Nová Svoboda, září 1971 (XXVII/207-232)

1971-09-15 / No. 219

Kdo to má dokázat? Mluví se a píše o technické inteligenci. Není divu. Ale myslím si, že si kolikrát v té inflaci článků a hovorů prostý člověk ani neuvědomí, kolik nevšedních dramat všedního dne takový inženýr, lékař, vědec, technik, fyzik, filosof, vy­nálezce a další četní členové této velké rodiny důmyslu prožívají. Vysoké odborné i všeobecné vzděláni je pro ně ne­zbytnost, aplikace vědomostí v praxi je jejich zájmem a řekl bych — zákon. Někteří jsou uvěnčeni úspěchy, mnozí na ně čekají. Socialismus je potřebuje jako tělo potřebuje mozek. A přece v tramvajích, hospůdkách i čekárnách nádraží stále slyšíme osvědčené, protože stále pravdivé úvahy o tom, že sice létáme do vesmíru, chodíme a jezdíme po měsíčním povrchu, ale obyčejnou rýmu neumíme pořádně vyléčit, hlad a bídu tisíců nedovedeme odstranit, buňka živé hmoty je pro nás stále záhadou. Něco je na tom všem až pozoruhodně zákonité: Slýchával jsem a stále slýchávám podobné a další stesky od obyčej­ných i neobyčejných lidí právě tak, jako jsem slyšel a stá­le slyším od těchže lidí také bezprostřední slova uznání, věty plné oprávněné hrdosti. Někdy dokonce zahlédnu ml­čenlivé, soustředěné tváře, plné upřímného dojetí. Člověku už je vlastní, že má radost, když sp vědě něco podaří. Asi proto, že se to podařilo lidem pro lidi. Věda a technika mají přece ve své podstatě humánní poslání, pro­tože je stvořil člověk, aby mu pomohly žit. Vždyf také ty­pickým rysem moderního pohybu, tedy pokroku, je stále se zvětšujcí role lidí jednajících na základě svého poznání. Proto také tak v našem životě vzrůstá úloha vzdělání a vě­dy jako celku a v závislosti na tom i vliv vzdělaných, je to jen žádoucí, logické. Ale není to zadarmo. Nemám ani na mysli peníze, ale zvlášf tu vůli a nezměrnou trpělivost, odříkání, preciznost, neústupnost, dlouhé noci strávené pří studiu a pár hodin spánku tisíců příslušníků vědecké a technické inteligence, kteří, vedeni láskou k svému oboru, využívají každé mož­nosti, aby se prodrali dopředu, přiblížili se, udrželi krok se světem — nebo jej někdy i předstihli. O infarktech však raději mlčím. To jsou daně, které platí především postiže­ný... Když myslím na techniku, vidím jako dneska před sebou všechny své kamarády, spolužáky, kteří se rozhodli studo­vat techniku, fyziku, elektrotechniku, z nichž většina už je řadu let inženýry. Nemyslím však jen na ně, ale i na další, pro mne neznámé lidi lopotící se v technických 1 hu­manitních oborech. Hlavně bych jim totiž přál, aby své schopnosti mohli plně, tedy tvůrčím způsobem uplatnit, a aby za svou práci byli řádně, podle zásluhy honorováni. Naše země tyto lidi nesmírně nutně potřebuje. Solidních' hospodářských výsledků dosáhneme přece jen tehdy, když opravdu účelně využijeme hmotných a lidských zdrojů, kte­ré právě nyní máme. A co v této snaze může více pomoci než právě uplatňování všeho nového z nezměrně širokého okruhu vědy a techniky? A kdo to má dokázat? Ano, jen vysoce odborně fundovaná, kvalifikovaná technická a vě­decká inteligence, která je nositelkou tohoto poslání. Nej­raději