Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
250 Tomy ze Štítného wýznam tce filosofii. unterricht" má prý se jmenowitě na gymnasiích umístili. Naproti tomu powstáwají zde a onde opět mužowé, kteří se s upřímnau myslí o to zasazují, aby naše gymnasia, „bicfe erprobten Veteranen ber fCafýifcf>en Siíbímg", proti urputnosti nynějšího wčku a ducha w jejich „přestálosti“ — jak jim odpftrcowé wytýkají — uchránili. Při tom jest lehce pochopiti, že filologie, tato, jak jsem již podotknul, najatá družka humanismu, nezůstala beze wšeho případného dotéení. Na začátku bylo powolání její, vv rozchlípených deštkách starých foliantů rozličné warianly hledali a se snůškami těmito si zahráwati; později byla i na hodnost wědy powýšena a za kritiku vvůbec, hermeneutiku a exegesi powažowána, časem i tolik co vvesměs humanismus platila; ano za časů Wolfowých, Niebuhrowých a Schlegelowých i weškerau linguistiku, práwnictwí, politiku, historii a theologii zaujímala. — Tento „Proteus sceleratus“ mezi wědami počíná wšak w nejnowějších časech oním, jak jsem swrchu wylíčil, humanistickým přewratem, jehož bych spíše směrem wlasleneckým nazwal, povvzbuzen se usazowati,. nowau formu a ostře wytknuté tahy na se bráti. A lak jest nyní filologie wyšetřowáni duiewniho zimota nějakého národu anebo národstwa w jeho zájemnosti, pokud se wyskytá w písemnostech z mysli aneb citu národního w jisté době wzniklých. W tom ohledu jest tedy filologie něco vvíce, než pauhé písmenkářstwí; a skaumání ze stanowiště takowébo třeba aby se zakládalo nejen na úplnau známost řeči, ježto w onom wěku se mluvvila, w kterém dílo jakés se ulwořilo, ale i na známost státního a církewního živvota a tehdejšího wzdělání wůbec, pokud totiž známosti této 1 1) ípljiíologie i fl biefe«, eilt ffiolf, ober einen Jtreiá »on Stottern in ber Slllfeittgfeit it)rer Srijienj b i á auf ben ©runb itjrer (Seele erfcrfdjt ju ha6etr; foldje ©rforfdjung »er* bienen aber nur bie Stationen, bei benen ein ©фбпег unb ©uter mit Stupen für eigene ©eijieS-- unb @emûtl)àbiltung SBoljnung auffdjlagen fann. — Dr. Mayer \ve swé : Paedagogische Revue I. B. 1840.