Výtvarná Práce, 1956 (IV/1-23)

1956-01-18 / No. 1

diskuse K REORGANISACI tíSČSVU Komise pro zpracováni připomínek k návrhu stanov se v posledních týdnech zabývala všemi došlými připomínkami. Na základě činnosti komise předsednictvo ÜSCSVU připomínky denně zpracovávalo. Výsledky této práce bu­dou předloženy delegátům na III. celostátní konferenci. Tisková komise na vysvětlenou k některým dotazům, proč nejsou otiskovány všechny do­šlé připomínky, dodává toto: Rada připomínek pouze zpřesňovala jednotlivé odstavce návrhu stanov a byla proto odevzdána přímo komisi pro zpracování připomínek, protože otištění v časopise by zabralo příliš mnoho místa. Nelze zapomínat, Se Výtvarná práce není určena jen členům ŰSŰSVU, ale Se ji odebírá více neí dvakrát tolik čtenářů nevýtvarniků. Kromě toho postrádají členové v návrhu sta­nov organisační strukturu sekcí. Žádají také, aby ve stanovách byla výslovně vyjádřena možnost vytvářet tvůrčí skupiny bez ohledu na kategorisaci. Dále pak byl vysloven jedno­hlasný souhlas k připomínkám architektonické sekce střediska, jež jsou přiloženy. Byly též tlumočeny ve zkratce připomínky přípravného výboru Svazu užitého umění a průmyslového výtvarnictví, s nimiž se plně ztotožnila schůze členů této sekce střediska. V závěru bylo přikročeno k volbám členů a náhradníků, kteří budou zastupovat středisko na lednové konferenci. Připomínky I. střediska Dne 22. prosince se konala v Národním klu­bu Na příkopě plenární členská schůze stře­diska Mánes. Na programu byla diskuse o Do­pisu výboru ÜSC'SVU členům, připomínky k návrhu nových stanov a volba delegátů pro lednovou konferenci. Před tím již proběhly schůze architektonické sekce a sekce užitého uměni střediska, jejichž připomínky byly pák tlumočeny plenární schůzi. Schůze se účastnilo více než 80 členů a 60 kandidátů. V úvodu -se diskutovalo o dosavadní činnosti ÚSČSVU. Jednotliví členové tlumočili námitky proti tomu, že dosavadní výbor Svazu překro­čil své volební období a porušil tak organi­­sačni řád, aniž bylo členstvu vysvětleno, proč se tak stalo. Také návrh na přetvoření Svazu ve výběrový svaz se uskutečňuje mnohem poz­ději, než bylo určeno druhou části celostátní konference. Dále byla vznesena stížnost proti tomu, že výbor neprovedl odůvodněné převody kandidátů do stavu členů na základě návrhu výboru střediska, čímž je nejlepším mladým umělcům upíráno volební právo. Z řad mla­dých bylo poukazováno na problémy kandi­dátů a diskutovalo se o tom, že je třeba za­jistit nejlepší podmínky k tvůrčímu růstu pro talentované absolventy. Hovořilo se též o tom, zda je vhodné, aby absolventi byli zařazováni mezi registrované, nebo zda by bylo lépe, aby se stali přímo kandidáty. Jednotliví členové žá­dali, aby byla provedena kritika dosavadní činnosti ÚSČSVú, již by bylo zabráněno opa­kováni chyb v budoucím svazu. V diskusi byly jednotlivé tyto body osvět­leny. s. Fišárek za výbor ÚSČSVU zdůvodnil překročení funkčního období, dlouhé jednání o návrh stanov a konečně i to, proč výbor ne­provedl převedení kandidátů. Zařazení absol­ventů přímo do stavu kandidátů by narušovalo výběrovost Svazu. Převod je možný na základě předloženi hodnotného uměleckého díla. Na základě tčchto námitek a diskuse bylo rozhodnuto, aby členové střediska, kteří bu­dou zvoleni jako delegáti na konferenci, před­nesli zde jménem členstva všerhny námitky a připomínky, zejména pokud se týkají pro­blému mladých. V diskusi pak bylo přikroče­no k otázkám budoucího svazu a členové vy­slovili hlasováním souhlas se základními zá­sadami návrhu výběrového svazu. Při hlaso­váni o zrušeni dosavadního svazu, zrušení vý­tvarných spolků a vytvoření nového SČSVU byli pouze dva členové proti, zásady výběro­­vosti a kategorisace umělců do tři skupin byly schváleny jednohlasně. K vlastnímu návrhu stanov byly tlumočeny tyto připomínky, jež byly členstvem jedno­hlasně schváleny: Doporučuje se, aby pro kategorii registro­vaných, o niž se mluví v Dopise výboru všem členům a kandidátům ÚSČSVU, byly sliby o