bych vyjmenoval všechny profese. A pak — abych nezapomněl na fakt, který by měl' být samozřejmý. Technická a vědecká inteligence by měla mít v naší společnosti místo odpovídající důležitosti svého po­stavení. Vždycky tomu tak ještě není, ale věřím, že bude — i když bych nechtěl stranit těm, kteří se ještě dnes spo­kojuj! s průměrností, neusilují dostat se ve svém oboru na vysokou úroveň a přitom směle poukazují třeba na niveli­zaci v odměňování. Soudím, že je dobré přihlásit se k V. I. Leninovi, když mluvil o specifických cestách vývoje světového názoru a kladl velký důraz na poznáni, že vědeckotechnická inteli­gence nachází svýj vztah k socialismu prostřednictvím své­ho odborného, tvůrčího sebeuplatnění, které je nesporně mnohem větší než v kterémkoliv kapitalistickém státě. So­cialistická výstavba a rozvoj vědy a techniky za socialismu jsou tak rozsáhlé, že inteligence mající své tvůrčí zájmy nemůže zůstat lhostejná. FERDINAND RADVANSKÝ 2 • 15. září 1971 • ns (Pokračovaní ze str. 1.1 rovněž, aby velkou péči a po­moc věnovali agitačním stře­diskům, kterých bude v okre­se zřízeno 98. Zásada s lid­mi a pro lid se snad nejvíce prolínala celým jednáním konference. Však také obča­né Bruntálská za letošních osm a půl měsíce vytvořili při svépomocných akcích na počest 50. výročí založení KSČ dílo v hodnotě 80 mi­liónů Kčs. O slovo se rovněž přihlá­sil ministr vlády ČSR sou­druh ing. Hruzík. Poděkoval poslancům národních výborů ?a Jejich dosavadní práci. Dá­le připomněl, že volební pro­gramy se nepřipravují jen pro potřeby agitace. Jejich obsah musí reagovat na po­třeby a zájmy všech věko­vých skupin naších občanů, a tak je získat pro politiku Národní fronty. Volební pro­gramy mají povzbuzovat akti­vitu i hrdost našich lidí na svou socialistickou zem. Při­tom nelze slibovat nesplni­telné. Velkou pozornost vě­noval soudruh ministr pro­blému kvalitní pitné vody, který tíží mnohé obce Brun­tálská. Jako nejbližší per­spektivu uvedl stavbu přiva-děče, který dovede na Brun­tálsko pitnou vodu z Kruž­­berského skupinového vodo­vodu, a zmínil se i o ně­kterých dalších záměrech v řešení tohoto velmi ožeha­vého nedostatku. Potom se rozproudila živá diskuse; tak rozmanitá, jako jsou rozmanité úkoly národ­ních výborů. Hovořilo se ne­jen o iniciativě našich lidí, ale i o takových záležitos­tech, Jako je dodržování zá­konnosti a socialistické dis­ciplíny, o otázkách kultury, o zdravotnictví atd. Neza­pomnělo se ani na potřeby našich důchodců. Proto také v závěru mohl vedoucí tajemník OV KSČ a předseda OV NF soudruh Mynář konstatovat, že na konferenci bylo předneseno mnoho dobrých zkušeností, poznatků a nápadů, které by měli přítomní zástupci národ­ních výborů uplatnit při se­stavování volebních progra­mů, při své každodenní práci. Okresní konference národ­ních výborů okresu Bruntál se stala také příležitostí k o­­cenění dlouholeté činnosti pě­ti poslanc/i NV, kterým bylo předáno čestné uznání. SUDMI A PRO LID NA VÝŠKOVICKĚ ULICI v Ostravě-Zábřehu (Foto: František Kupčák) Nový socialistický závazek občanů NOVÝ JIČÍN (sv) — Na OV KSČ v Novém Jičíně byla v pon­dělí 13. září přijata