Rudé Právo, září 1992 (II/205-230)

1992-09-01 / No. 205

Léčitel vám HrtUI str. 8-9 Cena 2,50 Kčs Pravicoví extremisté útočili i v Chotěbuzi BERLlN/CHOTÉBLZ - Okolo 150 přívrženců pravicově radikální scény v Chotěbuzi se v noci na pondělí pokusilo přepadnout ubytovnu žadatelů o azyl, v níž nyní žije na 1000 cizinců z 25 zemí. Útočníci vykři­kovali nacionalistická hesla a napadli pořádkové síly kameny a zápalný­mi lahvemi. Extremisté poškodili několik osobních aut. z nichž jedno převrátili a zapálili. Jedné z přítomných novi­nářek vystřelili startovací pistolí před obličejem tak. že musela vyhledat lékařské ošetření. Po zhruba tříhodi­nových srážkách se policistům poda­řilo vytlačit výtržníky z bezprostřed­ního okolí cizinecké ubytovny smě­rem к nedalekému sídlišti. Osmadva­cet osob pořádkové síly zatkly. Silný výbuch poškodil v noci na pondělí židovský památník na mostě Putlitz Brücke v berlínské čtvrti Tiergartenu. Výbušnina byla uložena v kovovém pouzdře a odpá­lena pravděpodobně elektricky. (Pokračováni na str. 14) Bude dnes benzín u soukromníků dražší? Majitelé čerpadel jsou postaveni před dilema: zvýšit cenu, anebo ji s rizikem ponechat • O pravidlech užití rezervního fondu rozhodne s definitivní platností FMF ve středu PRAHA (Vlastní zpráva) - U čerpacích stanic Benziny a u firem, které se podílely na tvorbě rezervního fondu, se budou dnes, I. září, prodávat pohonné hmoty za dosavadní ceny. Ostatní soukromí prodejci a zahraniční firmy kromě francouzské společnosti TOTAL už budou jak přímo v rafineriích, tak u Benziny nakupovat se zvýšenou daní z obratu. Promítne se to ode dneška i do jejich prodejních cen? Kdo nezdraží a s ohledem na kon­kurenční postavení zůstane na úrovni Benziny, viditelně riskuje a musí spo­léhat, že jde jen o dočasný stav. Jak totiž, zpravodaje RP informoval ekono­mický ředitel k. p. Benzina J. Stani­slav, rozdílný režim bude platit pouze do středy, kdy má federální ministerstvo financí (FMF) defini­tivně rozhodnout o pravidlech čer­pání rezervního fondu. Ten by měl dočasně (hovoří se o době dvou až tří měsíců) nezměněné ceny nafty a benzínu garantovat. Pokud FMF prosadí zásadu, že na čerpání rezervního fondu se budou podílet všichni prodejci pohonných hmot, Benzina soukromníkům přepla-tek vrátí. Podle současného znění pra­videl by ale měli právo čerpat z fondu jenom ti, kdo ho vytvořili. Tedy pouze Benzina, několik čs. soukrom­níků a francouzská společnost TOTAL jako subjekty, které při založení fondu přistoupily na pod­mínku, že část ze svých výnosů do něj budou odvádět. „Každý prodejce pohonných hmot dostal tuto šanci, ale naprostá většina soukromníků na to nepřistoupila. Nikdo nepočítal s even­tualitou, že daň z obratu bude zvýšena už к I. září,“ zdůraznil J. Stanislav. Podle jeho názoru ten, kdo fond netvo­řil, by z něho logicky ani neměl čerpat. To by ale znamenalo vytvoření dvou cenových hladin pohonných hmot, protože soukromníci a zahraniční společnosti působící v Českosloven­sku by nutně museli zvýšit ceny, zatímco ostatní by prodávali laciněji. Vzhledem к tomu. že nečlenům zmí­něného fondu patří jen asi 12 procent kapacity čerpacích stanic v ČR, ocitli by se tváří v tvář ekonomické pohro­mě. RADEK WANKE SLOUPEK Hlustvisihákův syndrom Události uplynulého týdne v Rostocku a v některých dalších městech bývalé NDR dosti ostře připomněly, jak to má demokra­cie a pojmy s ní spojované - kon­krétně