Literární Noviny, leden-červen 1960 (IX/1-26)
1960-01-01 / No. 1
Milí čtenáři, uzavřeli fsme osmý ročník Literárních novin, těch dalších 624 stran letopisu z našeho kulturního, politického a společenského života v r. 1959. Snad vás bude zajímat, že představuje asi 5000 rukopisných stran textů, to znamená dobrých dvacet knih průměrně obsažných publikací. Z obsahu v posledním dvojčísle jste si mohli spočíst, kolik se na té práci podílelo autorů. Sám výčet jmen jde do stovek, je mezi nimi na sto českých a slovenských spisovatelů, mnoho předních vědců, umělců z nejrůznějších oborů, teoretiků a publicistů — ale i hodně vás, čtenářů. Otiskli jsme téměř 500 kritických a recenzních článků, glos a poznámek, z toho převažující část tvořily recenze literárních děl. V každém čísle jsme přinesli průměrně 2 až 3 ukázky ze současné básnické tvorby, vedle ukázek z poezie přeložené. Rozmlouvali jsm$ se zahraničními spisovateli a umělci, s nimiž je redakce vždy ve styku přt jelich návštěvách v Československu. Uspořádali jsme několik anket, kolem nichž jsme přinesli hlasy nejen kulturních a uměleckých pracovníků, ale také hlasy vaše, názory pracujících z nejrůznějších oborů. Udělili jsme dvě ceny Literárních novin za karikatury a fotografie v novinách a tato soutěž nás přivedla do styku s devíti stovkami nových jmen, z nichž některá se nyní objevují a budou objevovat v novinách soustavně. Vedle toho vykazuje náš styk se čtenáři zhruba 3000 došlých a stejný počet odeslaných dopisů. Velké množství odeslané pošty představuje intenzívní lektorskou činnost, nebot redakce poskytuje rady i pomoc každému ze začínajících autorů, jehož pokusy jeví alespoň jiskřičku nadání, jako vždy i loni jsme se na vás obraceli, milí čtenáři, jako na spolupracovníky, a to jak písemně, telefonicky či osobně, tak i ve způsobě veřejných besed, jichž jsme několik uspořádali na venkově a k některým jsme si vás pozvali do Prahy. V redakcí se také scházíme s pracovníky z rozličných oborů na poradách a besedách k jednotlivým problémům, jako byla spisovatelská beseda před sjezdem socialistické kultury fvedle zájezdů redaktorů na venkov), nynější dtskuse o divadle atp. Naše redakce udržuje stálý styk s kulturními pracovníky, novináři a spisovateli ze spřátelených zemí a především ze zemí socialistického tábora, a to styk i osobní a v mnoha případech hluboce přátelský. Do loňského ročníku přispělo k výzdobě novin na osmdesát kreslířů a malířů původními kresbami a nemenší počet fotografů. Konečně není dne, aby redakci nenavštívil někdo z vás, čtenářů, spolupracovníků i náhodných přátel. Počet telefonických rozhovorů, které^představují do značné míry velmi intenzívní infórmátorskou službu, je prostě nevyčíslitelný. Co chceme touto stručnou bilancí povědět? Ze přes výčet jmen v obsahu loňského ročníku jsou Literární noviny především společným dílem redakce a vás, početné čtenářské obce. A že očekávají-li nás v jubilejním roce 1960 ještě náročnější úkoly přt zobrazování a hodnocení našeho bohatého kulturního, politického a společenského života, chceme se tím intenzivněji opírat právě o tuto vašt spolupráci. Děláme své noviny rádt — tím raději, čím citelnější je na nich vaše