Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)
1970-08-07 / No. 95
Statistická ročenka OSN Zpravodaj sovětské agentury APN oznámil, že byla vydána „Statistická ročenka OSN“, v niž jsou uveřejněny údaje, které přesvědčivě dokazují, že socialistické země rozvíjejí své hospodářství trvale vysokým tempem. Výroba průmyslové produkce se za posledních dvacet let v celém světě ztrojnásobila, avšak v socialistických zemích vzrostla 5,8krát. Objem stavebních prací na celém světě se zvýšil 2,6krát, avšak v zemích socialistického společenství 5,lkrát. Nejdynamičtější hospodářskou oblastí světa jsou členské státy Rady vzájemné hospodářské pomoci. Všechny národohospodářské problémy řeší koordinovaným úsilím a v rozhodujících oblastech rozvoje ekonomiky těsně spolupracují. V Sovětském svazu průmyslová výroba vzrůstala o 8,5 °ó a produktivita práce o 7,5 %. Úkoly, určené pro rok 1970, úspěšně plní Bulharsko. Průmyslovou výrobu v 1. pololetí zvýšilo o 9,7 °/o, produktivitu práce v průmyslu o 7,6 proč. Podle předběžných údajů Státního statistického úřadu NDR vzrostl národní důchod Německé demokratické republiky o 5%, průmyslová výroba se zvýšila o 7,5 °/o. Pololetní úkoly v hlavních ukazatelích byly před termínem splněny také v Polsku a v CSSR. Úspěšně se rozvíjí národní hospodářství Rumunska, Maďarska a Mongolska. Seminář o ekonomické reformě V Leningradě byl 5. srpna zahájen za početné účasti sovětských ekonomů a hospodářských pracovníků seminář o aktuálních otázkách sovětského průmyslu v souvislosti s ekonomickou reformou. Volba Leningradu za místo tohoto setkání vyplynula z toho, že právě tamější výrobní podniky zaujímají rovnoměrným tempem růstu výroby a produktivity práce vedoucí postavení mezi ostatními závody sovětského průmyslu. Leningradských 47 firem vzniklo před osmi lety, kdy ekonomická reforma začínala, sloučením více než 200 závodů; dnes na ně připadá široká paleta výrobků od supergenerátorů a výpočetních systémů až po jehly a obuv. Nová organizace umožnila uplatnit v rozsáhlé míře pásovou výrobu, automatizaci, vědeckou organizaci práce a řízení i nejracionálnější využívání zdrojů materiálu a pracovní síly. Vědecké a konstrukční organizace mohou nyní pracovat na nových výrobcích a technologii přímo ve výrobě, čímž se zavádění výsledků vědeckých výzkumů ve výrobě zrychlilo až destinásobně. Za nejlepší formu sdružení považují leningradští odborníci vědeckovýrobnl firmy v čele s výzkumnými středisky, schopné řešit všechny otázky komplexně — od teoretického výzkumu v určité oblasti až po finální výrobu, zvláště v elektronice, výrobě přístrojů a v chemickém průmyslu. Firmy mají hospodářskou autonomii, samy zkoumají konjunkturu poptávky a plánují svou vlastní výrobu. Nová etapa v obchodě Polska V první polovině letošního roku PLR podepsala a parafovala tři významné dlouhodobé dohody — s Francii, Itálií a NSR — v nichž se zainteresované strany zavázaly podporovat všechny formy průmyslové kooperace. Obrat obchodu s těmito třemi státy představuje plnou čtvrtinu obchodní výměny PLR se zeměmi s tržním hospodářstvím, takže »význam zmíněných smluv je tím výraznější, konstatuje ve svém komentáři tisková agentura PAP. Podepsané obchodní smlouvy otevírají novou etapu v polských hospodářských stycích se západoevropskými zeměmi a jsou dobrým příkladem pro ostatní obchodní partnery PLR v této oblasti. Úspěšné plnění plánu v Maďarsku Státní statistický úřad MLR uveřejnil údaje o plnění základních ukazatelů rozvoje národního hospodářství v 1. polovině letošního roku. Vyplývá z nich, že průmyslová výroba v prvních šesti měsících byla o 8 % vyšší než ve stejném období loni. Chemická výroba vzrostla o 15 % a zaznamenala zatím svůj nejvyšší přírůstek v celé 3. pětiletce. Rekordní růst je rovněž ve strojírenství. Produkce lehkého průmyslu se zvýšila o 7 %. Zpráva statistického úřadu uvádí, že 87 % přírůstku průmyslové výroby ve státním sektoru bylo dosaženo zvýšením produktivity práce. Objem výroby připadající na 1 pracovníka v tomto sektoru překročil úroveň loňského 1. pololetí o 5,8 %. Peněžní příjmy obyvatelstva dosáhly v prvním pololetí částky 68 mld forintů a byly o 8 °/o vyšší než ve stejném období loni. Mzdy vzrostly o 7,5 %.