Rudé Právo, červenec 1964 (XLIV/181-211)
1964-07-01 / No. 181
Proletáři všech zemí, spojte se! RUDE PR WO orgán ústředního výboru komunistické strany československá ve středu i. Července 1964 ČÍSLO 181 — ROČNÍK 44 (Právo lidu roč. 67) CENA 30 HAL. ,'J K PRŮBĚHU PRACÍ NA POLÍCH A LUKÁCH Mechanizace a novů technologie -isplšiá senoseč Zatím pomalá sklizen na lukách ★ Na Bruntálsku již 50 tisíc tun siláže ★ V Trouhkách na Pře* rovsku dohře hospodaří s krmivý V minulých dnech se většina zemědělských závodů soustřeďovala na rychlou sklizeň pícnin z orné půdy i z luk. Senoseč stále vyžaduje největší pozornost. Vždyť na jižním Slovensku a dokonce už také na jižní Moravě se vyjelo do prvních hektarů obilí. Tedy plný nástup do žní je přede dveřmi, a přitom stále ještě zbývá mnoho desítek tisíc hektarů pícnin a luk nesklizených. Počátkem tohoto týdne byla sklizeň sena na orné půdě provedena na 84 procentech ploch. Podstatně horší situace je na loukách. Tam zbývá sekat ještě něco přes 45 procent ploch. Nejlépe si ze všech krajů vede Středočeský, který má asi 70 procent luk již sklizeno. Pomalé tempo je ve Středoslovenském a v Severomoravském kraji, kde ještě ani polovina luk není sklizena. Ovšem pochválit nelze ani zemědělce v Západoslovenském a Jihomoravském kraji, kde zbývá ještě dost hektarů luk sklízet, a přitom se už mnohde začalo se sekáním ozimého ječmene a řepky. Znovu se potvrzuje, že »díky« průtahům někde již mojí potíže se sklizní pícnin vlivem deštivého počasí: Méně se zde také pamatuje na uplatněni nové technologie. Například současný stav v umělém dosoušenl ukazuje, že ho velmi málo využívají zemědělci ve Východoslovenském, Východočeském a Jihomoravském kraji. Podobně Je tomu i se stlačováním bílkovinné a polobllkovinné píce. Nejméně dosud zesilážovall ve Východoslovenském a Středoslovenském kraji — a to necelou Jednu pětinu svého úkolu. B I když například Severomoravský kraj nepatří mezi nejlepší kraje v senoseči, pozornost si zaslouží výsledky okresu Bruntál. Právě poslední dobou zde deštivé počasí znemožňovalo sklízet picl. Zemědělci však í za deště sklízeli. Převážnou část pícnin se snaží zestlážovat. Nyní zde už mají z první seče v silážních jamách téměř 50 000 tun krmívá. Je to více než čtvrtina z celkového množství siláže v kraji. V Severomoravském kraji však chtějí dohnat zpoždění v senoseči. Například v minulých dnech pomáhalo v jesenické oblasti přes 2000 brigádníků. Svým dílem přispějí i mladí lidé. Tak na okresech Bruntál a Šumperk se v senoseči vystřídá něco přes 1000 studením fl Příkladně letos hospodaří s pícninami v JZD Troubky na Přerovsku. Nejenže uplatnili pastvu, ala snaží se co nejlépe využít všech pícnin. V současné době mají Jíž 14 vagónů siláže. Dále převážnou část nejlepšího sena šrotují na sennou moučku, kterou v zimních měsících přidávají hospodářským zvířatům k doplnění bílkovin v krmné dávce. A počítají zde 1 na příští léta. Tak v následujícím roce ještě zintenzívní dávkovou pastvu tím, že v povodí řeky Bečvy zavedou na 128 hektarech přífaremní osevní postup, kde budou převážně pěstovat vojtěšku a srněsky. ■ To, že lze pícniny sklízet rychle, dokazuje příklad družstevníka v RSbínö na Prachatlr.ku. Z 240 ha Ink je již více než polovina ploch sklizena. A v čem je úspěch? V Rábíně především klape organizace práce a v plné míře se uplatňuje nová technologie. Pokosená tráva je Ihned druhý nebo třetí den svážena do skladovacích prostorů a dosoušena na ventilátorech. Zatím zde mohou být s výnosy spokojeni. V průměru sklízejí 30 metráků kvalitního sena z každého hektaru. A na většině plech luk se počítá