Zemědělské Noviny, červen 1972 (XXVIII/127-152)

1972-06-24 / No. 147

r I D E L CASTRO NA SLAVNOSTI V PRAŽSKÉM KAROLINU Bojovat za upevnění socialismu Praha (čtk) — Přinášíme Snění projevu prvního tajem­níka ÜV KS Kuby a předse­dy revoluční vlády Kubánské republiky dr. Fidela Castra Ruze, pronesený při udělení hodnosti doktora právních věd honoris causa 22, června v pražském Karolinu. „Nejdříve bych chtěl vy­jádřit, jak vysokou čest jste mi prokázali udělením hodnos - ti doktora právních věd hono­ris causa a zároveň vyjádřit nesmírné dojetí, které v nás tento ceremoniál vyvolal. V krásných slovech, který­mi jste odůvodnili své rozhod­nutí, jste nám připomněli ce­lou etapu historie naší země. Byla to současně i etapa ži­vota všech soudruhů, kteří jsou členy naší delegace. Ho­vořili jste o našich bojích a připomněli jste nám i vrchol­ná vítězství bojů, i počátek ozbrojeného revolučního boje, kdy jsme museli před tribu­nálem vysvětlovat zásady své­ho boje. V hlavních rysech jste nám připomněli celý prů­běh kubánské revoluce až do dneška. Byli jste nesmírně laskaví, že jste jako základ pro udělení hodnosti doktora právních věd honořis causa vzali naši obhajovací řeč po útoku na kasárna Moncada. Myslíme si, že hodnota, kte­rou má tento doklad, je spja­ta s dílem celé revoluce, již začala malá skupina lidí, a která skončila jako úsilí mno­ha lidí, jako věc všeho lidu, který bojoval, přinášel oběti, přijal myšlenky revoluce za sví a současně je umožnil uskutečnit. Proto jménem to­hoto lidu, jménem všech, kte­ří se obětovali a kteří padli, i jménem všech, kteří bojo­vali a dosud bojují, přijímá­me tuto vysokou poctu. ■ DÜKAZ MOCI MYŠLENEK MARXISMU-LENINISMU Bylo by snad zajímavé zde vysvětlit, že .program Monca­­da‘ nebyl ještě socialistickým' programem, i když to byl program pokrokový. Jak už jsem kdysi vysvětlil, bylo to vyjádření vrcholných tužeb, které jsme si mohli v oné do­bě a za objektivních i subjek­tivních podmínek klást před sebe. Byli jsme však již tehdy socialisty. Měli jsme příleži­tost studovat základní díla Marxe, Engelse a Lenina. Ve skutečnosti lze říci, že revo­luční proces na Kubě je po­tvrzením mimořádné síly myš­lenek Marxe, Engelse a Leni­na. Chtěl bych zde prohlásit, že by nebylo možné ani uvažo­vat o kubánské revoluci, ani ji uskutečnit — zdálo se nám to velice těžké a mnohým do­konce neuskutečnitelné — kdy­bychom nebyli vycházeli ze­­základních myšlenek marxis­­mu-leninismu, V prvé řadě nám umožnily v podmínkách naši země naprosto jasně vi­­dět podstatu našich hospodář­ských i společenských problé­mů a jejich základní příčiny. Marxismus-leninismus nám umožnil pochopit dobu, v níž jsme žili, pomohl nám pocho­pit dějiny a historické záko­nitosti. A především jsme dí­ky tomu mohli pochopit, na jakých základech společnost spočívá a v jaké třídní spo­lečnosti žijeme, že lidstvo až do současné doby žilo v tříd­ních společnostech, pochopili jsme, kdo jsou to vykořisťova­telé a kdo vykořisťovaní, kdo jsou ti, kteří mají privilegia a ti, na které se zapomíná, kdo jsou příživníci uvnitř společnosti a kdo vytváří bo­hatství, kdo jsou skutečně utlačovaní a ti, kteří skutečně utlačují. Marxistické pojetí třídního boje nám umožnilo orientovat se jasně ve složité situaci ve světě, ve společnosti a zemi, ve které jsme žili. Žádná jiná teorie, politické učení a filo­sofie by nám neumožnily ani počáteční pochopení společ - nosti, v níž jsme žili. Zásady, o kterých hovoří Lenin ve své knize ,Stát a revoluce’ nám naprosto jasně ukázaly, v čem spočívá revo­luce nejenom pokud jde o je­jí podstatu, ale i její formy* v čem spočívá úloha strany, mas a státu v revoluci. Za revoluci byly až do té doby na Kubě, v Latinské Americe a ve velké části světa ozna­čovány i vojenské převraty, reakční hnutí, někdy dokonce i fašistická hnutí byla bur­­žoazním imperialistickým tis­kem rovněž kvalifikována ja­ko revoluční hnutí. Leninovo dílo nás poučilo o tóm, jaká má být úloha státních orgánů a jak je třeba uskutečnit re­voluci, jak potlačit diktaturu vykořisťovatelů, jak je třeba vzít do rukou státní moc a jak -nřetvořit tyto mocenské nástroje, aby sloužily vykořis­ťovaným. Tyto pravdy vypada­jí velice prostě, jsou to zá­kladní pravdy, a přitom byly podstatou úspěchu, který roz­hodoval o porážce nebo vítěz­ství revolučního boje. Tyto myšlenky orientovaly 1 náš vztah k masám a současně určily i formy