Nové Knihy, 1978 (XVIII/1-52)

1978-03-15 / No. 12

BŘEZEN-MĚSÍC KNIHY Poučení pro generace Jedním z velkých poučení pro generace se stala druhá světová válka. Lidstvo doposud nepružilo tak rozsáhlý a prud­ký válečný konflikt mezi sila­mi reakce a pokroku. Dějiny druhé světové války byly a neustále jsou předmě­tem ostrého Ideologického boje. Buržoázni historiografie se růz­nými způsoby snaží zamlžit a zkreslit skutečné třídně politic­ké příčiny války, její průběh, úsilí a úlohu jednotlivých vál­čících států, zejména rozhodu­jící úlohu Sovětského svazu a mezinárodního komunistického a dělnického hnutí ve vítězství nad fašismem. Sovětská historiografie Již udělala mnoho pro skutečně vědecké zhodnocení druhé svě­tové války. Posledním, doslo­va globálním dílem jsou dva­­náctidílné Dějiny druhé světo­vé války 1939—1945 (vyd. Na­še vojsko). První díl vyšel na sklonku minulého roku, 2.—4. díl vyjdou letos a další díly bu­dou vydávány vždy po dvou v dalších letech do konce roku 1982. Toto dílo předních sovět­ských vědeckých ústavů vše­stranně zkoumá a na základě marxisticko-leninské metodolo­gie a z třídních hledisek vy­světluje vývoj meziimperialis tíckých rozporů po první svě­tové válce spolu s vývojem hlavního rozporu epochy, roz­poru mezi kapitalismem a so­cialismem, reprezentovaným prvním socialistickým státem na světě — Sovětským svazem. Dokumentuje příčiny, které vedly k tomu, že druhá světo­vá válka, původně připravova­ná jako válka protisovětská, začala střetnutím mezi dvěma konkurenčními imperialistický­mi bloky, a jak se postupně měnila ve válku spravedlivou, národně osvobozeneckou, vede­nou Sovětským svazem a svo­bodymilovnými národy světa proti fašistickému bloku v če­le s hitlerovským Německem Chudá nad Něvou Autor dvoch lyrických knih, aj kecf ony reprezentujú jedno desaťročie tvorby, je ešte vždy dost mláciým básnikom na to, aby svoju ďalšiu knihu, tretiu v poradí, skladobné zimprovi­­zoval z veršov nazbieraných na sporadických cestách za rodný chotár. Aj preto neprekvapí v tomto zmysle ani Michal Chu­dá: jeho neveľká básnická kni­ha Biele noci (vyd. Smená) je vážnym tvorivým skutkom na­priek tomu, že ide len o príle­žitostný a kratučký cestovateľ­ský denník. Približne o dve de­siatky básní napísaných nad brehmi poeticky majestátnej Nevy a v hlbokej rozpomienke na symfóniu jej večitých vôd. Pretože v konečnom dôsledku len básnik sám rozhoduje o si­le a zmysle svojho slova. Mi­chal Chudá, lyrik ideou zeme svätený, nemôže a ani nevie chodiť popri ľuďoch bez toho, aby sa neusiloval porozumieť ich vnútornému hlasu. Nech ie to tu doma, alebo ďalej od rod­ného prahu. To je dôvod, kto­rý mu bráni improvizovať aj pri témach cestovateľských, 12 CENA 20 HAL. ROČNÍK 1978 1S. BŘEZNA v Evropě a militaristickým Ja­ponskem v Asii., Dvanáctisvazkové dílo o dru­hé světové válce zkoumá všech­ny stránky a procesy, všechny zvláštnosti a charakteristické rysy války: její prehistorii a zrod; cíle válčících stran, prů­běh bojové činnosti na všech válčištích a ve všech světadí­lech; partyzánské hnutí, proti­fašistický boj a hnutí odporu; úroveň technického vybavení ozbrojených sil a jejích použi­tí; rozvoj vojenské vědy, stra­tegie, operačního umění a tak­tiky; ekonomiku, politiku ideologii válčících zemí; prolí­a nání národně osvobozeneckých a sociálních, jakož i interna­cionálních cílů dělnické třídy a všech pracujících v boji s fa­šismem; úlohu komunistických a dělnických stran ve sjedno­cování mas; mezinárodní vzta­hy a diplomatický boj; výsled­ky války a poučení z ní. Každý svazek je bohatě vy­baven dokumentačním mate­riálem, včetně fotografických a mapových příloh. První sva­zek zahrnuje období od konce první světové války do podzi­mu 1935. Jeho první část po­jednává o zrodu války v lůně světového imperialismu, uka­zuje fašismus jako údernou sí­lu