Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1970 (XIV/26-52)

1970-07-10 / No. 27

EKONOMICKY TÝDENÍK ÚV KSČ 10. července 1970 • Cena Kčs 1,50 Jskalí cenové regulace B Proč svízele se zbo­­iim? ■ Rub civilizácie ■ K problému pracovní motivace ■ Než pětiletka odstartuje... ■ Aj spotrebiteľ môže účinne pomôcť ■ Mezinárodní centrum vědeckých a technických informaci ■ Strategie a taktika Public relations Příloha: PRAVDA O PODNIKOVÝCH RADÁCH ÚČINNĚJI ŘÍDIT VĚDU A TECHNIKU Doc. ing. LADISLAV RIHA, DrSc., náměstek ministra-předsedy Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj Ošili o politickou konsolidaci naši země, uskutečňované ŰV KSC a vládou, je v koneč­ném úspěchu podmíněno konsolidaci hospo­dářskou. Obnoveni ekonomické rovnováhy a definitivní překonáni hospodářských problé­mů může značně pomoci realizace vědecko­technického pokroku ve společenské praxi a zvýšeni účinnosti a racionality ve výrobním procesu. Znamená to využívat vědeckotech­nický rozvoj jako základní činitel intenziv­ního rozvoje a progresivních strukturálních zn v souladu se závěry XII. a XIII. sjez­­'.u ,vSČ, a to jak z dlouhodobého, tak i z krátkodobého hlediska. ľákladnl problém vývoje posledních let byl právě v tom, že se nepodařilo usneseni XII. a XIII. sjezdu v žádoucím rozsahu rea­lizovat. Ani uplatněni změn v soustavě ří­zeni nepřineslo podstatný přínos ve zvýše­ni vlivu vědy a techniky na rozvoj výrob­ních sil. Naše výrobní praxe je v některých případech k technickému pokroku inertní a některé podniky abstinuji v otázkách tech­nické politiky. Přetrvává extenzivní přístup k hospodářskému rozvoji a naše hospodář­ská situace, i když se postupně konsoliduje, je stále velmi složitá. Provedené analýzy dosavadního vývoje národního hospodářství jak jeho makro­­struktury, tak 1 mlkrostruktury a zpraco­vané dlouhodobé prognózy lze považovat za vcelku solidní základnu pro zásadní roz­hodnuti centra i podniků, pokud jde o smě­ry a cesty k dosaženi nezbytného zlepšeni hospodářské situace, a tím vytvořeni pří­znivějších podmínek pro progresivnější vě­deckotechnický rozvoj. Nezvratitelným fak­tem vyplývajícím z těchto analýz však zů­stává, že současná ekonomická situace znač­ně zužuje možnosti řešit danou situaci pro­gresivnějším nástupem investičně náročněj­ších vědeckých a technických poznatků do výrobní praxe, a tak realizovat řešeni da­ných problémů tím nejmocnějším faktorem, jako je právě věda a technika. Trvalá ekonomická konsolidace našeho ži­vota na seriózních základech a reálných růs­tových faktorech bude dlouhodobějším pro­blémem. jejím základem může být výhrad­ně vyšší tvorba ekonomických zdrojů, vyšší a efektivnější výroba užitných hodnot, opí­rající se o technické a technologické ino­vace. Znamená to v nejbližším období po­stavit v podnicích důraz na technickou ob­měnu výrobních programů v žádoucích smě­rech, která je nejefektivnější a investičně nejméně náročnou cestou k posíleni ekono­mického bohatství naší země. Spolu s tím je nezbytné uskutečňovat program raciona­lizace výroby, opírající se o racionalizační projekty v Jednotlivých závodech a podni­cích — těžiště ekonomických zdrojů leží zřejmě v organizaci výroby 1 předvýrob­ních etap a v racionalizaci řízeni. Raciona­lizace řízeni Je v současné době prvořadá jak v podnicích, tak v centrálních orgánech. Jedině tehdy, zvládne-li každý řídicí stu­peň organizaci a koordinaci své práce, mů­že úspěšně zvládnout řízení národního hos­podářství nebo úseku, který je mu společ­ností svěřen. Proces racionalizace však ne­může probíhat mimo plán, ale je nezbytné jej spojit s procesem tvorby realizace ná­rodohospodářského plánu i plánu jednotli­vých podniků tak, aby se stal obsahem těchto plánů. Dlouhodobá prosperita naší ekonomiky může být spjata s rozvojem a realizaci zá­kladních směrů profilujících vědeckotech­nickou revoluci. I když nejbližší etapa bude zřejmě experimentálním obdobím z hledis­ka přechodu k vědeckotechnické revoluci, přesto musíme cílevědomě zakládat inten­zívni rozvojové směry do našeho výrobního procesu, které by překonávaly současné pro­blémy a zároveň se staly iniciujícím prv­kem moderní civilizační struktury v ČSSR. Úspěšné zvládnutí této etapy vyžaduje usku­tečňovat cílevědomou vědeckotechnickou politiku, která je v současné době ve všech průmyslově vyspělých zemích světa cen­trem pozornosti státu a podniků. V ČSSR se tato politika v současné době koncentruje do výzkumně vývojových programů, kon­cepčně řešících základní oblasti rozvoje vědy a techniky v naší zemi. Tyto programy technické politiky, které byly v poslední době zpracovány, i dlouho­dobé