Rudé Právo, duben 1990 (LXX/78-101)

1990-04-02 / No. 78

Proletáři všech zemí, spojte sel * RUDÉ PRÁVO LIST KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Číslo 78 • Ročník 70 PONDĚLÍ 2. DUBNA 1990 Cena 1 Kčs Založena Komunistická v strana Cech a Moravy iako územní organizace KSČ v České republice PRAHA (Od našich zpravodajů) — Ustavující sjezd Komu­nistické strany Čech a Moravy (KSČM) se sešel v sobotu v Praze v budově Vysoké školy politické GV KSČ. Nové územ­ní organizace KSČ v České republice, která je nedílnou sou­částí KSČ, má tedy stejné postavení jako Komunistická strana Slovenska. Předsedou KSČM byl zvolen Jiří Machalík. V úvodu sjezdu vystoupil před­seda KSČ Ladislav Adamec. Tě­žiště činnosti KSČM, řekl, Je v podílení se na dalším rozvoji české státnosti, v přispívání к rozvoji společnosti, vzdělanosti a kultury, к modernizaci ekono­miky, к řešení ekologických pro­blémů v souladu národních a so­ciálních zájmů. (Plný text jehu vystoupení přinášíme na str. 3 a 4.) Poté se rozproudila diskuse, v níž vystoupilo několik desítek delegátů a hostů. Někteří se sna­žili odhalit příčiny krize strany, jiní — a těch bylo více — hledě­li do budoucna, zamýšleli se nad tím, jak pracovat v místech, co dělat v předvolebním období, jak dál ohrožovat stranu. Chceme být moderní levicovou stranou Několik diskutujících sdělilo své představy o moderní levico­vé straně, jíž chceme být. Napří­klad Vlastislav Kuchař (Karviná) uvedl, že tomuto pojmu by se měla přizpůsobit i struktura vý­stavby stranického orgánu. ÜV KSČ by měl pouze koordinovat Činnost dvou samostatných re­publikových stran, působit novos­ti myšlenek, argumentů, formo-vat ideologiL Základní organiza­ce by měly mit politickou samo­statnost ve všech otázkách. Po­žadoval definovat hlavní cíl mo­derní levicové strany, protože na­příklad v otázkách sociálního zabezpečení se KSČ bude prolí­nat s některými ostatními poli­tickými stranami. Podle něho by KSČ měla být stranou tvůrčí prá­ce. Otakar Ježek (Liberec) na­vrhl uzavřít diskusi kolem de­mokratického centralismu, který dnes již není platný. Zásadou, uvedl, musí být, že každá organi­zace a její orgán jsou kompe­tentní, vyšši orgán pak činnost jen koordinuje. Rozhodnuti vyš­šího orgánu by nemělo být zcela závazné pro nižší. O vztahu komunistické strany к vznikajícím levicově oriento­vaným mládežnickým organiza­cím hovořila Zdefika Tesařo­vá (Mladá Boleslav). Není roz­­hodujicí, zda tito mládi lidé bu­dou členy KSČ. Nemůžeme je ani poučovat nebo za ně dokonce cokoli organizovat. Libor Cihák (Praha) jménem mladých lidí, kteří sympatizují s novou politi­kou KSČ, její slova vlastně dopl­uli, když řekl, že komunistická mládež se organizuje, chce zalo­žit vlastni organizaci, která bu­de dobrovolná, otevřená všem le­vicově orientovaným mladým. V Praze 1 jinde už vznikly kluby mladých komunistů. Usilují ne­jen o bohatý zájmový program, ale také o sociální jistoty všech mladých lidí. O příčinách krize socialismu hovořil Karel Rychtařik (Praha). Odpovídají za ně konkrétní ne­schopní lidé, kteří stáli v čele. Za další příčinu označil stalin­ské deformace samotných idejí, myšlenek socialismu a komunis­mu. Od těchto deformací, řekl, se distancují všechny východoev­ropské země i my. Neustupuje­­me ale