letos s dvojí sklizni. To Je předpoklad, že skutečný výnos u některých luk bude až 50 centů sena z 1 ha. První nákup z letošní sklizně řepky hlásí okresy Levice, Nové Zámky, Nitra a Trnava. Prozatím se ukazuje, že na některých plochách jsou poměrně dobré výnosy. Například JZD Horní Krskany na okrese Levice dosáhlo výnos asi 20 centů z 1 ha. JZD Drázovce na okrese1 Nitra splnilo už jako první v okrese a v kraji nákup řepky. Místo plánovaných 140 centů řepky dalt na nákup 105 q. Blahopřejné telegramy presidenta republiky PRAHA 30. června (ČTK) — President republiky A. Novotný blahopřál presidentu Ghanské republiky dr. Kwame Nkrumahovi ke 4. výročí vyhlášení Ghany republikou. □ K státnímu svátku Somálské republiky zaslal president republiky A. Novotný blahopřejný telegram somálskému presidenti] Adenu Abdalláhu Usmánoví. □ President republiky A. Novotný blahopřál králi Mwambutsovi IV. k státnímu svátku Království Burundi. Západočeský krajský výbor KSĎ © SOUČASNÝCH otázkách KULTURY A UMÍNÍ PLZEŇ 30. června (van) — Plénum západočeského KV KSČ projednalo na úterním zasedání současný stav a další úkoly kulturní a umělecké fronty. V posledních letech nastal v Západočeském kraji slibný rozmach v této oblasti. Dokladem je rozvoj činnosti tvůrcích skupin literárních tvůrců a výtvarníků. Některá tělesa i jednotlivci reprezentovali socialistické umění i v zahraničí. Avšak hledání nových cest se neobešlo bez tápání a kolísání. Jak konstatovalo plénum, bude třeba věnovat zvýšenou pozornost Divadlu J. K. Tyla, které letos v činohře projevuje velkou nevyváženost, a připravit příští sezónu jako slavnostní ke 100. výročí založení českého divadla v Plzni. KV KSC očekává od komunistů ve vedení tvůrčích uměleckých svazů a od stranických organizací v kulturních a uměleckých institucích, že přijmou opatření k podstatnému zesílení ideově výchovné práce. Zasedání zdůraznila, že v současné době je nutno rozhodně vystupovat proti nebezpečí liberalismu. Stojně však Je krajský výbor rozhodnut čelit nebezpečí oživeni vulgárních a schematických představ a úloze socialistického uměni. Ve svém usneseni plénum mj. uložila orgánům KNV vyjasnit koncepční otázky dalšího rozvoje především symfonických a orchestrálních těles a galerií umění v Západočeském kraji. Recept doktora Barabdše IkPlSKY 1 MÄ8ARS&A Abych řekl pravdu, trochu ho tou nabídkou překvapili, a proto žádal několik dni na rozmyšlenou. Ani manželce se hned nesvěřil, jaké plány s ním mají soudruzi z okresu. Vždyť řídit družstvo s výměrou přes 5 tisíc holdů (asi 2600 ha) — to není žádná maličkost. Zejména když jde o jedno z nejhorších družstev v župě. »Endre, uvědom si, že jako zvěrolékař máš slušný plat. Umíš zjišťovat diagnózy nemocných zvířat, ale neučil ses, co se má dělat, když je v družstvu třeba vyjednotit sto holdů cukrovky a nejsou k tomu lidi...« Manželčiny argumenty byly dost přesvědčivé, tak tak že nekapituloval. Nakonec však přece řekl rozhodné »ano«. Tehdy na členské schůzi nebyl nikdo proti němu, ale později byly přece jen řeči. Zejména bývalý střední rolník László Űri prorokoval; »A já vám říkám, že pan doktor je pan doktor. Ten nás věru z kaše nevytáhne...« »Uvidíme, Lácí báči, bič práská až na konci. Konečně, doktor zde nebude sám, jeden člověk zázraky nedělá. Bude to záležet na nás všech,« vysvětloval tajemník stranické organizace Imre Rácz těm, kteří pochybova I!. Od té doby, co je dr. Endre Barabás předsedou, se ledacos směnilo. 