Zemědělské Noviny, leden 1971 (XXVII/1-25)

1971-01-22 / No. 18

Ročník XXVII - Číslo 18 Zásadní zdroj poznání Z krizového vývoje ve stra­ně a společnosti po XIII. sjez­du KSC vyplývají nesporné varovná a draze zaplacená poučení. V hospodářské oblasti přivodila rozkladná činnost pravicové oportunistických sil dalekosáhlé škody. Vážné osla­bení centrálního plánovitého řízení, prohlášeni plánu za pouhou „orientační směrnici“ a narušení cenového a .mzdo­vého pořádku vyvolaly inflační vlnu. která nejvíce postihla ty, jejichž příjmy sc nezvýšily. Byl rozrušen vnitřní trh. zhor­šila sc platební bilance ve vnějších ekonomických vzta­zích. Stejně vážná je i ta sku­tečnost. že pod pláštíkem „vý­robní demokracie“ probíhalo drobení výrobních hospodář­ských podniků. jednotek a oborových Byl vážně oslaben tento střední který v moderní článek řízeni, ekonomice, při vysokém zespolečenštění výrobní základny a pracovní síly má mimořádný význam. Tohoto kalného nánosu je nutno zbavit principy ekono­mické reformy schválené led­novým zasedáním ŰV KSČ v roce 1965. Považujeme je i nadále za východisko k roz­pracování ekonomické refor­my. Chtěl bych však také po­ukázat na potěšující poznání. V této nebezpečné situaci, kdy pravicové síly ohrožovaly sa­mu podstatu socialismu, nedo­šlo k rozpadu ani jednoho JZD. Principy socialistického hospodaření zakotvily i na vesnici tak hluboko, že se pra­vici nepodařilo vážněji naru­šit zemědělskou družstevní velkovýrobu. V tom smyslu je Poučení, schválené nrosineovým zase­dáním ŰV KSČ, zásadním zdrojem poznání a jednání pracovníků nejen v průmys­lových. ale i v zemědělských podnicích. Doc. dr. Josef NIKL. CSc., vedoucí Ekonomického ústavu ČSAV lunochod nocuje Moskva (čtk) - Pro so­větský měsíční robot Luno­chod 1 dnes nastala třetí mě­síční noc. Při včerejším po­sledním spojení byl lunochod připraven k přenocování. Až do 7. února bude v klidu. V této době bude řídící středis­ko přijímat pouze telemetric­ké údaje o stavu jeho agregá­tů a systémů. Za třetí měsíční den ujel lunochod 1936 metrů (celkem za tři pracovní měsíční dny urazil 3655 metrů). Našemu šéfredaktorovi Šéfredaktor našeho listu Mi­loslav Vykuka oslavil vý­znamné životní jubileum padesátiny. Mezi prvními gra­— tulanty byl i šéfredaktor Ru­dého prám M. Moc, který mu předal blahopřejný dopis. Bla­hopřáni zaslal s. Vykukovi též první náměstek ministra ze­mědělství inž. J. Nágr. Po­zdravné dopisy mu zaslali též další četní spolupracovníci z tisku. Kolektiv redakce Ze­mědělských novin svému šéf­redaktorovi ve vřelém dopise popřál k padesátinám přede­vším pevné zdraví, kterého je mu třeba do jeho další odpo­vědné práce. (zn) ■ SUŠ. DRŮBEŽI TRUS JZD Dřešin, okr. Strakonice.koupi Í VYMENÍME MELASU — 350 q za bramborové viočkv sennou moučku nebo jádro. }ZD Choru­­lice. okr. Mčlnfk. ■ ŠIKMÍ DOPRAVNÍK MRVY DM9-ZR koupi JZD Brandýs nad Labem. ■ DREVENE UPOTREBENÉ SUDY NA ZÁKVASY, škopky, sudy na naftu, ihned se skladu dodají Sbérné suroviny, n. p.. Pecky. ■ UNIVERZÁL. PODVOZEK SMUN v provozuschopném stavu koupí ihned JZD Řepín-Zivonín. okres Mélník. ■ ELEKTR. KVOČNY KE 500. vét­­šf množství, prodá ihned Drůbuž­­nictvi Xaverov závod ZVK 01, Horní Počernice. ■ PRODÁME SUPER 50. polský TEK, Bstopv vazač, nakličovadlo obilí Bios. Stroje jsou v provozu­­schupném stavu. JZD Rovné. okr. Žďár nad Sáz. ■ VYMENÍME OSOBNI VOZ WAR­SZAWA — limuzína r výr. 1989. dobrý stav, najeto 60 tis km. za Barkas 1000 - valník. Mykopro­­dukta. Praha 1. Václavské nám. 30, tel. 243710, 263439. ■ 6 DIESFL MOTORU 3 S 110, e mlátiček MAR 90. 