spoluúčast. Dovolte, abychom vám za ni upřímně poděkovali a popřáli vám do nového roku hodně společných úspěchů i osobní spokojenosti a štěstí. Vaše REDAKCE LN Pro rozsah ankety, kterou přenášíme z vánočního dvojčísla, musili jsme upustit od jazykového koutku. Bude opát normální pokračovat v příštím čísle. • V dalším čísle bude také pokračovat dtskuse o divadle, kterou jsme přerušili ve svátečních číslech. • Druhé číslo Literárních novin bude vénováno ve značné míře vzpomínce na nedožité sedmdesátiny Karla Čapka. • V příštích číslech přineseme rozhovor s Elsou Trioletovou, Kolmanovu staí o konečnosti vesmíru a diskusi o úpravě okolí Národního divadla. □ □□□QBDDQQDQ VE VÝSTAVNÍ SÍNI pražskéha paláce Duna] uspořádalo Rudé právo s ministerstvem školství a kultury podivuhodnou výstavu výsledků světové soutěže dětského umění a dovednosti. Zaěínám svou zprávu suchým konstatováním, ale cítím, že dále na pouhém zaznamenávání faktů nemohu utkvět — o okouzlení není přece možno psát faktograficky. Ani vypočítávat, odkud odevšad jsou ty děti, jejichž kresby a malby se .tu shromáždily, není možné, jednak bych tím výčtem popsal kolik řádků, když se rozpíná od Československa až po Trinidad, jednak bych tím neřekl to nejdůležitější: z Albánie nebo z Nového Zélandu, mají ty obrázky doslovně fantastickou jednotu v tom, jak zpodobují život, ano, život viděný jeho poupětem, jeho klíčkem, jdeš od panelu k panelu, čekal jsi možná, nežli jsi vstoupil, cosi dětinně naivního, ale dočkal jsi se překvapení. Hned proti vchodu visí například obrázek prodavače melounů od pětiletého Číftánka, a až dech se zatají nad tím, kolik se tomu děcku podařilo vytušit pravdy, skutečnosti, života, pohybu, lidské práce. A jinde jsou tu věci kouzelné. Totiž — kouzelné ,.. Rtkám-li to, nemyslím na báchorky, protože jsou to třeba obrázky koček. Dítě si s nimi hrálo — a potom je namalovalo. Nedbalo na skutečnou barvu jejich srsti, namalovalo je červené, žluté, modré, fialové, jsou to kočky, ale jsou to zároveň hračky, jsou už odjinud, jsou i z dětského snu. A takové jsou i krajiny a lidé v nich, skutečné, jak my dospělí z nich vytušíme jejich reálnou podobu, ale zároveň napůl snová dějiště her, kterým jsme už, litujeme, přestali rozumět, ale uvědomujeme si také, že to zdánlivě neskutečné existuje v tvém dítěti, v dětech od Československa po Trinidad. A potom najdeš na výstavě nenápadnou černobílou grafiku českého děvčátka. Zpodobuje chlapce ve svetříku, na kterém je v mnoha jazycích vyšito slovo MlR. Ten obrázek se také jmenuje Mír všem dětem — mohly by se tak jmenovat všechny obrázky na té výstavě. Jestliže jsi ve vánočním chvatu pozapomněl, tady si uvědomíš, že nestačí myslit na dárky pod stromeček, když jde o děti. Vždyf st jen představ, že by někdo chtěl rozbít tu nádheru a velikost a lidskou slávu, připravenou vyrůst z klíčků a rozvonět se pro všechny! Představ si to před těmi obrázky — a víš, co máš dělat. zV Byl máj a bylo po válce, svět jedna radost, vozili jsme tě po slunci a všelijací mudrci o tebe měli starost. Dneska jsi děvče jako květ, děláš nám, holka, radost — jen všelijací západníci — či chtěl jsem říct nápadníci — dál o tě mají všelijakou starost. OD SRPNA do