Rudé Právo, červen 1990 (LXX/127-152)
1990-06-01 / No. 127
RÜDE PRÁVO LIST KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Číslo 127 • Ročník 70 PÁTEK 1. ČERVNA 1990 ★ Cena 1 Kčs Svátek s modřinou S malíjm na klíně fandíme chytrým a srdnatým králíkům Bobovi a Bobkoví. Společně s námi se určitě koukali statisíce imolná milióny) kluků a holčiček a lefich dávno dospělí rodiče t pradávno dospělí prarodiče. B + B hupsli zpět do svého obytného klobouku a rodiny, stmelené na těch pár minut humorem. moudrostí a laskavostí lednoho ze slavných večerníčků, se porůznu rozcházeli od televizních aparátů... Dokoukali Isme t my, kdyl tu najednou koukám, ie náš mladý má na pravé tváři šedočernou podlitinu »zvící mexického dolaru«. Co to, ptám se. Ten a ten mě porazil a tamten mě na zemi kopl do hlavy, zní odpověď. A to se ti stalo ve školce? Jasně, byli Isme na procházce a »béčko se rozhodlo, ie nás smete«I Sakramentská práce, kinu v duchu, my se tady přtživujeme na poezii jejich dětského pohádkového světa — a oni? I Ze dnešní děti neprohnou po sladkobolných televizních příbězích svých vrstevníků, to víme už dávno. Ze je spíše potěší dobrodružství kolem zloducha Fantomase či »baletní rvačky« vousatého obra a svižného blonďáka, í to si občas přiznáváme. Ale ie žiji nikoliv ve večerníkovské idyle, ale prostě s námi v tom reálném a leckdy drsném světě, to si mnozí z nás ne a ne uvědomit. Co dělala, kam koukala vaše paní učitelka, chce se mi vzkřiknout. Ale nevzkřlknu. Trochu to zmrazíme, řeknu místo všeho a Idu к ledničce. Ale co ml teď dáte к svátku všech dětí? podiví se vtom ten rošfák už s pusou plnou polárkového dortu. Koupím ještě Jeden, slibujt nenápaditě a trochu zahanbeně. A on. ie se se mnou i s maminkou rozdělí. Teď a zítra taky. LADISLAV KAPEK Foto Vladimir Lämmer Jsme pro to, aby vrcholným orgánem v zemi byl silný, skutečně reprezentativní, demokraticky zvolený parlament. Takovémuto parlamentu nesmí být nadřazen ani úřad prezidenta, jemuž je však třeba navrátit plnou úctu a vážnost. (Z volebního programu KSCj Politický poradní výbor 7. června PRAHA (CTK) — V souladu s dosaženou dohodou se uskuteční 7. června v Moskvě řádné zasedání Politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy. □ Na Pražském hradě ve čtvrtek jednali Jiří Křižan, Saša Vondra a generálporučlk Ladislav Tomeček. náčelník Vojenské kanceláře prezidenta ČSFR, s hlavním velitelem Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy armádním generálem Pjotrem Luševem a armádním generálem Vladimírem Lobovem. náčelníkem štábu Spojených ozbrojených sil, o otázkách dalšího vývoje Varšavské smlouvy a bezpečnostních struktur v Evropě. Schůzka předcházela jednání v Moskvě. ZAČALA SCHŮZKA VE WASHINGTONU Gorbačov-Bush: 1. kolo WASHINGTON/OTTAWA (Zpravodaj ČTK, zr) — V noci ze středy na čtvrtek přiletěl prezident SSSR Michail Gorbačovz Kanady, kde byl na krátké návštěvě, do Washingtonu na vrcholnou sovětsko-americkou schůzku, v pořadi již dvacátou. Ve čtvrtek odpoledne našeho času se sešel к prvním rozhovorům s prezidentem USA Georgem Bushem. Trvaly dvě a čtvrt hodiny a jejich výsledek byl oboustranně optimisticky oceněn, již v pátek se očekává podpis celá řady dohod. Na letišti vojenské