Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)

1970-07-10 / No. 83

és. ekonomika pUUMIRUVL INFORMACE REKULTIVAČNÍ pracovnici v shr ukončili výsadbu stromků na zales­ňovaných plochách v podkrušnohor­ská hnědouhelné pánvi. Dosud pusté plochy osázeli 1 miliónem sazenic, což představuje 100 ha nově založe­ného porostu. Z jednotlivých dřevin převažuje javor, jasan a olše. Vysá­zeny byly i topoly, duby, modřiny, lí­py, habry i jiné druhy stromů. Letos má být v SHR vysázeno celkem 2 mil. 500 000 stromků. AUTOMATICKOU LINKU NA VÝ"'1- BU PROMYSLOVÉHO, LABORATORNÍ­HO A DOMÁCÍHO VARNÉHO SK.A uvedly do provozu ve sklárnách Ka­valier v Sázavě nad Sázavou. Nová linka, dovezená z Anglie, podstatně ivyšuje produktivitu práce a dovolu­je rozšířit výrobni sortiment sázav­ských skláren. Linka má denní ka­pacitu 40 000 výrobků — foukaných 1 lisovaných. Vnitřní trh postupně obohatí vedle již zhotovovaných ká­vových a čajových servisů, i pečícími miskami ze žáruvzdorného skla. Do konce roku chtějí ve sklárnách Ka­valier dodat na trh zboží z nové lin­ky za 13 miliónů Kčs. KŘIŠŤÁLOVOU BOTU, plaketu a diplom získala liberecká Textilana na výstavě Módní léto 1970 v Poděbra­dech. Touto putovní cenou byli libe­rečtí textiláci odměněni za vynikají­cí úroveň čistě vlněných a tesilových šatovek. POVAŽSKÉ STROJÍRNY V RAJCI začnou od srpna vyrábět motory pro nový lehký moped, známý pod ná­zvem Babeta. Do konce roku mají vy­robit pět tisíc kompletních motorů. Novinkou při výrobě součástek je uplatňování moderního technologic­kého postupu — přesného kování. Ta­to metoda nahrazuje dosavadní vý­lučně třískové obrábění, umožňuje úsporu materiálu a dosáhnout lepší kvalitu výrobku. JEDNOTLIVÉ ZÁVODY PODNIKU AVIA LETŇANY chtějí plánované úko­ly překročit o hodnotu téměř 3 mil. Kčs. Důležitým přínosem je rozhod­nutí snížit náklady na zavádění li­cenční výroby automobilů Saviem o 9 miliónů francouzských franků. Má to umožnit mj. širší účast našich zá­vodů na dodávkách zařízení pro tu­to výrobu. Pobočný závod Avia v Brně -Horních Heršpicích chce přispět nad úkoly plánu mj. zhotovením nových skříňových karosérií pro lehké ná­kladní automobily Avia A 15 a A 30. Jsou určeny pro přepravu oděvů a pečiva. STREDOSLOVENSKÉ konzervárny A LIHOVARY v Liptovském Mikuláši slaví 10. výročí vzniku, ale mají své kořeny už ve stoleté tradici liptov­ského lihovarnictví. Za tu dobu se je­jich výrobky dobře prosadily na za­hraničních trzích. Před deseti lety se z mikulášského závodu vyexportova­lo do zahraničí zboží za 8,7 rail. Kčs. Převažovaly v něm borůvky, Šípková dužina, houby a švestková povidla. V posledním roce stoupla hodnota exportovaných dodávek na 25,8 mil. Kčs. Sortiment exportovaných výrob­ků se podstatně rozšířil. Podnik vy­váží konzervy, kompoty a jiné pro­dukty do 12 zemí tří světadílů. Státní závěrečný účet za rok 1989 l Dokonöenl ze sir. 1.) Připravujeme návrhy na účinnější řešení v rámci páté pětiletky. Chce­me dát přednost postupnému a kom­plexnímu řešení na základě důklad­né přípravy jednotlivých etap. INVESTIČNÍ VÝSTAVBA a vědeckotechnická základna Ze státních rozpočtů, včetně roz­počtů národních výborů, bylo v ro­ce 1969 na financování investiční výstavby hospodářských organizací vynaloženo 9,4 mld Kčs e na finan­cování rozpočtových