boje. Důsledné uplatnění těchto zásad vedlo k vítězství revoluce i v tako­vé zemi, jako je např. Kuba, totiž v zemi málo vyvinuté, v pol-koloniální zemi, ležící blizko USA a která byla pod nesmírným ekonomickým, společenským 1 kulturním vli­vem imperialismu. Tén ovlá­dal nejen hospodářskou Struk­turu, ale i politické a kultur­ní instituce, university, sdělo-va:í prostředky, jako televizi, rozhlas, noviny, tiskárny, lite­raturu, kina apod. A to vše mělo na naši zemi nesmírný vliv. ■ MASY A REVOLUCE Náš revoluční proces nevy- Ci.uzi tedy z předběžného so­cialistického vědomí mas, ný­brž právě naopak. Subjektiv­ně vzato, existovala nespoko­jenost s chudobou a nezaměst­naností, s materiálním i mo­rální. i útlakem, ale mezi li­dem neexistovalo vědomí o příčinách tohoto stavu. Při­kládalo se v mnoha případech jiným faktorům — neschop­ným a zkorumpovaným vlá - dam, privilegovaným vrstvám, ale velké masy si ještě ne­uvědomovaly základní problé­my a příčiny své situace. Pro­to je zajímavé uvědomit si, že v kubánském revolučním procesu když byly uplatňová­ny základní principy marxis­­mu-leninlsmu, nerozvíjel se jenom třídní boj, nýbrž pro­střednictvím tohoto boje se postupně vytvářelo uvědomě - ní mas. A dospěli jsme k dneš­ní situací, kdy v naší zemi <- istuje obrovské politické, socialistické uvědomění, kdy lid jasně vidí základní pro­blémy a kde existuje tvrdý odpor proti kulturnímu, ideo­logickému a politickému vli­vu severoamerického imperia­lismu, který proti nám použil nejen diverze, nejen žoldácké nájezdy, přímé i nepřímé vý­hrůžky, ale který proti nám používal zejména ideologic­kých zbraní. Proto prohlašu­jeme, že úspěšná marxisticko-leninských aplikace zásad v zemi, jako je Kuba, byla velni obtížná, neboť k ní do­cházelo za složitých a rozpor­ných okolností. To také vy­světluje nesmírnou sílu těchto zárad a skutečnost, že uvědo­mění neroste jen ve filosofic­ké oblasti, ale stává se také nástrojem revolučního boje. Aplikujeme-li to na meziná­rodní situaci, ne na historii jedné země, ale na historii světa — je faktem, že od chví­le, kdy člověk dokázal vyro­bit svýma rukama více než potřeboval pro svůj život, za­čalo otrokářství, třídní rozdě­lení společnosti a vykořisťo­vání člověka člověkem. Bylo by 'naprosto nemožné vysvět­lit si dějiny celého světa, aniž bychom pochopili tuto skuteč­nost a tyto pravdy. V pozadi celé historie staro­věku, historie Řecka a celého Římského impéria a celých dalšich etap, středověku, ob­dobí velkých objevů, období a rozvoje obchodu, kapitalismu buržoazních revolucí až k vzniku proletariátu, a až po špučasňou "etapu Vývoje, stála třídní společnost, vyko­řisťováni člověka člověkem. V pozadí válek Římského im­péria byly přesně tytéž mate­riální a sociální příčiny, které způsobily první a druhou svě­tovou válku, v pozadi snah Římského impéria stály stejné zásady, které prosazovalo hit­lerovské Německo, když chtě­lo dobýt světa. V pozadí všech válek oněch dob byly stejné zásady jako v dnešních imperialistických válkách. Tato situace trvala tisíce let. A můžeme poukázat i na několik novějších události, které mají stejnou podstatu. V pozadí rozdělení Českoslo­venska fašismem byla stejná otázka, která stála za inter­­ver f USA ve Vietnamu. Za Zločiny spáchanými fašisty v Cesk. lovensku, např. při obrovském masakru v Udi­cích, které dojaly celý svět, stály stejné zásady jako za zločiny imperialismu ve Viet­namu, za zločinem v My-lai, který rovrtěž otřásl větem a neuvěřitelným bombardová­ním, které sé drtes ve Viet­­na i provádí. Celá lidská historie byla — jak už vysvětlil Marx — ovlá­dána vy kořist ováním člověka člověkem, antagonistickými sociálními třídami a třídním bojem. Ale jest];že lidstvo ta­ké žilo tisíce let, poznalo též vynikající příklady boje tváří v tvář vykořisťování a útla­ku, dialekticky vznikal vždy boj proti vykořisťováni a útla­ku — proto vzniklo povstání otroků v Řecku i v Římě, boj plebejců proti patricijům, boj otroků proti otrokářům, boj buržoazie proti absolutistické monarchii, boj proletariátu proti kapitalismu a boj náro­dů proti imperialismu, za své osvobození. Jenže lidé v prů­běhu tisíciletí bojovali, pod­­něcová-i stejnými společen­ský • zákony a stejnými dě­jinnými zákony, aniž by hlu­boce chápali příčiny oněch prouiémů a zákony, kterými jsou tyto společnosti ovládá­ny. ■ ZDROJ BOJOVÉ SILY REVOLUCIONÁŘŮ Naše současné období má však