Rudé Právo, srpen 1970 (L/181-206)

1970-08-07 / No. 186

KOMENTUJEME Včera jsme se seznámili v den­ním tisku se stanoviskem ústřed­ního výboru Národní fronty ČSR к situaci ve žňových pracích. Sta­novisko vyjadřuje spoluodpověd­nost ústředního výboru NF za úspíinou sklizeň obilovin n další výživ« národa, nebof situace je nanejvýš vážná. Známá nepřízeň počasí neblaze ovlivnila vegetační lhúty a nakonec i průbčh žní a při známém nedostatku pracovníků у zemědělství jsou letos problémy sklizně o to složitější. К 3. srpnu bylo sklizeno 4,4 % zrní (loni v té době 18,6). Zpož­dění představuje 180 000 ha. Při­tom deště v posledních dnech si­tuaci ještě více komplikuji. Od pondělka nemohly kombajny vět­šinou vyjet. Na některých místech přerůstají ječmen podsevy a pše­nice začíná černat. Občan tedy uzná, že nyní jde o to, abychom ke sklizni pině vy­užili každou hodinu příznivého po­časí. Práce, které jsme plánovali dejme tomu na 14 dnů, bychom měli zvládnout během několika málo dni, ne-li hodin. Ovšem v ze­mědělství je, jak už bylo řečeno, citelný nedostatek pracovníků. Ví­me však, ie v průmyslových závo­dech pracuje tisíce traktoristů, kteří by dnes, ba právě dnes moh­li přijít po dohodě s vedením svých podniků okamžitě na pomoc JZD a státním statkům. Potom by traktoristů jZD a statků, alespoň zčásti, mohli nastoupit na kombajny do druhých směn. Po­kud jda o komunisty, měli by to pokládat za stranickou povinnost. A dále: takové masové organiza­ce, jako jsou ROH, Socialistický svaz mládeže, Cs. svaz žen, Sva- 7,arm apod., měly by v duchu sta­noviska OV.NF neprodleně projed­nat na svých schůzích, kolik lidí půjde na brigádu a kdo za brigádníky na jejich pracovišti takříkajíc zaskočí. jednoduše — bez pomoci měst­ského obyvatelstva nebude dost dobře možné úspěšně zvládnout letošní žně. Nežijeme na Západě, kde se ze­mědělské ztráty vyrovnávají zpra­vidla i růstem cen potravin. Ba ani nemáme nazbyt, abychom si mohli dovolit zbytečné ztráty a vyrovnávat je potom nákladným dovozem. Ostatně v takovém pří­padě by to šla zase jen z naší kapsy, c peněz, které jsme už určili na jiné potřebné věci. Tudíž ani ze splnění nákupu nemůže­me ještě dělat závěry, že je už vše v pořádku, jestliže Západosloven­ský kraj splnil — všechna čest — neznamená to však, že mají i tam všichni sklizeno. Ostatně v letošní bitvě o zrno nejde jen o množství hektarů, o to, kolik kdo poseká, nýbrž jde také, ne-li především, o množství zrna, o nejnižší ztráty, Pomůžeme všichni či dokonce bezztrátovon sklizeň. Pokud tedy kde organizují soutě­žení, pak by ho měli orientovat nejen na počet hektarů, ale na množství vymláceného obili z kaž­dého lánu. Nechceme tím říci, že v země­dělství nevědí, jak svou práci or­ganizovat. Naopak. Chceme pouze upozornit, že ve snaze urychlit sklizeň mohou se tu a tam obje­vit snahy urychlit ji ze každou ce­nu. Ve světle zmíněného stanoviska 0V NF je namístě ještě zdůraz­nit, že zemědělcům mnohde chy­bí náhradní díly ke kombajnům a jiným strojům, ale chybí jim také koks, pneumatiky, baterie atd. Prostě některé průmyslově podni­ky — bohužel — neplní slovo, úmluvy. Snad by jim tedy jejich povinnosti měly připomenout 1 pří­slušné stranické orgány v okre­sech a krajích. Kromě toho je nedostatek skla­dovacích prostor a bude tedy zá­služné, jestliže ty které průmys­lové podniky zemědělským zá­vodům a jZD některé své prostory к dosoušení a uskladnění zrna uvolní. A konečně — fíkáme-li, že musíme využít každé hodiny ke sklizni, potravinářské podniky by měly udělat vše, aby na vesnici byl nyní dostatek potravin a ná­pojů, aby zemědělci nemuseli za nákupem do města. Závaznost stanoviska ústřední­ho výboru Národní fronty, jak jsme se s ním seznámili ve vče­rejším denním tisku, není sice zá­konnou normou, ale svým morál­ně politickým významem je to tak či onak závazné usneseni, jehož realizace je v rukou především krajských a okresních výborů NF a komunistů zde pracujících