Zemědělské Noviny, květen 1973 (XXIX/102-128)

1973-05-29 / No. 126

r Proti proudu Sahá-li čtenář denně po novi­nách, hledá na zahraničních stránkách, co je nového v Hel­sinkách, ve Vidni, v Paříži nebo v Moskvě. Neboť tato města již máji trvalý význam pro upevně­ni míru a spolupráce ve světě. V Helsinkách probihaji příprav­ná jednáni na realizaci konfe­rence o evropské bezpečnosti a spolupráci, ve Vidni o obou­stranném sniženi ozbrojených sil a výzbroje v Evropě, Paříž je svědkem častých vietnamsko­­-amerických jednáni a o Mosk­vě každý vi, že ve světovém or­ganismu je trvale pulsující tep­nou miru. Ale stává se, že si čtenář ob­čas přečte také něco o Bruselu, který je sídlem štábu agresivní­ho vojenského Severoatlantické­ho paktu (NATO). Nic by nena­mítal, kdyby z tohoto hlavního belgického města nevedly pro­vokační nitky po celé Evropě. Nejednou isme napsali, že stra­tégové NATO zastávají názor, že na našem kontinentě m u s i existovat určitá vojenská síla, která má různými provokacemi paralyzovat nebo aspoň ztěžovat snahy o dorozuměni mezi náro­dy. Tentokrát byla podobná pro­vokace rozehrána ve východním Středomoří, kde se konají jedno­měsíční námořní manévrv paktu NATO za účasti Řecka. Turecka, Itálie, V. Británie a USA. Avšak stratégové NATO museli při těchto manévrech spolknout hořkou pilulku. Jak bylo v tisku oznámeno, řecký torpédoborec Velos odplul z prostoru manévrů NATO a zakotvil v italském pří­stavu Fiumicino. Kapitán a 36 námořníků se prohlásili za od­půrce vojenské kliky v Aténách a požádali italskou vládu o azyl, který jim byl poskytnut. Ve vlád­noucích kruzích v Řecku nastal poplach. Jak hlási západní agen­tury několik desítek námořních důstojníků bylo v zemi zatčeno. Jejich zatčeni je uváděno do spojitosti s připravovaným pu­čem v zemi, který se podařilo úřadům odhalit, V jeho čele byli admirálové ve výslužbě K. Engol­­fopulos a J. Mineos. Oba byli minulý týden zatčeni. Tyto manévry byly načasovány na začátek zasedáni skupiny oro jaderné plánováni NATO. kt?ré skončilo před 14 dny v Ankaře. Skupina jednala o strategii a použiti taktických atomových zbrani a posuzovala nukleárni rovnováhu mezi Západem a Vý­chodem. To všechno v době, kdy bylo ve Vidni dosaženo pokroku v přípravných konzultacích o sní­ženi obrojených sil a výzbroje v Evropě a kdy i v helsinských jednáních dochází téměř každý týden k pokroku. Aby se zápa­doevropská veřejnost zmátla, tvrdi se, že je nutné zachovat si „pozice síly", které prý usnad­ňují jednáni se socialistickými zeměmi. Jiného názoru jsou národy, ži­jící v oblasti námořních ma­névrů paktu NATO. Ne náhodou převládá v jejich představách pod názvem NATO především šestá americká námořní flotila, která jako pavouk-křižák če­ká na svůj okamžik. Stačí uvést, že byla uvedena do pohotovosti při nedávném konfliktu mezi jednotkami libanonské armády a palestinskými partyzány v Li­banonu, že stále nebezpečně krouži a provokuje kolem Kypru, že děla jejích lodi v přístavu Pireus ostentativně míří na Até­ny a že se američtí námořníci v tureckých přístavech Smyrně a Iskenderu (poblíž Sýrie a Liba­nonul chovají vic než jako do­ma. Proto se např. nelze divit čtenáři, jestliže se mu nesrov­nává prohlášeni tureckého mi­nistra zahraničních věcí Bayülke­­na, že Turecko nemá zájem na použití síly v mezinárodních vzta­zích, a uvedené manévry, které se konají i v tureckých výsost­ních vodách, nebo fakt, že prá­vě v tomto Turecku je několik amerických vojenských základen. A tak NATO plni svůj pro­gram. Jednou pořádá manévry „Strong Express" no severu Ev­ropy, nyní „Driving Force“ na jihu ve východním Středomoří. Účel je jasný: aby se v době je­­jich pořádáni neustále vyvolá­valy chýry o „komunistickém nebezpečí" a aby se z tohoto pochybného kapitálu vytloukala nutnost zachovat NATO při ži­votě. Lze předem říci, že tyto plány jsou odsouzeny k nezda­ru, neboť „komunistické nebez­pečí" natrvalo zaselo mírové perspektivy do vědomí národů světa. Jiři JAKOUBEK Někteří z námořníků, jež požádali o asyl, s vlajkou lodi Velos. Vlevo l&'letý G. Antoniu, jenž je z nich nejmladší, vpravo C. Constandinis, otec dvou dětí. (Telefoto ČTK - AP) m ý & (Pokračování ze str. 1) zvládnout zákony ekonomiky vý­roby a hospodařeni stejně jqko prvky moderní agrotechniky a výživy rostlin. Ale půjde také o to zlomit v sobě netečnost i se­beuspokojení' nad tím, co jsme dosáhli. Podívejme