jisté privilegium, totiž zná a ovládá zákony, kterými se řídí vývoj, historický pro- C3S. To je velká pravda, kte­rou znají současní revolucio­náři. Je to velká výhoda znát nejvnitřnější zákony, jimiž se řídí společenský vývoj. To da­lo komunistům hluboké pře­svědčení, nesmírnou sílu. To dalo V. I. Leninovi možnost jasně vidět kupředu, jistotu a důvěru, že může být uskuteč­něna socialistická revoluce v carském Rusku a že silou mas a proletariátu ve spojení s rolníky mohou být překoná­ny všechny potižé. To dodalo hrdinství i bolševikům, boju­jícím tváří v tvář zahraniční intervenci. Ale již předtím boj mezi třídami v Evropě, ve Francii, nám ukázal hrdin­ství socialistických a komu­nistických bojovníků, a i když v Pařížské komuně ještě ne­­převládalo marxistické myšle­ní, již se zde odrážela veške­rá schopnost boje mas hrdinství, kterého je schopen a proletariát. Také současná historie je poznamenána vel­kými oběťmi. Velké příklady hrdinství v minulosti jsou inspirované marxistickými idejemi, jsou to příklady bo­jovníků, účastníků povstání v roce 1905 v Rusku ještě před Velkou říjnovou socialis­tickou revolucí, bojovníků v Maďarsku, v Německu, ve Španělsku a hrdinů interbri­­v gád, a především bojovníků poslední světové válce Hrdinství, které nemělo hra­nic, hrdinství bojovníků při obraně Leningradu, Moskvy, Stalingradu, Sevastopolu. Mi­mořádné bylo hrdinství ko­munistů ve všech evropských zemích, kteří drželi vysoko prapor boje a prapor odporu ve všoeh zemích, kteří vysoko drželi pochodeň boje za osvo­bození, a kteří umírali v ile­gálním boji nebo žalářích a koncentračních táborech. Ale můžeme se zeptat: co dodalo ■’„'»k obrovskou sílu Juliu Fučí­kovi, co mu dodalo onu sílu. statečnost, velikost a schop­nost napsat ještě v žalářní kobce onu krásnou .Reportáž psanou na oprátce’, která otřásla naším světem a inspi­rovala revolucionáře, která inspirovala i nás, kubánské bojovníky. Všichni, kteří jsme .Reportáž’ četli a vzali si ji za svůj vzor, abychom posilo­vali svého ducha tváří v tvář riziku boje. Bylo to právě to­to hluboké přesvědčení, filo­sofie a zásady marxismu-leni­­nismu, co mu dodávalo odva­hy, principy solidarity, které posílily jeho obětavost a do­volily mu, aby rád a hrdinně snesl dokonce i oběť vlastního života. ■ NOVÝ ŽIVOT KUBÁNSKÉHO LIDU Dnešní lidstvo, současná generace, má to privilegium, že žije v období, ve kterém poprvé člověk bojuje za úplné odstranění třídní společnosti, za odstranění vykořisťování člověka člověkem. Až zmizí filosofie vykořisťování a ko­­řistnictvi spolu s třídní spo­lečností, která ji zplodila, zmi­zí i války a příčiny, které je způsobují a zmizí i nesmírné utrpení, které lidstvu způso­bily. Došlo ke dramatickým kvalitativním změnám. Podivejme se např. na Ku­bu. Je to dnes socialistická země, bojující za konsolidaci socialismu. A přitom ještě před necelým stoletím existo­valo na Kubě otroctví jako ve starém Římě, kdy muži, ženy a jejich děti byli kupováni i prodáváni, trestáni a dokonce zabíjeni bez jakékoliv záruky a práva, pouze na základě to­ho, že byli vlastnictvím otro­kářů. Před necelým stoletím bylo vlastnické právo na Ku­bě podobné římskému právu. A dnes máme v naší zemi so­cialistické vlastnictví. Zmize­la nejenom nadvláda člověka nad člověkem, ale i vykořis­ťování člověka člověkem, zmi­zelo soukromé vlastnictví vý­robních prostředků, vytvořila se nová společnost, na jejímž základě bez vykořisťovatelů a vykořisťovaných se vytváří nové myšlení. ■ NAŠE IDEJE ZVlTÉZl Nikdo neměl právo se do­mnívat, že tak ohromná změ­na započatá ve světě VRSR se snadno uskuteční a že pře­rod lidské společnosti je snad­ný. Socialismus vzniká jako nový systém, v historickém vítězství nad vykořisťováním, jako příslib pro celé lidstvo. A toto vítězství nás zavazuje k dalšímu boji, protože dosud jenom část lidstva* žije v so­cialismu, protože stamilióny lidí trpí vykořisťováním kapi­talistů, imperialistů, kolonia­­listů a neokolonialistů, dokon­ce existuje ještě feudální vy­kořisťování. Současná genera­ce má proto dvojnásobný úkol — bojovat za upevnění socia­lismu, za zdokonalování socia­listických institucí a podpo­rovat též ostatní svět v jeho boji za konečné osvobozeni, podporovat zbytek světa, kte­rý dosud žije ve vykořisťová­ní. To je velký úkol naši do­by My, kubánští revolucionáři, představitelé kubánského li­du. tváří v tvář mimořádným poctám, které