od ideálů sociální spra­vedlnosti. Za nejdůležitější nyní označil potřebu zformováni řad strany a mobilizaci její intelek­tuální síly. Očista strany — součást její obrody Toto téma bylo námětem vy­stoupení několika delegátů. Na­příklad Michal Houdek (Plzeň) vyslovil názor, že se strana stále ještě neočistila, a tak zvláště v krajích a okresech zůstávají v KSČ bývalí místní »Napoleo­ni«. Právě podle nich je pak po-Sjezd zvolil 101 člen­ný ústřední výbor a Jiřího Machalíka před* šedou KSČM O Při-Sjezd zvolil 101 člen­ný ústřední výbor a Jiřího Machalíka před* šedou KSČM • Při­jato programové pro­hlášení • Jednou pro­vždy odmítáme mo­nopol politické moci sužována strana jako celek. Dů­sledkem je odchod řady pocti­vých členů i nízký kredit ve ve­řejnosti. Proto je nutná diferen­ciace jednak cestou polarizace názorů, různých myšlenkových proudů, ale případně i »revoluč­ní metodou« — rozdělením stra­ny, v níž by stalinisté zůstali v KSČ a demokratická většina založila novou stranu. Blanka Rejzková (Most) po­ukázala na to, že oficiálně sice bylo vyloučeno několik bývalých r.ejvyšších představitelů KSČ, ale v místech tento proces nepostu­puje dosti rychle. Strana je kri­tizována za to, že na vedoucích místech v řadě podniků jsou li­dé, kteří si je ani v minulosti nezasloužili. Václav Habart (Tachov) řekl, že strana se neočistí dalši čist­kou. Od svého vzniku se komu­nistická strana neustále očisťo­vala, ale stále není čistá. Jedi­nou možností, jak se očistit, je změnit výstavbu strany, styl prá­ce. 0 Rudém právu Část diskutujících se vyslovila 1 к našemu deníku. Vratislav No­vák (Kladno) kritizoval Rudé právo a jeho šéfredaktora za to, že zůstává »neutrální«. Naproti tomu Mirko Jašurek (Ostrava) upozornil, že Rudé právo je de­ník, který čtou nejen komunisté, a v této souvislosti označil jako správnou politiku RP, že »se sna­ží být tak trošičku anebo je tak trošičku nadstranické.« Ocenil zároveň jeho serióznost, kterou získává i v řadách nečlenů KSČ. Vladimír Hrubeš (Hradec Krá­lové) uvedl, že stranická veřej­nost je málo informována o čin­nosti redakční rady RP. Samotný list by pak měl sehrát větší roli v organizátorské činnosti strany. Vojtěch Komínek (Ždár nad Sá­zavou) na některé kritické při­pomínky к RP reagoval naopak poděkováním Rudému právu, které je u nich chváleno. »Odvá­dí opravdu kus práce a jsou tam mnohé informace, které jiné lis­ty neotisknou,« zdůraznil. (Pokračování na str. 2) Renáta Gorecká, MISS Českoslo­venska pro rok 1990. Foto ČTK — PETR BERGER Po Ivaně Renáta Nejkrásnější dívkou Českoslo­venska pro letošní rok se stala osmnáctiletá studentka Renáta Gorecká z českého Těšína, která tak střídá na pomyslném trůnu Ivanu Christovou. O všem roz­hodlo sobotní finále v Ostravě. Ještě dopoledne na tiskové be­sedě se finalistky shodovaly, že vlastní krása je sice těší, ale к životu to nestačí. Zdůrazňova­ly, že chtějí zůstat především sa­my sebou a že líbivost musí být v souladu s přirozeností, šar­mem, oduševnělostí. Řekl bych, že verdikt odborné poroty je v souladu s tímto názorem a ži­votním pojetím. (jt) STANOVISKO к událostem, které následovaly po přijetí ústavního zákona o změně názvu ČSSR: Jsme pro plné respektováni suverenity a svébytnosti České republiky a Slovenské republi­ky