se kolem sebe. Už dnes jsou družstva, kde se lidem ve výrobě i v životni úrovni vý­borně daří. U některých lidi je však ještě, méně zájmu o to, jak svými zkušenostmi pomoci ve výrobě ostatním a jak i doma dostat vysokou úroveň výroby přece jen o kousek dál. Cílem nemůže být ponechávat si dobré zkušenosti jen pro sebe. Přede­vším vedoucí pracovnici družstev, tu r @ ¥ n i ale také národních výborů vědi, že k jejich povinnosti patři ne­jen péče o rozvoj výroby, ale také o vše ostatní, co s výrobou a životem na vesnicích souvisí. Práce pro společnost je nej­těžší a nejsložitější prací. Je však také nejvznešenějši. Jeji ko­řen může být v tom, jak pomoci sobě i druhým rozvíjet iniciati­vu a dostat výrobu o dalši krok kupředu. I v tom, jak mezi se­bou v kolektivech a obcích lépe žít. Činnost četných brigád so­cialistické práce, poctivých lidí v družstvech, na státnich stat­cích i v podnicích zemědělských služeb naznačuje, že i na tom­to úseku již jdeme úspěšně dál. Ing. K. VANĚK 2 Zemědělské noviny Erich Honecker, první ta­jemník ÜV Jednotné socialis­tické strany Německa, zdůraz­nil na plénu ŰV SED, že NDR dosáhla velkých úspěchů v za­hraniční oblasti. Dosud navá­zala styky s 82 státy a vedou se jednání o navázání diplo­matických styků s USA. Nová argentinská vláda pre­sidenta Cámpory obnovila diplomatické styky s Kubou. Styky mezi oběma zeměmi byly přerušeny od roku 1962. Diplomatické styky včera rov­něž navázaly NDR a Argen­tinská republika. Delegace městského výboru KSČ v Praze vedená A. Kap­­kem, která je na návštěvě v Egyptě, navštívila včera oce­lářský kombinát v Heluánu, vybudovaný se sovětskou po­mocí. V Moskvě jednal člen po­litického byra ÚV KSSS a ministr zahraničí A. Gromyko s egyptským ministrem zahra­ničí dr. M. H. Zajátem zvláš­tě o situaci na Středním vý­chodě v souvislosti s nadchá­zejícím jednáním Rady bez­pečnosti o této otázce. První náměstek ministra za­hraničních věcí ČSSR F. Kraj­čír přiletěl do Sofie na přá­telskou návštěvu. Britský premiér E. Heath odcestoval na soukromou ná­vštěvu do NSR. Dnes večer se setká se západoněmeckým kancléřem W. Brandtem. Přijetím závěrečných doku­mentů skončilo v Zagorsku u Moskvy zasedání téměř 150 představitelů křesťanských cír­kví, zástupců světových eku­menických grémií a nekřes­ťanských náboženství ze všech kontinentů. Jednání zástupců sedmi ze­mí z oblasti Baltského, moře o způsobech boje proti znečiš­ťování jeho vod začalo v Hel­sinkách. Schůzky odborníků se účastní zástupci SSSR, Polska, NDR, NSR, Dánska, Švédska a Finska. Polsko mělo ke konci roku 1972 33 202 300 obyvatel. V současné době je Polsko v po­čtu obyvatel na sedmém místě v Evropě a na dvacátém ve světě. Sedmnáct lidí bylo zabito a mnoho dalších zraněno při srážce mezi policií a bezzemky u quatemalské vesnice Palo Verde, 72 kilometrů východně od hlavního města Quatemaly. Rolníci obsadili neobděláva­nou půdu velkostatkářů a od­mítli ji opustit. • PO 500 LETECH - Při opravách kaple Sv. Kříže v krakovském Wawelu byl po­prvé téměř po 500 letech ote­vřen hrob polského krále Ka­zimíra Jagelonského, který ze­mřel v roce 1482. V téměř ztrouchnivělé dřevěné rakvi byly nalezeny zbytky kostí, tkanin a královský meč a in­signie. Ostatky Kazimíra Ja­gelonského, který byl otcem pozdějšího českého krále Vla­dislava II. Jagelonského (1471 až 1516), budou uloženy do nové rakve a spočinou opět na svém původním místě. PODEPSÁNÍ PROTOKOLU Dohoda SSSR-USA doplněna Spolupráce v boji proti znečišťování moří Moskva (čtk) — Protokol doplňující sovětsko-americkou dohodu o zabránění incidentům na otevřeném moři a ve vzduš­ném prostoru podepsali sovětský admirál V. Alexejev a ame­rický viceadmirál J. YVaynell ve Fort Lesley MacNaire v USA. Dohoda byla uzavřena v květnu 1972 za návštěvy presidenta Nixona v Moskvě. „Dohoda se týká jen váleč­ných lodí a vojenských letadel SSSR a USA, jejich postupu, když se setkají na otevřeném moři,“ uvedl v rozhovoru se zpravodajem listu „Pravda“ admirál Alexejev. „Nyní jsme se rozhodli, že některé její zá­sady mají platit nejen mezi válečnými plavidly obou stran, ale také pro jejich postup vů­či osobním, nákladním, rybář­ským, vědeckým a dalším lo­dím. Jinak řečeno: válečné lo­di a také vojenská letadla se musí chovat důstojně i vůči civilním plavidlům.