zvlášť. Orgánům NF se naskytla možnost ve vážné situaci pro na­še hospodářství znovu prokázat svou politickou a organizační schopnost, svůj podíl na hospo­dářské a politické konsolidaci ze­mě. Ovšem bez uvědomělé, faktic­ké pomoci statisíců občanů naši vesnici, bez jejich porozuměni pro vážnost sitnace vyznělo by i or­ganizační úsilí orgánů NF na­prázdno. Stranické orgány jsou však přesvědčeny, že tak jako v minulých měsících i tentokrát náš občan udělá, co v rozhodné chvíli pro blaho své i- ostatních udělat musí: Přijde na pomoc na­šemu zemědělství. JAN LIPAVSKŤ P O Z N A M К A ÚPLATKY ZA ZDRAVÍ Nebude řeč o činnosti, kterou by bylo možné stíhat zákonem — jde o úplatky, které mají podobu části mzdy. V řadě závodů jsou tak zavedeny, že celé okolí, včetně Odborových organizací, je bere jako samozřejmost, ačkoli by mělo bít na poplach. Je známo =— a vědecké pokusy to přesvědčivě dokázaly Že pracovní pro­středí má vliv nejen na výkon, ale i na zdraví člověka; procento produktivity a pohody může pozvednout třeba taková »maličkost«, jako je vhodně volená barva stěn v dílně, úřadovně. Tyto poznatky doplnily rozbory, podle nichž lidé mění místa častěji kvůli pracovnímu prostředí než ze mzdových důvodů. Proto byly v duchu politiky, která má na mysli především blaho člověka, přibližně před deseti lety zavedeny tzv. příplatky ke mzdě za ztížené a zdraví škodlivé, prostředí. Ty měly na jedné straně odškodnit pracovníky, ale hlavně donutit organizace, aby se staraly o vyšší kulturu práce. Jenže rozsah vyplácení příplatků se rok od roku rozšiřuje. I když jejich celkovou výši ovlivňuje také mzdová nekázeň, ze stoupajícího trendu pří­platků je zřejmé, že úsilí o zlepšení pracovního prostředí nepostupuje tempem, jaké je nutné i možné. Trpí tím zdraví části zaměstnanců, stoupá nemocnost (celkový rozpočet výdajů národního pojištění byl loni překročen o více než 55 miliónů Kčs 1, je zatěžována státní pokladna. Proč к tomu došlo? Ekonomický stimul začal totiž působit obráceně, než měl. Hospodářské organizace brzo zjistily, že je pro ně výhodnější pracovní prostředí neměnit a raději vyplácet příplatky, neboť se staly součásti mzdové politiky a plánů mzdových fondů. (A dodejme, že někteří zaměstnanci po zlepšení podmínek na pracovištích ani nevolají, protože mají obavy o snížení této již »pevné« části své mzdy.) Není potřeba rozvádět, že jde o krátkozra­kou politiku. Opatření к nápravě se jíž hledají, uvažuje se například o tom, aby hmotnou odpovědnost v podobných případech nenesl celý kolektiv, ale především vin­­níci a odpovědní hospodářští vedoucí. Ale především by měly energicky vy­stoupit na ochranu zájmů jednotlivce i společnosti odborové organizace. Získa­ly by tím nejen zásluhy, ale též část autority, kterou ve více závodech ztratily, když se před časem pro výlety do tzv. vysoké politiky přestaly starat o opráv­něné potřeby a zájmy svých členů. -zd- 2 « RUDĚ PRÁVO V pátek 7. srpna 1970 Krísíýnka Kristýna Hanzalová, Miss Českoslo­vensko 1969, potádala o azyl v zá­padním Německu. Učinila tak při zpá­teční cestě ze soutěte o Miss Univers v Miami, kde left krása byla oceněna patnáctým místem. Zatím se jí dostalo pouze práva na postel v utečeneckěm lágru. Tato promovaná krasavice, o jejími stupni Intelektu se mohli čtenáři čs. tisku přesvědčit z interview, které poskytovala některým našim časopi­sům, st nepochybně zachovala alespoň smysl pro absurdní humor, nebol žá­dá o polittcký azyl. Zatím ho nemá, teprve o něm budou rozhodovat úřa­dy. Rovněž i jistá sebekritičnost ji zřejmě zůstala. Zatímco jmenování' vrchní československou krasavici jí vyneslo filmové role a jinou honoro­vanou čjtnnost, spokojuje se s plány na kariéru fotomodelky nebo něčeho podobného. Vstup do nové existence v novém prostředí slečně Kristýně má usnadnit její přítel, který ji podle zprávy západonémeckého rozhlasu v NSR již očekával. (CTK) VYBERTE Sl v prodejnách novin V HOSPODÁŘSKÝCH