Rudé Právo, leden 1970 (L/2-26)

1970-01-13 / No. 10

Proletáři všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V ÜTERY DNE 13. LEDNA 1970 ČÍSLO 10 — ROČNÍK 50 (Právo lidu roč. 73)CENA 50 HAL Z JEDNANÍ PŘEDSEDNICTVA ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU STRANY Plenární zasedání ÚV KSČ svoláno na 28. leden Ddhalii a překonat profisocialistické a pravicově oportunistické tendence v hospodářství ■ Posílení úlohy plánu a jeho zkvalitnění ■ Mimořádný význam přípravy příští pětilet­ky ■ Politická podpora hospodářské a vědeckotechnické spolupráci se Sovětským svazem PRAHA 12. ledna [z] — Předsednictvo ÜV KSC se na své schůzi dne 12. ledna, kterou řídil první tajemník ÜV KSC soudruh G. Husák, zabý­valo zejména postupem přípravy příštího plenárního zasedání ústřed­ního výboru strany. Posoudilo rozbor konsolidačních opatření v hospodářské politice a další úkoly na tomto úseku. Zdůraz­nilo nutnost kriticky rozebrat získa­né zkušenosti, odhalit a důsledně překonat protisocialisticiké a pravico­vě oportunistické tendence, které se pod heslem »tržního hospodářství« v našem hospodářství prosazovaly, a zabezpečit, aby další rozvoj národní­ho hospodářství vedl к upevnění centrálního řízení národního hospo­dářství, к posílení úlohy plánu a к jeho zkvalitnění Změny v soustavě řízení musejí odpovídat věcným úko­lům a potřebám konsblidace národ­ního hospodářství. V souladu s úkoly plánu je nutné rozvíjet ekonomické nástroje řízení a podporovat odpo­vědnost podniků a iniciativu pracují­cích. V souvislosti s přípravou pléna OV KSC se dále předsednictvo zabý-válo postupem prací na přípravě podkladových materiálů к návrhu směrnice pětiletého plánu na léta 1971—1975. Vyzvedlo přitom mimo­řádný význam kvalitního a včasného zpracování příští pětiletky. Přijalo ne­zbytná politická a organizační opa­tření к zajištění dalšího průběhu prací na pětiletce, která má prvo­řadý význam pro dokončení konsoli­dace a další rozvoj naší ekonomiky. Předsednictvo OV KSČ se rovněž zabývalo otázkami hospodářské spo­lupráce se socialistickými zeměmi. Seznámilo se se stavem prací na pro­gramu ekonomické integrace člen­ských států RVHP a plnění závěrů XXIII. zasedání RVHP a uložilo orga­nizovat další postup tak, aby probí­hal v nedílné jednotě s přípravou piánu na léta 1971—1975 a s další prací na ekonomické reformě. Předsednictvo OV KSČ se seznámilo s výsledky IX. zasedání mezivládní čs.-sovětské komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci, kte­rá probíhala v minulých dnech v Praze. Ocenilo je jako významný krok ke konkretizaci a realizaci zá­věrů jednání čs. stranické a státní delegace v Moskvě v říjnu 1969, smě­řující к prohloubení vzájemné spolu­práce v rozhodujících oborech strojí­renství, v jaderné energetice a v dal­ších oborech. Předsednictvo zavázalo komunisty a stranické organizace na hospodářském úseku, aby věnovali úkolům v oblasti hospodářské a vě­deckotechnické spolupráce se Sovět­ským svazem plnou péči a politickou podporu. Předsednictvo ÜV KSČ schválilo také plán práce orgánů ÚV KSČ pro první pololetí roku 1970. Plán orien­tuje činnost stranických orgánů a je­jich aparátů na dokončení konsoli­dačního procesu v letošním roce ve všech