České Listy, 1970 (XI/1-12)
1970-06-01 / No. 6
Щ české listy f/í .( rc^r& 7AckechiAcke Slátt&i o dcuedn. OieuM. л __<p> ££ (PeUádíca Checa o Ol QiMnaJU ßeccha. . o oCe QaWihüI Othěque о V ([Tri List exulantů a starousedlíků 8 München 80, Mauerkircherstr. 8/1 Roč. XI. č. 6 (120), Cena 1.— DM (5.— öst. Sch.) Mnichov, červen (Juni) 1970 Verlagsort: München Prof. dr. Fr. Král v 78 Těsně po půlnoci z druhého na třetího července t. r. zastavuji vůz před důstojným sídlem prof. dr. Franka Krále, MVDr, DVM.VDM, atd. v městečku Lima, u Philadelphie. Teplá noc Atlantiku přináší směsici vůní květin, keřů a stromů (kterých by nebylo bez paní Zusky) ze zahrady kolem residence. Za poslední dva roky pobytu v prachu velikého kontinentu jsem se dostatečně ostřílel a tak jsem stanul v tichu noci Limy. Ale rozechvěl jsem se po celém těle v okamžiku představy, že přijímám ruku muže, žijícího zde o 20 let déle. Síla představy, že se v okamžiku setkáte s někým poprvé po 22 letech a zde, mně fascinovala. Než vzmužil jsem se a sevřel podávanou ruku Františka Krále a ruku milé paní Zusky. Díky. Prof. Král vystudoval veterinární medicínu ve Vídni, a pak stál u samého zrodu Československé veterinární fakulty v Brně v r. 1918. Je proto právem považován za otce tohoto vysokého učení v naší vlasti. V krátké době se habilitoval jako profesor na interní klinice, kde po celou řadu let mimo své profesorské činnosti propracovával veterinární dermatologii, v které je dnes na Západě specialistou světového jména. Ve své staré vlasti byl mimo jiné doslova zakladatelem a tvůrcem odborného filmu, což i dnes je tam konstatováno. Zde nelze vypočítávat vědeckou činnost. Byla gigantická. Nutno však podtrhnout nadnormální přednáškový talent F. Krále, jeho popularitu mezi studentstvem a celé veřejnosti. Mimo této vlastní, odborné činnosti, byl F. Král aktivně angažován ve sférách politicko-diplomatických. К vysoké funkci rektora fakulty byl presidentem Čs. sekce Rotary Clubu, známým sportovním letcem, přítelem Jana Masaryka, rodiny Baťů a nositelem vyznamenání některých monarchů. V této celé souvislosti si, pane profesore, my, Vaši žáci, žáci Veterinární fakulty v Brně, dnes roztroušeni doslova po celém světě, připomínáme Vaše 78. narozeniny, které slavíte v plné síle fysické a duševní; a i zde je Vám co závidět. Leč malebné Písecko, rodné Albrechtice, Vám 18. srpna 1892 daly do vínku dostatečnou sílu, sílu Země České, ráje to napohled. Pak přišel rok 1948, tak nějak podobný tomu našemu 1968mému. Ještě v tom roce jste se stal profesorem na Veterinární fakultě university ve Philadelphii, kde jste setrval až do r. 1963, kdy jste odešel v 71 letech na odpočinek. A zde nemohu jinak, než citovat řádky z nejmodernější knihy Dermatologie z roku 1969, vydané Vaším žákem, Američanem prof. G. H. Mullerem: Moderní veterinární dermatologie vlastní velký dluh dr. F. Královi, University of Pennsylvania, který zde propracoval slavnou Kliniku veterinární dermatologie. Dále uvádí: Nadšení F. Krále bylo nakažlivé. Je autorem vůbec první Veterinary Dermatology, vydané v angličtině. Píše se zde o Vás, milý Františku, že jste byl „létajícím profesorem v oboru vet. dermatologie, napříč USA, před- Pokračovaní na str. 4 Svaz letců svobodného Československa V neděli, 31. května 1970, konala se v Českém Národním domě v Londýně řádná valná hromada Svazu letců svobodného Československa. Po zahájení předsedou, plukovníkem J. Šnajdrem, byly podány zprávy činovníků a revisorů účtů, bylo uděleno absolutorium odstupujícímu výboru a byli zvoleni volební výbor a sčítači hlasů. Pak bylo přikročeno