nám prokazu­jete, můžeme vám jenom ří­ci, že náš lid bude nadále po­dle svých sil přispívat, a na­dále věnovat svou energii bo­ji proti imperialismu. Ve spo­jení se všemi socialistickými státy v čele se Sovětským svazem, ve spojeni s hnutím za osvobození, bok po boku s vietnamským lidem budeme neúnavně bojovat, abychom splnili své revoluční a Inter­nacionální povinnosti. Použí­váme příležitosti a vyjadřuje­me zde své sympatie k česko­slovenskému lidu, k jeho stra­ně a jeho úsilí v těžkých pod­mínkách posledních let pře­konat potíže a upevnit socia­lismus v zemi i úlohu, kterou Československo sehrálo ve světě jako příklad revoluční, bojovné a hrdinské země. Zároveň vám vyjadřujeme naši solidaritu a naprostou podporu a přejeme vám co nejupřímněji další úspěchy. Naši českoslovenští bratři mohou vždy počítat s revo­lučním kubánským lidem. (Mezltltiulky Zři) 2 Zemědělské noyíciy A ZE SVETA Alexej Kosygin přijal včera v Kremlu generálního tajem­níka pákistánského minister­stva zahraničních věcí Azíze Ahmáda, který přijel do Moskvy, jako zvláštní vysla­nec presidenta Bhutta. V Budapešti skončilo dvou­denní zasedání maďarského parlamentu, jež schválilo zá­věrečný účet státního rozpo­čtu za rok 1971 a zákony o soudech a prokuratuře. Evžen Erban promluvil vče­ra na sjezdu KS Izraele, kte­rý se koná v Jaffě. Soudruh Erban je v čele delegace KSČ, jež se účastní sjezdu. Delegaci IKS přijal včera v Budapešti první tajemník ÜV MSDS János Kádár. De­legace italských komunistů, vedená Giorgio Napolitanem je v Maďarsku na studijní návštěvě. Za úspěšný označil průběh 8. zasedání mezivládní sovět­­sko-korejské poradní komise pro hospodářské a vědecko­technické otázky vedoucí so­větské delegace I. T. Novikov. Jednání probíhalo v minu­lých dnech v Pchnongjangu. Dvě umělé družice Země — Kosmos 494 a Kosmos 495 by­ly včera vypuštěny v Sovět­ském svazu. Aparatura na obou umělých družicích pra­cuje normálně. Ochotu začít jednat s pe­ruánskými úřady o obnovení diplomatických styků mezi Kubou a Peru, vyjádřila vče­ra kubánská revoluční vláda v prohlášení vydaném v Ha­vaně. Poradce presidenta USA pro otázky národní bezpečnosti Henry Kissinger odletěl z Pe­kingu. Jednání s čínskými předáky probíhalo v naprosté tajnosti. Dvoudenní stávku za vyšší mzdy a záruky proti propouš­tění zahájilo včera 1 800 000 italských zemědělských dělní­ků. Návštěva 1. Gánéhíově v Maďarsku skončila Budapešť (čtk) — Po ně­kolikadenní oficiální návštěvě v Maďarské lidové republice odjela včera z Budapešti před­sedkyně Indické republiky pa­ní Indira Gándhíová se svým doprovodem. Odpoledne, po skončení roz­hovorů v Maďarsku, uspořá­dala indická ministerská před­sedkyně tiskovou konferenci, na níž zodpověděla otázky přítomných novinářů. Ke vztahům mezi Indií a Pákis­tánem uvedla, že tato otázka je aktuální zvláště dnes, ne­boť v brzké době se se­jde s pákistánským presiden­tem Bhuttem. „Všechny pro­blémy mohou být vyřešeny, stačí jen snaha a dobrý úmysl. Jsme ochotni jednat o všech otázkách, neboť chceme nadá­le žít v míru, chceme zapo­menout na minulost, která by­la naplněna nepřátelstvím a konflikty.” Tito zpět do vlasti Varšava (čtk) — Předse­da Svazu komunistů Jugoslá­vie, president Tito, odletěl v pátek po pětidenní oficiální návštěvě v Polsku z Varšavy do Bělehradu. Jak uvedl na tiskové konferenci mluvčí pol­ské vlády, byly polsko-jugo­­slávské rozhovory otevřené a plodné, ovzduší jednání bylo přátelské. Návštěva přispěla k prohloubení dvoustranných vztahů mezi Jugoslávií a Pol­skem a k rozšíření hospodář­ské a obchodní spolupráce. I nadále výhrady Bonn (čtk) — Francouzský rninistr zahraničních věcí Maurice Schumann ukončil včera večer rozhovory v Bon­nu se západoněmeckým mi­nistrem zahraničí Walterem Scheelem a vrátil se do Paří­že. Z jeho prohlášení po skon­čení rozhovorů vyplývá, že se nepodařilo vyřešit spornou otázku mezi Francií a NSR ohledně uspořádání konferen­ce šéfů vlád rozšířeného EHS. ZASADNI MENOVÉ OPATŘENI LONDÝNA Volný kurs libry Devizové trhy v západních metropolích uzavřeny Londýn (čtk) — Britská vláda v pátek oznámila, že zavádí pohyblivý kurs libry na devizových trzích. Toto rozhodnutí znamená, že smčnný kurs britské měny nebude pevný vůči do­laru nebo jiným západoevropským měnám, ale bude se řídit tia­­bídkou a poptávkou. Britská vláda byla k tomu­to kroku donucena po týdnu zvýšeného tlaku na libru, kte­rý se projevil