oblastech společnosti. Jeho úkoly sledují záměr dospět к všeobec­nému pochopení a prosazení politiky strany, v širokém rozsahu aktivizovat к její realizaci členy strany a, napros­tou většinu poctivých a čestných li­dí, rozhodně překonat antisocialistic­­ké a pravicově oportunistické tenden­ce a izolovat jejich organizátory a no­sitele, podstatně upevnit vliv a vedou­cí úlohu strany ve společnosti a sou­středit síly na dosažení obratu v roz­voji hospodářství. Předsednictvo se zabývalo vedle řa­dy kádrových a organizačně politic­kých opatření také situací v českoslo­venské kinematografii. Bylo rozhodnuto svolat plenární zasedání ústředního výboru Komunis­tické strany Československa na 28. ledna t. r. do Prahy. BESEDA vedení vládv CSR s význačnými ekonomy PRAHA 12. ledna (CTK) — Vedení české vlády se v pondělí sešlo s vý­znamnými ekonomy, zástupci vyso­kých škol a důležitých výzkumných ústavů a pracovišť. Jednání se zúčast­nili místopředsedové vlády dr. L. Ada­mec, prof. ing. A. Červinka a ing. S Rázl. Na besedě byl též přítomen doc. ing. A. Kapek, vedoucí tajemník MV KSČ Praha. Čelní představitelé ekonomické fronty vyjádřili odhodlá ní a snahu přispět ze všech svých sil к rozvoji celé československé eko nomiky pod zásadovým a rozvážným vedením OV KSČ a jeho předsednic­tva v čele s prvním tajemníkem sou­druhem G. Husákem. Na závěr setká­ní přijali společné stanovisko, které bude zveřejněno. Stavbo mlódeževNemecké NAVAZUJI NA BUDOVATELSKÉ TRADICE BRATISLAVA 12. ledna (CTK) — Mi­nistr školství SSR dr. Mate] Lúčan a jeho kolegium přivítalo aktivitu mlá­dežnických orgánů na pomoc školské výstavbě v rámci hnutí Národ dětem Výstavbou ZDŠ v Nemecké z pro­středků sebraných na Alweg, kterou postaví vlastními silami a z materiálu vyrobeného nad plán v závodech na výrobu stavebního materiálu, nava­zuje mládež na své pokrokové budo­vatelské tradice. PŘED SVÁTKEM NAŠICH DĚLOSTftELCO Nositelé jaselských tradic PRAHA 12. ledna (jih) — Před 25. výročím bitvy u Jasla (15. ledna 1945) besedoval velitel dělostřelectva a raketového vojska CSLA generálmajor ing. E. Srank, CSc., s pražskými novináři. Před 25 lety prokázali dělostřelci 1. čs. armádního sboru svou doko­nalou připravenost a bojové mistrov­ství a spolu se svými sovětskými sou­druhy se významnou měrou podíleli na více než hodinové dělostřelecké přípravě, která zahajovala ofenzívu 38. armády na územi Polska okupova­ném německými fašisty. Bojová čin­nost našich délostřelcň prokázala vy­soké morálně politické vlastnosti na­šich vojáků, přispěla к upevnění In­ternacionálních svazků mezi přísluš­níky našeho sboru a sovětských vojsk a získala jim trvalé přátelství polské­ho obyvatelstva. Spolupráce československých, so­větských a polských vojáků pokraču­je i v náročných podmínkách sou­dobé přípravy našich armád, jak to například potvrdilo loňské spojenec­ké cvičení armád Varšavské smlouvy Odra—Nisa. Naši dělostřelci a raket­­eici chtějí být důstojnými pokračova­teli jaselských tradic. Těžiště oslav Dne čs. dělostřelec­tva a raketového vojska bude v letoš­ním jubilejním roce i v budoucnu u útvarů, jejichž příslušníci se setkají s účastníky bojů u Jasla, s představi­teli bratrské Sovětské armády i s míst­ními