1 sýsledky ve společném hospodařeni. Hned prsní krok -t vypracování vlastního domácího pořádku — byl správný. Když někdo přišel o 30 minut pozdě do práce, zaplatili mu Jen půl dne. Těm, kteři se od začátku roku pravidelně nezapojovali do práce, v každém měsíci, nedali na jaře záhuraenek. (Roční norma: odpracovat 180-310 dni.) Potom předseda navrhl, aby si otevřeli »zlatý důl«. Mnozí nechápali; jaký zjatý důl oni mohou vlastnit, když donedávna patřili mezi nejherší družstva v župě? »Rozvineme chov drůbeže a uvidíte, že nám za ni budou zlatém platit. Každoročně musíme odchovat aspoň 40 tisíc kachen na pekáč. Podívejte se, termální voda z lázní nám nedává fakticky žádný užitek,« navrhoval předseda. Letos prodají družstevníci v Hajdúnánášl rovných 40 tisíc kachen a stejný počet kuřat. Osmitýdenní mají v průměru 2,20 kg a putují převážně do západních států, odkud za ně platí vskutku zlatém. Letos za ně dostanou asi 3 milióny forintů. Příští rok stavy kachen sice sníží, ale chtějí chovat alespoň 7 tisíc hus a z nich polovinu na výkrm. Při chovu vodní drůbeže mají výhodu, že vodní jezírko s termální vodou, kousek za hospodářským dvorem, nezamrzá ani v zimě. Předsedovi dalo mnoho práce, než přesvědčil lidi o tom, že s vědomostmi někdejšího lOholdového rolníka není možno řídit tak rozsáhlé Stálá strojírenská komise RVHP zasedala BRNO 30. června (CTK) — V úterý skončilo v Brně osmidenní zasedání stálé strojírenské komise Rady vzájemné hospodářské pomoci. Jednání se zúčastnily delegace Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, Sovětského svazu a ŰSSR. Komise vypracovala a uskutečnila rozbor orientačních výpočtových bilancí u nejdůležttějších druhů strojírenských výrobků do roku 1970. Cílem zasedání bylo vytyčit hlavní otázky hospodářské spolupráce mezi členskými zeměmi RVHP ve strojírenství a určit způsob jejich řešení. Rozbor je důležitým článkem koordinace plánů rozvoje strojírenství v letech 1966 až 1970. Komise jednala také o jednotné nomenklatuře strojírenských výrobků. □ PRAHA — V Praze v úterý skončilo 5. zasedání železniční sekce stálé dopravní komise RVHP,, Delegace železničních správ Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, SSSR a CSSR projednaly v sedmldenním zasedání další možností hospodářské a vědeckotechnické spolupráce členských států RVHP. Dalším předmětem jednání byla standardizace nákladních vagónů, typizace elektrických a motorových lokomotiv a opatření k urychlení oběhu nákladních vozů v mezinárodní přepravě. Účastníci schválí” 1 návrhy na zlepšení osobní dopravy mezí hlavními městy členských států RVHP, Zasedání byli přítomní též zástupci provozní kanceláře společného vozového parku (OPW) á strojírenské komise RVHP. (CTK) Nový velvyslanec v Mali PRAHA 30. června (CTK) — President republiky A. Novotný Jmenoval dr. Václava Hradce mimořádným a zplnomocněným velvyslancem CSSR v Republice Mali. Současně zprostil dosavadního velvyslance CSSR Martina Macúcha této funkce v souvislosti s jeho pověřením Jinými úkoly. Do diskuse se Jako první přihlásil poslanec Ján Koscelanský, který hovořil zejména o problémech přepravy ropy, o otázkách rozvoje tepláren v Bratislavě, o významu vědy a výzkumu a jejích plném využití v praxi. Poslanec prof. dr. K. Boďa se zmínil o hlavních úkolech na úseku zemědělství na Slovensku. Hovořil o opatření na zvyšování Intenzity výroby agrotechnickými opatřeními 1 o tom, že v současném období je aktuálním problémem správné rozmísťování výroby do nejvhodnějších výrobních Ob* lastí a zvyšování zemědělské výroby v horských a podhorských oblastech, Otázkami výstavby Východoslovenských železáren se zabýval doc. V. Kapišovský. Ocenil bratrskou pomoc českých závodů, a to jak dodávkami, tak 1 zaškolováním odborných kádrů. Dále se zmínil o problémech