Československý Sport, duben-červen 1973 (XXI/78-154)
1973-05-29 / No. 126
NA KRÁSNOU BRANKU I. Nováka anglický brankář Shilton hned tak nezapomene. Prudká střela napříč brankou je vždycky brankáři velmi nebezpečná a ta Novákova navíc měla pořádnou razanci ... Z utkání CSSR — Anglie 1:1. Snímek: VOJTĚCH PÍSAŘÍK ZAMYŠLENÍ PO FOTBALOVÉM UTKÁNÍ S ANGLIÍ Den, kdy se chyby o konce zápasu chyběly už jenom necelé dvě minuty, když Alan Clarke přesnou ranou do horního rohu, po levičce našeho brankáře, nám zkazil příležitost opět se jednou radovat z vítězství našich reprezentantů. Tak podobně zněly závěry komentářů našich deníků z utkání CSSR— Anglie v Praze na Letně. Tímto dnem i skončila série ne právě lehkých přípravných utkání a ten den byl také posledním, kdy se každá chyba dala omluvit a odpustit. V nejbližší budoucnosti tomu už tak nebude a za každou i tu sebemenší chybičku budeme draze platit a na její eventuální opravu čekat čtyři roky. Spartanský stadión, zcela nezaplněn (že by odstrašující příklad zápasu Leeds United—AC Milan v Soluni, který jsme viděli na televizních obrazovkách?), ale zase příjemně ochuzen o neslušné slogany, které slýcháváme při utkáním Sparty, přivítal tedy výkvět z kolébky kopané Anglie. Už delší dobu provází Anglii pověst výborného celku a její kopaná je i u nás dávaná vzorem. Viděli jsme pěkný fotbalový souboj a hned úvodem je třeba podotknout, že největší zásluhu na tom mělo naše mužstvo. Zní to dost neuvěřitelně po tolika za sebou jdoucích neúspěších, ale taková je skutečnost. Není samozřejmě ještě všechno v pořádku, ale cílevědomost a bojovnost, kterou ještě odpouštějí náš trenér vštípil tomuto mužstvu, vlastnosti, na nichž se dá stavět a které jsou dnes jedinou naší devízou a zbraní, imponovaly a vzkřísily jiskérku naděje v srdcích příznivců naší kopané. A co je hlavní, dokázali jsme si a doufám, že i hráči na hřišti, že obávaná tvrdost fotbalistů z ostrovů není nepřekonatelnou překážkou. Pro naše rozhodující utkání se Skotskem je to zkušenost hodna zlata. Je co vylepšovat. Především bezradnost před obranným válem soupeře. 1 když má anglické mužstvo rozhodně lepší pověst než výkon a domnívám se, že nepatří mezi tu špičku evropské kopané, která udává tomuto sportu směr, přesto několikrát ukázalo, jak tento problém zvládnout. Vždyt kombinace Chivers-Channon— Clarke nebo Ball—Chivers—Peters na jeden až dva doteky byly ukázkové a častokrát nám způsobily starosti. Nerad se odvolávám na minulost, ale tentokrát je to nevyhnutelné. Mám dojem, že pozorovatel, at už to byl sir Alf Ramsey nebo někdo jiný, kdo sledoval naše reprezentační mužstvo v Chile 1962, se díval dobře. Ano, tak jsme tento trojúhelník praktikovali. Sice víc do šířky a pohyb hráče i míče byl pomalejší, ale to už je věcí trenérů a poradců, aby získané zkušenosti správně aplikovali na vlastní poměry. My jsme používali trojúhelník na vyšachování soupeře, kdežto anglické mužstvo na zdezorientování — proto ta první nahrávka jde kolmo kupředu. To však už bylo skoro všechno, snad jen neefektní, ale zato spolehlivý brankář Shilton a s přehledem hrající a bezchybnou kopací technikou vládnoucí B. Moore, nás v anglickém mužstvu upoutali. Uvážíme-li, že mužstvo Anglie představuje solidní třídu umístěnou na evropském žebříčku před námi, tak včerejší utkání nám napovědělo, že sem bychom mohli patřit i my. Jak se nám to rychle podaří, to nerozhodne trenér nebo reprezentanti, ale celá spousta trenérských kádrů, vychvalovaných našimi kursy, kde se začíná už s těmi nejmenšími. Aby bylo právě těch nejmenších zájemců o kopanou co nejvíc, o to se musí postarat právě reprezentační mužstvo, jeho jedinci i kolektiv. Příklady totiž táhnou a přiklad, jakým je reprezentování své vlasti na mistrovství světa, je určitě jedním z nejpádnějších. A k splnění tohoto cíle trenéra Václava Ježka i kolektivu nám zbývá už jen popřát mnoho štěstí a držet tomu snažení palce. IVAN MRÁZ D HLASY BRITSKÉHO TISKU: Anglie zasloužila