Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)
1970-10-20 / No. 126
zpravodajství PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD =- hospodářství Výrazný růst produktivity práce Zkušenosti ščokinských chemiků přejímá sovětské strojírenství O ekonomickém experimentu ve Sčoktnském chemickém kombinátu nedaleko Moskvy jsme uveřejnili souhrnnou Informaci v 53. letošním čísle našeho listu. Vynikající výsledky experimentu se staly předmětem jednání řady konferencí sovětských ekonomů a národohospodářů. Nefvyšší stranické orgány doporučily, aby na „ščokinské" podmínky přecházely nejen jednotlivé podniky, ale i celé obory chemického průmyslu Iprvním byla výroba dusíku/. Nyní přicházejí z SSSR zprávy, le zásady experimentu přejímají i jiná odvětví, mezi nimi strojírenství. PODSTATA EXPERIMENTU Před třemi lety bylo rozhodnuto, že Sčoklnskému kombinátu bude až do konce pětiletky urien výrobni plán a neměnný mzdový fond, přičemž veškeré úspory v tomto fondu, vzniklé snížením počtu osazenstva, zůstanou k dispozici závodu. Na celosvazovém semináři v Tule byly oznámeny překvapující výsledky: Ščokinský kombinát dokázal za tři roky experimentu zvýšit objem výroby o 86,6 %, produktivitu práce o 107 % a průměrné mzdy svých zaměstnanců o 30,7 %. Kolektiv Uvolnil 1000 pracovníků, kteří přešli většinou na vedlejší výrobní úseky nebo do dilen nového ščokinského závodu na výrobu chemických vláken. Polovinu prostředků, takto ušetřených ve mzdovém fondu závod okamžitě rozděluje mezi zaměstnance, kteří zvýšeným výkonem a získáním několikeré profese zastupují uvolněné pracovníky; další polovina úspor je určena na prémie do pobídkového fondu. Po třech letech experimentu dosáhl kombinát celosvazově v produktivitě práce, v zisku a rentabilitě nejvyšších ukazatelů v celém chemickém odvětví. Ekonomové zjistili, že v několika desítkách chemických Z jednání orgánů RVHP Stálá komise RVHP pro zemědělství ukončila 18. října ve Varně jednání, na jehož programu byly otázky dalšího rozvoje zemědělství členských států. Jak zdůraznil vedoucí čs. delegace náměstek ministra-předsedy federálního výboru pro zemědělství a výživu CSSR ing. Emil Čakajda, zasedání probíhalo v ovzduší věcné, tvůrčí spolupráce. Zabývalo se otázkami chemizace zemědělství, některými aspekty živočišné výroby a mechanizací zemědělství v zemích RVHP do roku 1985. Zástupci' Bulharska, ČSSR, Madarska, Mongolska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR projednali zároveň tříletý plán práce komise, který zahrnuje i problémy integrace v oblasti zemědělství. československá delegace se na práci tohoto zasedání podílela velmi' aktivně. Z její iniciativy vzešlo rozhodnutí urychlit vytvoření mezinárodní zkušební stanice v drůbežnictví. Stanice bude zřízena už v příštím roce v Ivance. V oblasti chemizace přišla naše delegace s návrhem řešení výroby ochranných chemických prostředků a její návrh byl přijat. V Moskvě byla 16. října zakončena pětidenní porada odborníků o spolupráci země RVHP v oblasti naftového a plynárenského průmyslu. Bylo dohodnuto společně plánovat objekty naftového a plynárenského průmyslu a provádět společné geologicko-geofyzlcké práce v pobřežních oblastech černého a Baltického moře. Do Sovětského svazu se soustředí studium metod využití plynu v různých odvětvích národního hospodářství. Seminář států RVHP věnovaný intenzifikaci výroby kysličníku hlinitého skončil 16. října ve Sklených Teplicích. Zúčastnili se ho odborníci ze SSSR, Madarska, NDR a z Československa. Seminář pořádal Závod SNP v Žiaru nad Hronom, jediný výrobce kysličníku hlinitého u nás, který dosáhl největších úspěchů v intenzifikaci jeho výroby spékací metodou. Na závěr semináře byl podepsán protokol, který vytyčuje úkoly a směr další Intenzifikace kysličníku hlinitého v závodech zúčastnených zemí. závodů, které začaly pracovat podle ščokinských zásad, vzrůstá produktivita práce dvakrát rychleji než v celém průmyslu. APLIKACE VE STROJÍRENSTVÍ Ukazuje se, že aplikace v tomto