“ „Podepsali jsme velmi po­třebný a významný doplněk k dohodě,“ zdůraznil J. Waynell. „Po setkání představitelů So­větského svazu a Spojených států v Moskvě je nyní možné to, co se dříve zdálo nemysli­telné. Je to skvělý příklad, jak lze jednáním řešit mnohé na­še vzájemné problémy. Věřím, že návštěva generálního ta­jemníka ŰV KSSS L. Brežně­­va v USA přispěje k upevnění tohoto přístupu k mezinárod­ním záležitostem,“ řekl zpra­vodaji „Pravdy“ viceadmirál Waynell. Washington — Sovětský svaz a Spojené státy podepsa­­ly dohodu o spolupráci v boji proti znečišťování moří. Na první schůzi smíšené sovětsko­­-americké pracovní skupiny pro prevenci znečišťování moř­ských vod naftovými odpady z lodí obě strany dospěly k rozhodnutí vyměňovat si vě­deckotechnické informace stanovily perspektivní směry a další spolupráce. Sovětští a američtí spolu­předsedové skupiny vysoce ocenili význam výsledků prv­ního zasedání ve Washingto­nu. Konstatovali, že přispělo k rozvoji další spolupráce mezi SSSR a USA. SNAHA IZRAELE O ZAHRANIČNÍ INVESTICE Konference milionářů v leruzolémě Jeruzalém (čtk) — Za přítomnosti ministerské předsedkyně G. Meirové, presidenta E. Katzira a mi­nistra financi P. Sapira by­la v neděli v Jeruzalémě zahájena čtyřdenní konfe­rence k podpoře zahranič­ních investic v Izraeli. Konference, která už je třetí svého druhu od arabsko-izra­­elské války v roce 1967, se zú­častní asi tisíc podnikatelů z celého světa, především ze Spojených států. Je mezi ni­mi také americký automobilo­vý průmyslník Henry Ford II. Fordův koncern otevře v Iz­raeli závod na výrobu náklad­ních automobilů. Z Francie přijel mj. finanční magnát E. de Rothschild. Agentura AP píše, že izrael­ská vláda nabízí zahraničním investorům „řadu lukrativních možností“. Hlavní pozornost má být věnována cizím inves­ticím v izraelském státním průmyslu na výrobu chemiká­lií a fosfátů a dále výstavbě hotelů. Izraelská vláda, která věnu­je obrovské částky na vojen­ské účely, neustále stupňuje snahy o získání zahraničních investic. V r. 1967 se zahra­niční investice rovnaly částce 28 miliónů dolarů, v r. 1972 právě díky dvěma do té doby svolaným „milioqářským sjez­dům“ stouply cizí investice v izraelském národním hospo­dářství na částku 180 miliónů dolarů. I Napětí kolem Islandu Vláda hodlá urychleně revidovat smlouvu s USA Reykjavík (čtk - zn) — V posledních týdnech Island stojí v popředí současných světových událostí. Hlavní příčina: asi 30 britských rybářských lodí loví v okolí Islandu ryby pod ochranou fregat britského válečného námořnictva. Islandský ministerský před­seda O. Johannesson prohlásil v nedělním rozhlasovém inter­view, že přítomnost britských válečných lodí u islandských břehů zostřila postoj veřejnos­ti v zemi proti členství Islan­du v NATO. Dále potvrdil, že vláda hodlá urychleně revido­vat vojenskou smlouvu s USA. Jde o smlouvu o obraně z ro­ku 1951, podle které existuje na ostrově základna se 4000 americkými vojáky. O. hodlá Johannesson oznámil, že o britsko-islandském sporu o právu na rybolov jed­nat s presidentem USA Nixo­­nem, který se má 31. května sejít na Islandu s francouz­ským presidentem Pompi­­douem. Britsko-islandský spor je už předmětem jednání ra­dy Severoatlantického paktu (NATO). Podstata sporu spo­čívá v tom, že islandský par­lament jednomyslně schválil opatření vlády o rozšíření ry­bolovného pásma z 12 na 50 mil od 1. září loňského roku. Tímto krokem vláda prakticky likvidovala smlouvy uzavřené s Velkou Británií a NSR V ro­ce 1961 o 12mílovém rybolov­­něm pásmu Islandu. Podle zpráv z Londýna sílí i ve Velké Británii odpor pro­ti zásahu britského válečného námořnictva do sporu s Islan­dem. Britské týdeníky „New Statesman“ a „Tribune“ po­stup britské vlády ostře kriti­zovaly. JAK SE ZACHOVÁ NATO? Islandská vláda se obrátila na Radu NATO se žádostí, aby okamžitě přiměla britské vojenské lodě opustit island­ské teritoriální vody. Oznámil to večer ministr zahraničí Agústsson po celodenním mi­mořádném zasedání vlády. Sdělil, že vláda se rozhodla zaslat dopis předsedovi Rady bezpečnosti OSN. Brusel — Nezávisle na islandské žádosti jednala vče­ra v Bruselu o konfliktu me­zi Islandem a Británií v tzv. „tresčí válce“ Rada NATO, která je složena ze stálých zá­stupců 15 členských zemí. O jednání nebyly sděleny žádné podrobnosti. Po bruselském zasedání Splněný cíl Brusel (čtk) — Z Bruselu do Prahy odletěla delegace Čs. výboru pro evropskou bezpeč­nost, která se zúčastnila tří­denního zasedání Mezinárod­ního výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci. Její vedoucí, předseda Čs. výboru pro evropskou bezpeč­nost, rektor Karlovy universi­ty prof. dr. B. Švestka k vý­sledkům jednání Mezinárodní­ho výboru bruselskému zpra­vodaji ČTK řekl mj.: „Účastníci schůze Meziná­rodního výboru pro evrop­skou bezpečnost a spolupráci mohli s uspokojením konsta­tovat, že byl téměř splněn cíl, který si představitelé veřejné­ho mínění z různých zemí na­šeho kontinentu před několika lety stanovili. Je jím svolání vládní konference o evropské bezpečnosti a spolupráci.