Rudé Právo, leden 1970 (L/2-26)
1970-01-13 / No. 10
Proletáři všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V ÜTERY DNE 13. LEDNA 1970 ČÍSLO 10 — ROČNÍK 50 (Právo lidu roč. 73)CENA 50 HAL Z JEDNANÍ PŘEDSEDNICTVA ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU STRANY Plenární zasedání ÚV KSČ svoláno na 28. leden Ddhalii a překonat profisocialistické a pravicově oportunistické tendence v hospodářství ■ Posílení úlohy plánu a jeho zkvalitnění ■ Mimořádný význam přípravy příští pětiletky ■ Politická podpora hospodářské a vědeckotechnické spolupráci se Sovětským svazem PRAHA 12. ledna [z] — Předsednictvo ÜV KSC se na své schůzi dne 12. ledna, kterou řídil první tajemník ÜV KSC soudruh G. Husák, zabývalo zejména postupem přípravy příštího plenárního zasedání ústředního výboru strany. Posoudilo rozbor konsolidačních opatření v hospodářské politice a další úkoly na tomto úseku. Zdůraznilo nutnost kriticky rozebrat získané zkušenosti, odhalit a důsledně překonat protisocialisticiké a pravicově oportunistické tendence, které se pod heslem »tržního hospodářství« v našem hospodářství prosazovaly, a zabezpečit, aby další rozvoj národního hospodářství vedl к upevnění centrálního řízení národního hospodářství, к posílení úlohy plánu a к jeho zkvalitnění Změny v soustavě řízení musejí odpovídat věcným úkolům a potřebám konsblidace národního hospodářství. V souladu s úkoly plánu je nutné rozvíjet ekonomické nástroje řízení a podporovat odpovědnost podniků a iniciativu pracujících. V souvislosti s přípravou pléna OV KSC se dále předsednictvo zabý-válo postupem prací na přípravě podkladových materiálů к návrhu směrnice pětiletého plánu na léta 1971—1975. Vyzvedlo přitom mimořádný význam kvalitního a včasného zpracování příští pětiletky. Přijalo nezbytná politická a organizační opatření к zajištění dalšího průběhu prací na pětiletce, která má prvořadý význam pro dokončení konsolidace a další rozvoj naší ekonomiky. Předsednictvo OV KSČ se rovněž zabývalo otázkami hospodářské spolupráce se socialistickými zeměmi. Seznámilo se se stavem prací na programu ekonomické integrace členských států RVHP a plnění závěrů XXIII. zasedání RVHP a uložilo organizovat další postup tak, aby probíhal v nedílné jednotě s přípravou piánu na léta 1971—1975 a s další prací na ekonomické reformě. Předsednictvo OV KSČ se seznámilo s výsledky IX. zasedání mezivládní čs.-sovětské komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci, která probíhala v minulých dnech v Praze. Ocenilo je jako významný krok ke konkretizaci a realizaci závěrů jednání čs. stranické a státní delegace v Moskvě v říjnu 1969, směřující к prohloubení vzájemné spolupráce v rozhodujících oborech strojírenství, v jaderné energetice a v dalších oborech. Předsednictvo zavázalo komunisty a stranické organizace na hospodářském úseku, aby věnovali úkolům v oblasti hospodářské a vědeckotechnické spolupráce se Sovětským svazem plnou péči a politickou podporu. Předsednictvo ÜV KSČ schválilo také plán práce orgánů ÚV KSČ pro první pololetí roku 1970. Plán orientuje činnost stranických orgánů a jejich aparátů na dokončení konsolidačního procesu v letošním roce ve všech oblastech společnosti. Jeho úkoly sledují záměr dospět к všeobecnému pochopení a prosazení politiky strany, v širokém rozsahu aktivizovat к její realizaci členy strany a, naprostou většinu poctivých a čestných lidí, rozhodně překonat antisocialistické a pravicově oportunistické tendence a izolovat jejich organizátory a nositele, podstatně upevnit vliv a vedoucí úlohu strany ve společnosti a soustředit síly na dosažení obratu v rozvoji hospodářství. Předsednictvo