NOVINÁCH ě. 31 se lng. B. Pilný a lng. V. Fárka zamýšle­jí nad směrnicí pro sestavení provádě­cího národohospodářského plánu na r. 1971 a směrnicí pro přípravu 5. pěti­letky. Proč zůstávají nevyloženy? — to je název článku o situaci ve vykládce vagónů. O důvodech dnešního vážného stavu v energetice hovoří generální ře­ditel Českých energetických závodů lng. J. Holubec. Příloha 31 čísla Hospodář­ských novin přináší první část studie nazvané Program využití jednotné sou­stavy ekonomických klasifikací. □ * V KVĚTECH č. 31 sl přečtěte fotore­portáž Vroucí kotel, v niž K. Smejkal píše o současné situacj v Severním Irsku. Další pokračování seriálu pravdivých špionážních reportáž! K. Fabiána má ti­tulek špinavý bulvár ztracenců. Čtenáře jisté také upoutá fotoreportáž J. Sama, nazvaná Noc pod Marble Arch, a začá­tek seriálu lng. J. Vágnera o expedici pracovníků zoologické zahrady ve Dvo­ře Králové do Afriky. V zákulisí Máchova jezera. Foto V. ŽITNÍ > *3 Pevný stisk ruky Ěakou st člověk vytvoří společnost, ~v takové bude žít. Bohužel ne každý člověk к tomu přispívá podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Ale je také mnoho lidí, kterým jsou cizí osobni sláva, chamtivost, snaha stát se důležitým, závtsttvost, zlomysl­nost a mnoho dalších nepěkných vlast­nosti a kteří st počínají s příkladnou poctivostí. To jsem si uvědomil v kruhu pros­tých a milých lidí z 35. odbočky SČSP, se kterými jsem prožil jeden hezký večer. Zdálo se ml až neuvě­řitelné, že osud dopřál těmto Údem spojit se v jednu společnou rodinu, ze které vyzařuje tolik Odvahy a odhod­lání к vytvořeni spravedlivého a bo­hatého života všech lidi. Vše začalo v roce 1968, kdy se krok za krokem začala rozpadat jejich uliční stranická organizace. Lidé za­tížení oněmi špatnými vlastnostmi odhodili masku, za kterou se do té doby skrývali. Ovzduší jim dopřálo převzít žezlo, po kterém se tolik pídi­li. Aby st ho udrželi, počali pomlou­vat t svoji práci za posledních dvacet let. Ale nejenom to. Stále urputněji napadali ty, kteří nehodlali přes noc převléknout kabát podje poslední módy, ty, kteří nechtěli zradit Ideály, za které bojovali a prolévali krev je­jich bratřt, otcové a dědové. Takové z komunistické organizace vyhnali, štvali proti nim a později t rány při­dali. TI se však nevzdali. Museli pro své leninské Ideje krvácet a tvrdě bojo­vat v předmnichovské republice, strá­dat a trpět pod hitlerovskou botou. A na tohle by měli pojednou zapome­nout? Ne. Oťukávali vzájemně své přesvědčení přt rozmluvách, scházeli se v malých skupinkách a poznávali, že přece jenom jich není nepatrná hrstka, jak roztrušovali pravičáci. Pevně se semkli kolem starých po­ctivých komunistů — manželů Clgán­­kových. Začali politicky pracovat v SČSP. Stále jich přibývalo. Zatím sl výbor 21. uliční organizace KSČ určil vlastni cesty, která s ko­munistickou myšlenkou neměla už nic společného. Dokonce jeho předse­da prohlásil, že by byl ochoten ~z úze­mí NSR vzít do ruky zbraň proti So­větskému svazu. S takovými nechtěli stát v jedné řadě ... Organizace přestala skoro existovat, jen sem tam někdo vybral členské příspěvky, jinak byla mrtvá. Odbočka SČSP však pracovala na plné obrátky. Hodnotné přednášky, besedy, filmová představení a jiné akce přiváděly do jejích řad i nečle­ny a nestraníky. Největší radost byla, když se počali trousit mladí. Situace se začínala pozvolna měnit. Soudruzi proto nezůstali jenom и toho. jako komunisté nemohli snášet, že jejich stranická organizace jíž skoro rok ne­žila. Vzpomínali na slavné prvomájo­­vé dny, kdy právě jejích organizace byla jednou z nejsilnějších mezi ulič­ními v pražském průvodu, vzpomínali na její práci a úspěchy. Začali pra­covat na její obnově ... 1 soudruzi z obvodu měli pochyb­nosti, zda se tato těžká práce podaří a zda by nebylo rozumnější organiza­ci rozdělit do jiných, které již dobře pracuji. »Ne, to je naše organizace a my si v rit pořádek uděláme,« tíkali soudruzi a soudružky. »Je to naše po­vinnost.