listopadu se moskevskou Manéží sunul živý lidský proud za krásami vykvetlými z dechu a výtvarného citu českých sklářů. Na půldruhého miliónu diváků spatřilo přelud, jehož odraz jsme my nalézali aspoň v obrázkových časopisech: V tmavé gotické klenbě posázené prosvětlenými plochami rytin ze starých pohárů. V zářivém seskupení ušlechtilých nádob a mís v trávě a květinách. V pyšné nádheře křišťálových fantazii i v účelném půvabu zhmotnělých bublin. V podivuhodně vznosném skleněném schodišti. V desítkách jiných záběrů. Nechtějte však od fotografie rovnocennou náhradu za osobni prožitek. Hru světel, stínů a příšeří, plynulý tok překvapení, divy kontrastů ani jas barev tlumočit nemůže. A slova? Povídají, že citlivé ruka položila bižutérii na březovou kůru nebo na břidlici a ne na samet. Těžko však vyjádří zvláštní novost skelného opalizování. Mluví o starých pohárech s příměsi uranu. Přesný tón jejich zelenavého přísvitu také nevystihnou. Dokáží popsat korále z 8. století stejně nedostatečně jako podlahu z korálkové, sklíčkové a knoflíkové mozaiky ze století 20. Bylo to hezké. Očití svědkové o tom popsali dvanáct úctyhodných knih. Dobrý důvod k pýše a k radosti. „Jenže my jsme to neviděli,“ našeptává závistivá lítost. „Věčná škoda.“ Ano, je rozebrána největší výstava skla, která 1 cly byla ve světě. Ale nezoufejte! Svítá nadějí, že z ní po návratu do vlasti bude jádro našeho prvního muzea skla. U kolébky výborného nápadu vlastně stála moskevská výstava. Ať tedy brzy ožije v reálném tvaru skleněný přelud! mr KRESBA MILOŠE NOLLA d Z VÝSTAVY DETSKÉHO SVÉTA MÍRU ASTRONOMIE DOSÁHLA TRŽIŠŤ Byl tehdy ještě jasný podzim, ale se všech stromů ve Vyšším Brodě už padalo listí, neslyšně a slavnostně. Stál jsem na chodníku pod lipami, uprostřed toho tichého padáni a snášeni a opisoval jsem si do zápisníku text plakátu, přibitého na zdi. Byl napsán necvičenou rukou energickým tiskacím písmem. Na plakátě stálo: Astronomický kroužek přt OB ve Vyšším Brodě uspořádá v pátek dne toho a toho 1959 v kině ASTRONOMICKÝ PÁTEK Začátek ve 20 h. Shlédnete filmy „Vesmír“, „Cesta ke hvězdám“, „Sluneční proturberance“ Po programu za příznivého počasí pozorováni oblohy a hvězd dalekohledem. Napsal jsem st pod tento text do zápisníku poznámku: Bertolt Brecht — Galilei. Bylo to někdy uprostřed mé cesty za kulturou v jižních Cechách. Večer toho dne jsem seděl a vybavoval st v paměti místo z Brechtovy hry Galileo Galilei, úryvek z prvního velkého monologu, které mi vytanulo na mysli, když jsem četl plakát astronomického kroužku, je to promluva slavného astronoma k učedníku Andreooi a zní takhle: „Jsem přesvědčen, že ještě za našeho života se bude o astronomii mluvit na trzích. A dokonce i synové prodavaček ryb budou chodit do školy. Nebot lidem našich měst, dychtícím po novatách, se bude zamlouvat, že astronomie nyní popráva i zemi, aby se otáčela.