“ V další části rozhovoru prof. švestka velmi kladně hodnotil skutečnost, že Mezinárodní vý­bor se rozhodl aktivně se účastnit příprav a průběhu Světového kongresu mírových sil, který je svolán na říjen do Moskvy. KS Argentiny otevírá své sekretorióty Buenos Aires (čtk) — Komunistická strana Argenti­ny začala znovu otevírat své sekretariáty v Buenos Aires a dalších městech. Nový argen­tinský parlament zrušil repre­sivní zákony, mezi nimi proti­komunistický zákon, zakazují­cí činnost KS Argentiny. Po sedmi létech vojenské vlády tedy bude strana znovu půso­bit legálně. Komunistická strana Argentiny má okolo 150 000 členů. Za poslední dva roky do ní vstoupilo 40 000 lidí. Američané pocítili nedostatek benzínu New York (čtk) — Nedo­statek benzínu pocítili Ameri­čané tuto neděli. V mnoha státech USA byla zavřena vět-, šina benzínových čerpadel a ostatní stanice bud zkrátily pracovní dobu nebo prodej benzínu značně omezily. Ve zvlášť obtížné situaci byly stá­ty Kalifornie. Washington. Oregon a Montana. Největší naftařská společnost Standard Oil zavřela všech svých 700 benzínových stanic v Ohiu a omezila prodej benzínu až do prvního července. CELOSTÁTNÍ DEN DOBROVOLNÉ PRÁCE Pádná odpověď chilského lidu Santiago de Chile (čtk) — Přes dva milióny lidí se v neděli zúčastnily v Chile „Dne dobrovolné práce“. Pracovalo se v průmyslu, zemědělství, v nemocnicích i ve školách a na úpravě měst a vesnic. Brigád se zúčastnili i mi­nistři vlády Lidové jednoty a diplomati ze socialistických států. Personál čs. velvysla­nectví pracoval ve středisku pozemkové reformy nedaleko Santiaga. Chilský vicepresident C. Al­­meyda zhodnotil celostátní den dobrovolné práce jako pádnou odpověď lidu reakčním silám, které by chtěly zvrátit vývoj v Chile a rozpoutat pro­ti Allendově vládě válku. Národní politický výbor vládnoucího bloku Lidové jed­noty v Chile konstatoval, že kontrarevolučním živlům se dostává podpory ze zahraničí. Lidová jednota poukázala, že ve snaze svrhnout lidovou vlá­du „přešla reakční opozice od slov k činům“. Blok stran Li­dové jednoty vynaloží veškeré síly, aby zabránil občanské válce. Smrště a povodně Washington (čtk) — Již­ní a střední oblasti USA byly v posledních dnech postiženy větrnými smrštěmi a prudký­mi lijáky. Zahynulo při nich nejméně 23 lidí a stovky dal­ších byly zraněny. Mnoho osob se dosud pohřešuje. Rovněž hmotné škody jsou znač­né. Záplavy zničily úrodu na velkých plochách polí a na mnoha místech poškodily sil­nice a železniční tratě v ta­kovém rozsahu, že musela být přerušena doprava. • Velký požár zachvátil 24 000 akrů le­sa v bažinaté oblasti Floridy asi 50 mil od pobřežního měs­ta Naples. Hrozí nebezpečí, že se rozšíří i do obydlených okresů. Očekává se, že uhaše­ní požáru bude trvat nejméně čtyři dny. Úřady prohlásily, že příčinou požáru je umělé vy­sušovaní půdy. NAD PROBLÉMY DELIKVENCE MLADÝCH LIDf Šikmá plocha začíná u dospělých Osmnáctiletý mladík z Jablonce přepadl muže, surově ho zbil a odcizil mu 267 Kčs a hodinky. Dva sedmnáctiletí mlá­denci napadli v Bílině padesátiletého muže a oloupili ho. Sedm­náctiletý pachatel bez pracovního poměru přepadl v bytě dva­­aosmdesátiletého důchodce a ukradl mu 510 Kčs. Tři nezletilí chlapci vyzbrojení dýkou, kuchyňským nožem a nůžkami, pře­padli dva desetileté a odcizili jim 11 Kčs... To je několik málo příkladů z černé kroniky uplynulých týdnů. Dosvědčují, že trestné jednáni mladých lidí jc stále ještě problémem, kte­rému je třeba věnovat pozornost. Politická krize naší společ­nosti z konce šedesátých let citelně narušila právní vědo­mí obyvatelstva, úctu k záko­nům a ostatním závazným norrhám a pravidlům. Destruk­ce těchto hodnot vytvořila prostor pro vzedmutou vlnu protispolečenské činnosti, což se zvlášť zřetelně projevilo na vývoji kriminality Záporné ideové vlivy, jež