Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1970 (XIV/26-52)
1970-07-10 / No. 27
EKONOMICKY TÝDENÍK ÚV KSČ 10. července 1970 • Cena Kčs 1,50 Jskalí cenové regulace B Proč svízele se zboiim? ■ Rub civilizácie ■ K problému pracovní motivace ■ Než pětiletka odstartuje... ■ Aj spotrebiteľ môže účinne pomôcť ■ Mezinárodní centrum vědeckých a technických informaci ■ Strategie a taktika Public relations Příloha: PRAVDA O PODNIKOVÝCH RADÁCH ÚČINNĚJI ŘÍDIT VĚDU A TECHNIKU Doc. ing. LADISLAV RIHA, DrSc., náměstek ministra-předsedy Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj Ošili o politickou konsolidaci naši země, uskutečňované ŰV KSC a vládou, je v konečném úspěchu podmíněno konsolidaci hospodářskou. Obnoveni ekonomické rovnováhy a definitivní překonáni hospodářských problémů může značně pomoci realizace vědeckotechnického pokroku ve společenské praxi a zvýšeni účinnosti a racionality ve výrobním procesu. Znamená to využívat vědeckotechnický rozvoj jako základní činitel intenzivního rozvoje a progresivních strukturálních zn v souladu se závěry XII. a XIII. sjez'.u ,vSČ, a to jak z dlouhodobého, tak i z krátkodobého hlediska. ľákladnl problém vývoje posledních let byl právě v tom, že se nepodařilo usneseni XII. a XIII. sjezdu v žádoucím rozsahu realizovat. Ani uplatněni změn v soustavě řízeni nepřineslo podstatný přínos ve zvýšeni vlivu vědy a techniky na rozvoj výrobních sil. Naše výrobní praxe je v některých případech k technickému pokroku inertní a některé podniky abstinuji v otázkách technické politiky. Přetrvává extenzivní přístup k hospodářskému rozvoji a naše hospodářská situace, i když se postupně konsoliduje, je stále velmi složitá. Provedené analýzy dosavadního vývoje národního hospodářství jak jeho makrostruktury, tak 1 mlkrostruktury a zpracované dlouhodobé prognózy lze považovat za vcelku solidní základnu pro zásadní rozhodnuti centra i podniků, pokud jde o směry a cesty k dosaženi nezbytného zlepšeni hospodářské situace, a tím vytvořeni příznivějších podmínek pro progresivnější vědeckotechnický rozvoj. Nezvratitelným faktem vyplývajícím z těchto analýz však zůstává, že současná ekonomická situace značně zužuje možnosti řešit danou situaci progresivnějším nástupem investičně náročnějších vědeckých a technických poznatků do výrobní praxe, a tak realizovat řešeni daných problémů tím nejmocnějším faktorem, jako je právě věda a technika. Trvalá ekonomická konsolidace našeho života na seriózních základech a reálných růstových faktorech bude dlouhodobějším problémem. jejím základem může být výhradně vyšší tvorba ekonomických zdrojů, vyšší a efektivnější výroba užitných hodnot, opírající se o technické a technologické inovace. Znamená to v nejbližším období postavit v podnicích důraz na technickou obměnu výrobních programů v žádoucích směrech, která je nejefektivnější a investičně nejméně náročnou cestou k posíleni ekonomického bohatství naší země. Spolu s tím je nezbytné uskutečňovat program racionalizace výroby, opírající se o racionalizační projekty v Jednotlivých závodech a podnicích — těžiště ekonomických zdrojů leží zřejmě v organizaci výroby 1 předvýrobních etap a v racionalizaci řízeni. Racionalizace řízeni Je v současné době prvořadá jak v podnicích, tak v centrálních orgánech. Jedině tehdy, zvládne-li každý řídicí stupeň organizaci a koordinaci své práce, může úspěšně zvládnout řízení národního hospodářství nebo úseku, který je mu společností svěřen. Proces racionalizace však nemůže probíhat mimo plán, ale je nezbytné jej spojit s procesem tvorby realizace národohospodářského plánu i plánu jednotlivých podniků tak, aby se stal obsahem těchto plánů. Dlouhodobá prosperita naší ekonomiky může být spjata s rozvojem a realizaci základních směrů profilujících vědeckotechnickou revoluci. I když nejbližší etapa bude zřejmě experimentálním obdobím z hlediska přechodu k vědeckotechnické revoluci, přesto musíme cílevědomě zakládat intenzívni rozvojové směry do našeho výrobního procesu, které by překonávaly současné problémy a zároveň se staly iniciujícím prvkem moderní civilizační struktury v ČSSR. Úspěšné zvládnutí této etapy vyžaduje uskutečňovat cílevědomou vědeckotechnickou politiku, která je v současné době ve všech průmyslově vyspělých zemích světa centrem pozornosti státu a podniků. V ČSSR se tato politika v současné době koncentruje do výzkumně vývojových programů, koncepčně řešících základní oblasti rozvoje vědy a techniky v naší zemi. Tyto programy technické politiky, které byly v poslední době zpracovány, i dlouhodobé prognózy, které