a příspěvkových organizací 20,5 mld Kčs. Zdrojem financování investic hos­podářských organizací byly v ČSSR především vlastní zdroje (56,1 proč.), úvěr (31,4 proč.) a dotace ze státní­ho rozpočtu (12,5 proč.), v SSR především investiční úvěr (40,6 proč), vlastní zdroje (37,5 proč.) a dotace z rozpočtu (21,9 proč.). Investiční výstavba v roce 1969 vzrostla o 14,6 proč. a její růst před­stihl dvojnásobně tempo růstu ná­rodního důchodu. Zůstatek rozpočto­vých nákladů rozestavěných staveb nad 1,5 mil. Kčs vzrostl proti roku 1968 o čtvrtinu. Přitom vláda vydala koncem prvního pololetí loňského roku zákaz zahajování nových sta­veb, který však nebyl důsledně do­držován. Často se nerealizují právě ty in­vestice, které skutečně pctřebiujeme — například byty. V loňském roce bylo dokončeno o 21 855 bytů méně proti hospodářské směrnici. Rozsah prostředků na technický rozvoj odpovídá úrdvni nejvyspělej­ších států. Jejich efekt je však vel­mi nedostatečný a obyvatelstvo prá­vem požaduje od vlády, že tu za­bezpečí nápravu. SPOLEČENSKÁ SPOTŘEBA Výdaje na kulturní a sociální opa­tření vzrostly vloni více než o 22 proč., tedy zhruba třikrát rychleji než rostl národní důchod. Stát te­dy věnoval v loňském roce značné prostředky na zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Největší položku tvoří výdaje na sociální zabezpečení 25,6 mld Kčs. Proti roku 1968 se zvýšily o 4,6 mld Kčs, to je téměř o čtvrtinu. Výdaje na nemocenské pojištění dosáhly částky 13,1 mld Kčs a proti rokiu 1968 vzrostly o 23,9 proč. Po­kračoval růst nemocnosti — z cel­kového počtu pracovníků v minu­lém roce průměrně 4,83 proč. ne­pracovalo pro nemoc nebo úraz. V roce 1968 to bylo 4,6 proč. a v roce 1967 4,22 proč. Výdaje na nemocenské pojištění byly také ovlivněny růstem mezd (a tedy i nemocenských dávek), zvýše­ním přídavků na děti a zvýšením pe­něžité pomoci v mateřství. Sledovalo se tedy i zlepšení životní úrovně rodin s dětmi. Zvýšení přídavků na děti (včetně sirotčích a invalidních důchodů) představovalo částku 2,6 mld Kčs. Výdaje na školství, zdravotnictví a kulturu činily celkem 27,3 mld Kčs a vzrostly loni proti roku 1968 o 14,5 proč. Přitom u neinvestičních výdajů na zdravotnictví se rozpočet překročil o 454 mil. Kčs. Překročení výdajů vyplynulo ze zvýšených nákladů na údržbu zdra­votnických zařízení a z růstu výdajů na léky, když např. jen v ČSR vzrost­ly výdaje^ na léky proti roku 1968 o 14 proč., což vyjádřené v nákla­dech na 1 obyvatele znamená zvýše­ní o cca 10 Kčs. Neinvestiční a investiční výdaje na školství, zdravotnictví a kulturu, pře­počítané na 1 obyvatele, činí v ČSR 1843 Kčs a v SSŔ 2000 Kčs. Tedy i v této oblasti dochází k postupnému vyrovnávání úrovně. Na společenskou spotřebu vynaklá­dá naše socialistická společnost znač­né prostředky, což patří k jejím cha­rakteristickým rysům. Velkou pozor­nost však je třeba věnovat jejich efektivnímu využití. Současný způ­sob financování nevede rozpočtové organizace k maximální hospodár­nosti. Opustily se racionální formy normování výdajů, projevují se ten­dence zvyšovat nároky na příděl fi­nančních prostředků, neustále rostou požadavky na budování nových za­řízení, na růst objemu výkonů nad rámec únosnosti ekonomiky. Výdaje na správu se v roce 1969 čerpaly celkem na 99 proč., z