představiteli veřejného a politic­kého života. Vykládka vagónů se zlepšuje V Praze vyloženo za sobotu a neděli 5083 vozů JRAHA 12. ledna (CTK) — V posledních dnech došlo přece jenom к zlep­šení ve vykládce vagónů. Podle informací z CSD byly uplynulé dva dny pra­covního vnlna nejúspěšnější z letošního zimního období. V Praze přepravci vyložili za oba volné dny 5083 vagónů. Všichni, kte­ří se o to zasloužili, zasluhují uzná­ní, neboť to umožňuje dráze zrych­lovat oběh vagónů. Nevyloženo zů­stalo v celém pražském provozním oddíle 1133 vozů. V Praze zůstali povětšině dlužni ti, kteří již něko­lik dnů své úkoly neplní. Na libeň­ském nádraží nechala Mototechna 52 nevyložených plošinových vagónů, na malešickém nádraží nevyložila Malešická teplárna 56 vagónů a Sta­voservis 43. V Bubnech nevyložil Če­­chofrapht 18 vozů. Velmi kladně hodnotí vykládku va­gónů v oblasti Střední dráhy v Olo­mouci. V neděli zde chybělo pou­hých 10 vozů ke splňění plánu. Vel­mi dobře si vedou především Třinec­­. ké železárny. Na Ostravsku jsou stále problémy s vykládkou substrá­tů, které musí být v průměru až 4 hodiny v rozmrazovnách, což pro­dlužuje vykládku. Zlepšili se i drobní a střední pře­pravci. Kritiku však zaslouží Pozem­ní stavby Gottwaldov, Staviva ve Zďáru nad Sázavou, Prefa Moravský Písek a Olšanské papírny v Lukavi­­cích. Porucha v elektrické síti PRAHA 12. ledna (ČTK) — V noci z neděle na pondělí se v důsledku silných mih a námrazy v severní a západní části území ČSR poškodily izolátorové řetězce přenosových ve­dení 400-a 220 kW a některá distri­buční vedení 110 kW. Vzniklá havárie v energetické sou­stavě vyvolala obtížnou situaci v zá­sobování elektrickou energií na ce­lém území ČSSR. Na poškozených ve­deních byly zahájeny okamžitě oprav­né práce. Vzácný pohled z Ještědu na zasněžené Krkonoše. Foto J. ŠLAMBOR Z porady n ministra stavebnictví CSR Letos 53 000 nových bylü Kdo kolik dluží PRAHA 12. ledna (es) — Předmětem porady ministra stavebnictví ČSR F. Tomana s generálními řediteli stavebních podniků a s řediteli výzkum­ných a projektových ústavů byl výklad к plánu na rok 1970 a předání rozpisu plánu VH] в ústavům. V roce 1969 »zelenou« měla (stejně jako letos) bytová výstavba. Dva ze tři dodavatelů bytů v ČSR — Pozemní stavitelství Praha a Pozemní stavitel­ství Ostrava — se s loňskými úkoly vypořádali velmi dobře. Začali byty odevzdávat už 19. prosince, takže plán nejen splnili, ale překročili o více než 300 bytů. Poněkud horší situace byla u generálního ředitelství Staveb­ních závodů Praha, kde dluží přes 2100 bytů. Ani loni se stavbaři nedo­kázali vypořádat s dodacími lhůtami staveb a s přílišnou rozestavěností. Plán na rok 1970 konkretizuje pro­gramové prohlášení vlády ČSR z listo­padu 1969. Hlavní pozornost je opět zaměřena na bytovou výstavbu a její materiálovou základnu. • Je třeba snížit rozestavěnost, což je první podmínka pro zefektivnění procesu reprodukce. V roce 1970 má být odevzdáno 53 tisíc bytů. Je to velký úkol, a aby mohl být splněn, je nutné v I. pololetí odevzdat z pláno­vané částky nejméně 40 %. To všech­no se těžko dokáže bez zvýšené efek­tivností výstavby, bez zkrácení sta­vebních lhůt, které jsou u nás značně delší než v ostatních