odvětví je plně možná, i když nemůže být mechanická. Strojírenství má totiž proti chemické výrobě jiné specifické podmínky: struktura výrobků se často mění, mění se i technologické procesy a další faktory, které ovlivňují spotřebu práce a kvalifikaci zaměstnanců. Ve Sčokinském kombinátu se zaměřili především na snižování počtu zaměstnanců, zdokonalovali strukturu řízení a zvyšovali efektivnost technologických postupů. Ve strojírenských závodech je však třeba zaměřit hlavní pozornost na trvalé zvyšování technické úrovně výroby uplatňováním vědeckotechnických objevů, na zavádění vědecky zdůvodněné organizace práce řízení výroby, na zdokonalování forem a systému odměňování práce. Jedním z průkopníků realizace těchto zásad ve strojírenství se stal Permský elektrotechnický závod. Na nový systém, upravený podle Ščokinského kombinátu, přešel loni v lednu. Jde o nový ekonomický experiment rozvržený do let 1969—1972. Prvním zkušenostem i záměrům tohoto experimentu věnuje sovětský tisk značnou pozornost. NOVÉ UKAZATELE Když Permský elektrotechnický závod zahajoval experiment, stanovil si tyto úkoly: do roku 1972 zvýšit objem realizované produkce proti roku 1968 o 46,1% (místo 33,7%, s nimiž počítal původní plán); zajistit zvýšení produktivity práce o 53 % (místo původně plánovaných 25%); průměrné mzdy zaměstnanců (i s odměnami z pobídkového fondu) zvýšit nanejvýš' o 21 %, přičemž výdaje mzdového fondu na každý rubl reali7- zované produkce mají být sníženy nejméně o 20 %. Byly stanoveny nové ukazatele pro mzdový fond a pro růst produktivity práce: Mzdový fond byl určen do roku 1972, a to podle normativů určujících závislost tohoto fondu na 1 Rb realizované produkce (v roce' 1969 25,6 kopejky, v roce 1970 23,6 kopejky, v roce 1971 22,5 kopejky a v roce 1972 21,3 kopejky) Závod má možnost převádět všechny úspory ze mzdového fondu na hmotné stimulování svých pracovníků Za dosažený růst produktivity práce, za plnění vyšších objemů prací s menším počtem pracovníků. Kolektiv závodu byl tak zainteresován na úsporách výdajů mzdového fondu na 1 Rb realizované produkce. Zásada přísně dodržovat realizací mezi tempem růstu mezd a produktivitou práce vyvolává snahu hledat rezervy k co nejrychlejšímu zvyšováni produktivity. Produktivita práce má být zvyšována převážně využíváním poznatků technického pokroku. Její celkový přírůstek má být zajištěn takto: 20 % zásluhou moderní technologie, 29 % pomocí mechanizace a automatizace, 18 % konstrukčními změnami výrobků, 11 % zdokonalováním struktury řízení, získáváním několikeré kvalifikace, rozšířením okruhu a norem obsluhy, 22 % zdokonalením organizace, normování a odměňování práce. první výsledky V roce 1969 Permský závod splnil všechny technickoekonomické ukazatele. Objem realizované produkce vzrostl proti předchozímu roku o 11,7%, rentabilita o 26,4%, bilanční zisk o 25,4 % a produktivita práce o 13,5%; mzdy dělníků se zvýšily o 6,2 % a výdaje mzdového fondu na 1 Rb realizované produkce klesly o 7,4 %. Spotřeba práce na výrobu zásluhou organizačních a technických opatření a dokonalejšího normování práce se snížila o 9,5 %; během roku bylo uvolněno celkem 556 pracovníků. Všechen přírůstek objemu výroby byl získán zvýšením produktivity práce. Pozoruhodný je rozbor faktorů, které umožnily zvýšit produktivitu práce za rok o 13,5 %. Z toho připadalo 1,8 % na novou technologii, 1,2 % na mechanizaci a automatizaci, 1,8 % na konstrukční změny výrobků, 1,6% na zvýšení výkonových (Pokračováni na str. 5] Pracující 0KD Naftové motory, závod W. Piecka v Praze na Smíchově oslavili nedávno 70. výročí založení závodu. Podnik řadu let vyráběl spolehlivé drážní motory s náročnými parametry, určené pro dieselelektrické lokomotivy, jež se plně osvědčují na našich i sovětských železnicích. Na swmku montáž motorů KS6 310. Foto CTK - J. Šarocb Ekonomická spolupráce ČSSR a NDR V neděli 18. října to bylo 21 let, co Československo uznalo Německou demokratickou republiku jako suverénní a nezávislý stát