delegace obce jistebníku, která přišla s no­vou iniciativou na podporu aktivity občanů k zvelebování ži­votního a pracovního prostředí na vesnicích. Socialistický závazek, který občané vyhlašují na počest Velkého října, vyjadřuje pod­poru kandidátů Národní fron­ty při nastávajících volbách dp zastupitelských orgánů, Bu­de přínosem k„ .realizaci po­třeb obce v prvním roce funk­čního období nových poslan­cům MNV, neboť je podložen osobními závazky 265 obyva­tel a v tom je jeho hodnota. Jistebničtí při své návštěvě na OV KSČ také ohlásili, že nynější celoobecní socialistic­ký závazek uzavřený na po­čest jubilea strany splní do 18. září tohoto roku. Místo předpokládaných 16 tisíc bri­gádnických hodin odpracova­li občané do konce srpna 47 tisíc, což představuje hodnotu díla za více než 2 milióny ko­run. Zároveň vyzývají všechny obce k následování, podle hesla: „Do voleb se splněnými závazky“. (33) Napsal VI. Drážďanský „Aha, aha, už rozumím, jenom na někte­ré práce. A vydělá si aspoň na slanou vodu?“ zažertoval se smíchem, „...ne, ne, žádnej úřad, kamarád — bývalý spo­lužák. Projíždím tudy a rád bych ho zas jednou uviděl,“ závěr výjimečně nezalhal. „Ne, děkuju pěkně, adresu mám, ale ne­našel jsem ho doma...“ pověsil a za­myslel se. „To bychom jako měli — fingované zaměstnání,“ blubokomyslně pronášel podporučík. „Recidivista na nové, poctivé dráze,“ rejpnul. „Vypadá to,“ uvažoval ustaraně Kaše, aniž vzal na vědomí Červeného narážku na jeho důvěřivost, „... že se nám z ml­havé stopy vynořuje zřetelná kontura.“ „Nehledě k tomu, že to může souviset 1 se stopou číslo jedna. Něžná, křehká žena si ráda na hrubší práci zjedná.“ „Zabrzdi — stačí!“ zavelel rázně Olog. „... nedej se nikdy unášet ukvapenými domněnkami. Zařiď raději, ať okamžitě někdo hlídá Novákův byt. jak se objeví, bez okolků předvést, třeba v noci," or­ganizoval první vážnou akci. „V rozboru se tedy zatím nepokra­čuje?“ „Nevíme zatím o čem. Stopa číslo 3 — výhrůžný list — může stejně dobře patřit dvojce a pak už zbývá jen dohad o útě­ku. Taky možný...“ připouštěl Kaše, „... když se člověk dostane do konflikt­ní situace, provede obvykle nějakou ho­­vadínu. jenže já v tuhle možnost nevě­řím.“ „Ale proč se ta ženská nepřihlásila?“ „Snad se bojí manželky...,“ nadhodil a náhle praštil do stolu, „Hergot, jestli si tu cucáme mozek a oni zatím někde v chatě milostně vrní, tak ho nechám platit výlohy až zčerná, kdyby měl brat­ra třeba presidentem Nejvyššího soudu.“ „No, to byste vypálil s tureckou mu­zikou, šerife,“ zamžoural povzbudivě ze­lenáč. ,„Když už jsi u tý muziky, zastav se v té filmové tento, jak se to ksakru ...?“ „Krajský podnik pro film, koncerty a Kde tenoři umírají... estrády,“ pochlubil se pamětí benjamí­nek. „Vynikající,“ jásal nadporučík, „můžeš se tam hned přihlásit jako konferenciér. Než nás ale opustíš, zjisti ty Vajnarovy vedlejší příjmy.