• Maloobchodní obrat překročil úroveň první poloviny loňského loku o 11,2 %. O O f ZPRAVODAJSTVÍ ř PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD ei hospodářství Koncentrace rumunského průmyslu V posledních dvaceti letech probíhá v Rumunsku aktivní koncentrace průmyslu. Dokazuje to skutečnost, že podíl podniků státního průmyslu, v nichž bylo zaměstnáno méně než 500 dělníků, se snížil z 73,1 % v roce 1950 na 34,3 °/ó v roce 1968. Počet zaměstnanců těchto podniků klesl v celkovém počtu všech zaměstnanců z 25,8 Vo na 7,8 %. V téže době počet podniků od 500 do 2000 zaměstnanců se zvýšil z 23,3 % na 49,3 °/o. Tím průměrný počet zaměstnanců v jednom podniku vzrostl asi ze 490 na 1200. Proces koncentrace je provázen značným růstem produktivity práce. Dokazuje to skutečnost, že v uvedeném období počet pracovníků zaměstnaných v průmyslu se zvýšil 2,5krát, kdežto produktivita práce 9,2krát. Je to nebývalý kvalitativní skok v rumunské ekonomice, přirozený a plánovaný výsledek vysokého tempa rozvoje rumunského socialistického národního hospodářství po roce 1950. Úkoly současné pětiletky (1966— —1970) měly urychlit proces koncentrace výroby, vybudovat nové výrobní kapacity a technologická zařízeni, měly zajistit specializaci a kooperaci různých sektorů státního průmyslu, jejich spolupráci s místní i řemeslnou výrobou. Cílem bylo zvýšení efektivnosti, růst produktivity práce a snížení nákladů na výrobu. Značné finanční prostředky umožnily zlepšit organizaci a koncentrací výroby. Prostředky, které stát Investoval na rozvoj průmyslu, se zvýšily z 2,7 mld lei v roce 1950 na 34,6 mld lei v roce 1968. Každoročně 84—90 °/o těchto prostředků bylo Investováno na výrobu výrobních prostředků, které tvoří základ pokroku celého národního hospodářství. Charakteristickým v tomto směru je rozvoj velkých podniků. Hunedoarský hutní kombinát, který v roce 1950 dával přibližně 15 tis. tun surového železa, 175 tis. t oceli a 12 tis t válcovaných výrobků, dodá letos státu 1,7 mil. t surového železa, 3 mil. t oceli, 2 mil. t válcovaných výrobků a 934 tis. t koksu. Produkce surového železa a oceli se tedy zvýší 17—18krát, avšak počet zaměstnanců pouze 2,6krát. Analogický vývoj byl v bukurešťském závodě „23. srpen“, jehož průmyslová výrobo vzrostla přibližně 7krát, kdežto počet zaměstnanců pouze l,8krát. Pozoruhodných výsledků bylo dosaženo i v budování vysoce produktivníclt automatizovaných linek nejmodernější konstrukce. Ve velkém kombinátu na zpracování ropy v Brašově zařízení pro prvotní čištění ropy mělo např. v roce 1950 kapacitu 400 — 500 tis. t, kdežto v roce 1970 dato kapacita se zvýšila na 4 mil. t. Obdobně se zvýšily i kapacity ve vysokých pecích (v Galati — z 200 m3 na 1700 m3). Craiovský chemický kombinát rozšířil kapacitu svých linek na výrobu čpavku z 5 tis. na 10 tis. Takových příkladů by bylo možno uvést ještě mnoho. Mezi prvky, které charakterizují rumunský moderní průmysl vybudovaný za dvě desetiletí výstavby socialismu, patří 1 sériová výroba motorů, traktorů a osobních automobilů, růst výroby elektrotechnického průmyslu a vybudování závodů na elektronická zařízení a výpočtové stroje, rozvoj petrochemie a chemie polymerů, přechod textilního a kožedělného průmyslu na zpracovávání syntetických materiálů, hromadný růst výroby potravinářského průmyslu atd. Výzkumná činnost v průmyslu a Jeho modernizace objektivně vyžadovaly zvolit nové formy organizace a řízení, ustoupit od určitých zastaralých forem společenského a ekonomického života. Tuto politiku bylo možno