vyspělých ze­mích. Pokud jde o výrobu stavebních hmot, počítá se s podstatně vyššími výrobními úkoly ve srovnání s loň­ským rokem, ale ani tak nestačí krýt potřeby. Aby se předešlo neracionální spotřebě, některé z hlavních staveb­ních materiálů — cement, zdicí ma­teriály, keramické obkládačky aj. — bude rozdělovat přímo centrum. Itozliovor s představitelem Г střední správy železnic «I. Richterem lok je to s osobní železniční dopravou? Každý občan naší republiky použije ročně dvaačtyřicetkrát osobního vlaku nebo rychlíku, což je několikanásobně více než např. ve Fran­cii a NSR. Ne vždy a se vším jsou naši cestující spokojeni — vlaky se opožďují, v pořádku to není úplně ani s kulturou cestování. Po­ložili jsme proto několik otázek náčelníkovi správy železniční do­pravy a přepravy Ostřední správy železnic s. Josefu Richterovi. ■ JAKÉ JSOU HLAVNI PŘÍČINY ZPOŽĎOVANÍ VLAKC? Těžko mluvit o hlavních příčinách. Ke zpožďování vlaků osobní dopravy ve většině případů (kromě nehod a mimořádných událostí) dochází na­růstáním drobného zpoždění během jízdy. Naše železniční síť patří totiž cel­kovým provozním zatížením к před­ním v Evropě a je rozhodujícím či­nitelem dopravního systému ČSSR, protože přepravuje zhruba 88 % všech nákladů veškeré veřejné nákladní dopravy. Přitom osobní i nákladní přeprava není rozdělena rovnoměrně na všechny tratě, ale je koncentrová­na na hlavní lah, tj. na trať Most— Cíe L.Jťř Tisou a Kuiín—-.Stůrovo, který Je v některých úsecích zatížen až na 98 % své kapacity. Při tak níz­ké provozní rezervě se každá mimo­­řádnost v dopravě přenáší ihned na celý sled vlaků a v přípojných stani­cích též na vlaky jedoucí na odboč- 1 né trati.­Při značném zatížení hlavního tahu se velmi rychle opotřebovává želez­niční svršek, ale zároveň se obtížně provádí potřebná údržba tratí a tech­nického zařízení a nutná obnova. Obyčejně se hledá kompromis mezi přepravními nároky našeho národního hospodářství a výlukami kolejí, nut­nými pro udržení dobrého stavu že­lezničního svršku. Bohužel, v řadě případů se musí traťové hospodářství podřídit potřebě provozu. Výsledkem jsou »pomalé jízdy«, které jsou další příčinou zpožďování vlaků. ■ SNAHA PO ZRYCHLENI OSOBNI DOPRAVY VEDE NEBO NEVEDE ŽE LEZNICI KE ZKRACOVANÍ JIZDNl DOBY A POBYTU VLAKU VE STÁNI CÍCH? Vede, ale ani zde neexistuje rezer­va potřebná pro vyrovnání zpožděni zaviněného čekáním vlaků na 1 výlu­kách kolejí a prodloužením jízdní doby na úsecích pomalých jízd. Dob­rá situace není ani ve vozidlovém parku, který pro nedostatek opravá­renských kapacit nemůže být nasa­zen do provozu v potřebném rozsahu, a na ten zbývající — provozní — jsou pak kladeny daleko vyšší náro­ky, které s sebou přinášejí úměrnou poruchovost. Jestliže nastanou Ještě zhoršené povětrnostní podmínky, Jako tomu bylo téměř od poloviny listopadu, a připojí se celostátní nedostatek pali­va, není divu, že v těchto podmín­kách dojde též к nedostatkům orga­nizace práce železničního provozu. Na některých tratích, především západního Slovenska a jižní Moravy, došlo к zavátí tratí, někde к úplné­mu přerušení dopravy, které bylo obnovováno jen díky mimořádnému (Pokračování na str. 2.) Chřipka pomalu ustupuje Na severu Cech dvakrát méně