prohrát! Všechny britské listy bez výjimky se shodují v názoru, že Anglie hrála v utkání proti ČSSR velmi špatně a zasloužila si prohrát! Ještě v předvečer utkání, potom co anglická reprezentační jedenáctka vyhrála bez ztráty bodu britský šampionát, věřili britští žurnalisté v opakování anglického triumfu z roku 1966 na mistrovství světa v NSR. Nyní se táží, zda je Anglie vůbec schopna si na úkor Polska a Walesu vydobýt kvalifikaci. Z týmu, který hrál na stadiónu Sparty s mužstvem ČSSR nerozhodně 1:1, dávají britští novináři absolutorium jedině brankáři Shiltonovi a kapitánovi Bobby Moorovi. Naopak zatracují středovou trojici a viní manažera týmu Alfa Ramseye z toho, že postavil jednoho z nejtalentovanějších anglických aktérů Storeye na nesprávné místo. Storey hraje v Arsenalu středového hráče, v Praze mu byla přiřčena úloha levého obránce. Guardian nadepisuje svůj komentář: " »Fotbalisté ČSSR si byli jisti vítězstvím, ale pak Clarke zachránil Anglii.« Daily Telegraph: »Kuna, Bičovský a Novák přehráli naši středovou trojici.« Times: »Byla to jen karikatura hry, jakou bychom sl přáli. Přesvědčili jsme se o nutnosti křídelní hry. Veselý několikrát ukázal paty Storeyovi a Stratil pronikal na druhé straně, dokud ho Madeleyův dobrý výkon nedonútil • Dokončení na str. 8 PRAHA Úterý 29. 5. 1973 • Roč. XXI • 50 hal. Třetí den VII. Čs. universiády v Banské Bystrici Orientační klání na Ortúlech Z Banské Bystrice telefonují J. NOVOTNÁ a /. POPPER V souboji reprezentantů Hoříneik porazil Uhera ■ Košíkářská nominace ■ O tituly v moderní gymnastice Program banskobystrické universiády zpestřují nejen události kulturní — vystoupení souboru flv SSM Plameny mělo v pondělí mimořádný úspěch — ale i načních stolů. O moskevský start jsme již psali, ko-nečný výrok ovlivní ještě velké závody června. Což je správné. Zato košíkářské nominace mají již definitivní^ platnost. Akademická družstva CSSR tvoří: Dekanová, Jirásková, Ptáčková, Spejchalová, Polláková, Růžičková, Bábková, T. Petrovičová, Dobiášová, Čajová, Hrbková a Jančiarová (trenéři Kubín a Filčák), družstvo mužů Douša, Kos, Novický, Blažek, Zedníček, Bobrovský, Klíma, Hraška, Buryan, Konopásek, Balaštík, Hummel (trenéři Šíp a Řehák). Jarní pohoda pondělního rána přišla vhod orientačním běžcům, kteří v ideálním prostředí luk a lesů na Ortútech nad Banskou Bystrici absolvovali boje o universiádní tituly. • Dokončení na str. 7 VLASTIMIL HOFEREK z bratislavské FTVS se stal vítězem universiádního finále na 110 m překážek. Novým rekordem universiády 14,2 se zařadil k těm, kteří v Banské Bystrici odvedli sku-, tečně pěkné výkony. jednání u nominávrhu atletů pro PŘE» 20 LETY BYL POKOŘEN MOUNT EVEREST J e 29. května 1953 v‘ 11.30 dopoledne. Dva lidé stanuli poprvé na vrcholku světa, Mt. Everestu — Edmund Hillary a Šerpa Norkay Tenzing. Plných 5 hodin trval jejich nebezpečný a vysilující výstup po ostrém vrcholovém hřebenu přes nižší Jižní vrchol, od místa posledního bivaku ve výšce a-si 8500 m V ten den jako by se zázrakem všechny příznivé okolnosti a podmínky s-pojily. Na obloze ani mráček, jen slunce a s ním i trochu tepla, naprosté bezvětří, výborná tělesná a morální kondice dvou mužů, spojených lanem na život a na smrt, nezlomná vůle a odhodlání. Jako by tato krutá hora s čarovnými domorodými jmény ČOMOLUNGMA nebo SAGARMATHA konečně milostivě uznala, že již bylo dost pokusů, úsilí, hrdinství i obětí. Plných 32 let odvážní mužové, bílí sáhibové i domorodí nosiči, snili, bojovali s přírodou i se sebou, prohrávali i umírali, aby se dostali na její vrchol. Hned při druhé výpravě v ro-ce 1922 zahunylo pod lavinou 7 Šerpů. Hora odmítala brutálně a vytrvale i ty nejodvážnjší, kteří již měli vrchol téměř na dosah. V roce 1924 tu zahynuli a zmizeli bez© stopy Angličané Irvine a Mallory. Před rokem, na jaře 1952, vystoupili Tenzing se Švýcarem Raymondem Lambertem až do výše 8600 m. Odtud je mráz a vichřice nemilosrdně donutila k návratu. S velkým štěstím zachránili holé životy. Dva dny před Hillarym (27. V. 1953] tu byli Evans s Bourdillonem a dosáhli dokonce Jižního vrcholu, místa takřka již jen na kroky vzdáleného od hlavního vrcholu. I oni museli zpět. Je možné, že by byli vrcholu dosáhli, ale stačili si ještě uvědomit, ž© byli tak vyčerpáni, že by již byli nedokázali tentýž den sestoupit do tábora na jižním sedle, kde je čekali kamarádi, pomoc a záchrana. Uvědomili si, že strávit noc v takovém stavu a v takové výšce znamenalo jistou smrt umrznutím. 