se zabývalo vedle řady kádrových a organizačně politických opatření také situací v československé kinematografii. Bylo rozhodnuto svolat plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa na 28. ledna t. r. do Prahy. BESEDA vedení vládv CSR s význačnými ekonomy PRAHA 12. ledna (CTK) — Vedení české vlády se v pondělí sešlo s významnými ekonomy, zástupci vysokých škol a důležitých výzkumných ústavů a pracovišť. Jednání se zúčastnili místopředsedové vlády dr. L. Adamec, prof. ing. A. Červinka a ing. S Rázl. Na besedě byl též přítomen doc. ing. A. Kapek, vedoucí tajemník MV KSČ Praha. Čelní představitelé ekonomické fronty vyjádřili odhodlá ní a snahu přispět ze všech svých sil к rozvoji celé československé eko nomiky pod zásadovým a rozvážným vedením OV KSČ a jeho předsednictva v čele s prvním tajemníkem soudruhem G. Husákem. Na závěr setkání přijali společné stanovisko, které bude zveřejněno. Stavbo mlódeževNemecké NAVAZUJI NA BUDOVATELSKÉ TRADICE BRATISLAVA 12. ledna (CTK) — Ministr školství SSR dr. Mate] Lúčan a jeho kolegium přivítalo aktivitu mládežnických orgánů na pomoc školské výstavbě v rámci hnutí Národ dětem Výstavbou ZDŠ v Nemecké z prostředků sebraných na Alweg, kterou postaví vlastními silami a z materiálu vyrobeného nad plán v závodech na výrobu stavebního materiálu, navazuje mládež na své pokrokové budovatelské tradice. PŘED SVÁTKEM NAŠICH DĚLOSTftELCO Nositelé jaselských tradic PRAHA 12. ledna (jih) — Před 25. výročím bitvy u Jasla (15. ledna 1945) besedoval velitel dělostřelectva a raketového vojska CSLA generálmajor ing. E. Srank, CSc., s pražskými novináři. Před 25 lety prokázali dělostřelci 1. čs. armádního sboru svou dokonalou připravenost a bojové mistrovství a spolu se svými sovětskými soudruhy se významnou měrou podíleli na více než hodinové dělostřelecké přípravě, která zahajovala ofenzívu 38. armády na územi Polska okupovaném německými fašisty. Bojová činnost našich délostřelcň prokázala vysoké morálně politické vlastnosti našich vojáků, přispěla к upevnění Internacionálních svazků mezi příslušníky našeho sboru a sovětských vojsk a získala jim trvalé přátelství polského obyvatelstva. Spolupráce československých, sovětských a polských vojáků pokračuje i v náročných podmínkách soudobé přípravy našich armád, jak to například potvrdilo loňské spojenecké cvičení armád Varšavské smlouvy Odra—Nisa. Naši dělostřelci a raketeici chtějí být důstojnými pokračovateli jaselských tradic. Těžiště oslav Dne čs. dělostřelectva a raketového vojska bude v letošním jubilejním roce i v budoucnu u útvarů, jejichž příslušníci se setkají s účastníky bojů u Jasla, s představiteli bratrské Sovětské armády i s místními představiteli veřejného a politického života. Vykládka vagónů se zlepšuje V Praze vyloženo za sobotu a neděli 5083 vozů JRAHA 12. ledna (CTK) — V posledních dnech došlo přece jenom к zlepšení ve vykládce vagónů. Podle informací z CSD byly uplynulé dva dny pracovního vnlna nejúspěšnější z letošního zimního období. V Praze přepravci vyložili za oba volné dny 5083 vagónů. Všichni, kteří se o to zasloužili, zasluhují uznání, neboť to umožňuje dráze zrychlovat oběh vagónů. Nevyloženo zůstalo v celém pražském provozním oddíle 1133 vozů. V Praze zůstali povětšině dlužni ti, kteří již několik dnů své úkoly neplní. Na libeňském nádraží nechala Mototechna 52 nevyložených plošinových vagónů, na malešickém nádraží nevyložila Malešická teplárna 56 vagónů a Stavoservis 43. V Bubnech nevyložil Čechofrapht 18 vozů. Velmi kladně hodnotí vykládku vagónů v oblasti Střední dráhy v Olomouci. V neděli zde chybělo pouhých 10 vozů ke splňění