3 mlátičky NTZ-48. 2 oddělovače zrna OZH 5. 4 velkonbjem návěsy s posuvným dnem NO 2 5. 5 samovazfl ŠVZ 183 a 244. nakladač píce NPK 160. čelně nesený řádkovat! na RS 09, ZRN 3, seci stroj A 781. závlaho­vou soupravu Diesel — převozná a rozvodným potrubím Z S 50 vše provozusch., prodá Stát. sta­tek Nový Knln. okr Příbram, tel. 9321-3. deník ministerstva zemědělství a vyzivy csr Praha, pátek 22. ledna 1971 Cena 70 hal Památná data výročí strany lem ■ 22. 1. 1918. - Pod hes­„Chceme mir; svobodu a chléb" vyvrcholila lednová generální stávka, která se rázšiřila na celé území Ra­­kousko-Uherska s požadavky uzavření míru a uznání prá­va národů na sebeurčeni. K stávkujícím Ostravska, Kla­denská, Brněnská se připoji­li dělnici Plzně a Prahy. mPozornost platí socialistické racionalizaci v|,i <■ . „ President na výstavě Pětiletka nasazuje tempo obrazů J. Zrzavého Závazky k výročí strany • Lacrum chválí zemědělce 9 Proti loňsku se výroba zvyšuje • O úkolech plánu se všemi zaměstnanci • Odstraňují se výpadky, způsobené mrazy Praha (kl) — První týdny páté pétiletky máme za sebou. Na podnicích se rozepisuje plán na letošní rok, hledají se re­zervy pro jeho splněni a překročení. Novým rysem je obzvlášt­ní důraz na racionalizační opatření, jejichž pomocí se má do­sáhnout potřebného růstu výroby a produktivity práce. Pro ná­stup do pětiletky je také charakteristický rozvoj socialistického soutěžení. Přes všechnu snahu a obětavost lidí však mnohde první dny pětiletky poznamenaly důsledky silných mrazů — především omezení v dodávkách elektřiny a plynu. V několika podnicích jsme se zeptali, jak se jim podařil start do pětiletky a jaká dě­lají opatřeni pro splnění plánu. Z Východočeského průmyslu masného v Břczhradě nám od­pověděli, že splnění plánu na rok 1971 zajišťují jednak zá­vazky k 50. výročí založení strany, jednak kolektivní pří­pravou na jeho splnění, jehož účelem je, aby každý pracov­ník, se cítil zavázán k maxi­málnímu plnění plánu. Přiro­zeně, že dělají i důsledná ra­cionalizační opatření. Plán plní, protože výkup a rovnoměrný přísun živého dobytka je za­jištěn. Ředitel základního závodu Lacrum v Hodoníně J. Kučera nám sdělil, že start do pěti­letky se jiní podařil přede­vším díky zemědělským pod­nikům, které dodaly dostatek mléka. Tak za prvních 30 dni bylo v okrese Hodonín vy­koupeno o 67 000 litrů mléka více než za stejné období lo­ni. Největší podíl na zvýšení dodávek mají JZD Čejkoviee. Mikulčice. Ratíškovice, Vno­­■rovy a Velkovýkrmna Hodo­nín. Proto talíé Lacrum vyro­bil ve srovnání se stejným ob­dobím loni o 8 tun více su­šeného mléka, o 7 tun sýrů a o 2 tuny másla. Tavených sý­rů vyrobil dokonce o 15 tun více, protože si na zvýšenou výrobu v Lacrumu opravili stroje a připravili dostatek obalů. Podnikový ředitel Jihočeské Pruty K. Mcnzel oznámil, že v jejich podniku byl vypra­cován za široké účasti pracu­jících program komplexní so­cialistické racionalizace, jehož realizací chtějí naplnit ulože­né úkoly státního plánu. Pod­nikový plán byl už rozepsán jednotlivým závodům a pro­jednán s vedoucími pracov­níky. Také start do nového roku se jim — pres některé potíže, především v zásobo­vání - energií a materiálem - podařil. Všichni pracující pod­niku se rozhodně postavili za splnění všech úkolů letošního roku. což vyjádřili