zaměstnanosti žen ve Výéhodoslovenském kraji, kde nedostatečná síť sociálních zařízení brání ženám nastoupit do zaměstnání. Soudruh Kaplšovský věnoval značnou pozornost otázkám dalšího náboru mládeže do zemědělství. Také J. Lichner hovořil v diskusi o zemědělské výrobě. Především je potřeba starat se o zlepšení půdního fondu. O dalších úkolech na úseku školství a kultury hovořil poslanec M. Lfičan. Vyzvedl nutnost zvýšit kvalitu práce na školách všech stupňů. Do r. 1970 přibudou nové kapacity na některých slovenských vysokých školách. Poslanec F. Déneš zaměřil svůj diskusní příspěvek na problémy jižní části Slovenska obývané občany maďarské národnosti. Výstavba vodního díla na Dunaji změní tento kraj. Poroste tu nejen objem zemědělské výroby, ale v příštích letech se dosáhne pěkných výsledků i na úseku průmyslu. Dále zdůraznil, že výstavbou sítě škol s vyučovacím jazykem. maďarským, zabezpečením rozvoje kultury vznikly v naší vlasti předpoklady, aby se pracující maďarské národnosti mohli těšit rovnoprávnosti zakotvené v naší ústavě. O tom, Jak pracující Východoslovenského kraje, především Východoslovenských železáren, přijali závazky na počest 20. výročí Sloven« ského národního povstání, hovořil Inž. J. Knížka. K problémům zdravotnictví promlu« vH dr. V. Zvara, který uváděl fakta o snižování celkové úmrtnosti obyvatelstva. Zvlášť radostné je, že jsme od roku 1960 nezaznamenali žádný případ onemocnění na dětskou obrnu, O údržbě bytového fondu, péči o čistotu a vzhled měst a vesnic hovořil O. Sulety. Jako poslední vystoupil v diskusi na včerejším zasedání V. Daubner. Na závěr zasedání Slovenské ná« rodní rady přijali poslanci Jednomysl« ně toto usnesení: »Slovenská národ« ní rada schvaluje programové prohlášení předsedy SNR jako směrnici pro další činnost Slovenské národní-rady a jejích orgánů. Ukládá předsednictvu SNR toto prohlášeni i náměty z diskuse k němu rozpracovat do plánu práce předsednictva a komisí SNR.« V odpoledních hodinách ukončil zasedání SNR její místopředseda soudruh J. Kříž. i SKONČILO ZASEDÁNÍ SLOVENSKÉ NÁRODNÍ RADY Poslanci SNR jednomyslně přijali programové prohlášení BRATISLAVA 30. června (dej — Včera pokračovala ustavující schůze Slovenské národní rady diskusí k programovému prohlášení SNR, které přednesl v prvý den zasedání její předseda soudruh M. Chudík. V diskusi vystoupilo deset poslanců, kteří hovořili o tom, jak nadále upevňovat a rozvíjet naši ekonomiku a zvyšovat životní úroveň při dalšfm upevňování naší socialistické společnosti. Nová hutní základna — západosibiřský hutní kombinát — se z plánů projektantů stává skutečností. — Na snímku Je , pohled na první vysokou pec kombinátu. Foto CTK—TASS P®foré iméitio drisžstevnicfv* ve světě Mezinárodní družstevní den ® Semináře pro pracovníky z rozvojových zemí Téměř -polovinu našeho obyvatelstva, převážně na vesnících, zásobují spotřební druístva. Nejrůznější doplňkovou výrobu a sluttby zajlšiuje na 128000 pracovníků výrobních druístev. Všichni společně — často t se členy JZD — oslaví první červencovou nedělí tradiční Mezinárodní družstevní den. Letos se koná Již po dvaačtyřleáté. Vyjádří i mezinárodní družbu těchto organizací. Ústřední oslava bude 5. července v pražském Parku kultury a oddechu. Návštěvníci se seznámí i s různými výrobky družstevních provozoven. Slavnostní večery a setkání , se uskuteční také v krajských městech a dalších místech. Na vesnicích budou oslavy nástupem do žňového období. V dalších obcích je uskuteční až na zakončení žatvy. O naše družstevnictví je ve světě značný zájem. Ústřední rada družstev udržuje pravidelné styky; s