plánu. Velmi dobře si vedou především Třinec. ké železárny. Na Ostravsku jsou stále problémy s vykládkou substrátů, které musí být v průměru až 4 hodiny v rozmrazovnách, což prodlužuje vykládku. Zlepšili se i drobní a střední přepravci. Kritiku však zaslouží Pozemní stavby Gottwaldov, Staviva ve Zďáru nad Sázavou, Prefa Moravský Písek a Olšanské papírny v Lukavicích. Porucha v elektrické síti PRAHA 12. ledna (ČTK) — V noci z neděle na pondělí se v důsledku silných mih a námrazy v severní a západní části území ČSR poškodily izolátorové řetězce přenosových vedení 400-a 220 kW a některá distribuční vedení 110 kW. Vzniklá havárie v energetické soustavě vyvolala obtížnou situaci v zásobování elektrickou energií na celém území ČSSR. Na poškozených vedeních byly zahájeny okamžitě opravné práce. Vzácný pohled z Ještědu na zasněžené Krkonoše. Foto J. ŠLAMBOR Z porady n ministra stavebnictví CSR Letos 53 000 nových bylü Kdo kolik dluží PRAHA 12. ledna (es) — Předmětem porady ministra stavebnictví ČSR F. Tomana s generálními řediteli stavebních podniků a s řediteli výzkumných a projektových ústavů byl výklad к plánu na rok 1970 a předání rozpisu plánu VH] в ústavům. V roce 1969 »zelenou« měla (stejně jako letos) bytová výstavba. Dva ze tři dodavatelů bytů v ČSR — Pozemní stavitelství Praha a Pozemní stavitelství Ostrava — se s loňskými úkoly vypořádali velmi dobře. Začali byty odevzdávat už 19. prosince, takže plán nejen splnili, ale překročili o více než 300 bytů. Poněkud horší situace byla u generálního ředitelství Stavebních závodů Praha, kde dluží přes 2100 bytů. Ani loni se stavbaři nedokázali vypořádat s dodacími lhůtami staveb a s přílišnou rozestavěností. Plán na rok 1970 konkretizuje programové prohlášení vlády ČSR z listopadu 1969. Hlavní pozornost je opět zaměřena na bytovou výstavbu a její materiálovou základnu. • Je třeba snížit rozestavěnost, což je první podmínka pro zefektivnění procesu reprodukce. V roce 1970 má být odevzdáno 53 tisíc bytů. Je to velký úkol, a aby mohl být splněn, je nutné v I. pololetí odevzdat z plánované částky nejméně 40 %. To všechno se těžko dokáže bez zvýšené efektivností výstavby, bez zkrácení stavebních lhůt, které jsou u nás značně delší než v ostatních vyspělých zemích. Pokud jde o výrobu stavebních hmot, počítá se s podstatně vyššími výrobními úkoly ve srovnání s loňským rokem, ale ani tak nestačí krýt potřeby. Aby se předešlo neracionální spotřebě, některé z hlavních stavebních materiálů — cement, zdicí materiály, keramické obkládačky aj. — bude rozdělovat přímo centrum. Itozliovor s představitelem Г střední správy železnic «I. Richterem lok je to s osobní železniční dopravou? Každý občan naší republiky použije ročně dvaačtyřicetkrát osobního vlaku nebo rychlíku, což je několikanásobně více než např. ve Francii a NSR. Ne vždy a se vším jsou naši cestující spokojeni — vlaky se opožďují, v pořádku to není úplně ani s kulturou cestování. Položili jsme proto několik otázek náčelníkovi správy železniční dopravy a přepravy Ostřední správy železnic s. Josefu Richterovi. ■ JAKÉ JSOU HLAVNI PŘÍČINY ZPOŽĎOVANÍ VLAKC? Těžko mluvit o hlavních příčinách. Ke zpožďování vlaků osobní dopravy ve většině případů (kromě nehod a mimořádných událostí) dochází narůstáním drobného zpoždění během jízdy. Naše železniční síť patří totiž celkovým provozním zatížením к předním v Evropě a je rozhodujícím činitelem dopravního systému ČSSR, protože přepravuje zhruba 88 % všech nákladů veškeré veřejné nákladní dopravy. Přitom osobní i nákladní přeprava není rozdělena rovnoměrně na všechny tratě, ale je koncentrována na hlavní lah, tj. na trať Most— Cíe