« Pustili se do práce. Nepočítali dny , ani noci. Začaly pohovory. Drželi se svého hesla, že stranická legitimace , není metálem, ale celoživotní přísahou, straně. Kdo ji porušuje, nemá právo nazývat se komunistou, ,..... '11. červria 1970 sg. vytvořil příprav-. ný výbor. 21. července se konala po ~ rýůW- ptestévcesiprvnl členská :saMze,‘ která měla charakter ustavující. Není však náhodou, že do sedmičlenného výboru bylo zvoleno i šest soudruhů, kteří o těžkých dobách nezklamali a pracovali v odbočce SČSP. Nyní připravují pracovní plán. Chtě­jí být opět jedněmi z nejlepších a smýt tak ze své organizace špínu, kterou na ni naházeli pravicoví zblou­dilci. Cíl je jasný — bojovat prott buržoazním přežitkům, povznést ideo­logickou práci, obnovit spolupráct s občanskými výbory, získat zpět stra­nickou autoritu, zvláště agitací proti nesprávným myšlenkám a — jak oni říkají — netrpět »ilegálně« žijící ko­munisty v místě jejich působnosti. Jsou si vědomí, že jejich úkol není snadný. Vědí, že boj není ještě zdale­ka dobojován. Když jsem odcházel, pevné jsme si stiskli ruce. Ze stisku vyzařovala síla a odhodlání, jako by říkal — na nás se, soudruzi, můžete vždy spolehnout. A strana spoléhá. Spoléhá na všechny poctivé komunisty, kteří za její pro­gram dovedou z celého srdce bojovat tak, jako ti z 21. uliční organizace KSČ a 35. odbočky SČSP z Prahy 4. -í ř- Uměleckoprůmyslově muzeum na zámku Lemberk ve Lvově и fablonného v Pod­­ještědí soustřeďuje exponáty bytové kultury od 15. do 19. století. К nejkrás­nějším Interiérům zámku patři »bajkový sál« s malovaným stropem se 77 obrazy Ezopových bajek, pocházejícími ze 17. století. Foto ČTK — J. ŠAROCH Řád práce | i. Fleyberkovi PRAHA 6. srpna (ČTK) — Vedoucí tajemník ústředního výboru Národní fronty ČSR M. Zavadil za účasti mís­topředsedy Čs. strany socialistické j. jedličky a dalších představitelů Národní fronty předal ve čtvrtek Rád práce Jiřímu Fleyberkovi, ústřednímu tajemníku Čs. strany socialistické. Rád práce mu propůjčil president republiky za dlouholetou obětavou politickou a veřejnou činnost při pří­ležitosti jeho 50. narozenin. Druhý den armádní konference Pozornost přípravě KROMĚŘÍŽ 6. srpna (ČTK) — Dru­hý den čtvrté konference výtečníků v bojové a politické přípravě CSLA v Kroměříži patřil diskusi patnácti sekci. Delegáti se vyjadřovali přede­vším к otázkám současného stavu ak­tivity a iniciativy v zájmu bojové čin­nosti a rozvoji nové bojové techniky. V tankové sekci sledoval jednání zástupce náčelníka HPS plukovník dr. L. Přikryl, který se přihlásil v závě­ru jednání o slovo. »Citelně nám chy­bějí v současné době agitátoři v če­tách,« řekl mimo jiné. »Domnívám se, že by tuto roli mohli převzít s úspě­chem především vzorní vojáci. Znají totiž nejlépe problémy u jednotek, u jednotlivých soudruhů, dovedou ho­vořit jejich jazykem, a jak jsem zjis­til, umějí nalézt nejlepší východiska pro okamžité řešení. Musíme přejít do úroku za myšlení lidí, za úplnou konsolidaci v armádě,« zdůraznil. Milión praček z Fulneku FULNEK 6. srpna (ČTK) — Milión­tou pračku vyrobili ve středu v n. p. Romo ve Fulneku. S výrobou, kterou za posledních pět let zdvojnásobili, začali již v roce 1953. Zatímco na první sérii praček se podílelo ve Ful­neku pouze 20 lidí, za 17 let se pod­nik Romo rozrostl natolik, že má nyní i svůj pobočný závod v Ostravě a pracuje v něm celkem na 2300 za­městnanců. Kromě praček a ždímaček pro do­mácnost Romo zásobuje trh také automatickými pračkami pro prádel­ny a dalším zařízením pro prádelen­­ské služby v ČSSR i zahraničí. Tyto stroje se zejména exportují do Sovětského svazu. Romo dále vyrábí úklidové stroje a elektromotory. Trest vandalům z Dolního Jiřetína tlloží li tresty v trvání 18 měsíců a 1 roku. Všechjiy tresty jsou nepodmí­něné. Soud jím -také .uložil nahradit škodu v částce 7000 Kčs. Rozsudek dosud nenabyj pfávní moci. Všichni obžalovaní