ve společném federativnim státě, pro rovnoprávnost a všestranný rozvoj všech národ­nosti i etnických skupin. Pro­jevy šovinismu a nacionalismu, ať se objevuji na kterékoliv straně, к řešeni vážných poli­tických problémů nepřispívají. Tyto problémy je třeba řešit uvážlivě, bez emoci, s vysokou politickou kulturou, v duchu tolerance a vzájemného poro­zuměni. К takovému přístupu vyzýváme všechny své spolu­občany. Delegáti ustavujícího sjezdu KSČM Z jednání delegátů ustavujícího sjezdu Komunistické strany Cech a Moravy. Předseda KSČ Ladislav Adamec blahopřeje Jiřímu Ma­­chalíkovi ke zvolení předsedou. Snímky ze sjezdu KSČM — EMAN UHER Rozvířená diskuse PRAHA/BRATISLAVA/KOŠICE (ČTK) — К rozvířené diskusi o názvu našeho státu i к požadavku samostatnosti Slovenska, který zazněl v pátek na manifestaci před budovou SNR v Brati­slavě, se vyjadřují zástupci nejrůznějších organizaci a hnutí. Výbor Matice slovenské rozší­řený o ředitele hromadných sdě­lovacích prostředků, pedagogů vysokých škol, vědce a umělce, Zareaguje Litva na výzvu Gorbačova? MOSKVA (Od našeho zpravo­­■ daje) — Dvě významné vý­zvy adresoval v soboto so­větský prezident Michali Gorbačov do Litvy. V té, určené Nejvyššimu sovětu Li­­tevské SSR, je jednoznačně stanovena podmínka, za niž může dojit »k posouzeni ce­lého komplexu vzniklých problémů na jediném přija­telném základě — v rámci Ostavy SSSR«. Spočívá v neprodleném zruše­ní přijatých protiprávních aktů (Pokračování na str. 6) přijal na svém nedělním zasedá­ní v Bratislavě stanovisko, ve kterém se mj. uvádí: Matice slovenská od svého vzniku usilovala soustavně rozví­jet všestrannou vzájemnost mezi Slováky a Čechy. Vyjádřením našich nových vztahů by měl být i nový název našeho státu. Vý­sledek hlasování Federálního shromáždění o jehoi názvu nás nijak neuspokojuje. Vyvolává ve slovenském prostředí oprávně­nou vlnu odporu. Stejně jako SNR a vláda SR považuje Matice slovenská nový název za nepřijatelný. Navrhuje­me vrcholnému zákonodárnému sboru, aby přijal mnohem výstiž­nější název našeho státu — Čes­ká a Slovenská republika. V obou jazycích je jeho znění nejen totožné, ale i zkratka ČSR odpovídá dlouholetým tradicím. Tento název vyjadřuje nejlépe (Pokračování na str. 5j Z usnesení ustavujícího sjezdu Sjezd delegátů zvolených ze zástupců organizaci KSČ v České republice posoudil ideové a organizační podmínky politické čin­nosti KSČ v pluralitnim a demokratickém rozvoji České repub­liky. Založil územni organizaci KSČ v České republice — Komu­nistickou stranu Čech a Moravy —, která je nedílnou součásti KSČ. Kromě jiného v bodě 4 (ostatní části usneseni jsou obsa­ženy v rámcové zprávě ze sjezdu) doporučnje: a) okresním výborům KSČ v české republice: — projednat výsledky sjezdu na zasedáních a vycházet z nich v dalši činnosti okresních organizaci, zejména v přípravě voleb; — seznámit ZO KSČ a kluby KSČ se závěry sjezdu a poskytovat přímou pomoc ZO a klubům při jejich samostatném uváděni do života; b) ústřednímu výboru KSČ: ' — delegovat orgánům KSČM pravomoce potřebné pro jejich činnost; — provést důsledné majetkové vypořádáni KSČ se státem od rokn 1948 do roku 1989. V bodě 5 ukládá ástřtfxlnímu výborn KSČM: — ustavit potřebné komise Ov KSČM, zejména komisi pro životni prostředí.

Next