organizacemi ze 121 zemí. Rozsáhlá výměna zkušeností a materiálů je mezi družstevníky socialistických zemí. Stále vlče se rozšiřuje spolupráce s rozvojovými zeměmi Afriky, Asie a Latinské Ameriky. V těchto dnech skončil u nás mezinárodní seminář o postavení družstevnic; byly na něm delegátky z Indie, Indonésie, Súdánu, Guineje a Tanganiky. ORD připravila další mezinárodni seminář o úloze drnžstevnictvl v různých etapách společenského vývoje. Od května probíhá také zvláštní šestiměsíční kurs pro zahraniční zájemce. Z řady zemi k nám letos přijedou oficiální delegace. Hodně čtenářů má časopis Cs. družstevník, který vychází v angličtině, francouzštině a španělštině, a tiskový bulletin v sedmi jazykových mutacích. Pro velký zájem vydá ÚRD další publikace v cizích jazycích. Cs. družstevnictví je již téměř sedmdesát let členem Mezinárodního družstevního svazu, který sdružuje organizace z 53 zemí se 173 milióny hospodářství. »Bez odborně vzdělaných lidí se nepohneme z místa,« zdůrazňoval a zejména mladé lidi tlačil do studia. Trval na tom, aby měli 1 speciálního závlaháře s maturitou, který kromě manipulace s čerpadly se dobře vyzná 1 v agrotechntce a ve ýýživě rostlin. Takového odborníka už mají, závlaha na ploše přes 1000 holdů je v dobrých rukou. Pět funkcionářů družstva má vysokoškolské vzděláni a mezi pracovníky v živočišné i rostlinné výrobě Jo 10 lidí s maturitou. I čtyři traktorlsté už získali odbornou maturitu. »To je ještě stále málo; chtěli bychom, aby aspoň ti, kteři Jezdí na vašich zetorech, měli všichni maturitu. Takové citlivé a výborné stroje musi přece řídil odborně vzděláni lidé. A my mámo 10 zetorů. Potřebujeme tedy ještě vice traktoristů s maturitou. Lidi však školíme i ve vlastni závodní škole práco. Myslím si, že největší rezervy ve zvyšováni zemědělské výroby jsou právě především v odborně i politicky vyspělých lidech,« vysvětloval svůj názor dr. Endre Barabáš. V čele Leninova družstva v Hajdúnánási je nový předseda od podzimu minulého roku, ale od té doby již nastaly velké, téměř neuvěřitelné změny. Jestliže v roce 1962 měli v hospodaření schodek 1 700 000 forintů, loňský rok skončil s příjmem 1,5 miliónu forintů. Letos mají už téměř jistotu, že příjem nebude nižší než 22 miliónů forintů. Proto mohli v letošním roce zavést i pevné odměny pro členy podle norem. A to ještě nikdy v historii rolníka na maďarské vesnici nebylo, aby pracoval za nemalý, fixní plat. Průměrný výdělek člena je asi 1300 forintů měsíčně, ale v živočišné výrobě je to více. Člen s podlomeným zdravím — Gergely Pósa — při chovu kachen vydělá měsíčně 1800 forintů. Nestraníkovi veterináři dr. Endre Barabášovi je 38 let a má nemalou radost z toho, že z »jeho« nejhoršího družstva v župě je už dobré družstvo. Za pouhý rok. Při řízení družstva však nezapomíná ani na své původní zaměstnání. Nejednou se stane, že musí rychle zastoupit družstevního veterináře. A tady mu opět říkají »pan doktor«. Na rozloučenou mně sympatický předseda-doktor řekl; »Ze začátku jsem měl obavy, jestli to všechno zvládnu. Nejednu noc jsem probděl a přemýšlel, jak dále; Ale Už jsem našel spolehlivý ,,recept“ — je třeba být ve všem důsledný.« A pak mně přikázal; »Pozdravujte družstevníky v Československu...