prodejem brit­ské měny. Je to důsledek po­kračující inflace v zemi rozšiřujících se obav, že vlá­a da bude nucena libru deval­vovat. Ministerstvo financí oznámilo, že devizové trhy v Londýně se v pátek uzavřely a zůstanou uzavřeny také v pondělí. Britská vláda doufá, že tlak na libru je spekulační a že se jí časem podaří kurs britské měny opět ustálit na předcho­zí úrovni. Avšak řada brit­ských i zahraničních odborní­ků vyslovila v posledních dnech názor, že libra neujde devalvaci, pokud se Heathově vládě nepodaří zastavit po­kračující inflaci v zemi. Někteří odborníci povaluji za možné, že k devalvaci brit­ské libry dojde už zítra. Brzkou devalvaci libry očeká­vá také mluvčí švýcarského ministerstva financí Joerg Boiler. President Nixon svolal své finanční poradce k projedná­ní situace, která vznikla po rozhodnutí britské vlády. Paříž — Opatření na pod­poru libry projedná schůzka guvernérů ústředních bank států EHS a Velké Británie, která byla svolána na dnešek do Paříže. Rozhodnuti britské vlády o pohyblivém kursu libry vyvo­lalo vážné znepokojení ve francouzských finančních a hospodářských kruzích. Francouzská vláda se na mimořádném zasedání zabý­vala otázkou zesílení valuto­vé a finanční kontroly, která by chránila frank před mezi­národní měnovou spekulací. Zasedání vlády se zúčastnil president Pompidou a minis­terský předseda Chaban-Del­­mas, Frankfurt — Západoně­­mecké ministerstvo hospodář­ství nařídilo zavření "všech de­vizových burz v NSR v dů­sledku zavedení volného kur­su britské libry a velkého po­klesu ceny amerického dola­ru. Rovněž v Itálii, v Belgii, Švýcarsku, Francií a Dánsku byly z rozhodnutí vládních míst zavřeny devizové trhy. HLAVNI UNIE VOJENSKÉ POLITIKY NSR: Snaha nadále posilovat bundeswehr Bonn (čtk) — Německá spolková republika považuje vojenskou rovnováhu v Evro­pě za předpoklad politiky u­­volňování v mezinárodních vztazích a proto bude nadále posilovat bundeswehr. Vyplý­vá to z vládního prohlášení, které včera přednesl ministr obrany Schmidt ve Spolko­vém sněmu. Ministr konstatoval, že na Východě i na Západě sílí pří­znaky ochoty k dorozumění, ale řekl, že zmírnění napětí předpokládá udržení stabilní vojenské rovnováhy a že „sou­časný poměr sil nedovoluje žádné jednostranné zmírněni vojenského úsilí“. Zachování branné povin­nosti označil Schmidt za je­dinou základnu pro zajištění personálních potřeb bundes­wehru. Trval rovněž na pří­tomnosti amerických vojsk v západní Evropě. Bonnský parlament schválil také několik zákonů, které posílí vojenský potenciál Spol­kové republiky. Vojenská služ­ba v bundeswehru bude sice zkrácena z 18 na 15 měsíců, ovšem s cílem vycvičit kaž­dým rokem nejméně o dvacet procent více branců než do­sud. Byly změněny předpisy o odvodech, takže bude rpož­­no povolávat do bundeswehru více branců než dosud. Rov­něž bvla schválena opatření ke zvýšení početního stavu poddůstojnického a důstojnic­kého sboru. NEJINTENZÍVNĚJŠÍ AKCE OD POČÁTKU KVĚTNA Tanky vlastenců útočí na Hne Saigon / Hanoj (čtk) — Ze západu, z jihozápadu a se­verozápadu útočily v posled­ních 24 hodinách jednotky Národní fronty osvobození jižního Vietnamu nepřetržitě na štít obranné linie saigon­ských vojsk kolem historické­ho města Hue. Podle zpráv agentur nasadili vlastenci i tentokrát k ofenzivním akcím tanky. Také severně od Hue kolem řeky My-chanh, kde zatím bez jakéhokoli úspěchu operují již týden oddíly saigonské ná­mořní pěchoty, nepolevuji vlastenci v bojové aktivitě, přestože na tuto oblast bez ustání nalétávají americké bombardéry a je ostřelována z lodi 7. americké flotily. Obří bombardéry B-52 shodi­ly na zmíněnou oblast za po­sledních 18 hodin celkem 1500 tun, to znamená, že každou minutu dopadlo na tento pro­stor 1,5 tuny a každou vteři­nu 25 kilogramů pum. Současnou akci vlastenec­kých bojových oddílů kolem města Hue označují agentury za nejintenzlvnější výpad od 1. května, kdy obsadili prór Vincii Quang-tri. Ministerstvo zahraničí VDR včera oznámilo, že americké letouny bombardovaly ve čtvrtek provinční centrum Hongai a další hustě obydle­né oblasti země. Ostřelovaly též raketami oblast Thanh-tri na předměstí Hanoje. Nálety si vyžádaly oběti na životech a bylo při nich zničeno mno­ho obytných domů. NIXONOVA VÝZVA KONGRESU USA První krok k odzbrojení Pentagon však žádá nové druhy strategických zbraní Washington (čtk) - President Nixon vyzval na tiskové