všestranné podpoře a zajištění též zakotve­ny ve stanovách a v organisačnim řádu. Vý­běrový svaz je vrcholnou ideovou organisací výtvarných umělců, která se skládá z členů a kandidátů. K tomu, aby byla zachována živ­ná půda, z niž by vyrůstali noví členové vý­běrového svazu, má být zřízena kategorie vý­tvarníků registrovaných při Svazu. Tito mají mít zajištěnu možnost samostatné tvůrčí prá­ce, možnost obesílat přehlídky i výstavy a po­žívat všech výhod Fondu výtvarných uměni za týchž podmínek jako členové. Registrovaní budou používat veškeré ochrany a svazových hospodářských opatřeni. Dále se členstvo rozhodlo tlumočí* požada­vek. že při rozhodováni o zařazení do určité kategorie členů kandidátů nebo registrovaných by mělo být vysloveno konkrétní, odůvodnění, aby se tak nikdo nemohl cítit ukřivděn. Zvláš­tě v prvním období to bude nutné. Dále je třeba, aby pro mezidobí, jež nastane mezi konferenci a sjezdem a kdy nebude mož­no použít ani starých ani nových stanov a or­­ganisačního řádu. byla stanovena určitá přes­ná procedurální pravidla, jimiž by se řídil pří­pravný výbor hlavně při prováděni výběrů ne­sporných členů. v PROGRAM III. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE DELEGÁTŮ ÚSČSVU III. celostátní konference delegátů ÜSCSVU, která se sejde 21. a 22. ledna 1956, bude mít tento program: , 1. Zahájení předsedou ÜSCSVU soudruhem Karlem Pokorným. 2. Zpráva o dosavadní činnosti ÜSCSVU a zpráva revisorů. 3. Referát o návrhu na ustavení výběrových svazů ve smyslu Dopisu výboru ÜSCSVU ze dne 18. listopadu 1955. 4. Diskuse k referátu. 5. Volha přípravných výborů. Kdo je delegátem na konferenci? Doplňujeme dosud uveřejněný seznam delegátů na III■ celostátní konferenci ÚSČSVU. I. krajské středisko Praha Sochař A. Lhoták, malíř K. Smíd, sochař A. Stejskal, sochař F. Radvan, malíř V. živný, arch. J. ZAzvorka. arch. C. Orimich, pním. výtvarník J. Raban, prům. výtvarník V. Fixl. IV. krajské středisko Praha Malíř V. Trefil, sochař A. Q. Adamec, ma­líř J. S-váb, malíř Č. Kafka, arch. J. Jakub, arch. K. Gavlas, prům. výtvarník J. Nušl, prům. výtvarník V. Cynibulk. V. krajské středisko Praha Malíř J. Rambousek, malíř V. Michal, malíř B. S. Urban, malíř K. Gabriel, arch. A. Miillerová. arch. J. Mayer, arch. M. Třcš­­ka. prům. výtvarník J. Kaiser, prům. vý­tvarník B. Votruba. Krajské středisko Plzeň Malíř J. Krátký. Krajské středisko Hradec Králové Malíř J. Heřman, sochař L. Zívr. Slovenská sekce Malíř V. Hložnik, sochař J. Kostka, malíř J. Alexy, malíř C. Bclan, malíř S. Bednár, malíř E. Gwerk, malíř I. Simko, malíř A. Doboš, prům. výtvarník L. Vychodil, arch. E. Bclluš, arch. J. Lacko, arch. A. Chládec­­ký, arch. V. Malinovský. Opravy z minulého čísla V seznamu delegátů II. krajského stře­diska Praha byl omylem vynechán malíř J. Pokorný. V seznamu delegátů krajského střediska České Budějovice byl místo arch. J. Vítů oznámen arch. J. Peřka, který je náhrad­níkem. V seznamu delegátů krajského střediska Liberec má být správně prům. výtvarník S. Libeňský místo Rybenský. VÍIVAENA peace 2 Připomínky V. střediska V. středisko ÚSČSVU v Praze projednalo Dopis výboru ÜSÖSVU všem členům a kandi­dátům a návrhy stanov obou nových svazů na svých členských schůzích dne 15., 22. a 29. prosince 1955. Zatím co průběh prvni schůze značně ovlivnila kritika dosavadní činnosti ústředních orgánů ÚSČSVU, prosycená silnou nedůvěrou členstva ve vedení a tedy i v před­ložený návrh reorganisace, zabývaly se obě další schůze velmi objektivně a konstruktivně návrhy otištěnými v 22. čísle Výtvarné práce. Zásadně lze konstatovati, že V. středisko vitá reorganisaci výtvarnického života, který v rámci dnešního ÚSČSVU ustrnul a znehyb­­něl ke škodě tvůrčího rozmachu našeho vý­tvarného umění. Také rozdělení na dva svazy vidi členstvo jako organisační nutnost vzhledem k rozsáh­lým úkolům, které náš nový život klade na malíře, sochaře, grafiky a pracovníky užitého uměni na jedné straně a na architekty, úzce svázané s velkými úkoly výstavby, na straně