tolerance - v nových spol­kových zemích těžké. V podobě nenávisti к cizincům vytryskly na povrch frusirace spjaté s těžkým přechodným obdobím východní­ho Německa, kde panuje spíše hospodářský rozvrat než rozkvět. Hulákání výrostků tu znepokoju­je méně než to, že jim přitakali řádní občané, kteří na zavilé rasisty vůbec nevypadali. Lze je pochopit, oni konkrétní cizinci se vyznačovali značnými problémy se základní asimilací, ale přece jen... Xenofobie a krajně pravicové trendy dnes v Evropě neexistují jen v Německu. Může tedy třeba i и nás nastat Rostock? Máme v lecčems jinou povahu než Němci a uprchlíci, než by se и nás ve větších počtech usazo­vali, spíš jen tranzitují do SRN. Jenže kdyby se nás citelněji dotkla některá z. migračních vln, které Evropu zjevně čekají, budou и nás všichni reagovat s tradičním klidem a rozvahou? Také tu přece máme nejen holu­­bičí povahy, ale i frustrované lidi ochotné za určitých okolností popřát sluchu hlasatelům onoho „za to můžou“ (lze dosadit: Židi, Arabové, Vietnamci, Romové...). Skiny и nás máme taky a není to tak dávno, co se pogromy kona­ly. A dá se и nás vy louči f třeba prudký růst nezaměstnanosti coby motor populistických ná­lad? Ve Francii žijí bratru tři mili­óny muslimských imigrantů. 1 přes dobrou vůli trvalo, než si na ně okolí nějak zvyklo. „Rasis­ty já nenávidím, stejně jako Židy a černochy, “ vyjádřil se už před dvacítkou let v rozhlase vrátný Hlustvisihák coby satirické zosobnění Maločecha. Jsme dnes tolerantnější? VÁCLAV BERVIDA Toto číslo RP vyšlo v nákladu 345 543 ks v_____________________/ SNR jedná o slovenské ústavě BRATISLAVA (Vlastní zpráva) - O vládním návrhu Ústavy SR začala v pondělí jednat SNR. Poslanci maďarských koaličních stran MKDH-Souži­­tí v úvodu doporučili tento bod do programu nezařadit, protože návrh považují za rozporný, nedopracovaný a nevyjadřující rovnováhu zákono­dárné, výkonné a soudní moci. Žádali vypracovat nové znění ústavy, která by měla být předmětem veřejné diskuse. Poslanci jejich návrh zamítli. SNR schválila většinou 82 hlasů proti 53 návrh, podle něhož při závě­rečném hlasování každý poslanec vsta­ne a na vyzvání předsedajícího řekne: „Jsem pro návrh Ústavy Slovenské republiky“ nebo „Jsem proti návrhu Ústavy Slovenské republiky“. Předseda vlády SR Vladimír Meči­ar v úvodu diskuse uvedl, že z více než 400 doplňujících a pozměňujících návrhů bylo více než 100 závažných a věcně akceptovatelných. Zdůraznil mezinárodní význam přijetí, prohlásil, že jde o krok к emancipaci Sloven­ska v evropském i světovém měřítku. V návrhu se jasně deklaruje právo slo­venského národa na sebeurčení, ale (Pokračování iui str. 2) Kolik volna v tomto školním roce PRAHA - Školní rok 1992/93 bude na základních, středních a speciálních školách zahájen dnes. v úterý I. září. a ukončen ve středu 30. června 1993. V prvním pololetí, které potrvá do 29. 1. 1993, budou mít žáci 29. a 30. 10. podzimní prázdniny, od 23. 12. do 3. 1. vánoční prázdniny a jednodenní pololetní prázdniny připadnou na pondělí 1. 2. Jarní prázdniny - týdenní - stanovily pří­slušné školské úřady pro školy ve své územní působnosti v rozdílných termí­nech. Velikonoční prázdniny budou 8. a 9.4. Hlavní prázdniny proběhnou v obvyklém termínu od 1. 7. do 31. 