pacientů • Výzva Čs. červeného kříže PRAHA 12. ledna (líh) — Podle posledních hlášení z krajů je zřejmé, že v některých oblastech chřipka pomalo ustupuje. Znamená to zatím jen tolik, že počet nemocných se zvyšuje pomaleji než dříve, ale nebezpečí trvá, hlavně v místech, kde epidemie zasáhla později, například ve městech Východočes­kého kraje. Pohotovostní lékařské služby v Čes­kých Budějovicích i jinde v tomto kraji zaznamenaly mnohem ménč návštěv u pacientů než dříve. V ne­děli ošetřovali lékaři především star­ší Udí, u nichž se někdy projevují různé komplikace ve spojení s další nemocí. Také v Olomouci je počet nemocných sice vysoký, ale mnoho jich už nepřibývá. Podle Informací protichřipkového štábu v Ostí nad Labem onemocnělo v Severočeském kraji na 200 000 občanů. I zde se po­čet nových nemocných snižuje. Den­ní přírůstek je zhruba poloviční ve srovnání s počátkem ledna. Předpokládá se, že zákaz návštěv v nemocnicích, ústavech sociálního zabezpečení a divadelních představe­ní pro děti potrvá pravděpodobně do konce tohoto týdne. Do té doby (Du­dou uzavřeny veřejné 'sauny a ba­zény v kraji. Také v Praze v posledních dnech počet pacientů postižených chřipkou klesá, a to asi o tisíc případů den­ně. Psali jsme již o potížích zdravol­­níků. Ostřední výbor Čs. červeného kříže vyzval dobrovolné sestry a člen­ky zdravotnických družin, aby po­máhaly všude tam, kde to situace vyžaduje. Mohou pomoci v ordinacích obvodních a závodních lékařů, pří­padně i v nemocnicích. ...........................................................................................................................................................................................................................unii......i...i.....iiiiiiiiiii........i....................................................min R ^lDlC PŘESTAL TRPĚT. Z ces­ty hluboko vyjetými kole desítky let na naftových polích. 26, 28, 29, studénka 68, 69. Ne O něco později, к polednímu, vždycky, ale někdy přijde je­­jeml, jejíž vysoký střed jsem byl sám na sebe trochu den vrt i na čtyřiadvacet mt- ~. " ' — pyšný, že jsem se nemýlil. ‘ lnU 1" "*<*«— »Teď ovšem musíme na věž. Chcete-li?« »Půjdu s vámi,« hrnul jsem se s ostatními. »Ale s přilbou!« z namrzlého sněhu škrábal spo­dek vozu, jsme se vyhoupli na plošinu před maringotkami. Na dokořán otevřených dveřích Jedné z nich hlásal křídou psa­ný nápis: Tak má vypadat sklad! Udržujte pořádek! Je třeba do­dat šoruby a velké klíče hlav­ně... a dál už jsem to nevyluš­­til. STÁLI JSME V HLOUČKU a zvědavě se prohlíželi. Byli sym­patičtí a čekal jsem jen, až z nich spadnou počáteční roz-раку lidí nezvyklých na takové tu na praxi návštěvy. Když se tak stalo, rá­di jsme utekli od těžce bafají-JE NĚCO JINĚHO zkontrolo­vat dláto ve stolařské dílně, kde cích motorů a před zimou do stafí položit palec na ostří. Ta­vyhřátě maringotky. »To je ce­lá parta . . Emil Konečný, Au­dy se celá věž projukovaná mrazivým větrem namáhavě na­gustin Kovalovský, František třásá a hlučí ve zbytečné ná- Jurka, Vladimír Korčák a Fer- maze vzepřít se rukám. Jeden dinand Mach,« řekl vrtmistr Ru- p0 druhém vyjíždějí z hlubin dolj Hladík. »Toto je vrt eunin sedmadvacetimetrové pásy, pro- 29, jsme hluboko 