L.Jťř Tisou a Kuiín—-.Stůrovo, který Je v některých úsecích zatížen až na 98 % své kapacity. Při tak nízké provozní rezervě se každá mimořádnost v dopravě přenáší ihned na celý sled vlaků a v přípojných stanicích též na vlaky jedoucí na odboč- 1 né trati.Při značném zatížení hlavního tahu se velmi rychle opotřebovává železniční svršek, ale zároveň se obtížně provádí potřebná údržba tratí a technického zařízení a nutná obnova. Obyčejně se hledá kompromis mezi přepravními nároky našeho národního hospodářství a výlukami kolejí, nutnými pro udržení dobrého stavu železničního svršku. Bohužel, v řadě případů se musí traťové hospodářství podřídit potřebě provozu. Výsledkem jsou »pomalé jízdy«, které jsou další příčinou zpožďování vlaků. ■ SNAHA PO ZRYCHLENI OSOBNI DOPRAVY VEDE NEBO NEVEDE ŽE LEZNICI KE ZKRACOVANÍ JIZDNl DOBY A POBYTU VLAKU VE STÁNI CÍCH? Vede, ale ani zde neexistuje rezerva potřebná pro vyrovnání zpožděni zaviněného čekáním vlaků na 1 výlukách kolejí a prodloužením jízdní doby na úsecích pomalých jízd. Dobrá situace není ani ve vozidlovém parku, který pro nedostatek opravárenských kapacit nemůže být nasazen do provozu v potřebném rozsahu, a na ten zbývající — provozní — jsou pak kladeny daleko vyšší nároky, které s sebou přinášejí úměrnou poruchovost. Jestliže nastanou Ještě zhoršené povětrnostní podmínky, Jako tomu bylo téměř od poloviny listopadu, a připojí se celostátní nedostatek paliva, není divu, že v těchto podmínkách dojde též к nedostatkům organizace práce železničního provozu. Na některých tratích, především západního Slovenska a jižní Moravy, došlo к zavátí tratí, někde к úplnému přerušení dopravy, které bylo obnovováno jen díky mimořádnému (Pokračování na str. 2.) Chřipka pomalu ustupuje Na severu Cech dvakrát méně pacientů • Výzva Čs. červeného kříže PRAHA 12. ledna (líh) — Podle posledních hlášení z krajů je zřejmé, že v některých oblastech chřipka pomalo ustupuje. Znamená to zatím jen tolik, že počet nemocných se zvyšuje pomaleji než dříve, ale nebezpečí trvá, hlavně v místech, kde epidemie zasáhla později, například ve městech Východočeského kraje. Pohotovostní lékařské služby v Českých Budějovicích i jinde v tomto kraji zaznamenaly mnohem ménč návštěv u pacientů než dříve. V neděli ošetřovali lékaři především starší Udí, u nichž se někdy projevují různé komplikace ve spojení s další nemocí. Také v Olomouci je počet nemocných sice vysoký, ale mnoho jich už nepřibývá. Podle Informací protichřipkového štábu v Ostí nad Labem onemocnělo v Severočeském kraji na 200 000 občanů. I zde se počet nových nemocných snižuje. Denní přírůstek je zhruba poloviční ve srovnání s počátkem ledna. Předpokládá se, že zákaz návštěv v nemocnicích, ústavech sociálního zabezpečení a divadelních představení pro děti potrvá pravděpodobně do konce tohoto týdne. Do té doby (Dudou uzavřeny veřejné 'sauny a bazény v kraji. Také v Praze v posledních dnech počet pacientů postižených chřipkou klesá, a to asi o tisíc případů denně. Psali jsme již o potížích zdravolníků. Ostřední výbor Čs. červeného kříže vyzval dobrovolné sestry a členky zdravotnických družin, aby pomáhaly všude tam, kde to situace vyžaduje. Mohou pomoci v ordinacích obvodních a závodních lékařů, případně i v nemocnicích. ...........................................................................................................................................................................................................................unii......i...i.....iiiiiiiiiii........i....................................................min R ^lDlC PŘESTAL TRPĚT. Z cesty hluboko vyjetými kole desítky let na naftových polích. 