konferenci americký Kongres, aby schválil smlou­vu mezd USA a SSSR o ome­zeni systémů protiraketové obrany a dočasnou dohodu mezi USA a SSSR o někte­rých opatřeních k omezení strategických útočných zbraní. President zdůraznil, že tyto dohody je zapotřebí schválit vzhledem k jejich podstatě a významu. Označil je za prv­ní krok ké kontrole zbrojení a na cestě k odzbrojení. Novináři se dotázali na ne­dávné prohlášení ministra obrany Lairda. že vystoupí proti dohodám o omezení stra­tegických zbrani, jestliže Kon fires neschválí prostředky na nové druhy strategických zbra­ní, které požaduje Pentagon: V této souvislosti Nixon uvedl, že schválení sovětsko­­-amerických dohod o omeze­ní strategických zbraní Kon­gresem a přijetí rozhodnutí o financováni programů vý­roby nových druhů strategic­kých zbraní jsou rozdílné o­­tázky. Odvolávaje se na to. že tyto programy vláda vyty­čila ještě před podepsáním dohod o omezení strategických zbraní. Nixon se vyslovil pro to, aby se o jejich financo­vání jednalo, až Kongres pro­jedná smlouvu a dočasnou dohodu. Severní Irsko: incidenty pokračuji Londýn (čtk) — V Sever­ním Irsku pokračují v ne­zmenšené míře incidentý, přestože podle čtvrteční ne­přímé dohody mezi radikál­ním křídlem Irské republi­kánské armády a britským ministrem Whitelawem mají být o půlnocí na pondělí za­staveny bojové akce. Velení britské armády ozná milo, že v noci na pátek bylo střelbou vojenských hlídek zasaženo nejméně 11 lidí. Nestoudná kampaň Opět krokodýlí slzy Svobodné Evropy Praha (čtk) — v posled­ních dnech rozvířily některé švédské časopisy znovu hru­bou pomlouvačnou kampaň proti ČSSR a jejím státním orgánům v souvilosti s pří­padem manželů Pořízkových. V této nestoudné protičes­­koslovenské kampani jdou tak daleko, že se dokonce odvo­lávají na informace z čs. úřa­dů, podle nichž má Anna Po­řízková začátkem října na­stoupit výkon trestu odnětí svobody. Podle dalšich „zaručených informací”, které švédskému tisku neposkytl nikdo jiný než manžel paní Pořízkové, žijící i nadále odloučen od rodiny jako emigrant ve švédsku, měla prý dokonce být paní Pořízková uvězněna již před několika dny. Krokodýlí slzy nad těmito informacemi švédského tisku začal samozřejmě ronit hned vzápětí také štvavý vysilač z Mnichova — Svobodná Evro­pa. který je náležitě v duchu svýeh smutně proslulých no­vinářských kachen opepřil na­dávkami na socialistické zří­zení v Československu. Pravda o paní Pořízkové je docela prostá, jak se o tom přesvědčuje sta a tisíce obča­nů města Prostějova, mezi ni­miž žije jmenovaná na svo­bodě, i nadále jí náš stát při­spívá na výchovu děti « Jato nám v rozhovoru v pátek od­poledne potvrdila, od nikoho, tím méně od čs. úřadů neby­la vyzvána, aby nastoupila trest, který ji byl soudem u­­ložen ještě v době, kdy v roz­poru s čs. zákony žila ve Švédsku. Lze jen litovat, že tato pravda se tak zatvrzele vy­hýbá redakcím části švédské­ho tisku, když již nelze pře­hlédnout skutečnost, že pro Svobodnou Evropu je pravda, již od vzniku tohoto vysilače, neznámým a také nevyhledá­vaným pojmem. Týká se to všech (Pokračováni ze str. 1) vyvstává další - i když ne roz­hodující - fakt, že totiž některé oddíly by potřebovaly spíše muž­ské vedeni. Navíc učitel - a ne­lze mu to zazlívat - přenáší ně­­kdy do života pionýrského oddí­lu například prvky školské kázně atd. Což nemusí být také naj­šťastnejší, Prostě, učitelé as! jediným ře­šením nemohou zůstat Bude třeba vycházet z toho, že výcho­va nejmladši generace, děti, je věci celé naší společnosti. Ať jde o kteroukoli společenskou organizaci, nemůže se zříci spo­luodpovědnosti za to, jak budou vypadat příští naša generace. Tak tedy jim náleží také tato velmi konkrétni starost s nedo­statkem pionýrských vedoucích. V minulosti se velmi osvědčily patronáty závodů, úřadů a růz­ných institucí (o vojácích nemlu­vě) nad jednotlivými pionýrský­mi organizacemi a oddíly. To je další cesta. Konečný úspěch je pak v naj­užší součinnosti všech: SSM, ostatních společenských organi­zaci, rodičů a školy, patronát­­ních závodů. A také v tom nej­důležitějším a nejzákladnějšim směru, kterým totiž je zajištění výchovy dětí v ideové pevné, so­cialisticky smýšlející řádné ob­čany. I. VOKAC i nej- SSM, I KULTURA Poslední rozloučení s L. Dostálovou Praha (čtk) — Kulturní veřejnost našeho hlavního města se včera rozloučila s velkou osobností českého herectví, národní