prognózy, které se zpracovávají, vy­tvářejí příznivé předpoklady pro struktu­rální změny a stávají se tak prvkem dlou­hodobě pozitivního hospodářského rozvoje v naší zemi. Programy i prognózy vycházejí z analýzy našeho dosavadního hospodářské­ho I vědeckotechnického rozvoje, dále z dlouhodobých potřeb naši ekonomiky i ze světových tendencí vědy a techniky, jejich realizace počítá s vědeckotechnickou inte­grací se zeměmi socialistického společenství, zejména SSSR, a posílením vědeckotechnic­kých styků s nesocialistickými státy. Programy státní technické politiky se kon­centrují na základní oblasti: B přímo souvisejíc! s aplikaci rozhodují­cích tendenci vědy a techniky, které vy­tvářejí nové zdroje pro rozvoj výrobních sil a umožňují řádově zvýšit společen­skou produktivitu práce, jde např. o roz­voj a využití elektroniky, polovodičové techniky, automatizace, výpočetní tech­niky, dále o rozvoj a aplikaci nových materiálů, zejména chemických s vyso­kými kvalitativními parametry opírají­cími se o ropnou základnu, dále o roz­voj jaderné energetiky při zintenzívnení kooperace s SSSR ve vývoji i výrobě ja­derných centrál apod.; B které vytvářejí napětí v naší ekonomice, které by měly otevřít prostor pro řešení strukturálních změn ve výrobě, v nevý­robní sféře i spotřebě práce, jde např. o oblast racionální výživy obyvatelstva s cílem zajistit efektivní soběstačnost v zemědělských a potravinářských pro­duktech a surovinách, dále o materiálo­vou základnu stavebnictví a zprůmysl­­nění výstavby jako nezbytného předpo­kladu pro efektivní investiční výstavbu, o oblast oběhu a manipulace s materiá­lem, zvýšení užitné hodnoty a provozní spolehlivosti vybraných strojů a zaří­zení a snížení nákladů na jejich výrobu při potřebné vnitrostátní i mezinárodní specializaci a koncentraci výroby apod. Dalšími sférami programů je oblast ži­votního prostředí a odstranění negativních důsledků moderní civilizace tak, aby se vy­tvářely celkové podmínky pro harmonický rozvoj člověka a společnosti, současně s tím i oblast rozvoje vědeckých, technických a ekonomických informací. Dokončeni na 4. straně Na obrovském pískovišti v Tooačově byla vybudována největší pískovna v CSSR. Ročně se tu bude těilt 1,3 mil. m1 pisku pro stav­by na střední a severní Moravě. Písek bude dobývat mohutný plovoucí drapákový bagr, výrobek Slovenských loděnic, Komárno. Jeřábová vél Je přes 20 m vysoká a přt jednom záběru vyzvedne drapák 8 m1 materiálu. Snímek; CTK — V. Svorčík. Plénum ÚV KSSS o zemědělství Plenární zasedání ústředního výboru KSSS, které se konalo ve dnech 2.-3. července, schválilo závěry a návrhy obsažené ve zprá­vě Leonida Brežněva o dalším rozvoji sovětského zemědělství v le­tech 1971—1975. Bylo rozhodnuto zvýšit státní investice do tohoto národohospodář­ského odvětví. V pětiletce budou činit 77.6 miliardy rublů, tedy l,7krát více než v letech 1966 — 1970. Průměrná roční sklizen zrnin v pěti­letce má činit 195 miliónů tun. Plánuje se rovněž další výrazný růst rostlinné a živočišné výroby. Pro rok 1975 byl stanoven státní plán nákupu skotu a drůbeže ve výši 16 mil. tun (v živé váze) a u mléka 55 mil. tun. V posledním roce nadcházející pětiletky se v Sovětském svazu vyrobí nejméně 90 mil. tun minerálních hnojiv. V příští pětiletce bude zemědělství dodáno 1 700 000 traktorů, 1 100 000 nákladních antomobilů a 541 000 obilnářských kombajnů. V usnesení se uvádí, že »rychlejší rozvoj zemědělství všestranným posílením jeho materiální a technické základny je jedním z hlavních a prvořadých úkolů v nejbližším období«. Zasedání poukázalo na úspěchy v rozvoji sovětského zemědělství v posledních čtyřech letech. Průměrná roční hodnota výroby země­dělské produkce činila 79 miliard rublů, tedy o 12,7 mld rublů více než v předcházející pětiletce. Celková sklizeň zrnin činila 162 mil. tun v průměru za rok, tedy téměř o čtvrtinu více než v letech 1901 až 1965. »V posledních letech jsme tedy dosáhli v zemědělství výmluvných výsledků. Hodnotíine-li však výsledky jeho rozvoje z hlediska uspoko­jováni stále rostoucích potřeb země, pak nynější úroveň zemědělské výroby nelze považovat za dostatečnou. Tempo rozvoje sovětské eko­nomiky a soustavné zvyšování životní úrovně lidu kladou na země­dělství nové a stále vyšší požadavky,« praví se v usnesení. Plénum dále zdůraznilo, že zvýšení kultury rostlinné a živočišné výroby, zavádění poznatků vědy a pokrokové praxe do života, účinné využívání investic, půdy, strojové techniky, hnojiv a konečně zvyšová­ní produktivity práce, zajisti růst výroby a prodej všech zemědělských produktů státu a konečně další zlepšení života na venkově,* \

Next