Noviny Vnitřního Obchodu, 1968 (XV/1-52)

1968-01-05 / No. 1

\ NOVINY 5. ledna 1968 vnitřního obchodu Týdeník MVO a OS pracovníků obehodu 1 V NOVÉM ROCE s lepšími podmínkami P rohlubování nové soustavy řízení bude klást v letošním roce kvantita­tivně i kvalitativně další vyšší nároky na práci jak hospodářských orgá­nů, tak i odborových organizací. Zejména v obchodě tím, že vláda schválila nové ekonomické podmínky řízení podniků vnitřního obchodu, se požadavky nejen na práci vedoucích hospodářských pracovníků a odborových funkcio­nářů, ale všech pracovníků obchodu podstatně zvýší. Nové ekonomické nástroje, o kterých se již v Novinách vnitřního obchodu nejednou psalo, začínají vytvářet předpoklady směřující ke změně postavení vnitřního obchodu v našem národním hospodářství a potřebné základy pro uskutečnění těchto změn. Všechny úpravy vycházejí z provedené kvantifi­kace, která zahrnula jak řadu věcných otázek, tak 1 potřeby vyplývající z přijatých závěrů ke zlepšení práce obchodu, zejména rozvoje materiálně technické základny, vývoje zaměstna­nosti a reformy mezd v obchodě. Realizace nových ekonomických ná­strojů bude nezbyt­ně ovlivňovat práci všech lidí v obchodě. Proto v tomto směru čeká odbo­rové orgány a jejich funkcionáře mnoho nových úkolů. Především dokonale ovládnout novou problematiku a prohlubovat správné uplatňování úlohy jed­notlivých odborových orgánů. Zejména u těch ekonomických nástrojů, které bezprostředně budou ovlivňovat vývoj zaměstnanosti, produktivitu práce a od­měňování práce. Podle schválené koncepce mzdového vývoje mají se zvýšit průměrné mzdy ve vnitřním obchodě tak, aby jejich relace ke mzdám v průmyslu byla 87,2 %. Dohodnuté relace průměrné mzdy obchodu k průmyslu přitom nelze považo­vat za konečné. Bude třeba je dále zpřesňovat, aby skutečně vyjadřovaly spe­cifičnost podmínek práce v obchodě. Bude třeba zabezpečit, aby při odchyl­ném vývoji průměrných mezd v průmyslu byla zajišťována stanovená relace a nedocházelo k jejímu opětovnému porušování. Předpokládané zrychlení růstu průměrné mzdy v rámci takto stanovené relace umožní zmírnit nastřádané nejpalčivější problémy obchodu reformou systému osobní hmotné zainteresovanosti, která by postupně vedla ke zvý­šení zájmu o zaměstnání v obchodě, aby se práce v obchodě stala životním povoláním nejen pro ženy, ale i pro muže, umožnila odstranit nízkou kva­lifikaci pracovníků a zpružnila celý systém osobní hmotné zainteresova­nosti. Proto je velmi důležité a nutné, aby odborové organizace ve všech pod­nicích a závodech projednávaly mzdovou úpravu se všemi pracovníky, a to od začátku ledna, aby vysvětlovaly její význam a působily zejména na ta, aby se práce každého pracovníka výrazně zlepšila. Také pro vývoj zaměstnanosti jsou vytvořeny příznivější podmínky. Ná­vrh plánu na rok 19B8 a převod 4. pětiletého plánu na léta 1969—1970 po­čítá s obráceným poměrem, než tomu bylo v minulých letech. Při růstu produktivity práce je počítáno s podstatně nižším tempem, než tomu bylo dříve, jestliže v minulosti byl maloobchodní obrat zajišťován převážně růs­tem produktivity práce, počítá návrh plánu se zajištěním maloobchodního obratu jen z 30 % růstem produktivity práce a ze 70 % zvýšenou zaměst­naností. To jsou jen některé z vážných problémů, které spolu s ostatními ekono­mickými nástroji začínají vytvářet lepší