se zpracovávají, vytvářejí příznivé předpoklady pro strukturální změny a stávají se tak prvkem dlouhodobě pozitivního hospodářského rozvoje v naší zemi. Programy i prognózy vycházejí z analýzy našeho dosavadního hospodářského I vědeckotechnického rozvoje, dále z dlouhodobých potřeb naši ekonomiky i ze světových tendencí vědy a techniky, jejich realizace počítá s vědeckotechnickou integrací se zeměmi socialistického společenství, zejména SSSR, a posílením vědeckotechnických styků s nesocialistickými státy. Programy státní technické politiky se koncentrují na základní oblasti: B přímo souvisejíc! s aplikaci rozhodujících tendenci vědy a techniky, které vytvářejí nové zdroje pro rozvoj výrobních sil a umožňují řádově zvýšit společenskou produktivitu práce, jde např. o rozvoj a využití elektroniky, polovodičové techniky, automatizace, výpočetní techniky, dále o rozvoj a aplikaci nových materiálů, zejména chemických s vysokými kvalitativními parametry opírajícími se o ropnou základnu, dále o rozvoj jaderné energetiky při zintenzívnení kooperace s SSSR ve vývoji i výrobě jaderných centrál apod.; B které vytvářejí napětí v naší ekonomice, které by měly otevřít prostor pro řešení strukturálních změn ve výrobě, v nevýrobní sféře i spotřebě práce, jde např. o oblast racionální výživy obyvatelstva s cílem zajistit efektivní soběstačnost v zemědělských a potravinářských produktech a surovinách, dále o materiálovou základnu stavebnictví a zprůmyslnění výstavby jako nezbytného předpokladu pro efektivní investiční výstavbu, o oblast oběhu a manipulace s materiálem, zvýšení užitné hodnoty a provozní spolehlivosti vybraných strojů a zařízení a snížení nákladů na jejich výrobu při potřebné vnitrostátní i mezinárodní specializaci a koncentraci výroby apod. Dalšími sférami programů je oblast životního prostředí a odstranění negativních důsledků moderní civilizace tak, aby se vytvářely celkové podmínky pro harmonický rozvoj člověka a společnosti, současně s tím i oblast rozvoje vědeckých, technických a ekonomických informací. Dokončeni na 4. straně Na obrovském pískovišti v Tooačově byla vybudována největší pískovna v CSSR. Ročně se tu bude těilt 1,3 mil. m1 pisku pro stavby na střední a severní Moravě. Písek bude dobývat mohutný plovoucí drapákový bagr, výrobek Slovenských loděnic, Komárno. Jeřábová vél Je přes 20 m vysoká a přt jednom záběru vyzvedne drapák 8 m1 materiálu. Snímek; CTK — V. Svorčík. Plénum ÚV KSSS o zemědělství Plenární zasedání ústředního výboru KSSS, které se konalo ve dnech 2.-3. července, schválilo závěry a návrhy obsažené ve zprávě Leonida Brežněva o dalším rozvoji sovětského zemědělství v letech 1971—1975. Bylo rozhodnuto zvýšit státní investice do tohoto národohospodářského odvětví. V pětiletce budou činit 77.6 miliardy rublů, tedy l,7krát více než v letech 1966 — 1970. Průměrná roční sklizen zrnin v pětiletce má činit 195 miliónů tun. Plánuje se rovněž další výrazný růst rostlinné a živočišné výroby. Pro rok 1975 byl stanoven státní plán nákupu skotu a drůbeže ve výši 16 mil. tun (v živé váze) a u mléka 55 mil. tun. V posledním roce nadcházející pětiletky se v Sovětském svazu vyrobí nejméně 90 mil. tun minerálních hnojiv. V příští pětiletce bude zemědělství dodáno 1 700 000 traktorů, 1 100 000 nákladních antomobilů a 541 000 obilnářských kombajnů. V usnesení se uvádí, že »rychlejší rozvoj zemědělství všestranným posílením jeho materiální a technické základny je jedním z hlavních a prvořadých úkolů v nejbližším období«. Zasedání poukázalo na úspěchy v rozvoji sovětského zemědělství v posledních čtyřech letech. Průměrná roční hodnota výroby zemědělské produkce činila 79 miliard rublů, tedy o 12,7 mld rublů více než v předcházející pětiletce. Celková sklizeň zrnin činila 162 mil. tun v průměru za rok, tedy téměř o čtvrtinu více než v letech 1901 až 1965. »V posledních letech jsme tedy dosáhli v zemědělství výmluvných výsledků. Hodnotíine-li však výsledky jeho rozvoje z hlediska uspokojováni stále rostoucích potřeb země, pak nynější úroveň zemědělské výroby nelze považovat za dostatečnou. Tempo rozvoje sovětské ekonomiky a soustavné zvyšování životní úrovně lidu kladou na zemědělství nové a stále vyšší požadavky,« praví se v usnesení. Plénum dále zdůraznilo, že zvýšení kultury rostlinné a živočišné výroby, zavádění poznatků vědy a pokrokové praxe do života, účinné využívání investic, půdy, strojové techniky, hnojiv a konečně zvyšování produktivity práce, zajisti růst výroby a prodej všech zemědělských produktů státu a konečně další zlepšení života na venkově,* \