umělkyní Leopoldou Dostálovou, nosi­telkou Rádu práce, která zemřela 17. června ve věku 93 let. Od ranních hodin přicházeli pražští občané do hlediště Národního divadla, aby se sklonili v úctě a vděčnosti před rakvi, zahalenou státní vlajkou a spočívající na ka­tafalku na jevišti. Mezi věn­­cemi a kyticemi zaujímal čest­né místo věnec rudých kvě­­tů, pocta presidenta republi­ky. Na čestné stráži se u rakve střídali členové Národního divadla. Jménem vedení ND a jeho uměleckého souboru, jménem divadelní rady mi­nisterstva kultury ČSR a pří­pravného výboru Svazu čes­kých dramatických umělců se s L. Dostálovou rozloučil národní umělec J. Dohnak Pokus o divadelního Olbrachta Cirkusák Fricek zabije člo­věka. kterého pořádně nezná, ie zatčen, vyšetřován a po­sléze propuštěn pro nedosta­tek důkazů. Vražda — zatčení vyšetřování — propuštění: tyto čtyři skutečnosti shrnují v úplnosti vše. z čeho je vy­budován děj divadelního zpra­cování Olbrachtovv novely Bratr 2ak, v Divadle S. K. Neumanna v Praze. Přesněji řečeno, jedna z jeho rovin. Ta se v inscenaci Karla Po­kojného prolíná s fiktivní ro­vinou Frickových vzpomínek, jež chtějí poukázat na po­hnutky, které Fricka přivedly k vraždě, je zapotřebí něčeho se tato fiktivní „vzpomínko­vá” rovina skládá, však po­hříchu ve své většině nemají přímý vztah k Frickovu činu, nenesou významy, jež by ten­to čin osvětlovaly a rozhoj­ňovaly naši oředstavu o něm. Taková ievištni fakta — týká se to např. celých pasáží artis­tických vvstupů — mají pouze pooisnv charakter. Informují nás o tom. iak vvpadá artis­tické řemeslo, iaká jsou jeho úskalí a sociální bída. Ale k tomu. abvchom pochopili Frickovo zoufalé odhodlání k vraždě ie zaootřebi něčeho víc. než ie vyložit pouze ja­ko produkt sociálního útlaku. V inscenaci ie jeden obraz, ienž v Olbrachtově předloze nenajdeme. Fricek v márnici vede vnitřní monolog nad mrtvolou své oběti: zabil člo­věka. který nenáviděl všech­no. co bylo jiné než on. všech­no. co ho přesahovalo. Ano. to ie v zásadě nový tón. je­hož obsahu již lépe rozumí­me. ale pro nějž marně hle­dáme ve „vzpomínkové” ro­vině nějaká opodstatnění. Ne­jsou tam. Inscenace Bratra Žaka trpí nedostatkem toho. bez čeho nám každé divadlo připadá chudokrevné — nedostatkem dramatického konfliktu. Tady ie všechno dáno jaksi pře­dem. Frickovo ponížení — a celá „vzpomínková” rovina inscenace je věnována jeho důkladnému ozřejmění — Je tak hluboké, že je Fricek ke svému činu vlastně odsouzen. Vražda Havránka není čin, jenž bv dovršoval střetnutí stupňujících . se protikladů. Také Havránek, který ve hře rovněž vystupuje, není ničím jiným, než anonymní, předem vyhlédnutá oběť. jíž není dá­na možnost bojovat o svůj osud. Proto všechna jeho po­šťuchování v hospodské scé­ně a střílení prakem do artis­tů jsou jen popisné, nedrama­tické scénv. jež jako takové jsou zbytečné. I přes tyto dramatické ne­dostatky si zaslouží Pokorné­ho adaptace Olbrachta pozor­nost. Je příkladem autorské­ho přístupu -divadelníka k li­terárnímu odkazu. Dává pod­nět. jehož cena je o to větší, oč tíživěji si uvědomujeme dnešní situaci, tak chudou na původní dramatické práce, fk Člověk, tvor bojující Ti, kteří byli přímými účast­níky Mezinárodního televizní­ho festivalu v Praze viděli v jeho průběhu řadu zajíma­vých snímků, jež se teprve za čas dostanou k řadovému di­váku. Nicméně televizní dra­maturgie na tohoto diváka ne­zapomněla a v cyklu Mezi­­národí televizní dny mu u­­možnila zhlédnout několik po­zoruhodných děl, která si své vavříny získala v některém z minulých festivalových klá­ní. Připomeňme si tu maďar­ský snímek Trýzeň smrti. Pří­běh z přístavu z produkce NDR a především pak polský film Dům, který na loňském festivalu obdržel cenu za scé­nář. Jeho síla a podmanivosť je v onom zvláštním předivu jemnosti, citlivosti a prostoty, v němž režisér Zaluski roz­víjí na první nohled všední příběh lidí. kteří se po skon­čené válce postupně nastěho­­vávají do opuštěného domu. Právě pro svou uměleckou vý­raznost je tento film nepate­­tickou oslavou života, vyzná­ním víry i lásky v člověka, který tak úporně, těžce, ale nakonec vítězně hledá své místo na’ této zemi. kde by mohl žít v míru a pokoji a byl zdrojem života dalšího. V obdobném slova smyslu, samozřejmě ve zcela jiné his­torické souvislosti, bychom o zápasu člověka za kus spra­vedlivého místa na světě a za lepší příští, mohli hovořit u