v uzavře­ných závazcích. Z Pražských cukrovaru v Čakovicích náni ekonomický náměstek J. Veselý oznámil, že k zajištění splněni letošní­ho plánu mají uzavřeny smlouvy se zemědělskými pod­niky na dodávku dostatečné­ho množství cukrovky. Také jim se start do pětiletky po­dařil, protože úspěšně a včas zahájili v rafinériích Cakovi­­ce. Kostelec nad Labem a Mělník výrobu rafinády ze třtinového cukru. Podnikový ředitel Vitany Byšice J. Lutovský zdůrazňu­je, že se v podniku snaží za­interesovat na plněni plánu každého jednotlivce. Za tím účelem je rozpis státního plá­nu projednáván se všemi za­městnanci, se stranickými, od­­bbrovými i mládežnickými organizacemi. Zatím státní plán naplňují a v některých ukazatelích mírně, překračuji. V rozpisu plánu plně respek­tují opatření stanovená v in­vestiční výstavbě, přičemž pa­matují v rámci možností i na modernizaci starších provozů. Podnik i závody mají vy­pracovány plány socialistické racionalizace, jejichž včasná realizace jim umožní naplnit úkoly státního plánu ve všech ukazatelích, včetně produkti­vity práce a snižování spotře­by — zejména dovážených — materiálů. Ze spolupráce hos­podářského vedeni. ZV ROH a ZO KSC vycházejí impulsy k rozvoji socialistického sou­těžení. novátorského a zlepšo­­vatelského hnutí a soutěže 0 průkaz technika. Hospodář­ští pracovníci mají plnou pod­poru stranických, odborových 1 mládežnických organizaci. Praha (čtk) — President republiky generál L. Svoboda s chotí navštívil včera výstavu národního umělce Jana Zrza­vého v Galerii Václava Spály. Se zájmem si prohlédl obrazy a kresby z tvorby posledních let tohoto význačného předsta­vitele českého malířství. Presi­dent s chotí současně zhlédli i, exponáty 5. mezinárodního sympozia keramiky v Bechyni 1970, vystavené v téže galerii. Hospodářské plány CSSR-Mongďsko Praha (čtk) — Na závěr jednání státních plánovacích komisí CSSR a Mongolské li­dové republiky' o koordinaci národohospodářských plánů podepsali včera vedoucí obou delegací závěrečný protokol. Při jednání byly posouzeny otázky dalšího rozvoje hospo­dářské a vědeckotechnické spo­lupráce, zejména otázky tech­­nicko-ekonomické pomoci ČSSR při výstavbě a modernizaci kožedělných a obuvnických podniků, tepelné elektrárny a dokončení výstavby cementár­ny v Mongolské lidové repub­lice. ČSSR bude v Mongolsku provádět také geologickoprů­­zkumné práce. Byly rovněž odsouhlaseny vzájemné dodáv­ky základních druhů zboží na období této pětiletky. POČASÍ DNES: Zataženo, déšť, na horách sněžení. Noční teploty kolem nuly, na Moravě až +2 st. Nejvyšší denní teploty 2—4 st„ mírný jižní vítr. Slunce vychází v sobotu v 7.46 hod. a zapadá v 16.38 hod., Měsíc vychází v 5.07 hod. a zapadá ve 12,1.6 hod, Společný družstevní drůbežářský podnik okresu Benešov, který ve 13 moderních halách chová 140 000 nosnic, dodá v letošním roce 23 mil. vajec. Vedle vajíček moji pracovníci podniku v plánu do­dat na spotřebitelský stůl 1650 metráků kvalitního drůbežího masa. Na snímku: ing. F. Matějka a ošetřovatelka V. Švestková připra­vují k expedici odpoledni snůšku vajec. (Foto ČTK - K. Janus) ZE ZASEDÁNI ČESKÉ RADY ODBOROVÝCH SVAZÜ Rozvíjet péči o pracující Praha (čtk) — V Praze včera začal dvoudenní aktiv pracovníků okresních, měst­ských a krajských odborových rad a ústředních výborů čes­kých .odborových svazů, který svolala Česká rada odboro­vých svazů. Jeho cílem je sjednotit úsilí na úseku odbo­rové politiky