“ „Provedu vše,“ povyskočil Jirka a oto­čil se přitom ve vzduchu zvrutem ke dveřím. „Hlásím odchod,“ zařval co nej­hlasitěji. „Tajtrlíku,“ hodil za ním nadporučík, zřejmě však v dobré náladě. Rozehnat chmury v pravý čas oceňoval jako nej­vzácnější životobudič v jejich službě. Myslí mu najednou znovu prolétla mlho­vina čehosi, co nestačil mozek zformo­vat do slov. Bylo to něco v rozhovoru s Vajnarovou? Umínil si, že to znovu objeví, kdyby ji měl ihned navštívit zno­vu. A už také navlékal zimníček. Po­zdržela ho návštěva muže v kožeňáku — řidiče taxíku Lajčiaka. Zaručeně prý vezl paní Vajnarovou v pondělí o třiadvacáté domů. „Neviděl jste na té paní nějaké rozči­lení?“ „To já si u ženských nevšímám,“ a hned také pověděl proč: „... ne že by se mi nelíbily, ale nejsou nám tak nebezpeč­ný, víme?“ „Rozumím,“ přikývl Olog a nabídl mu z krabičky maricu. „Řekněme ale něčeho zvláštního, třeba i maličkosti. Nevezla nějaký balíček?“ pomáhal jeho paměti. „A to né,“ zavrtěl hlavou Lajčiak, „ne­vezla nic podezřelýho, ale jinak — štra­­manda, jak se říká.“ „Tak jste ji přece jen pozorně prohlí­žel,“ provokoval ho Kaše. „... a pak prý jen ženská!“ „Že bych si nevšim, to teda všim, ale předtím...“ „Kdy předtím?“ „No, než vlezla do vozu. Stál jsem na štaflu před Metropolem a ona chodila naproti kolem televize. Číst se mi nechtě­lo, darmo si jeden kazí voči v tom sla­boučkým světle, víme ...?“ Olog ho nepřerušoval. „Koukal sem jen tak vokolo a zblejsk sem ji. Všecko ef-ef, jak povídám. Po­myslel jsem si, že čeká ná někoho z tý televize. Taky tam jednou vletěla — za vrátným.“ „I toho jste si všiml?“ a notes přišel opět ke cti. (Pokračováni) V elektroúseku ČSD Nový Bohumín Zlaté okřídlené kolo OSTRAVA (bk) — V Klubu pracujících v Porubě se u pří­ležitosti Dne železničářů konala v pondělí slavnostní schůze zaměstnanců ČSD — elektroúseku Nový Bohumín. Náčelník elektroúseku ČSD Nový Bohumín Eduard Klein zhodnotil iniciativu pracují­cích v socialistickém soutěže­ní, hnutí BSP a rovněž zlep­­šovatelské hnutí. Seznámil ne­jen s výsledky, ale i s nedo­statky v práci, které by bylo třeba odstranit. Předseda ZV ROH Josef Kýr hovořil o úko-Iech a poslání odborů v nej­bližší době. „je třeba nastavit látku co nejvýše, ale přitom reálně,“ řekl Viktor Hořín, předseda ZO KSČ. Hovořil o tom, že pra­covníci elektroúseku musejí vytvářet předpoklady pro dobrou politickou práci a v zájmu kolektivu zabezpečit plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ, Vysoce vyzdvihl práci SSM, který má pro splnění ulože­ných úkolů ty nejlepší před­poklady. Za prvenství v celostátní socialistické soutěži předal ing. A. Ďurčanský výkonné jednotce elektroúseku ČSD. Nový Bohumín jménem mi­nisterstva dopravy ČSSR a od­borového svazu „Zlaté okříd­lené kolo“. Dále byla předána organizaci ROH putovní Rudá vlajka; nejlepší kolektivy a jednotlivci získali pamětní medaile a čestná uznání. ízen • Čtvrtina »pod střechou« OSTRAVA (ivo) i— Více než čtvrtina ploch brambor je již sklízena na polích Severomo­ravského kraje. Je to téměř, o deset procent víc, než va stejném období loňského ro­ku. Nejdále v plnění svých ú­­kolů jsou zatím zemědělci na Olomouckú a Přerovsku, kde vyorali polovinu těchto oko­panin. Sklizeň úspěšně pokra­čuje 1 v nejprodukčnějších oblastech našeho kraje — na Bruntálsku a Opavsku. Stále větší slovo mají při vyorávce brambor stroje. Kombajnů