Práce, květen 1968 (XXIV/120-149)
1968-05-01 / No. 120
PRACE deník revolučního odborového HNUTI Praha "Středa 1. května 1968 Číslo 120 "Ročník XXIV "Cona70hal. # Naše tradice jsou hluboce demokiafické Nejlepší pracovníci na Hradě • Odevzdání titulů, řádů a státních cen PRAHA (r) — Předseda Ústřední rady odborů Karel Poláček zahájil včera ve Španělském sále Pražského hradu odevzdání titulů, řádů a státních cen Klementa Gottwalda, které k 1. květnu propůjčil či udělil president CSSR. Nejlepší pracovníci uvítali potleskem čestné předsednictvo: presidenta republiky Ludvíka Svobodu, prvního tajemníka OV KSC Alexandra Dubčeka, předsedu NS Josefa Smrkovského, předsedu vlády inž. O. Černíka, předsedu ÚV NF dr. F. Kriegela, předsedy stran Národní fronty a členy vlády, pražského diplomatického sboru a další hosty. Před vlastním slavnostním aktem romluvll předseda vlády lnž. Oldřich erník. Z jeho slov vyjímáme: „Stalo se již dobrou tradicí, že v předvečer mezinárodního svátku všech pracujících a v ovzduší oslav osvobození naší vlasti vzdáváme úctu a uznání těm, kdož plody svého tvůrčího ducha a obětavou prací nejlépe a nejvíce přispívají k rozvoji socialistické společnosti a k bohatství naší země. Uvědomili Jsme si, že po dosažení prvních poválečných úspěchů v hospodářství jsme strnule setrvávali na určitém hospodářském modelu, který již neodpovídal našim poměrům a možnostem. Pod tlakem různých vlivů a názorů Jsme příliš dlouho trvali na přednostním rozvoji těžkého průmyslu, nezaznamenali Jsme včas revoluční kvalitu rozvoje vědy a techniky po druhé světové válce. . Tyto Jevy se často příčily slavným tradicím našich národů i velké historii naší komunistické strany. Dějinné tradice našeho lidu Jsou hluboce demokratické a humanistické, a proto tak blízké současnému usilování. Tradičním rysem dějin Čechů a Slováků byla a Je touha po míru, spravedlnosti, pravdě a vzdělání. A je zcela v duchu těchto tradic, že v našich národech zapustily hluboké kořeny myšlenky socialismu, Jakmile Je dějiny nastolily na pořad dne. Jestliže Jsme i za často velmi nepříznivých podmínek domácích 1 mezinárodních dokázali překonat tíživé dědictví kapitalismu, důsledky válečného období a upevnit postavení republiky Jako vyspělého průmyslového státu s velkým ekonomickým potenciálem, pak za to vděčíme obětavé práci všech pracujících bez rozdílu politické příslušnosti. Jen tak Jsme mohli y posledních dvaceti letech šestinásobně zvýšit průmyslovou výrobu, trojnásobně zvýšit národní důchod, dvojnásob zvýšit osobní spotřebu, vychovat přes milión vysokoškolských a středoškolských odborníků, vybudovat rozsáhlou síť školských, kulturních a zdra(Pokračování na 3. straně) ?c<j ^ ^ VČERA DOMA I VE SVĚTÍ Noví ministři PRAHA — V souvislosti se směna« mi v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů pověřil president ČSSR Ludvik Svoboda podle či. 62 Ústavy rozhodnutím z 30. dubna 1968 ministra ing. MILOSLAVA HRUŠKOVIČE řízením ministerstva techniky, ministra Ing. VÄCLAVA HÜLU řízením Státního cenového úřadu, ministra MICHALA ŠTANCEĽA řízením ministerstva práce a sociálních věcí a ministra dr. FRANTIŠKA VLASÁKA řízením ministerstva národohospodářského plánování. Hosté na První máj PRAHA — Zástupci Ústřední rady odborů přivítali v Praze další zahraniční hosty na prvomájové oslavy. V pondělí večer přicestovaly delegace odborových organizací z Polska, Bulharska, Tuniska, Kolumbie a Venezuely, včera delegace z Vietnamské demokratické republiky, Mongolska, Belgie, Iránu a představitel Mezinárodní konfederace arabských odborů. Zahraniční odboráři se dopoledne zúčastnili