v péči o pracu­jící. Úvodní referát měla ta­jemnice ČROS M. Růžičková. Zdůraznila, že odbory se hrdě hlásí k úkolům prosinco­vého zasedání ÜV KSČ. Při­pomněla v této souvislosti, že není většího nebezpečí v od­borové práci než sklouznout k živelnému prosazování díl­čích požadavků bez ohledu na všeobecné zájmy dělnické tří­dy. Prvním předpokladem pro to, aby se rozvíjely všechny formy péče o pracující, je usi­lovnější a intenzivnější práce, její vyšší produktivita. Dále se zabývala programy činnosti základních organizací ROH. Měly by vyjadřovat aktivizaci celé odborové orga­nizace a věcné úkoly, jako je rozvoj iniciativy k 50. výročí založeni KSČ, co se podnikne ke zlepšeni pracovního pro­středí, jak se použije prostřed­ků fondu apod. ROH má. velké možnosti, jak zlepšovat péči o pracují­cí. Formu kolektivní hmotné zai n teresovanesti před s t a v u j i fondy kulturních a sociálních potřeb v hospodářských orga­nizacích a pobídkové fondy v rozpočtových nebo příspěv­kových organizacích. Tyto fondy jsou také velkou vy­možeností ROH. Kontroly však také ukázaly, že v po­užití fondů převládal spotře­bitelský charakter. Jen ne­patrná část prostředků byla sdružována s prostředky ná­rodních výborů a na bytovou výstavbu a výstavbu škol­ských. kulturních, zdravotnic­kých a sociálních zařízení, M, Růžičková dále též kon­statovala. že zlepšování stavu péče o pracující mohou pod­statně ovlivnit kolektivní smlouvy, k jejichž uzavíráni schválila zásady vláda ČSR a ÚR ČS. ROH. Jeden z prvních Před 110 lety se narodil průkopník socialismu PANKRÁC KRKOŠKA K významným postavám na­šeho dělnického hňuti patří bezesporu průkopník socialis­mu, spoluzakladatel a první redaktor brněnské „Rovnosti1, Pankrác Krkoška. Po krachu politiky liberální buržoazie v Rakousku v roce 1879 nastoupila vláda, reakč­­ních kruhů, která zahájila perzekuci dělnického hnutí a postavila je fakticky mimo zákon. Po řadě protisocialis­tických procesů bylo téťněř celé vedení československé so­ciální demokracie uvězněno a vedoucí postavení v českém dělnickém hnutí připadlo Brnu. Perzekuce a vnitrostra­nické spory vedly k úpadku strany k rozpadu jednotné organizace, časopisy strany za­nikaly, Do čela úsilí o novou tak­tiku a obnovení jednoty stra­ny se postavil čtyřiadvacetile­­tý podučitel Pankrác Krkoška Přijal zároveň povinnost za­ložit a řídit nový sociálně de­mokratický časopis „Rovnost“. Její první číslo vyšlo 28. srp­na 1885 a neslo podtitul „list sociálních demokratů čes­kých“. Byl to první důležitě krok ke smíru. Rovnost se ú­­činně a. ipiciativně podílela na vytváření podmínek pro obnovení sociální demokracie v celém Předli tavsku. Pankrác Krkoška dal pod­nět k přeložení Marxova Ka­pitálu do češtiny a usiloval o jeho finanční zabezpečení. Považoval za povinnost so­ciální demokracie zajistit správný překlad i po obsaho­vě stránce a neponechávat tak důležitou vět buržoazňím ekopomúm. Československé so­ciální demokracii se podařilo 'tuto iniciativu splnit až v ‘ro­ce 1913 překladem pořízeným Theodorem Smeralem. Pankrác Krkoška se- narodil 22. ledna 1861 , na Josefově v Brně v rodině chudého přadláka. Ve svém dětství prožíval bídu rodiny textilní­ho dělníka a byl svědkem mo­­, hutných stávek dělnictva. Ty­to zkušenosti přiváděly mla­dého Krkošku k zamýšlení se nad postavením dělnictva k hledání východiska. Navště­a voval nejprve německou ško­lu a pokračoval na Slovan­ském gymnasiu a Slovanském učitelském ústavu, kde v ro­ce 1880 maturoval. Již za stu­dentských let měi ke studiu dělnické otázky velmi blízko. V létě 1885 své místo ve ško­le, opustil a věnoval své síly dělnickému hnutí. Pankrác Krkoška byl v tomto období jediným příslušníkem inteli- Skončilo zasedání čs.