala ministryně kultury SSSR soudružka Jekatěrina Furcevová, že k nám přijeli umělci ze 7 sva­zových republik, aby naši občané mohli poznat šíři a bohatost kul­turního rozvoje i pestrou paletu sovětského umění. Přijeli vynikající sólisté, k nimž patří i Ludmila Zykinovó. V su­perlativech o ní psaly americké listy, anglické, ale i polské, bul­harské, dánské a francouzské a mnoho dalších. Na svých turné na­vštívila Austrálii i Kanadu a všu­de vítězila s ruskou lidovou písní. V Japonsku ji nazvali královnou lidové písně. Zlatá deska, kterou obdržela při posledním turné po NSR, ne­ní udělována každému. Ludmila Zykinová začala svou pěveckou dráhu v Pjatnického V pondělí 9. listopadu 1970 zemřel na svém sídle v Colombey-les-deux-Églises bý­valý francouzský president generál Charles de Gaulle, který by se -22. listopadu dožil 80 let. Ve čtvrtek 12. listopadu ho vyprovodila na jeho poslední cestě celá Francie, vzdala mu hold a projevila hlubokou úctu. Do Pařiže se sjela téměř stovka předsta­vitelů států z celého světa. V čele svých de­legaci a spolu s francouzským presidentem G. Pompidouem i francouzskou vládou uctili památku zesnulého. FOTO ČT(( _ ARCH|V souboru lidových písní. Později se stala přední sólistkou Sboru rus­kých lidových písní moskevského rozhlasu a televize. Zvítězila v osmi celostátních I národních soutěžích. V poslední době obohatila svůj repertoár o staré ruské sólové obřadní písně. V letošním roce obdržela za svoji uměleckou čin­nost Leninovu cenu. Svým uměním, přirozeným vy­stupováním a šarmem získává i naše publikum pro ruskou píseň. Vítězkou letošní Pražské brusle v kategorii žen se stala naše mistryně Ludmila Bezá­­ková z Bratislavy. O jejím vítězství roz­hodlo přesné provedení povinných cvil^ů a i ve volné jízdě předstihla svým proje­vem zahraniční konkurentky. Snímek JAROSLAV SKALA Dne 25. listopadu 1970 se dožívá 75 let presi­dent Československé socialistické republiky, armádní generál Ludvík Svoboda, hrdina ČSSR a hrdina SSSR. Narodil se 25. listopadu 1895 v Hroznatíně u Třebíče. FOTO ČTK A Na pozváni předsednictva Federálního shromážděni přijela do Československa delegace Sejmu Polské lidové republiky v čele s jeho maršálkem a předsedou ústřed­ního výboru Sjednocené lidové strany Czeslawem Wy­­cechem. Na snímku: Delegace polského Sejmu zavítala mezi družstevníky v Mostě na Ostrově. Maršálek pol­ského Sejmu Czeslaw Wycech (uprostřed). FOTO ČTK - J. LOFAJ Ministryně kultury SSSR soudruž­ka Jekatěrina Furcevová na tisko­vé konferenci v Praze Ludmila Zykinová při Jednom ze svých četných vystoupeni v Čes­koslovensku ZASEDÁNÍ MOS Koncem října t. r. se konala v Praze IV. mezinárodní odborová konference pra­cujících v textilním, oděvním a kožeděl­ném průmyslu. Svolalo ji Mezinárodní od­borové sdružení, které má sídlo v Praze. Celosvětového setkání se zúčastnilo 180 delegátů odborových svazů ze 47 zemí a stovka hostí a pozorovatelů. Účastníci konference odeslali ze svého zasedání tři poselství: - Prohlášení pro delegaci Prozatimni re­voluční vlády jižního Vietnamu na paříž­ských jednáních s všestrannou podpo­rou jejich stanovisek. - Telegram presidentu Nixonovi s ostrým odsouzením agresívni politiky USA. - Dopis pracujícím textilního kombinátu Nam-dinh v jižním Vietnamu, který byl zničen americkým bombardováním a na jehož obnovení přispěl i československý federálni výbor Odborového svazu textil, oděv, kůže částkou 1 240 000 Kčs. Na závěr jednání této konference bylo jednomyslně schváleno nové složení admi­nistrativního výboru MOS a revizní komise. ČSSR je v tomto výboru zastoupena dvě­ma členy: soudružkou Marií Kabrhelovou, náměstkyní ministra práce a sociálních věcí ČSR, a ing. Emilem Škultétym, před­sedou slovenského výboru Odborového svazu TOK. Na ustavující schůzi bylo pak zvoleno předsednictvo MOS. Předsedou byl opět zvolen Antonio Molinari z Itálie a gene­rální tajemnicí Marie Kabrhelová. Krátce po zvolení požádal jsem sou­družku Kabrhelovou o rozhovor: - Jaký je váš celkový dojem z konfe­rence a které hlavni úkoly na ni byly vy­tyčeny^ V průběhu jednání jsme se sjednotili ve všech základních otázkách. To je vždy je­den z hlavních předpokladů pro úspěšný boj pracujících v národním i mezinárod­ním měřítku. Kdykoliv odbory dosáhly ví­tězství za práva pracujících, vždy tu exis­toval tento základní předpoklad. Jednota je skutečnou inspirující silou dělnické třídy. Imperialismus, kolonialismus a neoko­­lonialismus jsou tvrdými a zorganizovaný­mi třídními nepřáteli dělnické třídy a pra­cujících v kterékoliv části světa. Agresivní charakter imperialismu je stále markant­nější. Mohou náš boj zabrzdit, ale nikdy jej nemohou zastavit. Proti síle imperia­lismu stavíme naši jednotu, organizační a akční semknutost dělnické třídy, jednotné a solidární vedení bojů pracujících. Tato konference zaujala rozhodná sta­noviska a protesty proti imperialistické agresivní válce v Indočíně. Vyslovili jsme plnou solidaritu s bojem lidu Indočíny. Nemlčeli jsme ani k imperialistickým pletichám v arabském světě. Arabský lid má naše plné sympatie a podporu, pro­tože jeho věc je spravedlivá a musí zví­tězit. Je rovněž v zájmu všech pracujících, aby byl zachován mír v Evropě, aby hlav­ní otázky byly řešeny mírovými prostředky, aby došlo k urovnání nevyjasněných otá-

Next