bytí členy Československé strany socialistické, která: je ze svých řad vyloučila , a důrazně se od nich distancuje. • aktiv generálních Ředitelů a předsedů ZO KSS oborových ředitelství zemědělsko-potravinářského komplexu na Slovensku uspořádal ve čtvrtek OV KSS. Přítomní hodnotili plněni usneseni lednového plenárního zasedání 0V KSC a únorového pléna ÚV KSS a zabývali se otázkami zabezpečení plánu na rok 1971 a přípravou nastávající pětiletky. • CELOROČNÍ PLAN nahoru bez PŘÍSPĚVKOVÝCH DARCU KRVE splnil ve čtvrtek okresní výbor Slovenského červe­ného kříže v Trnavě. Získal dárce pro 2050 bezplatných odběrů. V telegramu ÜV SČK oznámil zároveň svůj závazek — získat v roce 50. výročí založení KSC dárce pro dalších 300 bezpříspěvkových odběrů. • pRes dva a Čtvrt miliónu ko­run úspor představuje závazek provoz­ního oddílu CSD v Plzni, vyhlášený na počest 50. výročí založení KSČ a ke Dni železničářů 1970. Západočeští železničá­ři v něm mj. slibují, že vyrovnají scho­dek nakládky z prvního pololetí ve výši 316 468 tun, zajistí celoroční nakládku 22 533 mil. tun, roční plánované trakční náklady na pevná paliva sníží o 1 pro­cento a na elektrickou energii o 0,5 procenta. « PŘES 700 000 DOMÁCÍCH a ZAHRA­NIČNÍCH REKREANTU a turistů navštívi­lo od 1. července jezero Šírava nedale­ko Mlchalovců, které svou rozlohou 33 čtverečních kilometrů patři v naší repu­blice na první místo. Je to zatím nej­­vyššl počet od rokli 1965, kdy začali do tohoto nejvýchodnějšího rekreačního stře­diska ČSSR přijíždět první hosté. Přita­hují je nejen vodní sporty, ale 1 nejvíce slunečných dnů. vždyf slunce tam svitl v průměru 2200 hodin ročně. • přírůstek Úsporných vkladu v České státní spořitelně dosáhl od za­čátku roku do 15. července částky 4 mi­liardy 875 miliónů korun. Ve srovnáni se stejným obdobím loňského roku je vkladový přírůstek vyšší o 70 procent. Na tomto výsledku se významně podíle­jí letos nově zavedené dlouhodobé vkla­dy se 4procentnlm úrokem. « POLOVINU AUT ZA VOLNÉ CENY z letošního prodeje prodala Mototechna za poslední tři týdny po jejich zlevnění 13. července. Od počátku roku sl zájem­ci o okamžitou koupi automobilu odvez­li 4100 automobilů, z toho téměř 2000 po zlevnění. Nejvíce jdou nyní na odbyt vozy Škoda 110 L za 69 000 Kčs, kte­rých se od 13. července prodalo na 1300. (Zprávy CTK) • SE SVÝM ZÁVAZKEM NA POMOC HUTÍM se čestně vyrovnali pracující n. p. Severočeské energetické závody v Děěíně. V závazku sl uložili, že kromě povinného odvodu odevzdají letos hutím 60 tun kovového šrotu. Svůj závazek již vysoko překročili a celkem odevzdali do huti 160 tun kovového šrotu. -lc- PŘEDPOVĚĎ POČASÍ V PATEK bude oblačno s bouřkami, ranní teploty 17—15 st., nejvyššl odpo­ledni 27—3D st., v bouřkách kolem 24 stupňů. Slabý proměnlivý vítr. V SOBOTU bude polojasno, v oblasti fronty zataženo s bouřkami. V NEDĚLI bude zpočátku polojasno, přes den ob­lačno s přeháňkami a bouřkami, zvláště na Moravě. Ranní teploty 17—15 st., od­polední 27—30 st., v neděli kolem 25 st. V sobotu vychází slunce ve 4.38 hod. a zapadá v 19.32 hod., měsíc vychází v 11.18 hod. a zapadá ve 21.16 hod. MEZINÁRODNI STYKY □ DVA VELVYSLANCE přijal ve čtvr­tek náměstek ministra zahraničního ob­chodu tng. I. Peter. S velvyslancem SAR M. Hassaneínem Jednal o vývoji čs.­­egyptských hospodářských styků. Obs představitelé s uspokojením konstatova­li, že ve srovnání s předcházejícími lety se výměna zboží zvyšuje. Dále ing. I. Peter přijal kanadského velvyslance T. В. B. Wainman-Wooda, který mu před­stavil nového obchodního radu velvysla­nectví D. Bakera. □ PŘÁTELSKÉ SETKANÍ s obchodními představiteli velvyslanectví socialistic­kých zemí v ČSSR uspořádal ve čtvrtek ministr zahraničního obchodu lng. A. Barčák v Praze na Barrandově. Předsta­vil jim v nových funkcích prvního ná­městka ministra zahraničního obchodu J. Hustolese, náměstky ministra lng. A. Hlocha a ing. J. Štrbu, jakož 1 nového obchodního radu