“ Pamatuji se, že jsem seděl dlouho a že už se dávno setmělo. Do mého okna vepluly dvě hvězdy. Rychle, jako bych cosi důležitého zanedbával, jsem otevřel okno a podíval se, je-li celá obloha jasná a počasí příznivé, jak to předepisoval plakát. Bylo. Hvězdy se třpytily, noc byla světlá. Podíval jsem se na hodinky. Představil Jsem si, jak se houfek vyšehradských hvězdářů právě vy hrnul netrpělivě ven ze třídy, kde vyslechl před nášku a stojí kolem dalekohledu. A náhle jsem věděl se zvláštní, nepojmenovatelnou jistotou, že právě v tuto chvíli se přiblížil k tubusu dalekohledu nový člen kroužku, chlapec, podobný Andreooi z Galileiho a že se poprvé v životě podíval „zblízka" na hvězdu. Byl jsem přesvědčen, že se zrovna d’vá na Siría, jehož mám ze všech hvězd nejra ději, protože záři tak královsky a tak zeleně A byl jsem přesvědčen, že je to syn prodavačky ryb. Ne bylo by to přece nic tak neobvyklého zde, o jižních Cechách, v kraji rybníků. Galileo se díval před staletími na tutéž hvězdu a ukázal ji učedníku Andreovi. Hvězdy se třpytily a bylo ttcho. V zahradách padalo listí, země žila život svých tisíciletí. Lidé ve Vyšším Brodě se dívají na hvězdy, učí se o slunečních proturbero.ncích. Patří t.o k jejich obyčejnému každodennímu životu. Kdybych teči přtstoupU ic mému mládenci a řekl mu, že sp v jeho životě právě stalo něco podivuhodného a zvláštního, podíval by se na mne nechápavě. A přece, Jak je to vlastně vzácné a slavnostní, že v tuto chvílí ve Vyšším Brodě a jistě o kus dál v Táboře, v Soběslavi, Jindřichově Hradci, ale možná i v Zirovnicí, v Kapltci, ve Vělešíně a na druhé straně, v Pootaví, ve Strakonicích, v Sušici nehrna Šumavě, v Kašperských horách, ve Vimperku — všude kolem se naplňuje Galileiho pw octví: astronomie dosáhla tržišť. K dalekohledům oři.stupu/í učitelé, amatérští astronomové, instruktoři, lektoři a ukazují, vysvětlují lidem oblohu. A lidem se u nás a ve všech zemích, kdv poslali do škol děti prodavaček ryb a dělníků, jak předvídal Galileí, skutečně zamlouvá, že , as’ronom.a nyní popřává i zemí, aby se otáčela". Možná, že se ani Gallleimu nesnilo, jak přímých souvislosti nabude hvězdná obloha a pohyb lidské společnosti v době, kdy člověk vyšle do vesmíru myslící meziplanetární stanice a raketou zasáhne měsíc ... Byla jasná noc, plná hvězd. Ve vyšebrodském cisterciáckém klášteře spala pod gotickou klenbou Madona. Když Jsem ji viděl v odpoledním šeru, připadalo mi, že se vznáší ta jihočeská ženička s volátkem, s růžovým pacholetem v náručí, s goticky zřasenou rouškou a korunou, posázenou drahokamy. Madona se vznáší a klenba nad ní se vzpíná úpěnlivě k nebesům staré víry. A zatím se chlapec, syn prodavačky ryb, dívá velkýma žasnoucíma a zpytavýma očima hluboko do tajemství nebes. Chce je poznat, pochopit, odhalit, podrobit si je. ]e jedním z miliónů stvořitelů nové víry lidstva. DOKONČENI ANKETY LN ■ 2 LITERÁRNÍCH NOVIN CO VÁS NEJVÍCE VZRUŠILO V ROCE 1959 1. V POLITICE 2. VE VEDE 3. V UMĚNI 4. VE SPORTU m does EMANUEL BOSÁK, pracovník ÜV ČSTV, Praha 1. Návštěva N. S. Chruščova v USA a její ohlas, který spolu s dalšími úspěchy SSSR v oblasti kosmických mírových výzkumů je i pro nás posilou v každodenní práci. Tím odpovídám zároveň i na vaši druhou otázku. 3. Sjezd socialistické kultury pro jeho komplexní pohled na úkoly a další rozvoj našeho umění jako součásti vytvářejícího se socialistického životního stylu. Při uskutečňování závěru Sjezdu nutno přát našim umělcům stejnou intenzitu jako v diskusích při předsjezdových brigádách. 