26, 28, 29, studénka 68, 69. Ne O něco později, к polednímu, vždycky, ale někdy přijde jejeml, jejíž vysoký střed jsem byl sám na sebe trochu den vrt i na čtyřiadvacet mt- ~. " ' — pyšný, že jsem se nemýlil. ‘ lnU 1" "*<*«— »Teď ovšem musíme na věž. Chcete-li?« »Půjdu s vámi,« hrnul jsem se s ostatními. »Ale s přilbou!« z namrzlého sněhu škrábal spodek vozu, jsme se vyhoupli na plošinu před maringotkami. Na dokořán otevřených dveřích Jedné z nich hlásal křídou psaný nápis: Tak má vypadat sklad! Udržujte pořádek! Je třeba dodat šoruby a velké klíče hlavně... a dál už jsem to nevyluštil. STÁLI JSME V HLOUČKU a zvědavě se prohlíželi. Byli sympatičtí a čekal jsem jen, až z nich spadnou počáteční roz-раку lidí nezvyklých na takové tu na praxi návštěvy. Když se tak stalo, rádi jsme utekli od těžce bafají-JE NĚCO JINĚHO zkontrolovat dláto ve stolařské dílně, kde cích motorů a před zimou do stafí položit palec na ostří. Tavyhřátě maringotky. »To je celá parta . . Emil Konečný, Audy se celá věž projukovaná mrazivým větrem namáhavě nagustin Kovalovský, František třásá a hlučí ve zbytečné ná- Jurka, Vladimír Korčák a Fer- maze vzepřít se rukám. Jeden dinand Mach,« řekl vrtmistr Ru- p0 druhém vyjíždějí z hlubin dolj Hladík. »Toto je vrt eunin sedmadvacetimetrové pásy, pro- 29, jsme hluboko 870 metrů, křehlý plošinář nahoře nad nápůjdeme na 940 až 950 metrů,« mi jg obratně zachytává do dodal tak, že to vypadalo na smyčky a dva dole je jako píšúplné vyčerpání informací tály obrovských varhan stavějí ČLOVĚK SE PRÝ POZNÁ podle jeden к druhému. A znovu očí. Bude to asi tak. Tento Upnout, motor zabere, provaz podsaditý chlapík signalizoval klouže a stírá z pásu špinavě svým světlemodrým pohledem šedý kal, zastavit, odšroubovat, I ’tváří směsicí čtveráctví a chlapské neústupnosti, jistoty a zachytit, postavit a znovu. Lont byla Hladíkova parta na řemeslného fortelu tříbeného po sedmi vrtech. Lab 114, eunin 20, Itónů korun. A jak je přitom s nimi naloženo, to záleží především na lidech. »Třeba toto,« ukazuje mistr Hladík na diamantovou korun- 7—180 tisíc korun ku. »Stojí 140-Přitom nesprávnou technologii se dá zničit v okamžiku. Musí se myslet a dávat pozor na všechno: na správný výplach otáčky, na celý vrtný režim A také na plyn. Chce to velmi opatrně vrtat, protože toto je nebezpečná nafto-plynonosná oblast...« »Už jste za ty roky zažil erup ce?« »Ano, ale takové menší.. Velká erupce je výsledkem špat né práce. My jsme tu sami Gbe lané.« KDO ROZUMÍ, Vl. Tím ozna čením místa původu je řečeno všechno. Vyjádřen stupeň odbornosti, přístup к práci, míra zájmu. V Gbelích přicházejí na svět chlapci s krví, 'o níž je kapička nafty, která jim předznamenává další život. »Všichni jsme и nafty. Já, otec l bratři,« dodá mistr. »Stejně je to psí a mrchavů robota,« vpadne neidylicky vy soký šlachovitý Kovalovský »Přes rok. když se vylévá Mora va, tak se zatraceně stále bro díme vodou a v zimě mrzneme a kape nám od nosu. Ve dne v noci, svátek, pátek, stále. Už abych byl v důchodu a nechci věž a naftu vidět...« Hladík je i psycholog. Sotva znatelně se usmívá a jen tak lehce prohodí: »Hm . .. Vždyt ty nevěříš to mu, co říkáš. Víš, kolik to už říkalo Gbelanů před nými? Když potom odejdou do důchodu, ob cházejí věže a ptají se — tak jak vám to jde, je to slibné, ne bo špatné? Sám je znáš. Ty bu deš také tak chodit a velmi do bře to víš, tak nebruč.