ústřed­ních rozpočtů na 89 proč. Značné nečerpání výdajů v ústředních roz­počtech vyplynulo z úsporných opa­tření vlády HOSPODAŘENÍ NÁRODNÍCH VÝBORU Národní výbory za dobu své exis­tence se staly významným politic­kým článkem naší společnosti. Je jim svěřena též značná část rozpočtových prostředků — 50 mld Kčs, určených zejména na úkoly, které národní vý­bory plní v oblasti společenské spo­třeby. Rozpočtové hospodaření národních výborů skončilo v roce 1969 přebyt­kem ve výši 4042 mil. Kčs. Přeby­tek vznikl především překročením příjmů o 9,96 mld Kčs, takže i přes překročení výdajů o 5,92 mld Kčs zůstává aktivní saldo. Konečný stav fondu rezerv a roz­voje po finančním vypořádání činí 5,8 mld Kčs. Považujeme za nutné prověřit kritéria jeho tvorby a po-, užívání, aby více přispíval k plnění plánovaných úkolů — a to už při se­stavování rozpočtu. I v oblasti národních výborů do­chází k porušování finanční disci­plíny. Poznatky revizních orgánů ukazují, že národní výbory často ne­oprávněně čerpají účelové dotace bez úplné dokumentace, čerpají úvěry I přes příznivé výsledky rozpočtového hospodárení. Nedostatečnou pozor­nost věnují i svým provozovnám, kde dochází k porušování finanční disci­plíny a dokonce i k defraudaci pro­středků. STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ OCET FEDERACE Příjmy federálního rozpočtu se splnily na 107 proč. při splnění vý­dajů na 100 proč. Hospodaření roz­počtu federace skončilo přebytkem ve výši 2885 mil. Kčs. Z jednotlivých příjmů se značně překročila (o 1,2 mld Kčs, tj. o 6 proč.) daň ze mzdy, která v roce 1969 celá patřila k federálním pří­jmům. Překročení bylo odrazem ne­úměrně rychlého růstu mezd — a tedy i růstu daně ze mzdy. Odvody podniků řízených federál­ními orgány byly splněny jen na 96 proč. na tom se podílí výhradně Ústřední správa železnic, která splni­la tvorbu zisku jen na 87 proč. Ten­to výsledek vyplynul z nedostatků v provozní práci. Vlastní výdaje federálních orgánů nebyly čerpány o 4 proč. tj. o 1,1 mld Kčs. Čerpáno bylo o 1 mld Kčs méně ve skupině hospodářství. Výdaje federálního rozpočtu na Investiční výstavbu byly splněny na 99 proč. — z toho u hospodářských organizací na 101 proč. Hlavní podíl na těchto výdajích má Ústřední sprá­va železnic, jíž je poskytován i roz­hodující podíl z neinvestičních dota­cí. Neinvestiční dotace byly splněny na 128 proč. — dosáhly částky 2,3 mld Kčs. Hlavní položkou dotací Ústřední správě železnic jsou dota­ce k cenám v osobní dopravě, kte­rými se prakticky hradí slevy děl­nického a žákovského jízdného — oproti tarifu až o 90 proč. Překro­čení dotací je ovlivněno tím, že roz­počet počítal s úpravou tarifů během roku — a tedy s nižšími výdaji na tyto dotace. Výdaje na správu se nečerpaly o 2 proč. neboť na federálních orgá­nech nebyly naplněny plánované sta­vy pracovníků a udělala se úsporná opatření. Ve státním závěrečném účtu navr­huje vláda použít přebytek federál­ního rozpočtu jednak na splátky dří­ve poskytnutých úvěrů banky želez­nicím a ČSAD a na účelové záruky za investiční úvěry a jednak na částeč­né splacení půjčky státního rozpoč­tu z let 1964 a 1965 u Státní ban­ky. Na tuto položku se navrhuje po­užít 1 mld Kčs, FINANČNÍ vztahy mezi ROZPOČTEM FEDERACE A ROZPOČTY OBOU NÁRODNÍCH REPUBLIK Příjmy z