podmínky, a které je proto třeba správně a důsledně zabezpečovat. Neméně významný úkol čeká naše odborové organizace v dalším roz­voji socialistické soutěže. V roce 1968 bude třeba na úseku rozvoje iniciati­vy dále prohloubit a rozšířit dosavadní zkušenosti, odstranit nedostatky a učinit ze socialistického soutěžení skutečný nástroj řízení pro plnění úko­lů. Bude také třeba, aby naše závodní výbory pomohly brigádám socialistické práce dostat se do čela plnění úkolů a aby spolu s vedením podniku podle usnesení ÜRO rozhodly, komu bude titul pro rok 1988 ponechán. Dokončení na str. 2 Antonin Volek, místopředseda ÜV OS Z OBSAHU: Metoda »otevírání pokladů« Ve znamení dotazů Cestovní ruch pod obratníkem raka Spotřebitelská věrnost Lidé nemají chuť? Naše křížovka Pionýr za jablka Pionýři a zahrádkáři ze Severomo­ravského kraje nasbírali loni pro olo­moucké konzervárny SELIKO 4978 tun jablek. Nejpiinější sběrači v okrese byli odměněni peněžitými cenami, kromě toho nejlepší z nich — Martin Horáček z Bolelouce u Olomouce — získal navíc motocykl Pionýr. Jistě příjemný dárek pod stromeček. Úspěšné sedmdesátiny Nedávno uplynulo přesně sedmde­sát let od okamžiku, kdy bylo na Brněnsku založeno první spotřební družstvo. Vedení Jednoty Brno-ven­­kov při této příležitosti skládalo svým členům účty z hospodaření. Do­padlo to velice příznivě. Zvlášť aktiv­ní bilanci svědčící o podnikavosti vy­kazuje družstvo v posledních letech. Projevila se i v neustálém růstu zá­kladních prostředků. V roce 1961 šlo o částku 30 miliónů, letos základní prostředky představují už 80 miliónů korun. Tento kapitál využije Jedno­ta především ke zkvalitnění svých služeb venkovskému obyvatelstvu a k dalšímu zlepšení hospodářských výsledků.Šťastný start do nového roku. KVALIFIKOVANÍ NA VEDOUCÍ MÍSTA Poznatky VI. sjezdu Odborového svazu zaměstnanců obchodu SSSR Koncem prosince minulého roku skončil v Moskvě VI. sjezd Odborového svazu pracovníků státního a družstevního obchodu. Delegáti téměř pěti a půl miliónu odborářů — pracovníků sovětského obchodu — hodnotili činnost od­borových organizací a zejména pak dosažené výsledky v socialistické soutěži na počest 50. výročí Velké říjnové socialistická revoluce a úlohu odborové organizace, která vyplývá z usnesení XXIII. sjezdu Komunistické strany So­větského svazu. Podrobný referát předsedkyně ŰV odborového svazu A. G. Šalaurové se zabýval hlavně tím, jak odborová or­ganizace pomáhá ve výchově a vzdě­lávání pracovníků obchodu, jaké vy­tváří předpoklady pro zvyšování jejich kvalifikace, pro kulturnost pro­středí, kde pracují, a pro výměnu zku­šeností nejlepších jednotlivců ve stát­ním i družstevním obchodě. Zvláštní pozornost sjezd věnoval tomu, aby na vedoucí místa byli vybíráni lidé kvali­fikovaní a odborně i politicky vyspělí, kteří budou zárukou, že se nadále bude pronikavě zlepšovat úroveň zá­sobování a služeb spotřebitelům ve městech i na vesnicích. Soudružka Šalaurová zdůraznila v této souvislosti, že díky posledním usnesením ústředního výboru KSSS, zejména pak ze září 1967, se podstat­ně zlepšují platové podmínky pracov­níků obchodu, jejichž postavení v so­větské společnosti nabývá důležitosti a významu. Ve srovnání s rokem 1964 se zvýšily platy pracovníků státního a družstevního obchodu v průměru o 29,3 procenta a od ledna t. r. se dále zvýší u více než čtyř miliónů