a navázalo s ní diplomatické styky. Od tohoto data se mezi oběma zeměmi rozvinula rozsáhlé politická. kulturní a hospodářská spolupráce. Hospodářská spolupráce má dobré předpoklady zejména proto, že ČSSR a NDR jako průmyslově vyspělé země, jsou přibližně na stejném stupni hospodářského. technického a vědeckého rozvoje. Pro svou geograficky blízkou polohu mají pak všechny předpoklady, aby se ekonomická spolupráce mezi nimi úspěšně rozvíjela a prohlubovala. Rozvíjení těchto styků na úseku vnějších hospodářských vztahů patří od samého vzniku NDR k základním a hlavním oblastem spolupráce mezi našimi oběma zeměmi. Za dobu více než dvacetileté existence NDR se ve vzájemných hospodářských vztazích mimořádně důležitého postaveni dostalo výměně zboží. Výměna zboží mezi ČSSR a NDR realizuje výsledky a přínosy mezinárodni dělby práce. Hlavni principy této mezinárodní spolupráce jsou obsaženy v ujednáních společného čs.-německého hospodářského výboru. Výbor se zabývá řešením aktuálních otázek dvoustranné spolupráce a stále ve větší míře perspektivami dalšího utváření vzájemných vztahů ve všech odvětvích ekonomiky a techniky, jak o tom svědčí výsledky 11. zasedání Výboru z listopadu 1969. Vyšší formy hospodářské spnlupráce, především specializace a kooperace výrob, představují ve vzájemné výměně zboží mezi ČSSR a NDR rozhodujíc! faktor dalšího vzestupného trendu. Prostá výměna zboží nemůže v podmínkách vnitřních ekonomik obou zemí vést k výraznému zvyšování obratu zboží, neboť surovinové zdroje, výrobní kapacity, stejně jako shodný charakter spotřebitelské sféry jsou natolik limitujícími činiteli, že pouze výsledky efektivní dělby práce, specializace a kooperace výrobních programů — chápané a orientované jako součást integračních procesů mezi členskými zeměmi RVHP — mohou vytvářet reálné předpoklady k dalšímu souvislému rozvoji vzájemné výměny zboží mezi ČSSR a NDR. Další perspektivy vývoje vzájemné výměny zboží mezi ČSSR a NDR ukazuji na nutnost zvyšování podílu specializované produkce v nosných odvětvích průmyslu, jako jsou např. strojírenství, dopravní technika, textilní, chemický a další odvětví průmyslu. Rovněž z hlediska struktury zahraničního obchodu NDR je náš obchod s nl zajímavý. V roce 1968 činil vývoz výrobků základního průmyslu NDR 22,B %, strojů a strojního zařízení 55,9 % a výrobků lehkého a potravinářského průmyslu 19,5 %. V dovozu činily dodávky pro základní průmysl 33,8 %, kovozpracujících oborů 33,2 %, zboží lehkého a potravinářského průmyslu 28,2 %. NDR je tedy pro každou zemi významným partnerem, o čemž svědčí v současné době i zájem našich dovozců i vývozců. Konzultacemi plánovacích orgánů obou zemí k perspektivám rozvoje vzájemné hospodářské spolupráce na dalších pět let byl vytvořen široký základ nejen pro zvyšování objemu zahraničního obchodu, nýbrž i pro všestranné a kontinuální prohlubování hospodářské a vědeckotechnické spolupráce. Realizace všech záměrů a cílů, obsažených v těchto ujednáních, přispěje podstatně k uskutečňování vědeckotechnické revoluce a k utužování přátelských vztahů lidu obou zemí. Významným přínosem k prohloubení tohoto přátelství a k obohacení vztahů obou zemí bude v těchto dnech . návštěva stranické a vládní delegace NDR v Československu, kterou povede první tajemník ÜV SED a předseda státní rady NDR Walter Ulbricht a předseda vlády NDR Willi Stoph. Výhledy hospodářských vztahů s Rumunskem Místopředseda vlády a ministr plánování ČSSR ing. Václav Hůla poskytl pn svém návratu z Rumunska, kde podepsal protokol o koordinaci plánů mezi ČSSR a RSR, rozhovor zpravodajce ČTK. Jak se díváte na dosavadní rozvoj hospodářské spolupráce mezí CSSR a RSR? Domnívám se, že nejvýstižnější odpovědí na tuto otázku je skutečnost, že výměna zboží mezi Československem a Rumunskem se za uplynulých deset let zvýšila více než dvojnásobně. Nejen to — změnila se také kvalita našich hospodářských vztahů. Zatímco v poválečném období jsme dováželi z Rumunska především zemědělské výrobky a