realizovat jedině tim, že se ustoupilo od zásady jednoho vedoucího a začalo se plně uplatňovat kolektivní vedení, přičemž byla rozšířena práva kompetentních orgánů v rozhodování. To umožňuje zasvěceně a operativně řešit technické i organizační otázky, vyvarovat se nepromyšleného rozhodování, šíře využívat znalostí a zkušeností nejlepších odborníků, zapojovat pracující do organizace efektivního e účinného řízení národního hospodářství. Uplatněním ekonomické demokracie v životě společnosti, která odpovídá celkovému rozvoji socialistické demokracie, vznikly podmínky pro další postupný rozvoj výrobních sil, pro systematický a plynulý růst výroby, pro zdokonalování socialistických výrobních vztahů a zvyšování hmotné i duchovní úrovně života všeho lidu. Konvertibilita dináru a obchod SFRJ Náměstek guvernéra jugoslávské Národní banky Branka Colanovič vyjádřil v interview pro bělehradskou televizi přesvědčení, že jugoslávský dinár dosáhne konvertibility dn roku 1975. Prohlášení bylo zřejmě namířeno proti novým pověstem o údajně připravované devalvaci dináru. Své tvrzení podepřel Colanovič poukazem na to, že v červenci byl kurs jugoslávské měny na devizovém trhu v Mnichově pouze o 5,5%, v Terstu o 5 %, ve Vídni o 4 °/o a v TUŠIMICKÁ ELEKTRÁRNA Významná investice pětiletky Představitelé byra ÜV KSC a české vlády se sešli s generálními řediteli oborových ředitelství a podniků, jež se budou podílet na výstavbě elektrárny Tušimice II, jejíž výkon dosáhne 800 MW. Dodavatelé a investoři se zabývali proješkční a stavební připraveností, otázkami zabezpečení výstavby pracovními silami a technologickým zařízením a dalšími problémy, jež souvisejí s touto důležitou stavbou, která je označována za jednu z nejnáročnějších investic příští pětiletky naší republiky. S výstavbou této kondenzační elektrárny se 4 bloky po 200 MW bylo započato letos na jaře. V prvním pololetí byly realizovány přípravné stavební práce za 13 mil. Kčs a do konce roku jich bude uskutečněno celkem za 60 mil. Kčs. Časový plán počítá s najetím prvních dvou bloků v květnu a listopadu roku 1974 a dalších dvou bloků, jež začnou pracovat o rok později. První elektřinu dodá nová elektrárna v pátém roce výstavby. Po komplexním dokončení spolu s elektrárnou Tušimice I. vznikne největší čs. komplex o výkonu 1400 MW. Generálním dodavatelem stavební části elektrárny je národní podnik Armabeton Praha a technologie oborový podnik Skoda Plzeň. Podle harmonogramu budou práce probíhat rychlejším tempem než na Tušimické elektrárně I., jejíž výkop byl zahájen ve druhém roce a stavební připravenost k zahájení montáží kotlů trvala 22 měsíců. Tyto práce mají být na novém staveništi o polovinu kratší. Podmínkou je však dosáhnout poprvé v historii elektrárenské výstavby potřebné soustředění pracovních sil, a to ve špičce až 3000 pracovníků v potřebné struktuře a kvalifikaci. Na stavbě má pracovat také nejméně 750 mladých lidí, neboť nová elektrárna se stane jejich stavbou, stejně jako výstavba první tušimické elektrárny. Mládež chce na stavbě uplatnit to nejlepší z mládežnických staveb minulých let. V elektrárně bude spalováno uhlí ze sousedního dolu Březno, které bude do kotelny dopravováno pomoci pásů. Roční spotřeba tohoto paliva přesáhne 5 mil. tun. Ve dnech s Inversními poměry v atmosféře bude v elektrárně spalováno uhlí z dolu Antonín Zápotocký v úžině na Ústeckú, jež obsahuje méně síry. Gurychu dokonce jen o 2,9 % pod oficiální paritou. Uvedl dáte, že asi 40 % jugoslávského dovozu se pokrývá dinárem jako směnitelnou měnou. Krátce po jeho vystoupeni byly zveřejněny údaje statistického úřadu, podle kterých v červenci dál vzrostl deficit jugoslávského zahraničního obchodu. Dovoz do SFRJ stoupl v červenci proti předchozímu měsíci o 16 % na 3,8 mld dinárů (o polovinu více než v červenci 1969 a zároveň nejvíce za jednotlivý měsíc vůbec), vývoz však stoupl