měly v letech 1968-1989 ote­vřenou cestu, škodlivě pozna­menaly zejména část mladých lidí. Prakticky se to projevilo například tím, že vzrostl po­čet mladistvých, kteří se do­pustili různých trestných či­nů. Jejich podíl na celkovém počtu odsouzených se zvýšil. V roce 1969 soudy potresta­ly za trestné činy 6213 mla­distvých pachatelů, o rok poz­ději 7351 a v roce 1971 už 8754 pachatelů. I zde k tomu přistupují odsouzení podle zá­kona o přečinech V roce 1970 šlo o 3812 mladistvých, o rok později o 6582. Navzdory tomuto vzestupu je podíl mladistvých na kri­minální činnosti nižší než v mnoha vyspělých kapitalistic­kých zemích. Rada podnětů, které na Západě stimulují trestnou aktivitu mládeže, v so­cialistické společnosti neexis­tuje. Avšak vědomí, že dvě až tři procenta mladých lidí z příslušné věkové skupiny za­sednou ročně na lavici obža­lovaných, nutí k zamyšlení a k dalšímu stupňování boje s kriminalitou mládeže. Z rozboru trestné činnosti mladistvých v roce 1971 ply­ne, že nejčastěji se dostávají před soud pro rozkrádání ma­jetku v socialistickém vlast­nictví (1861 odsouzených) dále pro krádež, zpronevěru, a neoprávněné užívání cizí věci nebo podvod (1191 odsouze­ných). Majetkové delikty tedy zcela jednoznačně převažují. Ostatní trestné činy jsou zastoupeny méně početně, avšak jejich společenská ne­bezpečnost je značná. Tak pro ublížení na zdraví a rvačku bylo odsouzeno 1096 mladist­vých pachatelů, dalších 455 pro znásilnění nebo pohlavní zneužití, 239 pro příživnictví, 235 pro výtržnictví atd. Do­dejme, že pro trestné činy proti republice byli odsouze­ni pouze 54 mladiství. Stojí za pozornost, že zatím­co podíl mladistvých na trest­ných činech výtržnictví, pří­živnictví a ublížení na zdraví se pohybuje od 5 do 7 % všech odsouzených, u krádeží podvodů tento podíl vzrůstá a na 11 % a u rozkrádání so­cialistického vlastnictví na 13 procent. Trestná činnost, kte­rou bychom byli ochotni při­psat na účet horké mladé krve, tedy nevybočuje z prů­měru, avšak u majetkových deliktů je podíl mladistvých podstatně vyšší. Má-li být obraz trestné čin­nosti nezletilých úplný, je nutno připomenout, že ročně jsou objasněny tisíce proti­společenských činů spácha­ných dětmi do 15 let, které nemohou být soudně stíhány. A nejde jen o nějaké drobné delikty. V archívech vyšetřovacích orgánů je zachycen případ, kdy skupina jedenáctiletých až patnáctiletých dětí přepadla staršího občana, zranila ho a oloupila o 900 korun. Anebo případ mladých vandalů, kte­ří na Plzeňsku rozbili gotic­ké okno kostela a způsobili škodu asi za 50 000 Kčs. Kde hledat hlavní příčiny protispolečenské činnosti mla­distvých a dětí? Nejrůznější rozbory a studie se shodují v tom, že především v chybách a špatném příkladu dospělých, ať už jako rodičů, učitelů, spolupracovníků mladých lidí v zaměstnání nebo i jako ve­řejných činitelů. Je například zřejmé, že v rodině, kde je otec notorický alkoholik a matka víceméně prostitutka, těžko mohou z dě­tí vyrůstat zákonů dbalí ob­čané. Je pochopitelné, že když dítě vidí, že rodiče postavili chatu převážně z kradeného materiálu, bude si také plést svoje a cizí. Avšak chybovat se nemusí jen zaviněním, nýbrž i opo­menutím. Tam, kde rodiče ne­mají čas na starosti, radosti, citové a jiné problémy svých dětí, mohou jejich potomci hledat porozumění jinde. Nej­spíš je najdou u stejně osamo­ceného vrstevníka. A zde je zárodek party, která může ne­jednou skončit na lavici obža­lovaných. V našich společenských pod­mínkách mladým lidem ne­chybí základní životní potřeby a leckdy mají, nač si vzpome­nou. Co je tedy vede na cestu majetkových deliktů? Zřejmě i rodinná atmosféra, v níž jsou věcné hodnoty povýšeny na cíl všeho snažení a měřít­ko prestiže. Rodiče mohou protispole­čenskou činnost svých dětí zpravidla odhalit už v zárod­ku podle toho, že si děti žijí na „vysoké noze“. Když však v Praze 5 chlapci a děvče ve věku od 11 do 16 let uloupili v jednom bytě částku 40 000 korun a během dvou měsíců ji stačili takřka celou utratit, pak je s podivem, že si toho rodiče nepovšimli. Nemalá část odsouzených mladistvých je bez pracovní­ho poměru a nechává se živit rodiči, pokud si vůbec pro­středky na živobytí neobstará­­vá nezákonnou činností. Rodi­če, kteří živí mladého člově­ka a nechávají ho týdny, mě­síce, ba celé roky profiákat čas, nesou vážnou spoluodpo­vědnost za protispolečenské počínání svých