čs. velvyslanectví v SSSR F, Mareše. □ DO SOVĚTSKÉHO SVAZU ve čtvrtek odletěla dvoučlenná delegace čs. federál­ního výboru odborových svazů pracovní­ků kovoprůmyslu. Zúčastni se v SSSR desetidenní školy předních ocelářů, kte­rou pořádá ústřední výbor Odborového svazu huti spolu se sovětským minister­stvem černé metalurgie při příležitosti tavby dvoumillónté tuny oceli z prvního agregátu v magnltogorském hutním závo­dě. (Zprávy CTK) SVĚTEM KULTURY A UMĚNÍ VÝSTAVA TŘICETI OLEjO a kreseb národního umělce /. Gruse byla ve čtvr­tek otevřena v bulharském hornickém městě Perníku. Od konce května letoš­ního roku se práce tohoto maltře-krajt­­náře, vytvořené za poslední dvě léta, setkaly s velkým zájmem návštěvníků v Sofii a Pazardllku. if VÝSTAVA GOBELlNO byla ve čtvr­tek otevřena v Domě umíní v Banské Bystrici. Představuje výběr děl ze sou­MOST 6. srpna :(lc) tř- Okresní soud - v Mostě vynesl rpzsudek nad sküpi- , -časné doby slovenské gobelínové tvorby nou vandalů z Dolního Jiřetína, kteří a,výsledky výtvarné aktivity v této mi­v této obcí .V jíocB 1968. poškodili pa- móřádné náročné umělecké disciplině. mátník rudoarmějce. Obžalovaného, Výstava potrvá do konce srpna. 551etého O. $., který byl již čtyřikrát ★ O DĚJINACJI , CeskE KNIHY, od. ._v í „j vzniku, písemnictví at po publikace po­treetán za útoky proti občanům od- siegnfCh -let, napsal nové dílo sovětský WúíjU «ММ4 b trestu odnětí ,::mstbm'A. -Mýmmv, kteřý je védtiuólm svobody v trváni dva a půl roku. Dal- - oddělení vzácných knih a rukopisů ve ším . třem členům- vandalské skupiny,; veřejné knihovně Leningrad^, Věnoval, ho 500. výročí českého'- knihtisku. ir SVĚTOZNÁMÝ MEXICKY MALlR SI­QUEIROS přijede na podzim do Sovětské­ho svazu, kam ho pozval Svaz výtvar­ných umělců SSSR. Třiasedmdesátiletý malíř je dávným přítelem Sovětského svazu; и příležitosti 100. výročí naroze­ni V. I. Lenina věnoval sovětskému li­du své dílo, zobrazující velkého vůdce revoluce.- StqUeiros je čestným členem Akademie uměni SSSR a v roce 1907 mu byla udělena Mezinárodni Leninova cena míru. if MEZI 12 VÍTĚZI mezinárodní sou­těže mladých fotografů v Bonnu je také Miroslav Myška z Brna. Cena zahrnuje také Udennt pobyt v NSR, včetně účas­ti na semináři věnovaném zdokonaleni ve fotografováni. if MIMOŘÁDNĚ OSPĚCHY SKLÍZÍ pražské Černé divadlo přt svých před­staveních v Buenos Aires, kde vystupuje od 31. července ve velkém operním di­vadle argentinského hlavního města. Ar­gentinský tisk označuje Černé divadlo za fascinující a poetickou podívanou, připravenou s nevšedním vkusem a tn­­vend. IZprávy CTK) if OBLASTNÍ MUZEUM V ROZTOKÁCH U PRAHY zahaluje v pátek výstavu díla nositelky ceny Středočeského KNV v ob­lasti uměni akademické sochařky Hed­viky Zaorálkové, která v letošním roce slaví sedmdesát let. Výstava ve velké výstavní síni potrvá do 11. října. Červený kohout ohrožuje úrodu -me-BRATISLAVA 6. srpna (ČTK) — V dosavadním průběhu žní zničilo 15 požárů na Slovensku úrodu v hod­notě 280 tisíc korun. Hlavními příči­nami požárů zůstávají i v tomto roce jiskry z parních lokomotiv, technické závady na zemědělských strojích i kouření. V JZD Chynorany v topolčanském okrese shořelo 8,5 hektaru ječmene a vznikla škoda za 65 tisíc korun, na Státním statku Voděrady v okrese Trnava zapálila jiskra z lokomotivy obilí a škoda představovala 20 tisíc korun. Ze stejné příčiny shořel v JZD Dunajská Středa Ječmen za 25 tisíc korun, v JZD Sládečkovce v okrese Nitra pšenice na pěti hektarech za 30 tisíc korun a v JZD Ladiče ve stejném okrese zničil požár ječmen za 40 ti­síc korun. Z ČERNÉ KRONIKY ■ S DOMA VYROBENOU STŘELNOU ZBRANI postřelil 131etý chlapec z Hodo­nína svého 171etého kamaráda. Lékaři v nemocnici, kam byl zraněný přnvezen, konstatovali prostřelení střev, žaludku a jater. ■ ZBIT A OKRADEN o náramkové hodinky byl 27letý muž v Plzni, který se nechal vylákat jednou ženou na osamělé místo. Jak se později ukázalo, tato »návnada« byla