-sovětské hospodářské komise Významné hospodářské dohody • Moskva (čtk) — V budo­vě RVHP v Moskvě podepsal včera náměstek předsedy rady ministrů SSSR M. Lesečko a náměstek předsedy vlády ČSSR F. Hamouz protokol 1.0. zasedání sovětsko-českosloven­­ské mezivládní komise pro hospodářskou a vědeckotech­nickou spolupráci. Současně podepsal ministr chemického průmyslu SSSR L. Kostandov a ministr hutnictví a strojí­renství ČSSR J. Simon tri do­hody: o vzájemných dodáv­kách specializovaných výrob­ků chemického průmyslu, o výstavbě jednotky antrochino­­nú v .SSSR a o společném vý­voji elektrolvzéru na proudo­vé zatížení 500 kiloampér. M. Lesečko- ve svém proje­vu vyzdvihl aktivní účast čs. představitelů na 10. zasedání komise, což umožnilo hluboce a důkladně posoudit projed­návané otázky, sledující další rozvoj vzájemné spolupráce. F. Hamouz v projevu zdůraz­nil, že ukončené zasedání by­lo prodchnuto duchem vzá­jemného porozumění SLOVENSKÉ ZAVAZKY NA POČEST JUBILEA KSČ Vyšší dodávky mléka Bratislava (d) ’ Na krajský výbor KSČ v Bratisla­vě přichází stále více zpráv o pracovní iniciativě na počest 50. výročí vzniku KSČ. Pra­covníci Velkovýkrmny v Palá­­rikově přijali* nápř. závazek, že překročí výfobu o 1,5 miliónu korun. Dodavky mléka překro­čí o 110 000; litrů. Na statku v Gabčíkevě chtějí dojiči nad a plán dodat jío 000 litrů mléka ošetřovatelé prasnic zvýší odstav ze 16.5 na 17 selat od prasnice. - ■ Významné závazky uzavřeli též pracující: Šlechtitelského a semenářského podniku v Bra­tislavě. Dodávky mléka pře­kročí o 50 000 litrů. Je to vel­ké slovo, uvážíme-li, že už v roce 1970 dosáhli průměrně 3600 litrů mléka a na hospo­dářství Sládkovičovo dokonce průměrně 4400 litrů mléka od krávy. Jak řekl tajemník KV KSS v Bratislavě ing. Š. Junas. po­važují stranické orgány splně­ní dodávek mléka v kraji za základní a nejvýznamnější úkol v prvním roce pětiletky. V každém zemědělském pod­niku dělají opatření, aby se od­stranila jalovost plemenic, zlepšila krmná technika a oše­třování a aby se dosáhly úspo­ry ve výrobních nákladech. Opíráme se v tomto našem úsilí opět jako před lety o nej­kvalitnější dojíce, kteří už ne­jednou ukázali, že i náročné úkoly lze splnit i překročit. Ti­to lidé mají v kolektivech za­slouženou úctu a jejich slovo, příklad a povzbuzení pomohou i dalším — řekl nám ing. Š. Junas. Nežije jen v poušti Toho dne jsem se probudil časně ráno, ještě za tmy, kama­rádi dosud spokojeně spali. I když hvězdy nad Núbijskou pouští nízko na nebi stále jiskřily, přece jen bylo zřejmě jitro na dosah. Poušt kolem dokola nedozírná, posetá jen ostrůvky špinavě zelené halfy, shazovala temné stíny a oblékala se do zlatého šatu. Tiše jsem vstal a vyškrábal se na nejbližší dunu. Sotva jsem stanul na vršku, začalo se rozednivat, a za okamžik jsem ji spatřil. Tiyena co chvíli zvedla hla­­“ vu a nastražila uši proti větru, aby se pak sehnula k rozdrásanému soustu, které si přidržovala prackami. Instinktivně se mi chtělo sáhnout po pistoli — ale v tom pohybu nebyla kapka ro­zumu. Hyena na okraji pouš­tě, právě tak jako sup, je pří­slušníkem zdravotní policie, tady je její domov, tady je její