dětí. Nejde ovšem jen o samotné rodiče. Zkušenosti napovídají, že trestná činnost mládeže je v úzkém vztahu k docházce do školy i k učebnímu a pra­covnímu poměru. Přesto se záškoláctví nevěnuje dostateč­ná pozornost, a to leckdy ani ve veřejných orgánech. V jednom okrese zazname­nali za školní rok 40 350 ne­omluvených vyučovacích ho­din, avšak národní výbory se zabývaly pouze 15 nej vážněj­šími případy záškoláctví. Jak je známo, v loňském roce se po řadě let nepřízni­vého vývoje kriminality po­dařilo její vzestup zastavit. Počet trestných činů a přeči­­nů nejenže už nevzrostl, ale dokonce o něco poklesl. Zvlášť je potěšitelné, že se podařilo snížit delikvenci mladistvých. Přispěla k tomu zlepšená práce orgánů trestního stíhá­ní, rozvoj činnosti Socialistic­kého svazu mládeže i účinněj­ší působení všech orgánů a institucí, které se zabývají vý­chovou mladých lidí. Pozitivní úlohu sehrálo prohloubení vý­chovného procesu ve škole a bezpochyby i sebekritické za­myšlení mnohých rodičů, kte­ří brali 6vé povinnosti vůči dětem na příliš lehkou váhu. V příznivé atmosféře ros­toucí společenské angažova­nosti širokých vrstev obyva­telstva, jak ji nedávno kon­statovaly okresní konference KSČ, máme dobré předpokla­dy k tomu, abychom po loň­ském poklesu trestné činnosti mladých lidí na tento vývoj navázali a delikvenci mládeže ještě výrazněji potlačili, (es) Bomba do domu Belfast (čtk) - Pět děti a jedné belfastské katolické rodiny bylo v noci na včerej­šek převezeno se zraněními do nemocnice po výbuchu bom­by vržené do jejich domu. Ro­dina bydlela v převážně pro­testantské čtvrti v západním Belfastu. Policie oznámila, že atentát spáchali protestantští pravicoví extremisté. Výbuch strhl přední stěnu domku v místech, kde v ložnici spalo pět dětí ve věku od jednoho do sedmi let. Matka děti utrpěla rovněž zranění. Hon no narkomany Londýn (čtk) -? Britská policie zatkla v neděli v hrab­stvích Cornwall a Devon v jihozápadní Anglii 69 lidí po­dezřelých z pašování a pro­deje drog. Policie zabavila omamné jedy v hodnotě 100 000 liber. Operace proti pašerá­kům a šiřitelům drog, kterou provádí na 300 britských po­licistů, bude pokračovat celý týden. Série neštěstí Praha (z) — Při výbu­chu na dole Don Evaristo v. mexickém státě Coahuila za­hynulo v sobotu šest horníků. Jedenáct dalších bylo zraně­no. • Deset jihokorejských chlapců ve věku od sedmi do čtrnácti let doplatilo v neděli na následky hry s výbušnina­mi. Všichni při explozi svých nalezených „hraček“ zahynuli. • Devět osob zahynulo při srážce dvou autobusů a ná­kladního auta u kolumbijské­ho města Barranquilla. Dal­ších 35 osob bylo zraněno. KSfl ZÁ KULTUROU A ZÁBAVOü] TÝDEN OD 4. » DO IU. li. 1973 PRAHA, Národní divadlo: Po 19 Libuše (PJ), Üt 19 a N 14 Amfí­­tryon, St 19 Děti slunce, Üt 19 a So 14 Hubička, Pá 18 Valkýra, So 19 Zkroceni zlé ženy, N 19 |ejl pastorkyňa. Smetanovo: Po 19 Arabella (PJ), Út a Ct 19 Romeo a Julie, St 19 Piková dáma, Pá 19 Turandot, So 14 Prodaná nevěsta, 19 Eugen Oněgin, N 14 Příhody lišky Bys­­troušky, 19 Arabella. Komorní divadlo: Po a Üt Bílá nemoc, Üt Útulný domov, St Roz­hodně správná koupel, Pá Labuti píseň-Orchestr, So Jsem špatná, špatná ženská, N nehraje. ABÜ: Po nehraje, Üt já, k čertu žtju rád, St Korunní svědkyně, ÜI Rozhodně nesprávné okno, Pá BabtCka hodně četla, So a N Kan­tor Barnabáš a žáci darebáci. Na Vinohradech: Po a So Lou­pežník, Üt a Üt Valentin a Valen­tina, St 15 a 19.30 Zlatý kočár, Pá Domy pana Sartoria, N ne­hrá je. Hudební divadlo v Karlině: Po a N nehraje. Ol a St Španělská vyzvědačka, Üt a Pá Král tuláků, So Loď komediantů. Hudebnf v Nuslích: Po a N ne­hraje. Üt, St, Üt a Pá Tulák John. E. F. Buriana: Po 10 a St 15 Veselé paničky wtndsorské, Po 20 Koncert skupiny Üt Spolupracovníci, Rangers-Plavci, Üt a N ne­hraje, Pá 19 Peer Gynt, So Za­stávka. Realistické divadlo: Po 17.30 Hamlet, Üt a Pá 19 Hvězda jmé­nem Praha, St 19 Výnosné místo, Üt 19 Salón paní Tellíerové, So 19 Člověk nikdy neví, N nehraje. S. K. Neumanna: Po, Üt a St na zájezdu. Üt Tobě hrana zvonit ne­bude, Pá Üfad, So Muž na talíři, N nehraje. Na zábradlí: Po a Üt Hana He­gerová 72, St Nora, Üt, Pá a So Les, N nehraje. Rokoko: Po a Üt Hana a Petr Ulrychovi, St a Üt Dlouho, dlou­ho spím, Pá a So Koncert skupiny Modrý efekt. N nehraje. Üinoherní klub: Po a St Hodi­nový hoteliér. Üt Strýček Váňa, Üt Na dně, Pá Piknik, So Poprask