národních ekonomik by­ly splněny na 105 proč. V roce 1969 byla federálním příjmem celá daň ze mzdy a 8,05 proč. podíl na daní z obratu. Z těchto zdrojů získal fe­derální rozpočet celkem 26,1 mld. Kčs. Dotace a subvence národním re­publikám dosáhly částky 11,8 mld Kčs a byly tedy splněny na 98 proč. Z toho připadá na ČSR 964 mil. Kčs a na SSR 10 886 mil. Kčs. Tyto do­tace a subvence mají prostřednic­tvím státního rozpočtu federace za­bezpečit vliv federální vlády na roz­voj jednotné československé ekono­miky, na strukturální přestavbu a na vyrovnání rozdílů mezi ČSR a SSR. Mimo prostředky na ekonomické vyrovnání rozdílů mezi ČSR a SSR věnuje se část prostředků k vyrov­nání zdrojů na krytí potřeb SSR v oblasti společenské spotřeby — ze­jména těch, které vyplývají z jed­notných celostátních zákonných ná­roků občanů. ORGÁNŮ Vláda CSSK se na , . zasedání v minulém týdnu zabývala mj. vývojem trestné činnosti v uplynulém období. Přijala opatření lke zlepšení koordina­ce činnosti orgánů působících v trest­ním řízení, k dodržování socialistické zákonnosti, ke kontrole plnění dříve přijatých usnesení a nařízení vlády k důslednému dodržování povinností řídících pracovníků na všech stupních a ke zvyšování účinností a rychlosti trestního postihu protispolečenského jednání. Schváleny byly rovněž zása­dy pro řízení, koordinaci, provádění a kontrolu zahraničních styků. Nové směrnice pro regulaci styků se zahra­ničím zakotvují zejména zásadu, po­dle níž (pasové orgány nevydají bez schválení vládní komise pro regulaci styků se zahraničím výjezdní doložku pro takové služební cesty, které ne­jsou plně finančně kryty vysílající or­ganizací. Současně se zvyšuje odpo­vědnost vedoucích pracovníků za účelnost a efektivní využití služebních cest. Dále vláda přijala závěry k ne­dostatkům, zjištěným v hospodářské činnosti Svazu filmových a televiz­ních umělců a v podniku Českoslo­venský filmexport. Projednala rovněž některé otázky z oblasti finanční po­litiky, mezinárodních vztahů a zahra­ničního obchodu. Poslanci ústavněprávního výboru SNR se na své schůzi zabývali návr­hem zákona o některých opatřeních týkajících se podnikového registru, návrhem zákona o úpravě některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení a návrhem zákona, jímž se mění a doplňuje zá­kon č. 82/1968 Sb. o soudní rehabi­litaci. Po diskusi, v níž poslanci zdů­razňovali potřebu vytvořit podmínky pro důsledné zabezpečení politicko­ekonomických cílů navrhovaných zá­konů, výbor doporučil Federálnímu shromáždění uvedené zákony schvá­lit. Půlroční dálkový specializovaný kurs pro pracovnice okresních správ nemocenského pojištění, které mají na starosti agendu nemocenského po­jištění malých závodů, skončil závě­rečnými pohovory v institutu ROH. Kurs uspořádala za účasti 70 pracov­nic Česká správa nemocenského po­jištění ve spolupráci s institutem ROH. Byl jednou z akcí širokého systému odborné a politické výchovy ČSNP pro funkcionáře a pracovníky nemo­cenského pojištění. Na programu by­ly převážně odborné přednášky z ob­lasti nemocenského pojištění, sociál­ního zabezpečení a zdravotní péče. V letošním druhém cyklu „prémio­vého spoření mladých“ se v poboč­kách České státní spořitelny přihlá­silo přes 105 000 mladých ve věku od 16 do 27 let. Polovina z nich