870 metrů, křehlý plošinář nahoře nad ná­­půjdeme na 940 až 950 metrů,« mi jg obratně zachytává do dodal tak, že to vypadalo na smyčky a dva dole je jako píš­úplné vyčerpání informací tály obrovských varhan stavějí ČLOVĚK SE PRÝ POZNÁ podle jeden к druhému. A znovu očí. Bude to asi tak. Tento Upnout, motor zabere, provaz podsaditý chlapík signalizoval klouže a stírá z pásu špinavě svým světlemodrým pohledem šedý kal, zastavit, odšroubovat, I ’tváří směsicí čtveráctví a chlapské neústupnosti, jistoty a zachytit, postavit a znovu. Lont byla Hladíkova parta na řemeslného fortelu tříbeného po sedmi vrtech. Lab 114, eunin 20, Itónů korun. A jak je přitom s nimi naloženo, to záleží přede­vším na lidech. »Třeba toto,« ukazuje mistr Hladík na diamantovou korun- 7—180 tisíc korun ku. »Stojí 140-Přitom nesprávnou technologii se dá zničit v okamžiku. Musí se myslet a dávat pozor na všechno: na správný výplach otáčky, na celý vrtný režim A také na plyn. Chce to velmi opatrně vrtat, protože toto je nebezpečná nafto-plynonosná oblast...« »Už jste za ty roky zažil erup ce?« »Ano, ale takové menší.. Velká erupce je výsledkem špat né práce. My jsme tu sami Gbe lané.« KDO ROZUMÍ, Vl. Tím ozna čením místa původu je řečeno všechno. Vyjádřen stupeň od­bornosti, přístup к práci, míra zájmu. V Gbelích přicházejí na svět chlapci s krví, 'o níž je ka­pička nafty, která jim předzna­menává další život. »Všichni jsme и nafty. Já, otec l bratři,« dodá mistr. »Stejně je to psí a mrchavů robota,« vpadne neidylicky vy soký šlachovitý Kovalovský »Přes rok. když se vylévá Mora va, tak se zatraceně stále bro díme vodou a v zimě mrzneme a kape nám od nosu. Ve dne v noci, svátek, pátek, stále. Už abych byl v důchodu a nechci věž a naftu vidět...« Hladík je i psycholog. Sotva znatelně se usmívá a jen tak lehce prohodí: »Hm . .. Vždyt ty nevěříš to mu, co říkáš. Víš, kolik to už říkalo Gbelanů před nými? Když potom odejdou do důchodu, ob cházejí věže a ptají se — tak jak vám to jde, je to slibné, ne bo špatné? Sám je znáš. Ty bu deš také tak chodit a velmi do bře to víš, tak nebruč.« V tu chvíli se vyloupne a je tu s ná mi ne sentimentální, ale chlap sky podmanivá pohoda. A prý и nás vymřeli lidé s láskou к práci. ZÁPADOSLOVENSKÉ ZÁHOŘÍ, to je především zelenina, roz­sáhlé meliorační práce, praktič­tí lidé, tu a tam »trofchlapové«, víno a všude krásné borové le šy. Nu a pak také naftová pole která mírou к tomu všemu před chozímu jsou malá. I obsahem Dvě stě tisíc tun ropy ročně Ispolečně s moravskými nafta rif, to není množství na zbohat nutí. Ale'ani. к zahozeni. Tím spíš, že naše ropa neobsahuje žádnou síru a rafinérie г ní vy rábějí vzácné výrobky, kromě jiného velmi drahé transformá torové a lékařské oleje. V těchto souvislostech new možné nevzpomenout ani 7 61) miliónů kubíků zemního plynu ročně, leště donedávna stačil pokrýt 40 procent celostátní spotřeby a nyní slouží к vyrov návánl špiček odběru. Loňské předepsané hospodářské úkoly Slovenské naftové závody v Gbe lích. které, jak mi tam zdůraz ntlt, jsou vysoce ziskovým pod nikem, spinky v předstihu a pak překročily. Hlavní inženýr Konstantin Valachovlč, Ing. Bu dovít Chmel, fiří Cink, lidé, s ni miž jsem tam hovořil, uvádějí