pracovníků prodejen, závodů veřejné­ho stravování a výroben. Ve státním rozpočtu je na toto zvýšení vyhrazena částka půl miliardy rublů. V referátu i v diskusi na sjezdu sa potvrdilo, že v současné době jsou v sovětském obchodě objektivní pod­mínky pro to, aby se zlepšila úroveň služeb a obchodní organizace aby tak se ctí splnily úkol, který jim uložil XXIII. sjezd KSSS. V organizacích stát­ního a družstevního obchodu pracuje přes půl miliónu odborníků se střed­ním odborným a vysokoškolským vzdě­láním a dalších 286 000 lidí studuje tyto školy a učiliště při zaměstnání. Jedinou cestou, jak odstranit nedo­statky v práci obchodu, zvláště pak v řídící a organizátorské práci, je, aby na vedoucích místech byli odborníci, u nichž ovšem dlouholetá praxe buda podložena i teoretickými vědomostmi a znalostmi. Proto byl zároveň podro­ben kritice stav v některých svazo­vých republikách, kde na vedoucích' místech v obchodních organizacích jsou lidé, kteří nemají ani středo* školské vzdělání, zatímco — vzato cel* kově — v sovětském obchodě je za­městnáno více než 100 000 kvalifiko­vaných odborníků, v mnoha případech' 1 s vysokoškolským vzděláním. Půvab rukodělné výroby dnes obje­vuje čím dál víc Udí. Ve světe spě­chajícím se najednou lidé v němém úžasu zastavují u kafemlejnků, hra­cích hodin, malovaných váz a váziček, výšivek a svícnů. Hledají chvilku kli­du a pohody. A to jim právě dává pro­dejna Česká jizba v Karlově ulici v Praze, odkud jsou i naše snímky. Sem se nechodí nakupovat tak, jak jsme běžně zvyklí — ukázat, zaplatit a jít. Tady se díky zvláštnímu sorti­mentu vypěstoval i zvláštní způsob prodeje. Moderní termíny, jako volný výběr čt samoobsluha, se sem tak ně­jak nehodí, jde spíš o přátelské popo­vídání a o to, nechat na sebe věci působit, než koupíme. Francouzská dí­venka, která se zde zastavila, se stej­ně jako mnozí jiní od vystavených ko­vářských výkovků nemohla odtrhnout. Hledači pokladů 'jsou zvláštní li­dé. Nesmí jim chybět odvaha, trpělivost k překonávání překážek, touha a intuice, kde poklad hledat. A nejsou to zrovna jen mýty opřede­ní zlatokopové a dobrodruzi. Vždyť člověk může najít poklad, který se sice netřpytí, ale jehož hodnota pro­to není o nic menší. Seknete, že dnes už jsou lidé reální a že už poklady nehledají. To je však omyl. Jsou mezi námi a hle­dají pro nás poklady — dědictví na­šich předků — atmosféru, tradici a kouzlo ruční práce, do níž řemesl­ník vložil kromě fantazie také svou lásku k řemeslu a staleté zkušenosti svých předků. Pojďme se podívat do prodejny Česká jizba v Karlově uli­ci v Praze, která zde před dvěma léty vyrostla na pozvolna obnovova­né královské cestě. Psali jsme kdysi o tom, co námahy dalo vytvořit zde prostředí, které není uniformní, od­povídá nabízenému zboží a přitom nemá tu folkloristictko-suvenýrovou pachuť. Za dobu jejího trvání se tu mnoho změnilo. Pomalu a s mnoha obtížemi se tu začaly uskutečňovat plány a představy, jak vlastně taková Česká jizba má vypadat a co v nl návštěv­níci mají najít. Zpočátku bylo sice mnoho dobrých předsevzetí, ale má­lo možnosti vytvořit si vlastní zá­kladnu — věci odlišné a hodnotněj­ší, než se běžně nabízejí jako upo­mínkové předměty. Cesty ža téměř zapomenutou lidovou výrobou, hle­dání starých řemeslníků, přesvědčo­vání, nesmírné znalosti lidového uměni — to je vklad, který sem ve­doucí prodejny dr. Černochová se svým kolektivem přinesla. A je to vklad, jehož hodnotu lze těžko vy­číslit. Postupně se začaly police plnit netypickým věcmi — bednář­­skými výrobky, sklem, krajkami, proutěnými koši a košíčky — prostě tím, co sice leckde vidíme v takové polosériové podobě, ale co už Jako poctívá ruční řemeslnická práce tak­řka vymizelo. »Nechceme tu prezen­tovat konfekci. Dnes už si tu 1 ten největší fajnšmekr vybere.