jen o 1 % na 1,8 mld dinárů. Za období leden—červenec letošního roku vyvezla Jugoslávie zboží za 12 mld dinárů, tzn. o 20 % více než ve srovnatelném údobí 1969, dovoz v téže době stoupl o 34% na 19 mld dinárů. Výsledkem je vzestup deficitu obchodní bilance o 30 % proti prvním sedmi měsícům roku 1969. s pAmtiki obojstranne výhodne Východoslovenské ieleziarne. Vyše tisíchektárová splet výrobných hál, vysokých peci, kolajišt, ciest a potrubí. Desiatky komínov, čo z diaľky vyzerajú ako hrdé pomníky ľudskej práce a tvorivosti. Veď do tohto kolosu zabudovali toľko ocele, koľko by vystačilo na 65 Eiffelových velí. Ale je to dielo, symbolizujúce ešte viac — nezištnú spoluprácu našich a sovietskych vedcov a robotníkov. Veď celé ieleziarne vyrástli na báze tejto spolupráce, iijú z nej dnes i denne. Predovšetkým treba povedať, le 80 % spotreby železných rúd kryjeme v Československu dovozom zo Sovietskeho zväzu. VSŽ sú garantom tohto dovozu, ktorý za rok dosahuje mnolstvo 10,7 milióna ton s kovnatoslou okolo 55 %. Z Krivého Rogu dochádzajú sovietske vozne s rudou po Širokorozchodnej trati priamo do areálu VSŽ, kde ich prekladajú do vozňov CSD pre ostatné hutnícke závody v republike a na haldy pre VSŽ. Výhoda tejto lacnej dopravy je tak závažná, že lepší spôsob sl jednoducho nemožno vymyslieť. Veď my potrebujeme denne 30—40 vlakov rudy. Pokiaľ ide o ceny, sú výhodné predovšetkým pre nás. Stačí uviesť, že za tonu rudy platíme priemerne 10 rubľov, kým ruda z kapitalistických krajín by nás vyšla na 15—20 dolárov za tonu. A ako vieme, pre reálny prepočet treba dolár vynásobit 27 korunami a rubeľ osemnástimi. Rozdiel je evidentný. Pokiaľ ide o kvalitu, dovážame tri druhy rúd. Predovšetkým je to asi 2,4 milióna ton koncentrátu s kovnatosíou 64 %. Je to pomerne vysoká kvalita. Potom je to tzv. agloruda, ktorá má o niečo nižšiu kovnatost, ale tomu zodpovedá aj jej cena, rovnako ako pri tretom druhu, pri kusovej rude. Sú to na celom svete bežné sortimenty surovín, zodpovedajúce určeným kvalitatívnym normám. Treba ešte povedal, že vysoké pece vo VSŽ boli konštruované špeciálne pre používanie sovietskych rúd. VSŽ nakupujú v Sovietskom zväze rudy za 700 miliónov korún ročne. Veľkú časí tohto „účtu“ zaplatí náš štát dodávkami strojárskeho a spotrebného priemyslu, no Časf st železiarne uhradia samy, a to vývozom oceľových rúr. Ročne ich teraz dodávajú 30 tisíc ton. Pri mnohých druhoch rúr sú dokonca realizačné ceny vyššie ako štátne veľkoobchodné ceny, platné pre dodávky tuzemskému odberateľovi. Napríklad SVC špirálovo zváraných rúr z ukľudnenej ocele priemeru 630 a hrúbky stien 6 mm je Kčs 3122,53 za tonu. realizačná cena exportných rúr tohto Istého druhu je však 3504,27 Kčs. A to je zhruba priemerný rozdiel v prospěch VSŽ. Export rúr je trvalý program VSŽ, veď Sovietsky zväz znamená v tomto artikle neobmedzený trh. V železiarňach preto budujú novú zvarovňu rúr, ktorá umožní zvýšit tento export do roku 1975 na 100 000 ton ročne. Pracujú dokonca aj na vývoji rúr z mimoriadne pevnej ocele, aké Sovietsky zväz nakupoval doteraz len zo západného Nemecka. A o dovoze rúd? Začína sa stavať druhá oceliareň, ktorá bude potrebovať viac surového železa. Majú ho dodal doterajšie tri vysoké pece zintenzívnením výroby. A na to sa ráta s dodávkami peletiek, teda ďalšieho vysoko kvalitného druhu suroviny, zo Sovietskeho zväzu. A tak obchod a spolupráca budú pokračoval k obojstrannej výhodnosti a spokojnosti. '(Zo slovenskej tlače.) U obce Kameníčná nedaleko Komárna již tři roky překládají pracovníci Hydrostavu koryto Váhu v délce 2600 metrů. Šířka nového koryta je kolem 150 m a hloubka 5 m. Z přeložky vybagrovali více než milión k’ bíku zeminy, kterou použili na výstavbu nových hrází. Tok Vitím se ukrátil o 20g metrý a do půdního iondu přibylo 650 ha úrodné půdy. Na snímku záběr i regulačních prasí, ------- f0to čtk — K. cicb