přirozené působiště. Neni divu, že lidé mají k nepo­hlednému tvoru odpor. Poží­rač mrtvol. Cizopasnťk na smrti jiného. Tak se stala hyena symbolem toho nej od­pornějšího, tak se zrodil po­jem hyenismus. Jenže člověk hyena je tvor daleko odpornější než zvíře. Posuďte, zda se snad nemý­lím. Posuďte to na .pří­padu, který mi vyprávěl svě­dek a účastník mnoha po­divuhodných příhod, praž­ský kriminalista nadporučík Jan Hübschman. Detektivovo vyprávění nás vrací o patnáct let zpátky do někdejšího nočního podniku na Národní třídě, do Kosího hnízda. Podnik celkem pří-, jemný na pohled, scházela se tady ovšem někdy pestrá .spo­lečnost. a proto nebyla ani nouze o nečekané události. Tehdy — vzpomíná nadpo­ručík Hübschman — jsme hie­­dali nebezpečného zločince na útěku, chlap se drze přestro­joval a maskoval. Vymetal noční podniky, tak si byl jis­tý, že ho nechytíme. Proto jsme ten večer dělali razii v několika barech a kolem půl­noci jsme navštívili i Kosí hnízdo. Uvítal nás přeplněný pod­nik, kouř se válel po lokále jaiko koule v kulečníku, ni­kde k hnutí, kolem baru se vystavovalo pár lehkých dí­vek, ale jinak společnost hod­ně smíšená a různorodá. Naši chlapci, všichni v ci­vilu, prohlíželi doklady; razie probíhala normálně, bez Tak jsem si šel sednout k je­ho stolku na kus řeči. Povídám, že neradi obtěžu­jeme lidi, ale jdeme po pěk­ném esu, nedá se nic dělat, af se kapitán nezlobí, ten chlapík je s to přestrojit se i za důstojníka. To je něco ji­ného, kapitán na to, a ukazu­je mi legitimaci. Všechno v pořádku. Víte, nehoršete se na mne, jsem v zoufalé situaci, nikdy nepijú, ale teď... Zemřela nám sedmiměsíční holčička. Dvakrát už jsme přišli o děc­ko dřív, než se narodilo, měl jsem takovou radost a — slzy se mu objevily v očích. Bylo patrno, že se potřebu­je někomu svěřit, pozval mne k baru na koňak a tam při sklence všechno řekl. To víte, když tady konečně bylo dítě. zdravé a čilé, krás­ná holčička, točili jsme se všichni jen kolem ní. A pak nachladia - a zemřela, Ježíši Kriste, zemřela, taková malá krásná holčička, na Alenku jsme ji pokřtili, a měla du­caté tvářičky a oči jako stu­dénky. Přišlo to jako nejprudší zá-_ van větru. Den po smrti ’ Alenky k nám přijel zřízenec vzruchu a scén, jaké vidíte' z pražské patologie a že mu­­často ve filmu a ojediněle ta­ké ve skutečnosti. Tady ovšem nešlo o nějakou špe­­luňku, ale o noční zábavní podnik lepší kategorie. A pře­ce se něco stalo. Sledoval jsem cvrkot v lo­­'kále od barového pultu a tam za mnou přišel jeden z našich mládenců, a že prý támhle­ten kapitán od armády se od­mítá legitimovat a chová se trochu nevrle. To bylo dost zvláštní, protože to už musí být,' když důstojník v unifor­mě působí nějaké nesnáze, nadporučíka Hiibschmana sí odvézt mrtvolku na bez­pečnostní pitvu, je prý to na­řízeno zákonem, ano, už jsme o tom věděli od lékaře. Ulo­žili isme tedy maličké tělo do rakvičky a on ji snesl do vozu. Dneska odpoledne přivezl ten člověk děcko v rakvičce zpiět. Sotva položil maličkou na stůl, hned prohlásil, že mu­síme platit a počítal na kusu papíru účet. a když to všech­no sečetl, dělalo to 238 ko­run. Máte to stejně levnější, než kdybyste platili Pohřební službu, ušklíbl se. Připadal mi jako handlíř na trhu. A bylo mi to trapné a bylo mi smutno, říkal jsem. proč tyto náklady máme platit my, když jsme pitvu, ani převoz děcka nežádali. Jo, milej pa­ne, zase se cynicky ušklíbl, to si vyřiďte s těmi, co