vyznamenání nejlepších pracovníků na Pražském hradě. PRAHA — Ke stavu prací ne přípravě zákona o soudní rehabilitaci ministerstvo spravedlnosti sděluje: S přípravou zásad zákonné úpravy soudní rehabilitace započalo ministerstvo spravedlnosti z vlastní inicia- IPokrajováni na 3. straně) Májové pozdravy odborářů PRAHA (r) — Při příležitostí I. máje si vyměnila Ústřední rada odborů pozdravy se sesterskými odborovými ústřednami socialistických zemí a s dalšími přátelskými odborovými organizacemi v zahraničí. V dopise Všesvazové ústřední radě odborů se zdůrazňuje, že čs. odbory stojí pevně po boku VCSPS v úsilí o zajištění jednoty pracujících celého světa v boji za mír, demokracii a sociální pokrok. V pozdravech Federaci odborů Vietnamu a Federací odborů za osvobození Jižního Vietnamu ŰRO znovu zdůraznila vřelé sympatie a podporu čs. pracujících zápasu vietnamského lidu za svobodu a nezávislost. Do ulic našich mést vycházejí dnes opět májové průvody. Budou patrně méně honosné a možná méně halasné, budou znít novými myšlenkami, novými hesly a požadavky, než jsme byli zvyklí v nedávné minulosti. Ale přesto — i když se to zdá paradoxní — se přiřadí do sledu těch předchozích. Každá májová manifestace musí přece vyjadřovat ducha, nálady, potřeby své doby. A je-li doba mimořádná, je mimořádný i První máj. V roce 1938 například manifestovali pokrokoví lidé naší země s naprostou samozřejmostí nejen za svobodnou práci, ale také za svobodnou republiku. Myšlenku mezinárodní solidarity nebylo tenkrát nutno akcentovat. Vyvěrala přirozeně z pocitu ohrožení, z bytostné pátřeby znovu a znovu se ubezpečovat! že nejsme sami, že jsme součástí velikého společenství, přesahujícího hranice států a kontinentů. Jiný byl ovšem První máj roku osmačtyřicátého, kdy jsme opojeni vítězstvím nad reakcí a pocitem vlastní síly demonstrovali svou jistotu, že není překážky, kterou bychom nepřekonali, neboť máme jasný cíl a jasnou cestu k němu. Jenže ta cesta měla zrádné odbočky a my jsme se jim neuměli vyhnout. A tak přišly máje let padesátých a šedesátých. Postupně se měnily z demonstrací ve veselice a nakonec v dokonale zrežírované divadlo, jehož aktéři čím dál tím méně přijímali své role z vnitřní potřeby, ale spíš z ohledu na to, co by jejich neúčasti v průvodu řekli soudruzi, nebo dokonce kádrovák. Mezinárodní charakter Svátku práce byl zabezpečen několika ústředně vybranými hesly a skupinou zahraničních odborových delegací, profesionálně vyrobené transparenty, národní kroje a pionýrské šátky, květiny a kutálky se postaraly o rozjásanou tvář průvodů. A přitom nikomu — snad až na ty, kdo s vlídným úsměvem přijímali na tribuně holdování davů — nebylo tajno, že ta efektní fasáda zakrývá rozpor, který rok od roku narůstal v celém životě naši země, rozpor mezi skutečným stavem věcí a jejich vnějším projevem. Tohle je tedy za námi a my dnes můžeme vyjít do ulic bez tísnivého pocitu, že se podílíme na pokrytectví, za nímž se vlastní smysl tohoto krásného mezinárodního svátku pracujících docela ztrácel. Dnešní První má] bude po létech zase skutečnou demonstrací. Chceme jí ujistit ty, kdo se v minulých měsících postavili do čela obrodného procesu (a varovat ty, kdo by jej rádi „usměrnili"), že Jsme odhodláni jít dál po cestě, jíž jsme právě vykročili. Jsme teprve na jejím začátku. Je to spíš pěšinka, kterou víc tušíme než vidíme. Klikatí se před námi, ztrácí se mezi balvany, ale my ji nesmíme spustit s očí, musíme ji prošlapat, nečhceme-li definitivně zabloudit. V posledních týdnech se v celém světě píše a mluví o československém ré se navršily během