příležitosti uvedení původ­ní televizní hry Jána Skalky Proces, kterou na počátek to­hoto týdne připravilo brati­slavské studio. Dramatika Já­na Skalku můžeme divákovi připomenout jinou jeho te­levizní hrou — Krompašská vzpoura, kterou jsme viděli v uplynulém roce. „Proces” je pak návratem ke krompaš­­ské tematice, návratem k to­mu. co následovalo poté, když donzěly výstřely četnických pušek a když namísto nich se své funkce ujala buržoázni státní moc v podobě justice. Na podkladě autentických ma­teriálů a se zachycením vět­šiny autentických postav na* psal tak Ján Skalka hru, kte­rá svou vzrušující dramatic­kou stavbou mohla především mladým lidem dopovědět ve­lice mnoho o době a zápasech, jejichž charakter znají jen povšechně většinou jen ze školních učebnic. Režisér I. Teren využil maximálně mož­ností. které mu scénář v po­době soudního přelíčení na­bízel a vytvořil poutavou, ideově jednoznačnou inscena­ci se skvělými výkony L. Ro­­mančíka. T. Piovarči, J. Ada­­moviče. V. Strniskové a dal­ších předních slovenských herců, kteří jsou skutečně ozdobou bratislavského studia­­(zr) Dílo V. Vančury Praha (kv) - Tvůrčímu odkazu 1 myšlenkovému po­selství významného českého komunistického spisovatele je věnována výstava Dílo Vladi­slava Vančury ve dvoraně Městské knihovny v Praze. Expozice, která byla včera slavnostně otevřena, dává možnost seznámit se s podo­bami jednotlivých vydání Vančurových děl, která mnoh­dy vyzdobili naši přední ilus­trátoři, i poznat z vystavených fotografií profil a podobu Vančurovy lidské osobnosti. Kulturní zrnka • Lidové dřevoryty. Výsta­vu bohaté kolekce vietnam­ských tradičních lidových dře­vorytů připravuje. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově. • Památce Dostojevského. V Památníku národního písem­nictví v Praze na Strahově je otevřena výstava F. M. Dosto­­jevskij 1821-1881, věnovaná odkazu tohoto velikána svě­tové literatury. • Výstava kreseb. Mladý vý­tvarník R. Erben vystavuje své kresby ve Španělské sy­nagoze v Praze 1. Výstava na­zvaná Židovské svátky je ote­vřena od 22. června. annROZHLASU A TELEVIZE SOBOTA PRAHA: 13.00 Hrajeme BSP v STS Tóniim — 13.45 Hra pro děti: Tygři kontra medvědice — 14.25 ještě jednou dokola — 15.05 Známě melódia — 15.35 Dechové hudby — 16.05 Sfastný víkend — 17.25 Plzeňáci - 17.50 Z tajných sejfů — 19.30 Páté přes deváté — 20.00 TOCR — 20.30 Z paměti pulira Bejšovce — 20.45 Cas pro písničku. HVĚZDA. Pravidelné pořady. VKV: 18.05 Podivný podzim (7) 19.00 V, Felix: Cím zraji muži (operní fraška j — 19.55 Symf. orchestr Cs. rozhlasu — 21.00 Veliká láska; verše a texty |. Kafnara. TELEVIZE: 0.30 Kompas — 9.30 Dispečer a trumpeta; 8. příběh seriálu — 10.25 Dvaapadesát ko­miků: Bratři Marxové — 11.00 Počítáni strojem — 15.00 Cvičíme — 15.30 Skoky na trampolíně — 18.30 Izobata 50; o historii ná­mořních výprav — 17.00 Mladý­ma očima — 17.55 Hrajeme pro — 18.00 Vlaštovka — 19.25 K udá lostem — 19.35 Nad dopisy — 19.50 V maďarských lesích: Ná vštěva u jelenů — 20.10 MATES: Vačer jako x cukru (k 100. vý­­roůf založeni cnkrovarn v Cerek­­vlclj — 21.30 Tom jones; an­glický film — 23.30 Francouzský zpěvák Ch. Trenet. NEDELE PRAHA: 11.00 Mnž a jeho jmé ao (4) — 13.15 Pohádka: Hestr­­man Kajetánek — 14.05 Orchestr K. Vlacha — 14.35 Muziky — 15.00 Bleší trh — 17.10 Z knihov­ny přátel — 18.00 Na pěknů na­táčku — 19.30 K. Panstovskij: Kolchida (dramatizace) — 20.20 Melodie večera. HVĚZDA: Pravidelné nedělní pořady. VKV: 17.00 Concertino Praga: přímý přenos koncertu — 19.55 Ch. W Gluck: Alcesta (opera). TELEVIZE: 8.40 Pohádkové dl­­vánky — 9.10 Adresát Známý — 10.00 Promenádní koncert — 11.00 Slavnost písni a tanců ve Svid­níku — 12.00 Magazín — 13.55 Projev Fidela Castra na mí­rové slavnosti v Houštce — 14.50 Soutěž přátel; 5. ročník televizní branné soutěže — 16.30 Cs. derby; přenos z Chuchle — 17.30 Hledáme písničky pro děti — 18.05 Děti a zvířátka — 18.40 Večerniček — 19.50 Poezie S. K. Neumanna — 20.00 Luk královny Dorotky; český film podle poví­dek V. Vančury — 21.25 Klaví­ristou se nestal; miniportrtéf houslisty B. Matouška — 22.00 Noviny. II. PROGRAM: 18.05 Večerniček — 19.05 Maupassant; . Plukovní­kovy názory (povídka) — 19.25 Filmový pořad — 19.45 Zprávy — 20.00 Vítáme vás O zvo­nečku — 21.00 O sobě a o ji­ných; 1. pořad nového cyklu je věnován L. Boháčovi — 21.25 Magazín ABB — Na závěr zprá­vy. 24. ČERVNA 1932 i

Next