« Slova ve­doucí prodejny jsou řečena s pýchou. Za nimi se skrývá znalost řady zručných lidí, jejichž kumšt a fortel je opět pro radost lidem. Většinou jsou však staří a je jich málo. A není ni­kdo, kdo by po nich převzal kovářský měch, hrnčířský kruh čí jehlu a ba­revné nitě na vyšívání, A zkušenost. Česká jizba ee už stalá pojmem. Proběhla tu řada zajímavých výstav, které vždy ukázaly alespoň určitý zají­mavý úsek lidového umění, jako tře­bas vamberecká krajka nebo výrobky ze dřeva. A v prosinci minulého roku se tu objevila výstava snad nejzajíma­vější ze všech — deset uměleckých -ko­vářů, kteří se náhodně sešil a sdru­žili u SONP Kladno, tu pod bílým sta­robylým znakem Poldiných hutí před­vádělo, co umějí. Jedna z místností prodejny se přeměnila v takový intim­ní kovářský ráj. Svícny, zrcadla v te­paných rámech, meče, stoly a dokonce krb s příslušenstvím — a to vše for­­telné, opracovávané postupem nezmě­něným po staletí, tak jak to dědil syn po otci. Přišli se na svou výstavu po­dívat. Stáli v koutě, nemluvní, skrom­ní a stydliví. Ale hovořily tu za ně je­jich ruce. A tak byli spokojeni. Jeden starý kovář tu dokonce prohlásil, žs si tu připadá jako v kovářském nebi. A stejné pocity měla řada zájemců, kteří se rozhodli, že si alespoň částeč­ku musejí uchovat pro své domovy. A to, čím taková výstava opravdu je, to snad nejlépe vystihuje část z jed­noho zápisu v pamětní knize: » ... a ne jako takzvané suvenýry, sekané jen s ohledem na zisk. Vydržet a znovu přivést ke slávě poctivé české černé řemeslo.« Skončil rok, skončila I výstava ko­vářů. Ovšem to »Černé řemeslo« už prostory České jizby neopustí. Přibu­de sem i zajímavá habánská malovaná keramika, snad se podaří zajistit i oži­vit půvab dlabaných mís, kořenek, slánek, korbelů a dřevěných selských lžic. Měly by tu být hliněné rendlíky, lívanečníky, bábovkové formy a tolik a tolik jiných věcí... Stále je co shá­nět, doplňovat. Získávat lidi, kteří by opravdu byli schopni nedělat »kon­fekci«. A to už je opravdu tak těžké, jako hledat poklad. Kam se ty pokla­dy všechny vejdou? V červnu minulého roku se tu změnilo leccos k lepšímu. Adaptace zlepšila podmínky k prácí. Na další rozšíření prostor se čeká v tomto roce. Gotická síň velké histo­rické ceny a dvě menší místnosti snad starosti s místem vyřeší. Vždyť prosto­ru je třeba jako soli. Pohoda, dýcha­jící z věcí, tu vyvolává pocit, že lidé vlastně nikam nespěchají, -i když Ješt* před pěti minutami doháněli tramvaj, A v tom je kouzlo a úspěch České jiz­by. Uniformní sídliště, sektorové zaří­zení — a přece se člověk někde uvnitř liší a potřebuje to projevit. Vyhrabat z duše chvilku rozjímání, kterou prá­vě takové poctivé věci, jakoby vystři­žené z kuchyní našich babiček, vzbu­zují. A proto tyhle poklady — pohoda, krása, radost, tradice a práce pocti­vých rukou — tady hledají a chrání pro budoucí. Leonka Hrušková Chrání poklad z nejcennějších (

Next