nejdřív úspěchy a pak teprve potíže, jichž rovněž není málo Snad nejtíže nesou nedostatek zahraniční techniky potřebné pro rozsáhlý základní geologic­ký průzkum v daleko větších hloubkách, slibujících nová lo­žiska ropy a zemního plynu. Přes všechny problémy nehovo­ří o budoucnosti svého podniku pesimisticky. Je to tím, že ne­jen Gbelané, ale i mnozí další, kteří tady pracují, mají v krvi svou kapku nafty. OLDŘICH ZÁBOJNÍK $ NAfTOUV KRVI Půjčil ml ji student, který je Naftařina, to je především tvrdá chlapská práce. Na takové pod minky jsou zvyklé zejména osád ky vrtných věži, z nichž jedna je na našem záběru. Foto: J. VLACH SCHŮZE RADY PRO MEZINÁR0DMÍ SPOLUPRACÍ Příprava směrnic poté pětiletky PRAHA 12. ledna (ČTK) — Za řízeni místopředsedy vlády CSSR a ministra zahraničního obchodu F. Hamouze zasedala v pondělí rada pro mezinárodni hos­podářskou a vědeckotechnickou spolupráci. lila postup představitele ČSSR na tom­to zasedání í přijatá opatření. Dále rada posoudila podkladový, materiál к návrhu politicko-hospo­­dářských direktiv pro přípravu té čás­tí směrnice pátého pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství, jež se týká vnějších vztahů. Hlavní pro­blematika se soustřeďuje především do palivo-energetické základny, kon­cepce rozvoje strojírenství, moderni­zace a rozvoje spotřebního průmyslu а к dalším konkrétním otázkám me­zinárodní integrace čs. průmyslu. Posoudila též obsáhlou studii o me­zinárodní součinnosti hospodářských organizací členských států RVHP, Uvedený dokument obsahuje charak­teristiku dosavadního vývoje a sou­časná východiska této součinnosti, formy, způsoby, podmínky a předpo­klady jejího dalšího rozvoje. Projednala rovněž přípravu na II. zasedání čs.-indického výboru pro hospodářskou, obchodní a technickou spolupráci, které se bude konat v úno­ru t. r. v Praze. Vyslovila souhlas s navrženým pro­gramem jednání a potřebami čs. de­legace 1 jejím složením. Rada projednala zprávu o výsled­cích 44. zasedání výkonného výboru RVHP, které se konalo v Moskvě ve dnech 11.—-16. prosince 1969, a do­poručila federální vládě, aby schvá- Biafio požádala o přiměli Výzva ke kapitulaci • Poselství U Thanta • Gowon varuje před cizím vměšováním Biafra přiznala v pondělí nepřímo svou porážku a požádala o oka­mžitě příměří. Vyplývá to z prohlášení biaferské tiskové kanceláře Mark Press v Ženete, v němž se praví, že má li dojít I; trvalému nín: v Nigérii a Biafře, musí být založen na dohodě o příměří a vážných mírových jednáních, jejichž výsledkem by bylo čestné řešení pro biaferský lid. V prohlášení je vyzvána britsiká vlá­da, aby usilovala o příměří. Podotýká se, že převaha zbraní nemůže odstra­nit práva každého obyvatele Biafry a všeho hiaferského lidu. Prohlášení obsahuje výzvu, aby oby­vatelům Biafry byla dána možnost dát své schopnosti к dispozici pro rozvoj Afriky. »Bude-li se s obyvateli Biafry nakládat jako s občany druhého řá­du,« praví se v komuniké, »nenastane trvalý mír.