manželkou jednoho ze dvou pachatelů. ■ NĚKOLIK DROBNOSTI А 3B KČS bylo kořistí loupežného přepadeni 371eté­­ho muže v Kyjově na Moravě. Dva mla­dici sl na něho počfhali, zbili jej a věci mu odcizili. )eden z pachatelů se vrátil teprve před měsícem z vězení. Ob i jeho společník byli vzatí do vazby. ■ TĚSNĚ PŘED PŘIJÍŽDĚJÍCÍ AUTO vkročila v Děčíně 371etá žena. Vůz ji zachytil a usmrtil. ■ NA NEOSVĚTLENÉM KOLE jel u obce Veselá na Mladoboleslavsku 2Žletý cyklista. Projíždějící osobní auto­mobil jej zachytil a cyklista se pH pádu těžce zranil. Po převozu do nemocnice zemřel. ■ BLESK UDEŘIL DO KOMÍNA jedno­ho domu v Praze 2. Vzápětí otřásl do­mem silný výbuch, к němuž došlo v by­tě 881etého muže. Byt byl zcela demolo­ván a stařec byl nalezen mrtev. Podle zjištění lékaře viak smrt nastala již přad několika dny otravou svítiplynem, je to ojedinělý případ, kdy při úderu blesku do komína ezplodoval plyn na­hromaděný v bytě. (ku) JAKÝ MAJÄK ROZUMO ZHAS’, JAKĚ SRDCE PŘESTALO BIT! T ímto mottem z básně N. A. Ně­­krasova, věnované památce Do­­broljubova, uvádí Vladimír Iljič Le­nin ne podzim roku 1895 svou stať o Bedřichu Engelsovi. Píše tento ne­krolog proto, že krátce předtím (5. srpna 1895) zemřel v Londýně ve vě­ku necelých 75 let Bedřich Engels, přítel, spolubojovník a spolupracov­ník Karla Marxe, Jehož přežil o dva­náct roků. V těchto letech byl vše­obecně uznávaným vůdcem a rádcem mezinárodního dělnického hnutí, kte­ré se v tomto období1 úspěšně rozvíje­lo a sílilo. Čteme-li memoárovou literaturu a korespondenci, v níž Jsou zachyceny poslední roky Engelsova života, ne­ubráníme se pocitu hluboké úcty a obdivu к bohaté a neúnavné činnosti muže, který už překročil sedmdesát let. Už sama Engelsova korespondence je úctyhodná svým rozsahem, šíří a rozmanitostí námětů a myšlenkovým bohatstvím. Vezmeme-li třeba jen jeho korespondenci z necelého posledního roku jeho života (vyjde v 39. svazku Marxových a Engelsových Spisů v na­kladatelství Svoboda), zjistíme, že to je téměř 80 dopisů, většinou něko­­tikastránkových, že jsou tu dopisy osané nejen Engelsovým rodným ja­zykem — německy — ale i dopisy anglické a francouzské a některé dokonce 1 italské a španělské. Tyto dopisy z roku 1895 šly z Londýna, kde Engels žil, do různých zemí a měst, do Berlína, Stuttgartu, Kolína n. R., Hannoveru, Paříže, Curychu, Zenevy (ve Švýcarsku žil tehdy např. Plechanov), do Říma, do Petrohradu, do Vídně, do Hobokenu v USA (tam Sil Fr. Sorge) a mnoha jiných. Byly adresovány přátelům a spolubojovní­kům, ale především všude tam, kde probíhala fronta boje za svržení mo­ci buržoazie, resp. monarchie a za nastolení vlády proletaries. P olitický boj nebyl snadný a ne všichni představitelé tehdejších socialistických stran se dovedli správ­ně orientovat např. v bojích na půdě parlamentu. Také v teoretických vý­kladech naléhavých otázek a v pole­mikách s odpůrci nebyli vždy dosta­tečně zásadoví, popř. nebyli dostateč­ně teoreticky vyzbrojeni. A tak Engels ve svých dopisech radil, korigoval, posuzoval, kritizoval, pomáhal. Ale to jen v nejnutnějších případech; vždyť se na něj obracelo — jak napsal v jednom dopise — na 40 skupin z 10 či 20 zemí a korespondence mu zabí­rala ohromně času. S přáním, aby zasáhl do teoretlcko­­polltidkých sporů o ruskou občlnu (o její budoucnost) mezi marxisty a národníky, se na Engelse obrátili např. členové skupiny Osvobození práce — Plechanov, Zasuličová a]. Ve dvou dopisech Kautskému, v nichž Engels oceňuje, ale 1 kritizuje Kautského studil к předhlstorii socialismu, na­cházíme mj. dvakrát zmínku o tá­­boritech; Engels tu vyslovuje polito­vání, že Kautsky nemohl prostudovat přímo české prameny, к tomu by však byl nezbytný delší pobyt v Čechách a možnost přístupu к pramenům. V těchto dopisech vytýká Engels Kautskému, že nevěnoval dostatečnou pozornost vývoji a úloze nejnižší, bezprávné vrstvy obyvatelstva stře­dověkých měst, tohoto předchůdce proletaríátu. E