ten vý­nos vydali. Současně popadl mrtvé tělíčko a rozzlobeně, ja­ko by to byl kus dřeva, je hodil na postýlku. A odchá­zel. Zatmělo se mi před očima, skočil jsem po pistoli, na mou duši bych ha byl v tu ránu odpráskl jako tchoře, jen tchyně s manželkou mi v tam zabránily. Divíte se ještě, že mi takhle je? Tahle věc se mi opravdu nezdála. Řekl jsem. že se na případ podívám a podám mu (Pokračování na str. 2.) Rozvoj výrobních sil, který cha­rakterizuje současnou etapu na­šeho ekonomického vývoje, nut­ně vede k podstatnému zvýšenr nároku na úroveň řídicí práce. Moderní průmyslovou a země­dělskou velkovýrobu už nelze zvládnout jen zkušenosti prakti­ka, náhlým vnuknutím - tím, čemu obecně říkáme selský ro­zum, Tato schopnost sice ne­ztrácí svůj význam, nicméně vsbk současné potřeby rozvoje socialistického národního hospo­dářství vyžaduji především vě­deckost v řízeni. V, I, Lenin ve svých pracích často hovořil o řízeni jako o sa­mostatném vědním oboru. Kdo chce řídit - napsal - musí věc znát a být výborným administrá­torem. Žádná svědomitost, žád­ná stranická spolehlivost nemůže nahradit to, co je v daném pří­padě zejména základním - zna­lost věci. Proto také Lenin ostře odmítal tendence neuznávat a opomíjet v praxi výsledky teore­tického bádáni. Stejné tak označoval za nej­větší nebezpečí pro vedoucího pracovníka Subjektivismus. Ten lze charakterizovat jako rozho­dováni, které nevychází z přes­ného rozboru dané situace, ale z pouhých dojmů a přáni. Tako­vý způsob řízeni musí samozřej­mě dřivé či později skončit u bezvýchodných improvizací, ve slepé uličce. Každý socialistický vedoucí pracovník se však na druhé stra­ně musi řídit zásadou, že ne­uspěje, dokud jeho řidiči čin­nost nedosáhne potřebné úrovně političností, Vezmeme-li opět v úvahu Leninovy myšlenky, pak politickým přístupem rozumíme (Pokračováni na str. 2.) Leninsky i v řízení Niidpoi uéik Jan Hübschman má za sebou už přes pě let služby v SNB. (Foto B. Nouza) ne et I gence v řadách našich prů­kopníků socialismu. V srpnu 1886 odešel Pan­krác Krkoška z redakce „Rov­nosti“ z důvodů nemoci, kte­rá ho vyčerpávala. Od listo­padu 1887 byl trvale upoután na lůžko. Zemřel ve věku 27 let. (js) Předseda ČNR v smíchovské Tatře Praha (čtk) — Clen před­sednictva ŰV KSC a předse­da České národní rady E. Er­­ban navštívil včera závod CKD Tatra v Praze na Smí­chově. Po prohlídce provozů se soudruh Erban zúčastnil porady s funkcionáři KSC , a vedoucími pracovníky závo­du. Zdůraznil při ní význam těsného sepjetí KSC s dělnic­kou třídou a význam jednoty strany. -V otevřené diskusi pak slí­bil přispět v příslušných or­gánech k řešení problémů spojených s plněním význam­ných úkolů závodu, který v příštím roce oslaví 120 let svého založení. Jediná zachovaná fotografie Pankráce Krkošky Hosté z Moskvy u představitelů Prahy Praha (čtk) vítala delegace - Včera za­­moskevského městského výboru KSSS v če­le se soudruhem A. M. Kalaš­­nikovem do sídla městského výboru KSC v Praze, kde be­sedovala se členem předsed­nictva ŰV KSC. vedoucím ta­jemníkem MV KSC A. Kap­­kem. který hosty informoval o činnosti strany po prosin­covém plénu ÜV KSC, pozi­tivním přijetí jeho závěrů a iniciativě pracujících. Delegaci pak přijal také primátor dr. Z. Zuska. Při be­sedě se jednalo zejména o vý­stavbě hlavního města. Sovětští občané » Moskva, (zpravodajka čtk) — Hutník I. Ryvkin z města Nižnij Tagil napsal v dopise uveřejněném v listě „Sovet­­skaja Rossija“ k „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSC“: „Dokument jasně .po­tvrzuje. že plány kontrarevo­­lucionářů na obnovení kapi­talismu v Československu by­ly zmařeny. Zájem o CSSR je v našem městě velký a my sami děláme vše pro upevně­ní přátelství mezi národy obou zémí. K čs. bratřím cho­váme dávnou lásku a proto nás hluboce znepokojovaly krizové jevy v zemi v letech 1968-69." Další dopis je od generál­majora I. Korovjakina, čle­na ústřed. vedení Společnosti čs.