« V tu chvíli se vyloupne a je tu s ná mi ne sentimentální, ale chlap sky podmanivá pohoda. A prý и nás vymřeli lidé s láskou к práci. ZÁPADOSLOVENSKÉ ZÁHOŘÍ, to je především zelenina, rozsáhlé meliorační práce, praktičtí lidé, tu a tam »trofchlapové«, víno a všude krásné borové le šy. Nu a pak také naftová pole která mírou к tomu všemu před chozímu jsou malá. I obsahem Dvě stě tisíc tun ropy ročně Ispolečně s moravskými nafta rif, to není množství na zbohat nutí. Ale'ani. к zahozeni. Tím spíš, že naše ropa neobsahuje žádnou síru a rafinérie г ní vy rábějí vzácné výrobky, kromě jiného velmi drahé transformá torové a lékařské oleje. V těchto souvislostech new možné nevzpomenout ani 7 61) miliónů kubíků zemního plynu ročně, leště donedávna stačil pokrýt 40 procent celostátní spotřeby a nyní slouží к vyrov návánl špiček odběru. Loňské předepsané hospodářské úkoly Slovenské naftové závody v Gbe lích. které, jak mi tam zdůraz ntlt, jsou vysoce ziskovým pod nikem, spinky v předstihu a pak překročily. Hlavní inženýr Konstantin Valachovlč, Ing. Bu dovít Chmel, fiří Cink, lidé, s ni miž jsem tam hovořil, uvádějí nejdřív úspěchy a pak teprve potíže, jichž rovněž není málo Snad nejtíže nesou nedostatek zahraniční techniky potřebné pro rozsáhlý základní geologický průzkum v daleko větších hloubkách, slibujících nová ložiska ropy a zemního plynu. Přes všechny problémy nehovoří o budoucnosti svého podniku pesimisticky. Je to tím, že nejen Gbelané, ale i mnozí další, kteří tady pracují, mají v krvi svou kapku nafty. OLDŘICH ZÁBOJNÍK $ NAfTOUV KRVI Půjčil ml ji student, který je Naftařina, to je především tvrdá chlapská práce. Na takové pod minky jsou zvyklé zejména osád ky vrtných věži, z nichž jedna je na našem záběru. Foto: J. VLACH SCHŮZE RADY PRO MEZINÁR0DMÍ SPOLUPRACÍ Příprava směrnic poté pětiletky PRAHA 12. ledna (ČTK) — Za řízeni místopředsedy vlády CSSR a ministra zahraničního obchodu F. Hamouze zasedala v pondělí rada pro mezinárodni hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci. lila postup představitele ČSSR na tomto zasedání í přijatá opatření. Dále rada posoudila podkladový, materiál к návrhu politicko-hospodářských direktiv pro přípravu té částí směrnice pátého pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství, jež se týká vnějších vztahů. Hlavní problematika se soustřeďuje především do palivo-energetické základny, koncepce rozvoje strojírenství, modernizace a rozvoje spotřebního průmyslu а к dalším konkrétním otázkám mezinárodní integrace čs. průmyslu. Posoudila též obsáhlou studii o mezinárodní součinnosti hospodářských organizací členských států RVHP, Uvedený dokument obsahuje charakteristiku dosavadního vývoje a současná východiska této součinnosti, formy, způsoby, podmínky a předpoklady jejího dalšího rozvoje. Projednala rovněž přípravu na II. zasedání čs.-indického výboru pro hospodářskou, obchodní a technickou spolupráci, které se bude konat v únoru t. r. v Praze. Vyslovila souhlas s navrženým programem jednání a potřebami čs. delegace 1 jejím složením. Rada projednala zprávu o výsledcích 44. zasedání výkonného výboru RVHP, které se konalo v Moskvě ve dnech 11.—-16. prosince 1969, a doporučila federální vládě, aby schvá- Biafio požádala o přiměli Výzva ke kapitulaci • Poselství U Thanta • Gowon varuje před cizím vměšováním Biafra přiznala v pondělí nepřímo svou porážku a požádala o okamžitě příměří. Vyplývá to z prohlášení biaferské tiskové kanceláře Mark Press v Ženete, v němž se praví, že má li dojít I; trvalému nín: v Nigérii a Biafře, musí být založen na dohodě o příměří a vážných mírových jednáních, jejichž výsledkem by bylo čestné řešení pro biaferský lid. V prohlášení je vyzvána britsiká vláda, aby usilovala o příměří. Podotýká se, že převaha zbraní nemůže odstranit práva každého obyvatele Biafry a všeho hiaferského lidu. Prohlášení obsahuje výzvu, aby obyvatelům Biafry byla dána možnost dát své schopnosti к dispozici pro rozvoj Afriky. »Bude-li se s obyvateli Biafry nakládat jako s občany druhého řádu,« praví se v komuniké, »nenastane trvalý mír.