suroviny, jak to též odpovídalo tehdejší struktuře národního hospodářství Rumunska, s postupující industrializací zvyšujeme dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu, zejména strojů a zařízení. Naši zemědělci znají rumunské traktory, na našich silnicích vidíme rumunské nákladní automobily, dovážíme obráběcí stroje, zemědělské stroje, zařízení pro naftový průmysl. Zvyšující se technická úroveň rumunských výrobků klade samozřejmě vyšší nároky na naši průmyslovou výrobu. Na rumunském trhu můžeme umisťovat pouze stroje a zařízení s vysokými parametry. Podle mého názoru přináší hospodářská spolupráce mezi našimi zeměmi výhody pro obě země. Svědčí o tom i řada konkrétních dohod o spolupráci, jak tomu bylo např. při rozvoji rumunské energetiky dodávkami československého energetického zařízení, při využívání rozlehlých rákosových porostů v dunajské deltě pro výrobu celulózy, při výrobě překližek aj. Důsledky této spolupráce ovlivní naše vzájemné hospodářsné vztahy 1 v příští pětiletce. Podobně jako š ostatními členskými státy RVHP, byla i s Rumunskou socialistickou republikou projednána koordinace příštích pětiletých plánů. Můžete nám říci, jak se výsledky těchto prací projeví ve vzájemných hospodářských stycích obou zemí? Považuji za správné, že již ve své otázce mluvíte o koordinaci plánů v souvislosti se všemi zeměmi Rady. Koordinace plánů se stala základní metodou organizace dalšího rozvoje socialistické hospodářské integrace všech socialistických států sdružených v Radě vzájemné hospodářské pomoci. S rumunskými soudruhy jsme v průběhu více než dvouleté práce dohodli cesty k plánovitému rozšíření spolupráce a vzájemné výměny lboží. Opírali jsme se přitom o výsledky, které jsme dosáhli do současné doby a o předpokládaný- rozvoj ekonomiky obou zemí. Mohu říci, a to v souladu s názorem rumunských soudruhů, že výsledky koordinačních prací možno označit za pozitivní. Výměnu zboží rozšíříme v příští pětiletce o více než 40 %. Lze očekávat, že při uzavírání dlouhodobé obchodní dohody a ročních protokolů najdou obě strany ještě další možnosti k uspokojování vzájemných potřeb než še zatím podařilo vyjasnit.-Též v příští pětiletce se budou ekonomiky obou zemí v mnoha základních oblastech doplňovat. Tak např. Československo bude pokračovat v dovozu významných množství elektrické energie, bude dovážet mazut a některé základní chemické suroviny, jako sodu, fenol, saze aj., a budeme dovážet i některé zemědělské výrobky. Do Rumunska budeme dále vyvážet koks a koksovatelné uhlí, uskutečníme rovněž tradiční dodávky hutních výrobků, žáruvzdorných materiálů, výrobků chemického a sklářského průmyslu a řady dalších druhů zboží. Nejvýrazněji rostou oboustranně dodávky strojů a zařízení, které v příští pětiletce budou činit více než polovinu veškerých vzájemných dodávek. Je potěšitelné, že část vyměňovaných strojů vyplývá z již sjednané kooperace a specializace. Dohodli jsme se, že tyto formy spolupráce budeme i nadále podporovat a rozšíříme je nejen na výrobu, ale též na výzkum a vývoj. Vyrozuměla jsem, že výsledky koordinace plánů budou využity orgány za'hraničního obchodu při uzavírání obchodních dohod v příští pětiletce. Znamená to, že plánovací orgány považují svůj úkol za ukončený? Tak jednoduché to plánovací orgány mít nebudou. Dohodli jsme se nejen na tom, že zapracujeme výsledky koordinace do pětiletých plánů, ale že se zúčastníme též jednání o dlouhodobé a roční obchodní dohodě, která povedou ministerstva zahraničního obchodu. To je jeden úkol. Druhým naším společným úkolem je vyjasňovat možnosti dalšího rozšíření hospodářské spolupráce pro příští pětiletku i pro období po roce 1975, začít hned na počátku příští pětiletky zejména s koordinací investičních záměrů a vytvářet předpoklady pro nové efektivnější formy spolupráce, zejména pro specializaci a kooperaci. Jsem přesvědčen o tom, že re nám společně podaří odhalit další zdroje růstu ekonomické spolupráce výhodné pro obě naše země. Rozmlouvala: MARGA BECKOVÁ