základny Andrews přivítal nejvyššího sovětského představitele s doprovodem ministr zahraničí USA James Baker. M. Gorbačov označil za prioritu schůzky ve Washingtonu Jednání o strategických zbraních a o snížení jejích stavu. V odpoledních hodinách přivítal na trávníku před Bílým domem M. Gorbačova s manželkou Ralsou G. Bush a jeho choť Barbara. Prezident USA v uvítacím projevu řekl, že od posledního setkání na Maltě se sice nepodařilo odstranit všechny problémy, ale bylo dosaženo povzbudivého pokroku. Na nejvice vyzbrojeném kontinentu — Evropě — dnes vidíme, jak je dlouhé období konfrontace nahrazováno spoluprací a porozuměním. Velký podíl na tom má politika Michaile Gorbačova, řekl G. Bush a vyslovil přesvědčeni, že obě země dokáží dospět ke shodě. (Pokračováni na str. 7) M. Gorbačov a G. Bush během přivítacího ceremoniálu. Telefoto ČTK/AP Uhlí zatím nepodraží Federální vláda o dalším dovozu léků PRAHA (Od našeho zpravodaje) — Federální vláda na svém čtvrtečním zasedáni zamitla návrh na zvýšeni cen uhli, elektřiny a tepla v průměru o 40 procent a rozhodla řešit současnon důchodovou situaci v báňském průmyslu dočasnou dotaci ze státního rozpočtu. Půjde asi o 218 miliónů korun. Zároveň vláda uložila federálnímu ministerstvu paliv a energetiky předložit do 30. června koncepci dalšího vývoje odvětvi a způsob řešení sociálních dopadů útlumových programů. Široká diskuse se ve vládě rozvinula kolem nezbytné ochrany našeho vnitřního trhu před nastávalicl turlstickon sezónou, lak na tiskové konferenci zdůraznil místopředseda federální vlády Valtr Komárek, dosud přijatá opatření nepůsobí dostatečně účinně. Neubývá zejména jednodenních cest, jichž zahraniční návštěvníci využívají především к nákupům. Proto vláda navrhla předsednictvu FS, aby rozhodlo o zavedeni jednorázového poplatku při každém vstupu do Československa ve výši 25 dolarů. Netýkal by se tzv. malého pohraničního styku. Vláda se zabývala rovněž možnostmi koordinace pomoci, která je Československu nabízena v oblasti poradenství a expertní činnosti ze zahraničí. Zaměřit je jl třeba podle slov V. Komárka hlavně na výchovu kvalitních řídicích kádrů. Vláda'vyslovlla například souhlas, aby s pomoci amerického kapitálu vznikla v Praze ekonomicky zaměřená Středoevropská univerzita a v Bratislavě obdobně zaměřená Evropská univerzita pro postgraduální studium. Vláda souhlasila s uvolněním 300 miliónů devizových korun pro nezbytné dovozy léků a zdravotnického materiálu. Rozhodla o změně názvu Státní ceny Kl. Gottwalda na Československou státní cenu. Vláda přijala návrh, aby diplomatické styky mezi ČSFR a Vatikánem byly obnoveny na nejvyššl úrovni. Ministr zahraničních věci týž den požádal Vatikán o vysláni nuncia. (Pokračování na str. 2J HOVOŘÍME S PROFESOREM JIŘÍM HÁJKEM Socialismus je nutné obrodit V uplynulých dvaceti letech bylo naše setkáni naprosto nemyslitelné. A už vůbec nebylo možné, abychom spolu hovořili pro noviny. Profesor J i ř 1 Hájek, nynější konzultant Ostavu státu a práva ČSAV, mohl totiž publikovat jen v samizdatech. V uplynulých dvaceti dnech bylo zase naše setkáni jen obtížně uskutečnitelné, jiři Hájek je neustále na cestách — kongresy, konference, setkáni u nás i v zahraničí. Přesto