imperialismu a militarismu a líčí vznik prvních ohnisek nové světové války. Druhá část ukazuje světodějný význam bu­dování socialismu v SSSR, roz­voj jeho ozbrojených sil a usi­lovný boj mírumilovných náro­dů v čele se Sovětským svazem proti nebezpečí druhé světové války. Historické zkušenosti nabá­dají národy k bdělosti a k ak­tivní účasti v boji za odvráce­ní další, ještě ničivější světové války. Přínosem k tomuto boji je i toto vědecké dílo, o jehož mezinárodním významu svědčí i skutečnost, že si jej v SSSR zajistilo více než 40 států a překládá se již v řadě socia­listických zemí. -Nbr­ACADEMIA '71 V MČStCl KNIHY Dne 21. března 1878 t rémei Měsíce knihy zaháfl ve Štátni knihovně ČSR, Praha 1, 1S. me­zinárodni výstavu vědecké litera­tury „ACADEMIA ’78“ předseda ČSAV s. akademik Jaroslav Ko­žešník. Kromě pořadatelské země se Ji úéastnl významná akademická na­kladatelství z BLR, MLR, NDR, NSR, Nizozemí, PLR, Rakouska, RLR, SSSR, USA a Velké Británie. Z vice než 2000 publikaci ze všech vědních oborů jich bylo zasláno 50 z Organizace spojených národě Výstava, která už má svou tra­dici, omožni naši vědecké a kul­turní veřejnosti seznámit se blí­že s ncjnovějšlmi světovými vě­deckými poznatky. Potrvá do 18. dnbna 1978. z měsíce knihy v praže Kniha, n. p. hl. m. Prahy, v rámci Měsíce knihy uspořádala výstava z literárního i výtvarné­ho díla spisovatele Ladislava Steh­líka pod názvem „Zemi zamyšle­nou s perem a štětcem". Výstava byla zahájena dne 7. března t. r. ve výstavni síni Uměni—knihy v Praze 1, Vodiéko­­va 21, a potrvá do 25. března 1978. zväčša ochotných zviesť básni­ka k povrchnej veršovníckej dojmotvorbe. Lyrická mozaika Biele noci nevznikla naraz ani v chvate letmej skúsenosti; vznikala ne­pochybne nie tak v návale ci­tu ako v sústredení mysle; v čase, v ktorom básnik váži po­dobu života a dejín. Miesto a mesto nad Nevou, Leningrad, poskytuje presne na to mohut­nosť inšpirácie. Nie tak inde ako tu stretne básnik krásu alebo pravdu „aj v mále vždy­cky celú“. Vždy frapantnú, pre­búdzajúcu to najlepšie v ňom. Prichádza síce sem opakovane ako pocestný, „ktorý nič nehľa­dá a takmer nehovorí”, skrom­ne a v bázni, a azda práve pre­to vždy tu „nájde dosť, a pred­sa povie slovo“. Slovo básnic­ky čisté a ľudsky dumné. 0 Je­­seninoví a Dostojevskom, šikšinovi a Ajvazovskom; o ka­o menných stopách histórie, v ktorých krv človeka kvitne do­­červena; o Piskariovskom cin­toríne, kde „zaplače vždy všet­ko človečie“. Vidieť teda, že mladý básnik neplýtvá silami, Nový román Vladimíra Pazourka Spisovatele Vladimíra Pa­zourka znají čtenáři jako auto­ra řady románů, novel a povíd-' kových knih, z mnoha úspěš­ných a oblíbených knih pro mládež, t jako lyrika, literární­ho a divadelního kritika. Rej­střík jeho úspěšné padesátile­té literární dráhy je opravdu bohatý. Autor se zaměřuje pře­devším k aktuálním námětům ze současnosti. Jmenujme ale­spoň jeho poslední romány Ne­klidné brázdy. Země synů, Vů­ně domova. Všechny jako by se záměrně zříkaly historie, jíž se autor nikdy netoužil zabý­vat. A přece v r. 1975 vydává první „historický“ román Vel­ká naděje, zobrazující v hutné dramatické zkratce život br­něnského studentstva na po­čátku našeho století. Tím jeho zájem o minulost nekončí. Psy­chologie, bez níž si jeho pró­zu nedovedeme představit, se­hrála svou roli i v románu Tr­nová cesta (ČS), kde šťastně spojuje touhu proniknout spo­lečenskou skutečnost počátku našeho století se subjektivně nazíranou psychologií pozoro­vatele zvlášť citlivě obdařené­ho schopností chápat a soudit, milovat všední život a prosté lidi rodného města. Trnová cesta je vzpomínkový autobiografický román, čerpa­jící látku z áutorova dětství, tedy z let 1910—1920. Úspornou stylovou zkratkou zachycuje postavy, věci a děje, viděné zrakem chlapce, jehož vnímavá citlivost je konfrontována