z NDR na severní Moravě pra­cuje v současném období více než čtyři sta. Vzácni hosté v pavilónu Sigmy Náš kraj a brněnský veletrh BRNO (dop) — V neděli dne 12. záři navštívili někteří velitelé sovětských vojsk umístěných na území našeho kraje na pozvání ge­nerálního ředitele VH] SIGMA soudruha jaroslava Janíka brněnský veletrh. Delegace, kterou vedl generálmajor Sivenok, si v pavilónu SIGMA prohlédla expozici čerpadel a armatur a byla rovněž přijata ředitelem sovětské expozice. Tato návštěva symbolizuje již dříve na­vázané úzké vztahy mezi VH] SIGMA a sovětskou posádkou v Olo­ mouci. Soudruh Janík přijal v ne­děli rovněž delegaci města Bologna z Itálie, vedenou prv­ním radním města panem Montarim. V delegaci jsou představitelé dalších měst okresu Bologna, techničtí ex­perti, president společnosti SIGMA ITALIANA pan Remo Grandnl s chotí a další ve­doucí pracovníci této společ­nosti. Italská návštěva je odrazem již dříve navázaných obchod­ních i společenských vztahů. Právě v Bologni má své sídlo smíšená ítalsko-českosloven­­ská akciová společnost SIG­MA ITALIANA, která za po­měrně krátké období necelých tří let vykazuje na italském trhu dobré komerční výsledky. Jednání bylo zaměřeno na roz­šíření dodávek čerpacích zaří­zení do Itálie. Mělo však 1 svůj společensko-politlcký vý­znam, neboť někteří členové delegace jsou funkcionáři Ko­munistické strany Itálie. Tato spolupráce, která při­náší dobré hospodářské vý­sledky, je plodem promyšlené koncepční politiky v oblasti zahraničního obchodu VHJ SIGMA. U příležitosti 255. výročí založení VŠB Začala hutnická konference OSTRAVA (mař) — Včera byla zahájena v Domě kultury V2KG u příležitosti 235. výročí založení naší Vysoké školy báňské V. vědecká hutnická konference. Pořadatelem je hutnická fakulta Vysoké školy báňské a Dám techniky ČVTS. Konferenci zahájil doc. ing. za vedení školy prpf. Ing. Os-M. Rédr, CSc., proděkan pro vědeckou činnost. Pak násle­doval projev děkana hutnické fakulty prof. ing. Bohumila Šplíchala, CSc., za vedoucí od­borných sekcí promluvil prof. ing. Miloslav Gottwald, CSc., vald Pejčoch, DrSc. Odpoledne se členové kon­ference rozešli do Jednotli­vých sekcí. Vědecké jednání, kterého se také účastní hosté ze států RVHP, končí 16. září. m VEČERNÍ DISPEČINK! Včerejší pracovní den měl ve velkých ostravských podnicích nor­mální průběh. Ze zpráv dispečerů vyjímáme: NHKG: Plánovaná oprava vyso­ké pece č. 4 skončila úspěšně a v termínu. Ve VŽKG mají od začátku mě­síce tyto výsledky v plnění plá­nu: koksovna 101,1 proč., aglo­merace 100,8 proč., ocelárny je­dou na 100,8 proč. Nejlépe plní plán blokovna — na 106,8 proč. Vysoké pece jsou poněkud po­zadu s 97,8 proč. Je to způso­beno poruchami — včera probí­hala oprava vysoké pece č. 8. Byl taven síitek, vypouštěli pá­lením provizorních děr pod úrovní odpichového otvoru. Dob­rý výsledek opravy je úspěchem pracovníků provozu vys. pecí na závodě č. 1. Tento závod byl po­stižen ještě jednou poruchou — na ucpávačce vysoké pece č. 4. Do opravy bylo zapojeno větší množství provozních a údržbář­­ských pracovníků a díky jejích úsilí oprava zdárně pokračuje,

Next