к volbě a do předsednictva byli (jednohlasně) zvoleni: Předseda: Plukovník letectva J. ŠNAJDR Místopředseda: Podplukovník letectva T. VYBÍRAL Jednatel: Kapitán letectva B. N. KERVITZER Pokladník: Kapitán letectva V. SOUKUP. Předsednictvo je stejné, jako v roce předchozím. Dále bylo zvoleno 14 členů výboru a 2 revizoři účtů. Po zakončení schůze předsedou setrvalo mnoho členů v družné zábavě. Adresa Svazu letců svobodného Československa (Free Czechoslovak Air Force Association) je: „„Courtmacsherry“, Pinner Hill, Pinner, Middlesex, HA 5 3 XX, Great Britain. Německá politika Požádali jsme spolkového poslance strany CSU, státního tajemníka m. sl. Karla- Theodora z GUTTENBERGU o článek, a je pro nás ctí, že můžem^ přinést příspěvek, který nám laskavě dal к disposici. ^ 4 . Štátni tajemník v úřadu spolkového kancléře m. sl. KARi.-THEODOR FREIHERR ZU GUTTENBERG, clen německého parlamentu v Bonnu východní politika cdu/csu Strany Křesťansko-demokratická a Křesťansko-sociální stojí bez výhrady za východní politikou, prováděnou a vedenou za vlády kancléře Kiesingera. Této politice jde o to, vytrvale se pokoušet o zlepšení našich vztahů s východoevropskými státy a o dosažení dohod mezi oběma částmi Německa, jimiž by mohl být během trvání vnuceného rozdělení ulehčen osud postižených lidí. Současně však tato politika trvá na všech základních posicích, vyplývajících ze svobodných státoprávních zásad. Ve středu jejího myšlení stojí odjakživa právo na sebeurčení a lidská práva všech Němců. Od dob Adenauerových vyhlásila Unie CDU/CSU svou ochotu, podřídit těmto cílům vše ostatní a přinést pro jejich uskutečnění i oběti, UZNANÍ MOŽNÉ JEN V PŘÍPADĚ DEMOKRATISACK Dokud jsou lidem v druhé části Německa upírána lidská práva a právo na sebeurčení, bude se Unie i nadále vzpečovat uznání „NDR“ jako druhého suverénního německého státu, a stejně tak dlouho budeme žádat od každé spolkové vlády uznání zásady, že existuje jen jedna německá vláda, která je oprávněna mluvit jménem Němců. My — CDU a CSU — zůstáváme totiž stejného mínění, které vyslovil ministr pro celoněmecké otázky Velké koalice (Herbert Wehner) 14. prosince 1966 v listě „Vorwärts“; toto mínění odpovídá našim tradičním zásadám: „Jestliže se současný režim (v „NDR“) bude demokratisovat, t. j. jestliže bude obyvatelstvu dána možnost svobodných a tajných voleb, jestliže Lidová komora dostane stejná práva jako má Bundestag, jestliže tedy vláda „NDR“ obdrží od obyvatelstva demokratickou legitimaci, pak nevidím důvodu, proč by politika neuznávání, prováděná právem spolkovou vládou, nemohla být podrobena revisi.“ Hluboké znepokojení, které strany Unie cítí vůči nové východní politice Brandtovy vlády, má mnoho důvodů. Nejzávažnější z nich spočívá v tom, že dnešní vláda opustila tuto Wehnerem formulovanou společnou posici Velké koalice. Svou ochotou, nazývat „NDR“ druhým německým státem, revidovala politiku neuznávání, aniž se na druhé straně — jak to Wehner žádal — ukázala sebemenší naděje na počínající demokratisaci. Brandt uvedl tímto rozhodnutím svou vládu na cestu, která hrozí pokračovat od již vysloveného polovičního uznání к plnému uznání rozdělení Německa na jeden svobodný a jeden pod totalitním panstvím stojící stát. Cesta к evropskému mírovému uspořádání, zasluhujícího si tohoto jména, by tím byla definitivně uzavřena. JDE O ZÄSADNÍ POLITICKÁ ROZHODNUTÍ Ani spolkový kancléř, ani jeho vláda, ani strany, ji tvořící, dodnes neodůvodnili dostatečně tento krok, mající tolik závažných důsledků. Brandt řekl, že je nutné, „oprostit se od formulí“, ale je neuznání „NDR“ opravdu jen jednou — vyměnitelnou — formulí? Není spíše zásadním politickým rozhodnutím, neseným státoprávním pojetím a zrozeným z vůle po svobodě? A není také — viz citát Wehnerův z prosince 1966 — kartou v naší ruce, která by jednoho dne mohla sloužit к obnově sebeurčovacího práva pro Střední Německo v evropském mírovém uspořádání? Je zdrcující vidět, s jak lehkou rukou naše vláda zachází se zásadami německé politiky. Spolkový kancléř se neostýchal položit ve spolkovém sněmu otázku: „Nedominoval příliš během posledních dvaceti let starý krám formulí“? Jaký starý krám formulí? Naše předsvědčení, že existuje jen jedna vláda, která je legitimována mluvit ve světě jménem Němců? Nebo naše setrvávání na tom, že nikdo jiný než německý národ sám nesmí rozhodnout o tom, mají-li na německé půdě existovat dva státy? Je to skutečně jen starý krám formulí? Není to spíše nezadatelný výraz německého demokratického uvědomění? CÍLE VÝCHODOEVROPSKÝCH PARTNERU JSOU DIAMETRÁLNĚ ODLIŠNÉ OD NAŠICH Dosud není jasné, jaké cíle si tak hekticky prováděná východní politika vlády vlastně stanovila. Brandt mluví o tom, že je zapotřebí „řešení namísto formulí“ a všeobecně se nám říká, že musíme se dostat s Východem dále. Naše otázka zní: není tato hektika, není celý tento divadelní shon sto, vyvolat na Východě vysoká očekávání a na Západě buď obavy nebo neodůvodněné naděje, které — na příklad v americkém senátě — mohou podporovat nebezpečný vývoj? A ptáme se dále: Je možno nést odpovědnost za tento druh východněpolitické čilosti vůči východoevropským partnerům, jejichž cíle se od našich dia-metrálně liší? Neboť nikdo nemůže popřít, že se Sovětský svaz snaží zneužít jím začaté rozhovory o vzdání se násilí к tomu, aby na jedné straně podkopal naše právo na celoněmeckou mírovou smlouvu dvoustrannými individuálními dohodami, a na druhé straně aby dostal na základě intervenčního práva čtyř mocností, na němž i nadále trvá, právo na to, aby mohl mluvit do záležitostí Spolkové republiky. KOMUNISTY VYTRVALE VYŽADOVANÝ „REALISMUS“ Souhrnně vzato: Unie CDU/CSU zjišťuje a lituje, že Spolková vláda ve jménu tak zvaného, krátkozrakého a krátkodechého realismu opustila pevnou právní půdu dosud společné německé politiky. Je to klamáním německé veřejnosti, představuje-li se jí tento závažný obrat německé politiky jako pouhé odlizení juristického balastu, tvořícího překážku na cestě к uvolnění napětí. Ani Moskva ani Východní Berlín nebudou honorovat přijetí tohoto komunisty tak vytrvale požadovaného „realismu“. Naopak — oni ani na to nepomýšlí, aby ve jménu tohoto realismu také se své strany odhodili juristický balast; spíše považují setrvávání na vlastním stanovisku za rozhodující politickou realitu v Evropě.“ Karl-Theodor zu GUTTENBERG CHCETE VYCESTOVAT DO ZAMORÍ? Poradí a pomůže Vám AMERICKÝ FOND PRO ČESKOSLOVENSKÉ UPRCHLÍKY 8 München 27, Posartstrasse 9, tel. 448140 a 1010 Wien I., Franz-Josef-Kai 31, tel. 636542. Naardenské setkání 15.—18. srpna 1970 Nám Cechům a Slovákům byla odepřena nejzákladnější lidská práva. Smyslem našeho exilu je usilovat o ně pro všechny z nás i pro naši zotročenou vlast. O to hlavně půjde na Naardenském setkání 15.—18. srpna 1970 v městě Naardenu v Holandsku. Všechny studie, přednesené na Setkání, a brožura „Naardenské hnutí“ budou každému, kdo přispěje na krytí režie Setkání, zaslány zdarma. Dary posílejte na konto: „Komitét NAARDEN“ Konto Giro Rekoning 51 66 17 788. Adr. Algemene Bank Nederland, Den Haag Voorburg, Königin Julianalaan 278, Holland (867 434-75). V Holandsku se laskavě obraťte na pí Irenu Šimonovou, AMSTERDAM, N. Lichterstrasse 134/IV.