se roz­hodla pro nejvyšší úložku 300 Kčs, ke spoření 200 Kčs se přihlásilo 26 procent a 100 Kčs 24 procent mladých střádalů. Každý měsíc tak přibude na vkladech 2. cyklu 24 mil. Kčs. Na konci pětiletého cyklu připíše Česiká státní spořitelna všem účastníkům, kteří splní podmínky, prémie od 500 do 1500 Kčs. Prémií se zvýší zúročení vkladů mladých lidí na 5,3 procenta. V prvním a druhém cyklu prémiového spoření mladých spoří celkem čtvrt miliónu mladých. Perspektivy rozvoje zemědělství a výživy Poslanci výborů pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu, České národní rady a Slovenské národní rady pro­jednávali návrhy směrnice rozvoje zemědělství a výživy na léta 1971 až 1975. Základní cíle návrhu jsou: zajistit zásobování obyvatelstva potravinami převážně z vlastních zdrojů, raciona­lizačními opatřeními dospět k zajiš­těn! rentability celého odvětví, zvýšit podíl ostatních odvětví národního hos­podářství na rozvoji zemědělské a potravinářské výroby a v zájmu sta­bilizace pracovních sil vytvořit ob­dobné pracovní podmínky v zeměděl­ské výrobě jako jsou v ostatních ná­rodohospodářských odvětvích. Návrh — jak uvedl první náměstek ministra­­^předsedy Federálního výboru pro ze­mědělství a výživu inž. František Kord — je v současné době konfrontován s možnostmi našeho národního hos­podářství. Poslanci v rozpravě doporučovali především, aby se v příští pětiletce důsledně dodržovala autorita náro­dohospodářského plánu od centra po podniky, aby nastala skutečná vazba mezi jeídnotlivými odvětvími. Proto považují za nezbytné, aby zemědělská prvovýroba měla k dispozici země­dělské stroje včetně náhradních dílů, průmyslová hnojiva a další chemiká­lie a materiálně technické potřeby v takovém množství, sortimentu a kvalitě, aby mohli zemědělci zabez­pečit stoupající nároky na výživu oby­vatel. V této souvislosti poslanci pro­jevili eminentní zájem na rozvoji do­davatelských průmyslových odvětví ze­mědělských potřeb, na vytvoření eko­nomických podmínek pro strojní a traktorové stanice, aby se vrátily k původnímu poslání a státy se opět podniky zemědělské techniky. Podpořili tak společné stanovisko pracovní komise poslanců SL, ČNR a 9NR, která kromě dalších doporučení zdůraznila potřebu komplexně mecha­nizovaných linek, zejména pro pěs­tování a sklizeň brambor, sklizeň píc­nin a posklizňovou úpravu zeměděl'­­ských produktů. Poslanci podpořili také návrh na urychlení tempa obnovy a moderni­zace potravinářského průmyslu, pro­tože jeho základní fondy jsou větši­nou odepsány a na-př. mlékárenský a masný průmysl již -stěží zpracovává suroviny, které v současné době ze­mědělská prvovýroba dodává. Pracovní skupina poslanců podpo­řila ve stanovisku návrh směrnice s tím, že odpovídá trendu tempa růs­tu zemědělské a potravinářské výro­­bv v posledních letech i pro příští pětiletku. Podpořila požadavky resor­tu na materiálně technické zabezpe­čení výroby pro příští rok včetně ná­vrhu, aby byla centrálně bilancována průmyslová hnojiva, traktory, obilní kombajny a další hlavní mechanizač­ní prostředky, koks, plyn a lehké top­né oleje. Uvažované zvýšení hrubé a tržní ze­mědělské produkce s dalším růstem potravinářské výroby by mělo vést k stabilizaci trhu potravin. 