se to podařilo a my seděli v pracovně na Národní třídě s mužem, který spojil celý svůj život s demokracií, socialismem, marxismem a humanismem. Za necelý týden začne v Kodani jednat zvláštní útvar helsinské konference Lidská dimenze ustavený loni ve Vídni. Po pařížské loňské první schůzce se bude v Kodani hovořit o lidském faktoru, o uplatňováni lidských práv Jako o předpokladu demokratického vývoje v jednotlivých státech. ■ Proč je právě tato tematika tak aktuální? Lidská dimenze stavící do popředí lidská práva je podstatným prvkem pro posíleni demokracie v celém helsinském procesu. Základem právního státu je respektováni lidských práv, tedy stanoveni pevné hranice moci vůči člověku, hranice obrany lidské svobody. Ty musí být pevně určeny v každém právním státě tak, aby je i státní moc musela respektovat. ■ V uplymzlých dvaceti letech u nás ale státní moc byla podřízena neomezené moci aparátu KSČ. jak tedy hovořit o právním státu? Orgány státní moci v minulosti byly skutečně často nuceny nedbat na hranice svého postupu vůči občanům. Ale podstata demokracie je v rousseauovské představě společenské smlouvy. A smlouva znamená rovnoprávnost občanů s moci. Znamená to, že moc se nikdy neměla stát pánem nad společností, nýbrž měla zůstat jejím nástrojem. Společnost si pak fungováním demokratických instituci určí ty, které tímto nástrojem mají zacházet. Nesmi přitom chybět kontrola — příslušnými orgány i občanskou aktivitou. ■ Když poprvé začal M. Gorbačov hovořit o právním (Pokračování na str. 5) I SLOUPEK DOZNÁNÍ Dnes večer uvádí Cs. televize francouzský film řeži- '• séra Costy-Gavrase Doznání. 3 Natočil ho v roce 1969 podle ; vzpomínkové knihy Artura i Londona, čs. komunisty, bo- 3 fovníka ze Španělska, bývá- ; lého náměstka ministra za- < hraničí ČSR, jednoho z obialovaných v procesu se Slán- ; ským, při němž bylo v roce < 1952 vyneseno jedenáct roz- 3 sudků smrti. Sám London ; dostal doživotí, propuštěn a ■ rehabilitován byl o čtyři то- 3 ky později. Film zachycuje \ nejen kruté výslechy a sa- < motný proces, ale i výkon- 3 struovanost celého strašného J politického divadla, v jehož < pozadí stáli Stalinovi porad- 3 ct, specialisté na hledání ; »nepřítele ve vlastních řa- < dách«. < Tuto kinematograflcky zpra- J covanou pravdu o naší his- j torit nemohl po dvacet let < nikdo v Československu spat- j řtt, nesměl ani zaslechnout ; písně herce a zpěváka Yvesa 3 Montanda, představitele hlav- 3 ní postavy filmu. Procesy by- j ly tabu. To proto, že je nelze < ničím ospravedlnit — lze je J jen a jen odsoudit. Byly pod- ; vodem na národu, byly pod- < vodem na samotných členech 3 KSC, byly podvodem na li- ] dech věřících v ideály so- < dálně spravedlivější společ- 3 nosti, na jejichž uskutečnění J tehdy vynakládán v důvěře < svou práci. Přitom samy tyto 3 ideály, které byly a zůstávají ] smyslem existence komunis- < tlcké strany, neměly a ani 3 nemohly mít s takovými zlo- J činy nic společného. Film Doznání je dnes při- 3 pomenutím temné stránky ' historie'. Ale hlavně je me- < mentem. Politicky motivová- 1 né procesy byly zlem, které ] naše národy, žel, zblízka po- < znaly, kterým prošly — a 3 s nímž už se nikdy nechtějí J setkat. < FRANTIŠEK CINGER