« Biaferské komuniké se obrací к neafrickým mocnostem, aby »učinily všechno pro dosažení příměří a čestného urovnání, které by nebylo nespravedlivé vůči bíaferskému lidu«. Biaferský rozhlas v pondělí odpoledne vysílal projev náčelníka biaferského generálního štábu Effionga, jehož jmenoval při svém odchodu ze země generál Ojukwu novým »správcem Biafry«. Generál Effiong prohlásil, že zvláštní mise vedená prokurátorem Mbanefou je připravena setkat se s představiteli federální vlády na kterémkoliv místě a uzavřít mír v souladu s rezolucí Organizace africké jednoty. Generál Effiong dále vyzval biaferské jednotky, aby složily zbraně a vzdaly se velitelům federálních vojsk. /Pokračování na str. 7.) BESEDA S TĚMI, KTEŘÍ PŘEŽITI už nikdy více tragédie KKAKU A OSTRÉHO GRIÍNÍ BRATISLAVA 12. ledna (vář) — Slovenský výbor NF uspořádal v pondělí v Bratislavě s čs. novináři a se zpravodaji socialistických zemí akreditovanými na Slovensku tiskovou besedu n příležitosti 25. výročí vyvraždění a vypálení partyzánských obcí Ostrý Grúň a Kfak v okrese Ziar nad Hronem. Besedy se mj. zúčastnil bývalý velitel partyzánského oddílu kpt. Nálepky, který působil v Krakovské dolině, ing. A. Šagar a přímí svědci tragických událostí, kteří hromadné vyvraždění těchto obcí přežili. Všichni přítomní si znovu připomněli hrozná zvěrstva napáchaná před 25 lety německými fašisty a zvlášť protipartyzánskou jednotkou Edelweís, která vypalovala a vyvraždovala partyzánské obce. Tehdy, 21. ledna 1945, bestiálně zavraždili v Ostrém Grúni 84 a v Kfaku 84 osob, mezi nimi starce, ženy, děti i nemluvňata. Tyto slovenské Lidice mají své svědky. Soudruzi Adamov, I. Masiar, Fr. Debnar a Fr. Zubek hromadnou vraždu v těchto partyzánských obcích přežili a všechno viděli na vlastni oči. Dávky ze samopalu je pouze zranily a fašisté je považovali za mrtvé. Tito svědci viděli umírat své rodiče, děti a sourozence i mladičkého partyzána, kterého fašisté zohavili, zaživa z něho tahali kůži a pak hodili do hořícího domu. Prosba těchto svědků, aby 1 novináři hájili zájmy míru a socialismu, aby už nikdy více к podobné tragédii nedošlo, vehnala do očí slzy U příležitosti 25. výročí tragédie se uskuteční 18. ledna v těchto partyzánských obcích vzpomínková slavnost pod heslem Už nikdy více tragédie Ktaku a Ostrého Grúně za účasti delegace strany I vlády a zástupců všech obcí Evropy, které ve druhé světové válce postihl stejný osud, Bude to mohutná manifestace proti fašismu a válce. DOPIS DNE Na stolech různých pracovníků se v období kolem vánoc a nového roku každoročně kupí stovky »novoročenek«, jimiž si podniky, instituce a úřady vzájemně přejí úspěch, štěstí a dobré pracovní výsledky v následujícím Dodatečně к novoročenkám roce. Jejich výtvarná stránka kolísá podle vkusu objednatele: od uměleckých až po ten nejkýčovitějši výtvarný šmejd. Velmi často putují přímo do koše. Náklady na tuto formalitu [a ničím jiným tato přací mánie není) jdou v naších podnicích a institucích dohromady jistě do statisíců korun. Zatěžují se tím již tak přetížené kapacity tiskáren, pošty, pod jejich tíhou sténají listonoši. Jsme tak bohatl, abychom tento novoroční formalismus pěstovali t v dalších letech? Bylo by pěkné, kdyby se napříště v novinách před novým rokem objevila oznámení, že ten či onen podnik místo novoročenek věnuje jistou Částku na stavbu dětské vesničky nebo domova pro přestárlé. J. MIKULA, Ostí nad Labem rm iI