představami pozorovatele mno­s hem staršího. Pazourkův pokus sám o sobě tvoří literární hod­notu, v naší próze dosud ne­vyzkoušenou a tímto způsobem nerealizovanou. Příběh má v Tr­nové cestě zcela vnitřní vý­znam a jeho dramatická linie je vedena tak, aby měl čtenář do­jem, že se vše odehrává ve vě­domí dospělého člověka. Tím se Trnová cesta osobitě liší od některých děl současných fran­ aby v knihe scelil nejakú lenin­gradskú tematickú panorámu. Je koncentrovanejší a cieľave­domejší; je ustavične vo svo­jom koncepte lyriky. Vyznaču­je si ho horúcim záujmom o stav vnútorného sveta ľudí, keďže „sú nás všade plné ná­brežia a plné domy, ulice 1 hro­by“. A lebo vie, že „každého raz život poraní“. Jeho idea poézie, ako vyplýva aj z dvoch kníh predošlých, prináša v* svojom kréde lásku a čujnosť voči hlasu srdca, pretože „lás­ka je ten najmocnejší most“ medzi ľuďmi aj svetmi, medzi slovom a človekom. Prináša lásku nie ako liek, skôr lásku ako cestu a možnosť. Prináša v novej knihe básní nie lyric­ký zemepis diaľok, ale geogra­fiu jediného pevného bodu ži­vota: srdca v človeku a člove­ka v srdci. Podľa toho sa utvára aj Chu­dova poetická reč. Nič neštyll­­zuje, lebo so všetkým sa chce zdôveriť. Odovzdať, preniesť, obdarovať, také sú základné slovesá, určujúce zmysel jeho básnického slova. (pš) couzských autorů a umožňuje čtenáři snadněji proniknout sí­tí poměrně složité psychologic­ké stavby románu. Prostota vy­právění je nepodplatnou hod­notou, jíž se dopracovávají nej­zkušenější autoři. Ozvláštněnýro způsobem se vytváří pevné zá­zemí nevšedního vypravěčského kouzla i poutavosti. Sv£t, který se před čtenářem objevuje, opí­rá všechny citové a morální kvality o hřejivé ovzduší har­monicky laděné rodinné atmo­sféry. Je pozoruhodné, jak přes­ně a bez formálních násilností se V. Pazourkovi podařilo za­chytit prosté, chudé, ale přitom šťastné lidičky rodného staré­ho Brna, které nepřestal nikdy milovat a skládá jim Trnovou cestou hold nenápadné velikos­ti humanistického postoje, kte­rý zachraňoval a dosud zachra­ňuje člověka před beznaděj­ným pesimismem. ED Černý déšť Japonská poválečná literatu­ra, vyznačující se řadou vý­znamných děl, si zvolila váleč­nou zkušenost jednotlivce i ná­roda za jedno z ústředních té­mat. Společným znakem je po­dat svědectví a vyslovit lidský a umělecký protest proti hrů­zám války. Škála těchto lite­rárních děl zahrnuje na jedné straně zpovědi vycházející z vlastní frontové zkušenosti au­torů a často doplňované auten­tickými dokumenty, a na dru-hé straně obrazy ze života v zázemí, vystihující válečnou at­mosféru, podobu režimu a obě­ti na civilním obyvatelstvu, kte­ré vyvrcholily výbuchem ato­mové bomby v Hirošimě, Této závažné tematice, živé i dnes po značném časovém od­stupu, se nevyhnul ani Ma­­sudži Ibusě, významný předsta­vitel nejstarší japonské literár­ní generace. Černý déšť (vyd. Svoboda) se vrací k námětu již mnohokrát zpracovanému - k Hirošimě po svržení atomo­vé bomby. Autor sám sice útok nezažil, ale byl ve Fukujamě, necelých dvě stě kilometrů od Hirošimy, svědkem útěku ra­něných. Bezprostřední zážitek zpracoval zprvu v povídce, avšak veden snahou zachytit situaci šířeji začal sbírat ma­teriály: deníky postižených, je­jích vyprávění a vzpomínky, na jejichž podkladě vytvořil román1 Černý déšť. Formou de­níkových zápisků v něm vyprá­ví příhěh mladé Jasuko, která se pro podezření, že byla za­sažena radioaktivním „černým“ deštěm, nemůže provdat. Jasu­ko však netrpí žádnými pří­znaky nemoci z ozáření a její strýc se rozhodne dokázat, že nebyla zasažena. Vrátí se pro­to ke svému deníku z léta ro­ku 1945 a k deníku, který si psala Jasuko. Výňatky z obou tvoři základ vyprávění. Zdánlivě neutrální postoj dá­vá autorovi možnost vyrovnat se s tématem tak nepochopitel ně hrůzné události. Skrze vy­právění lidí, kteří si ještě