4. Průběh okresních spartakiád a jejich přínos pro růst politického a společenského významu tělesné výchovy v současném období k dovršování výstavby socialismu. Jako funkcionář lehké atletiky bych rád dodal, že i způsob, jakým zvítězili atleti SSSR a ČSR nad reprezentanty USA, resp. NSR. LIBUŠE DOMANlNSKÁ, sólistka opery Národního divadla, Praha: 1. Návrh na úplné odzbrojení, přednesený předsedou rady ministrů SSSR N. S. Chruščovem na zasedání OSN. 3. Fotografie odvrácené části Mčsíce, pořízená sovětskými vědci. 3. Vítězství opery Leoše Janáčka „Káťa Kahanová4* na mezinárodním hudebním festivalu v Holandsku. 4. Vítězství hokejových reprezentantů ČSR nad Kanadou při mistrovství světa v ledním hokeji v Praze. V. GUTWIRT H, důchodce, Praha: 1. Větší naděje na mír. 2. Fotografie odvrácené části Měsíce. Udělení Nobelovy ceny prof. J. Heyrovskému. 3. Televizní „Nedělní chvilky poezie44 — upřímná , snaha přiblížit básně posluchači i divákovi. 4. Naši krasobruslaři. V 1 T HOLUBE C, sportovní komentátor Čs. televize, Praha: 1. Samozřejmě návštěva soudruha Chruščova v USA. 2. Start, skvělá práce na trati a suverénní dosažení cíle sovětskou kosmickou a sovětskou meziplanetární stanicí. 3. Soustředění našich nejlepších umělců na Sjezdu socialistické kultury a vítězné taženi pražského Národního divadla k srdcím slovenského lidu. 4. Mistrovství světa v ledním hokeji. Aie nejen proto, že jsme porazili Kanadu . .. Především proto, co o něm vyprávěli zahraniční hosté, když se vrátili zase domů ... Inž. MILOSLAV KALÁB, asistent lék. fakulty Palackého university, Olomouc: 1, Návštěva N. S. Chruščova v USA a sovětský návrh na odzbrojení. (Dále pokračující existence demokratického zřízení na Kubě.) 2. Fotografie odvrácené strany Měsíce. (Dále přijetí čs. návrhu v OSN na soustředění úsilí v bádání o původu a léčbě zhoubného bujení.) 4. Přijetí společné olympijské vlajky sportovci Německé spolkové republiky. LUBOMÍR LIPSKÝ. člen Městských divadel pražských, Praha: 1» Návštěva N. S. Chruščova. v USA a jeho návrh na všeobecné odzbrojení. 2. Vypuštění sovětských raket k Měsíci a fotografování jeho odvrácené části. 8. Krejčová inscenace Hrubínovy „Srpnové neděle44. A samozřejmě i všechny premiéry na scéně Komorního divadla a divadla Komedie. Pochopitelně! (M. Horníčka v Semaforu jsem ještě neviděl.) 4. Hokejové utkání ČSR—Kanada, zejména pak jeho poslední fáze. M. MALINOVÁ, knihovnice LK, členka JZD, Habřinka: 1. Návštěva N. S. Chruščova ve Spojených státech a plánované vzájemné návštěvy státníků Východu a Západu. 2. Úspěch prof. J. Heyrovského. Rakety na Měsíc a objevy souvisící s meziplanetárními umělými tělesy. 3. Hrubínova Srpnová neděle, kterou jsem viděla v televizi, pro její hluboký mravní pohled. Spirituály, upravené českým skladatelem a zpívané souborem Mír. 4. Vítězství našeho hokejového mužstva nad Kanadou při mezinárodních zápasech. Dr. JAN PILAŘ, spisovatel, Praha: 1. Chruščovovy projevy v USA a návrh Sovětského svazu na všeobecné odzbrojení v OSN. 2. Epochální dobytí Měsíce sovětskou raketou. 3. Posmrtná výstava díla ruského malíře N. K. Řeřicha v Treťjakovské galerii v Moskvě. 4. Zápas Kanada—ČSR na mistrovství světa v hokeji v Praze.