2 svět 10- £ervence 1970 hospodářství Informační soustava na Slovensku Informační síť na Slovensku se skládá z 9 odvětvových, 44 odbor­ných a 244 základních informačních středisek. Dále je v této informační síti 63 vědeckých, 27 technických a 82 odborných knihoven. Pro společné plnění centrálních úkolů informační činnosti v SSR by­lo. vytvořeno Slovenské informační centrum (SIC| jako kooperační zá­vazek, do něhož jalko samostatné organizace vstoupily Slovenská tech­nická knihovna, Universitní knihov­na, Ústřední ekonomická knihovna a Ústřední knihovna SAV — všedhny se sídlem v Bratislavě. Celkový fond těchto informačních útvarů tvoří více než 7,5 mil. knih, půl miliónu svazků časopisů, více než 20 mil. dokumentačních zázna­mů, 69 tis. překladů, 9 tis. studijně rozborových prací a téměř 66 tis. ti­tulů odebíraných časopisů. V informační soustavě pracuje na Slovensku 2293 pracovníků. Realizace programu dobudování soustavy vě­deckotechnických informací (VTEI) předpokládá přírůstek 2000 pracov­níků do roku 1980. Tím se podíl této soustavy vůči výzkumné a vývojové základně zvýší z 3,1 % na 5,2 °/o. Výsledky průzkumu potvrzují po­třebu dobudování soustavy VTEI tak, aby tvořila proporcionální část celo­státní soustavy VTEI a přiblížila se strukturou i rozsahem činnosti po­třebám rozvoje vědy, techniky, hos­podářství a kultury SSR. Bude po­třeba důsledněji propojit čs. sousta­vu VTEI a její proporcionální slo­venské části se zahraničními sousta­vami, zejména v rámci členských ze­mí RVHP a utvořit předpoklady pro kooperaci s dalšími mezinárodními systémy. Kvalitní orba - vyšší výnosy To je heslo VII. mistrovství ČSSR v orbě. Letos budou oráči z celé re­publiky měřit své síly 12. a 13. zá­ří na pozemcích Státního statku ve Slavkově u Brna. Celostátnímu mistrovství budou předcházet soutěže oráčů v okresech a krajích. Bude náročné organizačně — i vzhledem k různým klimatickým podmínkám zajistit, aby ve všech okresech a krajích proběhly soutě­že do tohoto termínu. Vítěz celostátní soutěže bude vy­slán na Světové mistrovství v orbě (letos do Dánska), která se koná ve dnech 25. a 26. září. Od 5. do 14. září budou otevřeny brány Meziná­rodního veletrhu v Brně. Zájemci o orbu si tam budou moci prohléd­nout v době soutěže expozice naší a zahraniční špičkové techniky. Součástí mistrovství bude: a) mezinárodní soutěž, organizovaná jako soutěž nejlepších oráčů ze­mí RVHP. Vedle zahraničních účastníků budou soutěžit 1 3 naši nejlepší; b) soutěž mladých oráčů — 10 ví­tězů krajských a oblastních sou těží žáků zemědělských škol; c) různé soutěže pro návštěvníky — jízda traktorem' s vlekem, uvedení traktoru se závadou do chodu, se­řízení pluhu atd. Mistrovství potrvá 4 dny (od 10 do 13. září). Prvé dva dny bude pro bíhat přejímka strojů, losování par­cel, instruktáž a trénink. Dvanáctéhc září bude slavnostní zahájení a sou těžní orba strniště a třináctého, pc orbě vojtěšky. uzavře celou soutěž slavnostní vyhlášení vítězů. Soutěžil se bude podle kritérií Světbvé orga­nizace pro orbu — v souladu s ČSN 465 402. V areálu soutěže budou umístěny expozice výrobních závodů a služeb pro zemědělství, umožňující návštěv­níkům ve volných chvílích zhlédnout exponáty vystavovatelů z celé repub liky. V Informačních Stáncích bude možné jednat s jejich zástupci a pří­mo uzavírat objednávky. -rb-

Next