-sovětského přátelství. Říká v něm mj,: „Dokument., při­jatý na prosincovém plénu ÜV KŠC, názorně objasňuje smysl a charakter událostí v letech 1968—69. My, bývalí účastníci války a osvobozová­ni, Československa, máme vel­kou radost, že KSC a čs. lid zůstali věrnými přáteli Sovět­ského svazu.“ Dvojí slzy Je mrazivé lednové ráno. Kolem budovy kanceláře JZD Tuchoraz na okrese Kolín je pusto. Ojínělé stromy, zapoce­ná okna a čerstvě napadlý sníh, nikde ani živý tvor. Kde jsou všichni? Nahodilý cho­dec podává informaci: „Dnes zasedá rozšířené představen­stvo družstva. Jděte dál, ni­koho nebudete rušit, dnes to neni o práci,“ Zasedací vyzdobená síň družstva je zaplněna do po­sledního místečka. Prostřené stoly s pohoštěním a za před­­scdnickým stolem předseda družstva Klusáček, předseda MNV Hrdlička a předseda místní organizace Vrzák člověk, kterého by tu obvyk­a le nikdo nečekal, pokladník družstva děda Hlaváček, jak mü s oblibou mladí říkají. Před dědou Hlaváčkem dár­kový koš o upomínkové dár­ky a v zasedací síni mladí družstevnici, traktoristé, lidé z dílen, z živočišné i ze za­hrady. Ne, tentokráte to neni ani schůze, ani porada — to se loučí vedení družstva a druž­stevníci se svým členem, po­kladníkem dědou Hlaváčkem, který odchází na zasloužený odpočinek, A nechce se ani věřit, že je dědovi už víc než 72 roků. Sám zakládal tohle družstvo, byl u jeho zrodu. Vzorný, přesný a poctivý po­kladník, a jeho písmo — to není jen pismo, to je umělec­ký výtvor, i když běží jen o jména družstevníků a obyčej­ná čísla. Hovoří se o tom, jaké byly počátky družstva před dvace­ti léty. A děda Hlaváček vzpomíná, jak on, jako malý chalupníček jako jeden z prv­ních, vstupoval do družstva. Jak vedl do společného kra­vina svou jedinou krávu, jak se jí nechtělo, jak se cukala, a otáčela po starém chlévě. „Tehdy,“ povídá Hlaváček, „jsem měl oči plne slz, byl jsem první, nevěděl jsem do čeho jdu, a ta kráva byla na­še živitelka. Těch dvacet let jsem byl u toho, viděl těžkos­ti a starosti, a dnes jsem se dožil, že naše Tuchoraz patří mezi velká a dobrá družstva. Tohle prostředí se stalo sou­části mého života, a i když budu na odpočinku, budu žít ve svém družstvu se svým družstvem.“ Znovu se obje­vují slzy v očích oslavence, slzy šťastného člověka, jehož si dovedli vážit! Tady v Tuchórazi začali vlastně novou věc, jak připo­míná předseda družstva Klu­sáček a předseda obce Hrdlič­ka. Nechtějí, aby obětaví a zasloužilí pracovníci jen tak odešli na odpočinek d ztratili se z družstva. Chystají pro každého druž­stevníka před odchodem na, odpočinek důstojné rozlouče­ni, upomínkový dárek jako odměnu za poctivou a oběta­vou, práci a slova uznání, pro­tože často to uznání hřeje sta­rého které člověka víc než peníze, jsou jen prostředkem-, nikoliv účelem naší práce. Chtějí, aby se každý člen družstva cítil družstevníkem az„ do konce svého života věděl, že ho jeho družstvo ne­a opustí. (šk) r

Next