* A. Hajdúnánáš JÄN BARTÖK Kachní říše skutečně zlatý důl Foto V. VESELÝ Z pobytu sovětského státníka v Norsku Jednání N. S. Chruščova s E. Gerhardsenem OSLO 30. června (CTK) —■ Předseda rady ministrů SSSR N. S. Chruščov a norský ministerský předseda E. Gerhardten pokračovali v úterý v sídle norské vlády v jednáni o aktuálních otázkách mezinárodní situace. V otevřeném a přátelském Jednání sl vyměnili rovněž názory, na otázky týkající se vztahů mezi Sovětským svazem a Norskem. N. Chruščov a E. Gerhardsen vyjádřili uspokojení nad tím, že mezi Sovětským svazem a Norskem panují dobré sousedské vztahy, v nichž se uskutečňuje zásada mírového soužití států s různým společenským zřízením. N. S. Chruščov a E. Gerhardsen dále zdůraznili, že Jsou ochotni i nadále všemi silami upevňovat tyto vztahy, rozvíjet hospodářské, obchodní a kul« turnl styky v zájmu sovětského a nor« ského lidu, v zájmu míru. Rozhovoru mezí N. S. Chruščovem a E. Gerhardsenem byli přítomni ze sovětské strany ministr zahraničních věcí SSSR A. A. Gromyko, předseda státního výboru rady ministrů SSSR pro kulturní styky se zahraničím S. K. Romanovsklj a další členové delegace. (Pokračování na str. 4.) Nové národní výbory zahajují V tyto dny se scházejí nové národní výbory na ustavujících schůzích, volí své orgány a projednávají pracovní plány. Vycházejí při tom z vládního prohlášení, které vymezilo hlavní směry jejich činnosti, a promýšlejí, jak realizovat připomínky z předvolebních schůzí. I když začátky bývají těžší, mají nové národní výbory situaci usnadněnou v tom, že dostaly to, co nejnutněji potřebují k výkonu své pravomoci a odpovědnosti — plnou důvěru a podporu pracujících. Byly zvoleny naprostou většinou hlasů; na celém území republiky neprošlo ve volbách jen pět kandidátů na poslance. Důvěra, kterou národní výbory získaly, se však nedědí ani jednou provždy nepřiděluje. Budou muset o ni dál usilovat v každodenní práci, obnovovat 11 a upevňovat při plnění práv a povinností, jež jsou jim svěřeny. A to není snadné... Úkoly, které národní výbory mají, jsou známy; bylo již nesčetněkrát řečeno, že je budou voliči hodnotit podle toho, jak tyto úkoly zvládnou; ví se též, že je mají v duchu našeho socialistického demokratismu plnit za nejširší účasti občanů. V zásadním je tedy jasno. Obtíže však mohou vzniknout, až národní výbory budou stát před otázkou, odkud začít a jak dosáhnout, aby se na výkonu jejich pravomoci a odpovědnosti podílel co největší počet občanů. Je to otázka opravdu závažná, protože podmiňuje všechny ostatní. Bez těsného spojení s občany by národní výbory nemohly řešit široký okruh problémů denního života pracujících, vyjadřovat jejich vůli, zájmy a potřeby a současně být jedním z hlavních článků nepřetržitého spojení vlády a ústředních orgánů s nejširšími masami. Nové národní výbory navážou 1 v tomto směru na zkušenosti z minulých funkčních období. A těch zkušeností je opravdu mnoho a jsou tak rozmanité, jak rozmanitý je sám život.' V každém okrese je více obcí, jejíchž národní výbory pracovaly v uplynulém období na vysoké úrovni. Ale nelze současně neříci, že byly i takové národní výbory, kterým se nedařilo podnítit zájem občanů o společenské zále itosti. Ne že by to národní výbory, o nichž je řeč, neviděly a neměly v úmyslu napravit. Jejich funkcionáři se mohli zpravidla vykázat přehledy, kolik besed poslanci uspořádali, kolik rozeslali pozvánek na plenární zasedán! národního výboru, kolik ... atd. Jenže součet přítomných nja těchto »akcích« byl obyčejně hubený. Jako důvod se potom uvedl »nezájem o práci národního výboru« — a funkcionáři mysleli, že tím mají alibi. Byl to názor nesprávný a nespravedlivý, protože nedocenil politickou vyspělost našich pracujících. Chyba byla v tom, že si někteří funkcionáři dřívějších národních výborů vyložili účast pracujících na správě a řízení společných záležitostí velmi zjednodušeně, jen jako povinnost Informovat je o tom, co národní výbor dělá nebo se chystá udělat. Samozřejmě i toto je