8. Tato organizace školního roku je závazná i pro všechny soukromé školy Tyto informace oznámil v ponděli tiskový mluvčí českého ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy P. Jeník. Na dotaz ČSTK uvedl, že na území ČR je к letošnímu stpnu evidová­no 433 soukromých škol. Zdůraznil, že přesná statistika evidující počet, druh a územní rozložení bude ministerstvu školství známa až ke konci roku 1992. Z pondčlního jednání SNR v Bratisla­vě. Zleva R. Kováč, V. Meěiar. M. Kňažko a L. Černák. Foto CSTK - Peter Brenkus ČNR a SNR budou moci vypsat referendum? PRAHA (Vlastní zpráva) - Čtyři způsoby zániku ČSFR v pondělí potvrdila Legislativní rada federální vlády jako základ návrhu zákona o způsobu zániku federace. Jak v průběhu zasedání informoval novináře předseda rady a místopředse­da federální vlády Milan Čič, jsou jimi: ♦ deklarace FS o zániku federace, ♦ dohoda ČNR a SNR, ♦ referendum na základě ústavního zákona ČNR či SNR ♦ jinak ústavně projevená vůle ČNR nebo SNR o rozdělení státu. Na otázku RP, zda v návrhu bude chybět možnost FS vypsat referendum. M. Čič odpověděl, že návrh především zahrne zrušení v současnosti platného zákona o referendu a bude obsahovat několik variant na vypsání referenda ke státoprávnímu uspořádání. (Pokračování na str. 2) MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR JUDR. JIŘÍ NOVÁK PRO RP: -----------------------­Na obchodních soudech leží za pololetí na dvě stě tisíc žalob O tom, jak justice zvládá být oním vrcholem v pověstném trojúhelníku dělby moci, vedle moci výkonné a zákonodárné, nám poskytl rozhovor ministr spravedlnosti CR JUDr. Jiří Novák. ■ Pane ministře, jaká je situace v justici? Nemohu ji označit za uspokojivou. Stále narážíme na problémy, které se odvíjejí od toho, že máme nedostatek soudců. Místo minimálních 2200 jich máme 1500. Dochází к průtahům řízení, a to i v trestní oblasti, kde soudy nejsou' schopny vyřizovat v předpokládaných termínech ani vazební věci. Prodlužuje se délka vazby, věznice jsou přeplněné. V občanskoprávních věcech není výjimkou, že než dojde к jejich pro­jednávání, uplyne rok i více. Zatímco v letech 1986 až 1989 vyřizovala teh­dejší arbitráž ročně v průměru okolo 40 000 případů, letos jen v prvním pololetí přišlo na obchodní soudy na 200 000 žalob. Při nynějším obsazení soudů a jejich technickém vybavení se mohou projednávat tak za dva až tři roky. To může ve svých důsled­cích vést i к určitému ohrožení eko­nomické transformace. Například jen na krajském obchodním soudě v Praze jsou ve sporech umrtveny hodnoty ve výši 1,8 miliardy korun. ■ Co děláte pro zlepšení tohoto stavu? Vláda uvolnila finanční prostřed­ky, aby mohlo dojít к postupné kom­­puterizaci justice. Podle mne je třeba lépe ohodnotit práci soudce. Průměr­ný plat soudce okresního či krajského soudu se dnes pohybuje mezi 8 až 9 tisíci korunami. Není žádným tajem­stvím, že právníků je velmi málo a jsou dnes dobře honorováni. Podni­kový právník v podniku si vydělá 12 až 15 tisíc. A tak ani nepřekvapí, že mezi říjnem loňského roku a červen­cem letošního odešlo z justice dalších 161 soudců. ■ Nepomohlo by zjednodušení soudní agendy? Máme mnoho signálů z praxe, že je třeba novelizovat občanský soudní řád a v určitém směru jej zjednodušit. To by se mělo týkat i trestněprávních předpisů. Naše ministerstvo proto začíná na přípravě novelizace praco­vat a zřizuje pracovní skupinu, která bude shromažďovat poznatky ze soudní praxe v CR. ■ Hovoří se i o zřízení institutu vyšších soudních úředníků. (Pokračování na str. 12)

Next