zce­la neuvědomují, co prožili, vy­tvořil Ibuse bezprostřední, sen­timentalitou nezkreslený, tvrdý obraz události, jež nazírána očima jednotlivců, má při vší Zotavovňa SNP v Jasnej. Repro­dukujeme z obrazovej publikácie Karola Belického Socialistické Slovensko v obrazoch (Práca) Z knihy Ludvika Součka Zdenko Feyfar (Odeon) hrůze fiúiké, wwatnghfteln® rozměry. A právě v tomto světle jé třeba nahlížet román jako vel» ký a těžce vydobytý literární úspěch. Kniha působí jak silou do­kumentu, tak silou uměleckého obrazu. Její jedinečnost není pouze ve výjimečností události, ale i v tom, že je součástí osu­du jednoho národa a lidstvü vůbec. Zde je třeba hledat po­selství a zároveň výstrahu. H. *, Encyklo­pédia Slovenska Do základného fondu sloven* skej a celej československej kultúry vstúpila len nedávno prvým zväzkom Encyklopédia Slovenska ako jedno z najvý­­znamnejšlch diel. Pri tejto prf­­ležltostl sme položili niekoľko otázok PhDr. Jozefovi Veľkému, riaditeľovi Encyklopedického ústavu Slovenskej akadémie vied. Čitateľskú veřejnost bude isté zaujímat, kedy vznikla myšlien­ka realizovat dielo, ktoré na veľkej ploche predstaví náš ná* rod aspoň v tých najhlavnej•> ších črtách... Moderný človek, najmä člo­vek naše] socialistickej epochy v období vedeckotechnickej re­volúcie nevyhnutne potrebuj« encyklopedické príručky, vy­tváranie informačných systé­mov, ktoré súvisia a nachádza­jú výraz v encyklopedickej li­teratúre. Podnet na vytvorenid encyklopedického diela o Slo­vensku vznikol v ideologickej komisii ÚV KSS ešte v roku 1965. Úlohou pripraviť a vydať Encyklopédiu Slovenska bola poverená Slovenská akadémia vied. Na diele sa začalo pra­covať v roku 1970. Encyklopédia Slovenska po­­skytuje informácie o všetkom, čo súvisí s minulosťou í prí­tomnosťou Slovenska. Poznatky ktorých vedných, spoločen­ských, hospodárskych a iných oblastí života obsahuje a kto­ré podrobnejšie zaznamenáva? Encyklopédiu Slovenska po­važujeme za dielo základného kultúrno-politického významu, ktoré predstavuje súhrn naj­novších poznatkov o území Slo­venska, prírode a prírodných pomeroch, geologickom zlože­ní, faune a flóre, o našich mes­tách, obciach a podobne — ta je povedané vefmi stručne. Ob­sahuje poznatky zo 42 odborov a mnohých špecializácií. Kla­die dôraz na intenzívne súžitie Cechov a Slovákov, národností, ktoré žijú alebo žili na Slo­vensku, ako aj na bratské vzťa­hy so Sovietskym zväzom a ostatnými socialistickými kraji­nami. Osobitne zdôrazňuje pokroko­vé tradície národných dejín, robotnícke a komunistické hnu­tie, antifašistický zápas a epo­chu výstavby socializmu. Veľ­ká časť hesiel je venovaná ve­de, kultúre a umeniu a hos­podárstvu. Encyklopédia Slo­venska ako organická súčasť Československej encyklopédie pripravovanej v ČSAV sl všíma viacej národných špecifík, ale neobchádza spoločné črty vzťahy; napr. jedno z najväč­a ších hesiel v prvom zväzku ja práve Československo. Ako je rozvrhnutý edičný plán Encyklopédie Slovenska? Harmonogram prípravy a vy­dania Encyklopédie Slovenska je osnovaný tak, aby jednotli­vé zväzky vychádzali v ročných intervaloch. Prvý zväzok zhrnul 3400 hesiel od písmena A až po D, vyše 1000 Ilustrácií spo­lu s farebnou prílohou. Vzhľadom na to, že prí­prava šiestich diel si vyžaduje svoj čas, uvažujete o siedmom zväzku doplnkov, upresnení a opráv? Pochopiteľne usilovali sme sa o dôsledné uplatňovanie krité­ria presnosti a úplnosti údajov, o ich vedgckú marxisticko-le­­nlnskú interpretáciu, hodnote­nie. Dynamický rozvoj vo všet­kých oblastiach nášho života prináša však nové poznatky. Z toho dôvodu sa už dnes ráta s prípravou doplnkového zväzku Encyklopédie Slovenska, v kto­rom by sa uviedli všetky zme­ny, ktoré nastali v priebehu vydávania diela, a prípadne heslá, na ktoré sa z rozličných dôvodov pozabudlo. Zhováral sa Jozef Nižnánsk{

Next