na laguně, N Revizor. Semafor: Po a Ot Zázrak, St Za­věste, prosím, volá Semafor. Üt a Pá Kvtlre, So a N Zuzana v lázni. Laterna magika: Út, St a čt 20, Pá So a N 17 a 20 Revue z bedny. Maringotka: Üt a St Duchové na statcích Blahoslavových. Reduta: Po Kurs, Üt Vražda v salónním coupé, Pá a So Cimrman v říši hudby, N jak se dělá člo­věk. Ateliér: Po 20 Faraón—Program z nouze, Üt 20 Vodňanský a Skou­­mal, St 17.30 Dvorana, 21 Pop­­muzicírování, Üt 20 Narozeniny s E. Olmerovou, Pá 20 Spirituál kvintet, So 20 A. MIchajlov, E. Hrubeš, a hvězdy, N 20 K. Čer­noch, E. Olmerová, P. Bošek. Viola: Po 20 Kytice z pověsti národních. Üt 20 E Kohout Viole, St 20 Kosmas, Üt 20 Jako zázrakem, Pá 20 Listy z Provence. So 20 Zpí­vající fontána, N nehraje. Sluníčko: Po a Pá 9, Üt 9 a 13.30, St, Üt 8.45 a 10.30 Guliver v Ma­ňáskově U Fleků: Üt, St, Pá a So 20 Zahoďte střelivo a pojďte na pivo, Üt 20 Ples gentlemanů. Šantfin u Prašné brány: Pá a So 20 Vemte dámu do Šantánu. Začátek pražských divadel je v 19.30, pokud nenf uvedeno jinak. HRADEÜ KRÁLOVÉ, Divadlo Ví­tězného února: Út Dvanáct roz­hněvaných mužů, St Sicilská ko­medie, Üt Princezna naruby, Pá 10.30 a So 19.30 Každý něco pro vlast, 19.30 Sůva. Divadlo v klubu: Üt 19.45 Dívka, kterou jsem potkal. KARLŠTEJN, nádvoří hradu: St a Üt 19, Pá a So 19 a 22 Noc na Karlštejně. KOLÍN: St, Pá a N Farma pod jilmy, Üt 10.30 Popelka, So Ko­­šilka. KLADNO. Divadlo J. Průchy: Po 15.30 a 19 Podskalák, Üt a St 19 Ženský boj. Üt 19 Stíny. KŘIVOKLÁT, nádvoří hradu: Pá a So 19.30 Večer tříkrálový (Di­vadlo JP Kladno). ML. BOLESLAV: St Zajíc v pytli, So Černé divadlo. PLZEŇ, Velké divadlo: Po 19 Hraběnka Marica, Üt 19 Madame Butterfly, St 11 Rusalka, Pá 19 Manželství je riziko, So 19 Noc v Benátkách, N nehraje. Komorní divadla: Po. St a üt 19 Víra, láska, naděje, Üt 19 S lás­kou nelze žertovat, Pá 19 a So 14.30 Hadrián z Římsů, Sn 19 Mo­týli, N nehraje. PŘÍBRAM: ÜT, St a Pá 19.30 Ne­má kocour pořád posvíceni, Üt 19.30 Universální dědic, So 10 Sůl nad zlato. ÚSTI n. L„ Státní divadlo: Üt 10 a St 9.45 Čert a Káča, Üt 19.30 Grandlehárna, Üt C. k. polní maršálek, So Košllka, prem. KONCERTY -■ v.'av-jí ’.y;i v v. #*v, KARLOVY VARY, 8. 6. Dvořáko­va síň 19.30: Karlovarský symfo­nický orchestr. Na pořadu: Dit­tersdorf, Kramář, Cajkovskij, Ra­vel. Dirigent . Dieter Demmler, NDR, sólista B. Zahradník, kla­rinet. PRAŽSKÉ (ARO 1973 PRAHA, 31. 5. Smetanova síň 2Ů: Symfonický orchestr čs. rozhlasu. Dirigent: Ernest Bouř. Sólista: André Gertler (housle). Martinů, Flosman, Schöberg, Roussel. Dům umělců 20: Virtuosi dl Roma Dirigent: Renato Fasano. Vivaldi: II Clmento del’Armonia e del’Inventione. 1. 6. Smetanova síň 20: Slez­ská filharmonie Katovice. Diri­gent: Karol Stryja. Sólistka: Dag­mar Baloghová (klavír). Pende­recki, Chopin, Balrd, Lutoslawskl. Dům umělců 20: Virtuosi dl Roma. Dirigent: Renato Fasano: Vivaldi: 1’Estro Armonlco. 2. 6. Týnský chrám 16: Pě­vecký sbor „Světosiav Obretenov“. Palestrina, Lottl, Bach, Šostako­­vlč, Plpkov, Ujev, Kurkčtjskl. Betramka 17: Harmonie čes­kých filharmoniků Pezel, Kra­mář, Jirásek, Beethoven. Smetanova sin 20: Janáčkova filharmonie Ostrava. Dirigent: Dr. Otakar Trhlík. Sólista: Maurice Gendron (cello). Stravinsklj, Caj­kovskij, Krejčí, Dukas. Dům umělců 20: Houslový re­cital André Gertler, Diana Ander­sen (klavír). Milhaud, Bartók, Janáček, Francek. 3. 6. Basilika sv. Jiří 18: Les sollstes des choeurs ORTF Paris. Dirigent: Marcel Couraud. Schütz, Gabrtelll, Debussy, Ravel, Purcell, Tomkins, Leusner, Pende­recki. Sv. Jakub 17: Barokní hudba. Maurice André (trubka). Alfréd Mitterhofer (varhany). Telemann, Bach, Albinoni, Handel. Smetanova slň 20: Česká fil­harmonie Dirigent: Hans Swa­­rowsky. Sólisté: Gabriela Beiíač­­ková, Věra Soukupová, Vilém Při­byl, Antonín Švorc, Pražský fil­harmonický sbor L. v. Beethoven: Symfonie č. 9. ní Dům umělců 20: Pražský komor­orchestr. Sólisté: Josef Suk, Václav Snítil, Bohuslav Matoušek (housle), Petr Adamec (klavír). Purcell, Mozart, Haydn, Železný. 4. 8. Smetanova síň 20: česká filharmonie. Dirigent: Hans Swa­­rowsky. Sólisté: Gabriela Beňač­­ková, Věra Soukupová, Vilém Při­byl, Antonín Švorc. Pražský fil­harmonický sbor. L. v. Beethoven: Symfonie č. 9. PRAHA, Národní galerie Štern­berský palác: České a evropské a umění. — Francouzské uměni 19. 