druhé. Žádáme však. aby základní a organic­ká jednota výtvarného umění byla patrná i při tomto novém uspořádání výtvarnického života a aby také bylo jasné, že v obou pří­padech jde o svazy výtvarných umělců. Za předpokladu, že si náš život a jeho úkoly co nejdříve vyžádají organisační odštěpeni i pra­covníků užitého uměni, navrhujeme, aby název prvního svazu dočasně zněl „Svaz čs. malířů, sochařů, grafiků a pracovníků užitého umě­ní", při čemž doufáme v brzké odštěpení po­sledních v samostatný „Svaz pracovníků uži­tého uměni“. Ježto všechny obory výtvarní tvorby nemají jen některé „styčné body", jak se pravi v do­pise, nýbrž máji společnou základnu, ideje a cíle, přijali a uplatňují členové našeho stře­diska návrh, aby vedle samostatných dvou (v budoucnu tří) svazů, byl vytvořen společný „Československý výbor pro výtvarné uměni", který by střežil jednotu výtvarné tvorby všech oborů a společný ideový růst všech výtvarných umělců. K tomu nás vedou nejen neblahé zku­šenosti nedávných desítiletí, ale především vědomi závažnosti situace, v níž se dnes ocitá naše architektura a její další správný vývoj. Přitom zdůrazňujeme, že nejde o orgán stře­chový, nýbrž paralelní, s vymezenou funkcí nejvyšší umělecké odpovědnosti za rozvoj vý­tvarného umění jako celku. Schůze .dále konstatovaly, že otázka očištění Svazu od neuměleckých živlů byla zásadně rozhodnuta již na II. konferenci a že proto jedním z nejzávažnějšich nedostatků činností předsednictva a ÚV Svazu je právě ta skuteč­nost, že neprovedly toto zásadní rozhodnutí II. konference. Bude nutno při analyse tohoto obdo­bí vedeni ÚSČSVU nalézti toho příčiny, neboť není sporu o tom, že neblahý současný stavy ob­ci výtvarníků, nedůvěra členstva k vedoucím orgánům, k jejich objektivnosti a uměleckým kriteriím, byly zaviněny především touto sku­tečností a isolovaností, do které se během poslední doby vedeni ÚSČSVU dostalo. Naše členstvo proto otázku isolováni neuměleckých živlů od života výtvarníků spojuje s otázkou výběrovosti budoucích svazů a s velmi závaž­nou otázkou kategorisace všech výtvarných umělců. Po obsáhlých diskusích bylo na třetí členské schůzi dosaženo většiny v otázce tři kategorií s tím, že přislušnici kategorie třetí budou organisováni ve Svazu jako čekatelé s plnými právy na pracovní, právni a sociálni ochranu a, se stejnými vztahy k Fondu jako členové a kandidáti Svazu s hlasem poradním. Dále že ve stanovách bude uloženo členům a kandidá­tům pečovali o ideový a umělecký růst čekate­lů. především mladých absolventů škol, v umě­leckých skupinách, které pokládáme za jedi­nou platformu společného uměleckého snažení. Otázka uměleckých* skupin byla předmětem nejvážnějších diskusi v souvislosti s projed­náváním otázky zrušení spolků. Členstvo sou­hlasí se zrušením spolků, avšak žádá, aby právě tyto nové umělecké skupiny převzaly tradiční a význačnou funkci spolků jako spo-léčné platformy ideového a tvůrčího zápasu umělců všech oborů o umělecký výraz a formu. Žádáme proto, aby umělecké skupiny byly zakotveny ve stanovách obou svazů a dáváme v tom smyslu přesný návrh;'také ostatni naše zásadní připomínky jsme formulovali v přes­ná znění do příslušných hlav a článků stanov a předložili vedení ÚSČSVU do konce roku 1955. Naši delegáti budou uplatňovati tato přesná zněni našich připomínek na konferenci, od níž žádáme především, aby projednala a stanovila zásadní kríterie kategorisace a aby v zása­dách schválila i organisační řády obou svazů. Jen dílo musí rozhodovat Dnešní masový zájem pracujícího lidu o umění odráží se také v aktivně stoupajícim rozvíjení umělecké složky lidové tvořivosti. Jest to nikoliv nová, ale vé všech směrech podstatně přehodnocovaná účast pracujícího člověka na umělecké práci. Problematičtějším se však jeví zájem kvan­titativně zvýšeného množství uměleckých jedinců, usilujících o uplatnění uměleckým pro­fesionálním dílem. Pokračování na str. Vojtěch Tittelbach, laureát státní ceny: Ilustrace k románu Marie Majerové: Siréna ■ (Z výstavy „10 let“)

Next