ngels však nejen pomáhal řešit teoretické a aktuální politické problémy v různých zemích, některé jeho dopisy obsahují 1 výstižné prů­řezy vnitropolitickou situací v té či oné zemi, především v souvislostí s úspěchy čl vyhlídkami revolučního dělnického hnutí a socialistických stran. Jiný charakter zas mají do­pisy, které jsou vlastně studie к urči­tému teoretickému problému, třeba ekonomickému, Jako jsou mezt ko­respondencí z posledních měsíců En-gelsova života dopisy prof. Sombar­­tovi do Berlina a Conradu Schmidto­­vl do Curychu; jsou to odpovědi na publikované recenze o 3. dílu Mar­xova Kapitálu, který vyšel koncem zá­ří 1894. Nesprávný výklad některých stěžejních kategorií marxistické eko­nomiky, který šířili buržoazní ekono­mové, vedl Engelse mj. 1 к napsání jednoho z dodatků к 3. dílu Kapitá­lu — O zákonu hodnoty. I estliže se »literární žeň* posled­­ního roku Engelsova života ome­zuje vlastně Jen na doplňky к 3. dí­lu Kapitálu a na Ovod к Třídním bojům ve Francii, musíme sl tím spíš znovu připomenout bohatou kores­pondenci z tohoto období a všimnout st jí ještě z jiné stránky. Dopisy — všeobecně — nebývají psány pro ve­řejnost, pro tisk, ale jen pro adre­sáta, resp. pro jeho nejbllžší okolí. Snad právě proto prozrazují mnoho o osobnosti pisatele, o jeho charak­teru. A čím větší osobnost, tím živěj­ší obraz o sobě podává. Tak se nám při četbě korespondence objevuje En­gels jako člověk neobyčejně ušlech­tilý, laskavý, moudrý, přímý, humor­ný 1 vážný. A s obdivem konstatuje­me, že to velmi pádně dovedl ve svém nekrologu o Engelsovi vystihnout pě­tadvacetiletý Lenin: »... Tento tvrdý bojovník a přímý myslitel měl hlu­boce milující duši.« Engelsovi současníci, kteří nám “ zanechali vzpomínku na setkání s ním, ho shodně líčí Jako vysokého, štíhlého muže. přímého držení se svět­lehnědými vlasy a vousy, později pro­šedivělými, milého, přívětivého, las­kavého, neobyčejně pilného, ale také pohostinného, a výborného, vtipného společníka. O jeho smyslu pro humor svědčí mnoho míst v jeho dopisech i z poslední doby. Třebaže v posled­ních dvou měsících svého života trpěl velkými bolestmi hlavy a nespavostí, které mu působil zhoubný nádor na krku (rakovina hrtanu), nazval v po­sledním dopise tento nádor humorně »bramborovým polem, na němž se ko­nečně začíná něco dít, takže bude možno otok otevřít«. Tento poslední dopis napsal Engels Marxově pro­střední dceři Lauře Lafarguové z lá­zeňského městečka Eastbournu na lí­hu Anglie den před svým posledním návratem do Londýna. Přibližně za měsíc nato přivezla čtveřice nejbliž­­ších Engelsových přátel, mezi nimi Marxova nejmladší dcera Eleanor, urnu s jeho popelem z Londýna do Eastbournu a tam ji pohřbila do moře. Tak zhasl maják rozumu, přestalo bít velké srdce. Ale dílo Marxovo a Engelsovo žije dál nejen v podobě jejich literárního díla, které studuji milióny lidí na celém světě, ale pře­devším žije skutečně v denní praxi a v politickém boji komunistických á dělnických stran, které se řídí Mar­xovým a Engelsovým učením, rozpra­covaným Leninem, marxlsmem-leni­­nismem. MILUŠE SVATOŠOVA Úctyhodný život a dílo ...na patnáct minut VODOROVNĚ: A. Telegrafické volá­ní o pomoc; pojítko. — B. Továrna na hudební nástroje; doupě. — C. Po­třeba pradleny; obr. — D. Poskytnout záruku; snad. — E. Chlapecké jméno; název hlásky. — F. Předložka; násilí. — G. Etlopsiká řeka; právo. — H. čís­lovka; vzácné dřevo. — I. Mužské jméno; věda. — J. Podbradky; sou­hlásky resedy. SVISLE: 1. Polská řeka; sepnul. — 2. Arabské mužské jméno; písmeno řec­ké abecedy. — 3. Saharský horký vítr; ústní vodička. — 4 Kroutit; cizí zkrat­ka čísla. — 5. Italský souhlas; ženské jméno. — 6. Zájmeno tázací; staré zájmeno. — 7. Souhlas; asijský poloostrov. — ’\s\r\Ai 8. Francouzský spisovatel; zn. nákl. automobi­lů. — 9. Vymí­­lání půdy vo­­fou: sušenka. — 10 Společenská místnost; před­ložka. (M) Rozluštěni minulé Nápověda: G. křížovky Omo.

Next