minulých let. To se samozřejmě neobejde bez obtíží, bez osobních nepříjemností a leckdy i tvrdostí. Ale jiné cesty není. V takovéto situaci ovšem hrozí nebezpečí zahledění se do sebe, do vlastních problémů, zavírání očí před vším, co se netýká jen a jen mých nejvlastnějších zájmů. Toto nebezpečí je o to větší, že léta, v nichž lidé neměli možnost podílet se na rozhodování ani o věcech, jež se jich bezprostředně týkaly, natož o stanoviscích k problémům přesahujícím hranice naší vlasti, přispěla k určitému zlhostejnění. O proletářském internacionalismu se sice hlasitě mluvilo, ale běda, kdyby byl někdo chtěl veřejně protestovat proti zavírání komunistů nebo persekuci jiných pokrokových sil v zemi, s níž máme diplomatické styky, nedej bože svazky přátelské! Argumentovalo se státními zájmy, proti zdravému rozumu se pokládalo nejen psaní tisku, ale dokonce i projevy jednotlivých našich občanů, za součást oficiální zahraniční politiky. A tak si lidé pomalu zvykali nechat za sebe vyjadřovat se k mezinárodním problémům své volené, anebo jmenované, zástupce. V povaze našich lidí však není netečně přihlížet k tomu, co se ve světě děje. Češi a Slováci byli vždycky aktivním činitelem v prostoru, v němž jim bylo dáno žít. Mohli bychom se vracet až k husitským spanilým jízdám a mírovým poselstvím Jiříka z Poděbrad, ale zůstaňme u generací naš'ch současníků. Nejlepši z nich stáli vždycky tam, kde šlo o tvářnost světa — ať to bylo u Madridu či na protinacistických frontách nebo na stavbách socialismu doma, v Jugoslávii či na Kubě. Tím spíše dnes, kdy se vymaňujeme z chyb a bloudění, kdy se pokoušíme ve své zemi vytvořit spravedlivý, v pravém slova smyslu lidský řád, nemůžeme ztrácet ze zřetele své mezinárodní závazky. Je ještě příliš mnoho bídy a nespravedlnosti v našem světě, příliš mnoho porobených, kteří potřebují pomoci, „Chceme-li si říkat lidé, nemůžeme pasivně přihlížet ke krutostem páchaným kýmkoli a kdekoli na této planetě, protože právě lidská lhostejnost jim nahrává". Tak to vyjádřili ve své rezoluci, kterou odevzdali představitelům USA, minulý týden pražští studenti demonstrující proti válca ve Vietnamu. A my to .podepisujemeZáběr ZE VČEREJŠÍ SLAVNOSTI NA PRAŽSKÉM HRADĚ. Jak s rehabilitací MÍLA POLÁKOVÁ Jaru; o výzvě, kterou znamená pro východ i západ, sever I jih. A my si najednou uvědomujeme, že nejsme tak malí a bezvýznamní, jak se zdálo v létech, kdy jsme stáli v zákrytu a kdy platilo nejen v životě jednotlivců, ale i v životě národů, že vlastní názory, stanoviska, zájmy je nutno za všech okolností potlačit ve prospěch zájmů a cílů vyšších, společných. Ty ovšem byly dány, bez naší účasti a našeho přičinění. Teď se tedy vracíme k pravdě, která byla sice obecně uznávána, ale v praxi přehlížena — že totiž tím účinněji pomůžeme uskutečňovat společné cíle, čím lépe budeme plnit své vlastní. Co prospěje víc popularizaci myšlenky socialismu ve světě, Československo, jež zdeformovalo svůj hospodářský i politický život a přizpůsobilo se svým méně vyspělým partnerům, nebo Československo, jež je při zachování socialistického charakteru s to postavit se v ekonomické soutěži tváří v tvář nejvyspělejším zemím západního světa a svým občanům poskytnout takový prostor pro rozvoj všech stránek jejich osobnosti jako žádný jiný stát na světě! Jestliže budeme chtít zaujmout takovéto místo, — zatím je to jen zbožné přáni, skrytá, i když velmi reálná, možnost, ale také naše internacionální povinnost — pak budeme muset soustředit pozornost a síly na řešení hospodářských a politických problémů, kte Snímek Vilém Kropp 1. máj Snímek Václav Fexa