32 let odolával Everest opakovaným útokům. Toužil jsem po tom poznat osobně Edmunda Hillaryho. Štěstí mi přálo. Setkal jsem se ním v Japonsku, dokonce v den jeho 51. narozenin. Hillary j© podmanivý zjev, šlachovitý dlouhán (190 cm) se stiskem ruky jako svěrákem — sálá z něho velká síla a vytrvalost, rozvaha, rozhodnost a přímost. Mnoho t<jho nenamluví, ale co otázka, to přímá odpověď. Občas vše překryje široký, srdečný úsměv. Moje první pocity a dojmy byly takové, že jsem si hned řekl, že nemůže být špatné mít takového člověka za přítele. Jsou to vlastnosti, bez nichž by nebylo ani velkých horolezců, ani mužů jiných velkých činů. • Jednotlivec nic neznamená Mluvili jsme přirozeně nejvíce o Himálaji a o horách vůbec. Ze všeho mi utkvělo v paměti zvláště následující: — jednotlivec neznamená v Himálaji naprosto nic — to, že se mu společně s Tenzingem podařilo nakonec pokořit Mt. Everest, připisoval celé výpravě, každému jejímu členu, bez rozdílu funkce a prác©, kterou kdo vykonával — ani okolnost, že on i Tenzing byli v mimořádně dobré fyzické i duševní kondici po celou dobu trvání expedice, neměnila nic na skutečnosti, že bez obětavé pomoci ostatních • Dokončení na str. 2 Až na nejvyšší metu Nominace na Dánsko Vedení Čs. fotbalového svazu a trenérská rada projednaly včera nominaci týmu CSSR pro mezistátní utkání s Dánskem 6. června v Praze a reprezentačního týmu do 23 let pro přátelské utkání s Anglii 1. června v Bratislavě. Nominace A-týmu: Viktor, Červenán, Pivarník, L. Zlocha, Samek, Hagara, Dobiáš, Bičovský, Kuna, I. Novák, Panenka, Adamec, B. Veselý, Nehoda, Stratil, Petráš. Náhradníci: Kekéti, Jurkemik, Táborský, Urban, Pollák, F. Veselý, Slezák, J. Capkovič, Jarkovský. Nominace lvíčat: Szabó, Kekéti, Sopko, Jurkemik, Dvořák, Jutka, Luprich, Melichar, Horváth, Slaný, Gerhát, Komanický, Švehlík, Pekárik, Gajdůšek, Albrecht. Vedení Čs. fotbalového svazu vyslovilo dále hráčům a trenérům A- mužstva poděkování za úspěšný boj s týmem Anglie. Miliónová cesta Naše zastavení, tentokráte ve Východočeském kraji g Rezonance se zápasníky na. vltavském M břehu Str. — n zítra si přečtěte: U nohou jim ležel svět (ještě k 20. jubileu dobytí Mount Everestu ■ Holanďané jsou favority (v předvečer finále PMEZ v kopané) ■ Sport bez diváků? Naopak! (stůl Čs. sportu) Připravuje se zákon O branné výchově Za řízení místopředsedy Federálního shromáždění dr. R. Nejezchleba projednaly v pondělí na společném zasedání branné a bezpečnostní výbory obou sněmoven FS vládní návrh zákona o branné výchově. Zprávu k návrhu přednesl první zástupce ministra národní obrany generálplukovník ing. Vasil Valo. Dosavadní systém už neodpovídal potřebám obrany státu. Navrhovaný zákon určuje cíle a obsah branné výchovy, způsob řízení, práva a povinnosti orgánů, organizací a účastníků branné výchovy. Významnou úlohu v branné výchově bude mít i ČSTV, především na úseku tělesné zdatnosti občanů. Důvodová zpráva na několika místech hovoří konkrétně o nutnosti projektovat sídliště se zařízeními, mezi něž patří také sportovní hřiště, bazény, střelnice, střediska pro vodní sporty, pro zimní sporty apod. Povinná branná výchova má zůstat pouze na školách. O to více se zdůrazní oblast zájmové branné činnosti a vytváření vhodných podmínek pro zhodnocení a společenské ocenění dobrovolných pracovníků. K nim patří také cvičitelé a trenéři. Poslanci se po rozpravě jednomyslně usnesli doporučit sněmovnám FS návrh zákona schválit. (mfj