20. století. Kostel sv. Rocha (Strahovské nádvoří): Nizozemské, vlámské a holandské malířství. Galerie hl. m. Prahy, Vojanovy sady: Sochařské setkání (22. 5. až 30. 9.). Mánes, Praha 1, Gottwaldovo nábřeží 250: Umění NDR. Galerie mladých (Mánes): Jan Grimm, obrazy (do 1. 7.). Československý spisovatel, Ná­rodní tř. 8: Frant. Emler, obrazy a grafika (do 1. 7.). Galerie bří Čapků, Vinohrady: M. Rada, P. Pospíšil, Ivan Mina­­řík, J. Šplíchal, souborná výstava (do 27. 6.). Fotochema, Jungmannovo nám.: Fotografie Slávy Štochla (do 17. 6.). ul.: Galerie u Řečických, Vodičkova Afrika v obrazech Zbyňka Štolovského (do 10. 6.). Výstavní sfň Hollar, Smetanovo nábřeží 18: Karel Štika, grafika (do 17. 6.). Galerie V. Kramáře — Dejvice, Keramika pro architekturu — Hladíková — Mírová — Rychlíko­vá (do 24. 6.). Galerie D — Smíchov: Knižní umění v boji proti fašismu (do 3. 6.). Od 7. 6. Raimund Ondrá­ček, restaurátorské práce a gra­fika. Galerie Platýz: Národní tř. 37: Stálá prodejní výstava obrazů, grafik a plastik. Galerie Na Slovanech, dř. Na Karlově náměstí: Alois Mikulka, obrazy (do 24. 6.). Nová síň. Voršilská1 3: Bohu­mil Matějíček, obrazy (do 10. 6.). Výstavní síň Divadla hudby: Šaljapln — Caruso, výstava k 100. výroční narozeni (do 28. 6.). Pražská výstavní siň SCSP, Václavské nám. 36: Kresby z Ar­ménie dr. J. Noska. Výstavní síň ŰLUV, Národní 36: Uruguay včera a dnes. Pedagogické muzeum J. A. Ko­menského (Valdštejnský palác): J. Ä. Komenského život a dílo. Památník národního písemnictví, Hradčany: Anna Grmelová, ilus­trační grafika. Strahovské nádvo­ří: Nizozemské, vlámské a ho­landské malířství. Muzeum tělesné výchovy a spor­tu, Tyršův dům: Drama jménem hokej. Výstava fotografií českých sportovních fotografů. Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha 1: Delftská fajans (do 3. 6.). Náprstkov« muzeum: Afrika — Indiáni a Eskymáci — Oceánie — A1 — Idal — Kabír — Velký Svá­tek — Manding ouly — Waly — Život a mýty v Senegalu (od 7. 6.) —Věštba Ifa (výstava měsíce). Štátni židovské muzeum: Kul­tura v Terezině 1942—1945 (Starý hřbitov). Muzeum hl. m. Prahy, Sady J. Švermy: Moskva očima součas­ných výtvarných umělců — 90 let od otevření Muzea hl. ní. Prahy. Národní muzeum expozice: Vznik a vývo) života na zemi — Expozice mineralogická — Bez­obratlí — Ryby, plazi, ptáci — Přehled savců z celého světa — Primáti — Osteologická expozice — Československá zvířena — Ži­vot v geologické minulosti Čes­koslovenska. Historické: Pravěké dějiny československého území — Obrazy z národní minulosti — Vý­voj peněz. Výstavy: První čs. umě­lec v SSSR Oskar Nedbal — Re­voluční rok 1948 — Josef Jung­­mann a Národní muzeum. Náro­dopisné muzeum. Petřínské sady: Lidové hračky. Expozice lidových hraček z Cech a Moravy od 19. století. LITOMÉŘIGE, Galerie výtvarné­ho umění: Realita a fantazie (do 3. 8.). Sbírka českého umění 13.— —20. stol. NELAHOZEVES, Středočeská ga­lerie: Výbor z ilustrační tvorby M. Hanáka (do 30. 6.). ROUDNICE, Galerie výtvarného umění. Stálá sbírka českého mo­derního umění • Z umělce Viléma Nowaka díla nár. (do 17. 6.). ROZTOKY, Oblastní muzeum: Výstava archeologických výzkumů Hradišťko — Sekanka (do 12.7.). 29. KVÉTNA 1973 ROZHLASU A TELEVIZE PRAHA: 15.00 První směné - 16.30 Horizont — 19.15 Hrajeme za dobrou práci - 20.15 Na pomoc Roku stranické výchovy — 20.45 Kolotoč. HVĚZDA: Pravidelné pořady. VLTAVA: 18.05 Pohroma (2) -19.00 Věda 1973 - 19.15 Arménské lid. nástroje — 20.00 Pražské jaro: Symf. orchestr FOK (přímý pře­nos). TELEVIZE: 9.00 TVS: Příběh z rákosin — 9.30 Hračky naší Kač­ky - 10.05 TVS: Orgány člověka - 10.30 Prostorová představa (6) - 11.00 TVS: Ve středověkém měs­tě — 16.00 Burza podniků — 16.30 Hrajeme - 16.35 Sport, ozvěny (Závod míru) — 17.05 Rok kráčí přírodou a 17.25 Cesty za pozná­ním: Ján Jessenius — 18.00 Večer­níček - 18.10 Buď fit! - 18.15 Duhový luk: Muž s maskou — 19.25 Na jih od 17. rovnoběžky - 19.40 Krok do života - 20.05 Kočičí stopy; polský detektivní film -21.25 Noviny — 21.45 Tři sta še­desát tři; o příslušnících Bezpeč­nosti, kteří položili životy při službě lidu - 22.10 Hudba z respi­­ria — Na závěr Zprávy. II. PROGRAM: 18.35 Pražský ve­černík - 19.00 Brněnské mýty a pověsti — 19.30 Soutěž pro mladé: Vydržte až do finiše! — 20.20 Fes­tivalové rozhovory - 20.35 Buď fit! - 20.40 Televizní klub mla­dých - 21.30 Sondy; k 80. výročí založení fotbalových oddílů Spar­ty a Slavie — Na závěr Zprávy,

Next