nutné, je to ovšem jen část problému, a ještě ne ta hlavní. Podobná praxe odsuzovala občany k tomu, aby byli pasivními diváky a brali více méně pouze na vědomí, o čem národní výbor rozhodl. Může se potom někdo divit, že občané dali přednost jiným zájmům? Ještě větší škody vznikají, když národní výbory nerespektují připomínky, přehlížejí je a neusilují o nápravu nedostatků, které jsou často kritizovány. I nové národní výbory budou pořádat besedy, zvát na plenární schůze, ale nejtěsnější pouto mezi nimi a občany může vzniknout až při plnění těch úkolů, které jim byly svěřeny. Možností k tomu je mnoho. Výborně se osvědčilo vytváření různých poradních a pracovních aktivů, organizování diskusí o závažnějších otázkách, širší projednání záležitostí, které hodlají národní výbory řešit. Nové národní výbory st nemusí vymýšlet náměty, jsou zahrnuty v plénech a volebních programech. Anebo stačí zalistovat v zápisech z předvolebních schůzí. Kolik podnětů je v nich! Když občané kritizovali různé věci a dávali připomínky, současně nabízeli zastupitelským sborům ochotně svou pomoc. Tyto připomínky jsou národní výbory povinny vážně prozkoumat a spolu s občany co nejdříve realizovat. Některé problémy, o nichž byla řeč na předvolebních schůzích, mají ovšem hlubší kořeny a síly jednotlivých národních výborů na ně nestačí; všechny požadavky také nebude možné uspokojit hned, to občané uznají. Avšak ve většině případů mají národní výbory dost prostředků k tomu, aby se postaraly, o nápravu,* Příklad — jeden z mnoha — daly Vše« starý v okrese Hradec Králové. Všestarský národní výbor spolu s občany udělá na počest výročí osvobození řadu opatření pro zpříjemnění životního prostředí. Splnění dalších potřeb ve Všestarech správně vidí v přednostním zabezpečení prvotního společenského zájmu v rozvoji zemědělské výroby, který berou za svůj spolu s družstevníky obyvatelé celé vesnice. Je známo, že strana a vláda připravují v souvislosti s návrhy na další prohloubení řídící činnosti nová opatření k zdokonalení práce národních výborů. Ta jsou se zájmem očekávána, pochopitelně ovšem život se do doby, než budou přijata, nezastaví. Národní výbory musí v práci pokračovat a hledat pro ni hlavni oporu v řadách občanů. Určitě není — například — potřebí nějaké zvláštní usnesení k tomu, aby národní výbory rychle a spolehlivě vyřizovaly běžné záležitosti. Občané si však na veřejných schůzích nejed« nou stěžovali na neochotu i byrokra« tismus jednotlivých funkcionářů a pracovníků národních výborů, na to, že kolikrát musí běhat z jedné kanceláře do druhé a těžko najdou toho, který by rozhodl. To je velmi zlobí, a plným právem. Nové národní výbory jistě zpřesní odpovědnost jednotlivých pracovníků a funkcionářů a nedovolí, aby se někdo schovával za kolektivní orgány (které mají rozho« dovát jen o zásadních věcech), a skoncují se všemi projevy byrokra« tismu a zbytečného administrování. Stranické organizace a orgány budou věnovat národním výborům na počátku jejich funkčního období ml« mořádnou pozornost. Nebudou nahrazovat jejich orgány ani snímat odpo« vědnost z jejich funkcionářů — 1 to se dělo — ale povedou národní výbory k tomu, aby důsledně prosazovaly politiku strany a vlády v obvodu svě« řené jim pravomoci a odpovědnosti, aby dávaly přednost společenským zájmům a přitom iniciativně uspoko« jovaly místní potřeby. Před novými národními výbory Jsou tedy čtyři roky práce, jejich poslanci vědí, že vždycky nebude snadná, že budou i starosti. Ale mohou si být jisti plnou podporou strany, celé Národní fronty — i pracujících, kteří jl zvlášť výrazně dali najevo v den voleb. F. ZDOBINA