« Biaferské komuniké se obrací к ne­­africkým mocnostem, aby »učinily všechno pro dosažení příměří a čest­ného urovnání, které by nebylo ne­spravedlivé vůči bíaferskému lidu«. Biaferský rozhlas v pondělí odpo­ledne vysílal projev náčelníka biafer­­ského generálního štábu Effionga, je­hož jmenoval při svém odchodu ze země generál Ojukwu novým »správ­cem Biafry«. Generál Effiong prohlá­sil, že zvláštní mise vedená prokurá­torem Mbanefou je připravena setkat se s představiteli federální vlády na kterémkoliv místě a uzavřít mír v sou­ladu s rezolucí Organizace africké jednoty. Generál Effiong dále vyzval biafer­ské jednotky, aby složily zbraně a vzdaly se velitelům federálních vojsk. /Pokračování na str. 7.) BESEDA S TĚMI, KTEŘÍ PŘEŽITI už nikdy více tragédie KKAKU A OSTRÉHO GRIÍNÍ BRATISLAVA 12. ledna (vář) — Slovenský výbor NF uspořádal v pondělí v Bratislavě s čs. novináři a se zpravodaji socialistických zemí akreditova­nými na Slovensku tiskovou besedu n příležitosti 25. výročí vyvraždění a vy­pálení partyzánských obcí Ostrý Grúň a Kfak v okrese Ziar nad Hronem. Besedy se mj. zúčastnil bývalý ve­litel partyzánského oddílu kpt. Ná­lepky, který působil v Krakovské do­lině, ing. A. Šagar a přímí svědci tragických událostí, kteří hromadné vyvraždění těchto obcí přežili. Všichni přítomní si znovu připomně­li hrozná zvěrstva napáchaná před 25 lety německými fašisty a zvlášť protipartyzánskou jednotkou Edel­­weís, která vypalovala a vyvraždova­­la partyzánské obce. Tehdy, 21. led­na 1945, bestiálně zavraždili v Ostrém Grúni 84 a v Kfaku 84 osob, mezi ni­mi starce, ženy, děti i nemluvňata. Tyto slovenské Lidice mají své svěd­ky. Soudruzi Adamov, I. Masiar, Fr. Debnar a Fr. Zubek hromadnou vraždu v těchto partyzánských obcích přežili a všechno viděli na vlastni oči. Dávky ze samopalu je pouze zra­nily a fašisté je považovali za mrtvé. Tito svědci viděli umírat své rodiče, děti a sourozence i mladičkého par­tyzána, kterého fašisté zohavili, za­živa z něho tahali kůži a pak hodili do hořícího domu. Prosba těchto svědků, aby 1 novináři hájili zájmy míru a socialismu, aby už nikdy více к podobné tragédii nedošlo, vehnala do očí slzy U příležitosti 25. výročí tragédie se uskuteční 18. ledna v těchto par­tyzánských obcích vzpomínková slav­nost pod heslem Už nikdy více tra­gédie Ktaku a Ostrého Grúně za účasti delegace strany I vlády a zá­stupců všech obcí Evropy, které ve druhé světové válce postihl stejný osud, Bude to mohutná manifestace proti fašismu a válce. DOPIS DNE Na stolech různých pracovníků se v období kolem vánoc a nového roku každoročně kupí stovky »novoročenek«, jimiž si podniky, instituce a úřady vzájemně přejí úspěch, štěstí a dobré pracovní výsledky v následujícím Dodatečně к novoročenkám roce. Jejich výtvarná stránka kolísá podle vkusu objednatele: od umělec­kých až po ten nejkýčovitějši výtvarný šmejd. Velmi často putují přímo do koše. Náklady na tuto formalitu [a ničím jiným tato přací mánie není) jdou v naších podnicích a institucích dohromady jistě do statisíců korun. Zatěžují se tím již tak přetížené kapacity tiskáren, pošty, pod jejich tíhou sténají listonoši. Jsme tak bohatl, abychom tento novoroční formalismus pěstovali t v dal­ších letech? Bylo by pěkné, kdyby se napříště v novinách před novým rokem objevila oznámení, že ten či onen podnik místo novoročenek věnuje jistou Částku na stavbu dětské vesničky nebo domova pro přestárlé. J. MIKULA, Ostí nad Labem rm­ iI

Next