Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)
1971-04-20 / No. 48
és. ekonom ika (Pokračování ze strany 1) ho stavu železničních tratí komplexně rekonstruovat 750 km tratí ročně. V silniční a městské hromadné dopravě zabezpečit potřebný rozvoj kapacit dodávkami více než 60 tisíc nákladních automobilů a 10 tisíc autobusů, pečovat o zlepšení technického stavu vozového parku a jeho struktury. V dodávkách dopravních prostředků přednostně krýt potřebu veřejné dopravy před závodovou dopravou. Uvést do provozu prvou linku metra v Praze a zahájit výstavbu druhé linky. Ke zlepšení situace v silniční síti Investovat do roku 1975 zhruba 17,7 miliardy Kčs. Orientovat prostředky předveším na modernizaci vybrané sítě silnic, pokračovat ve výstavbě dálnice, v řešení objezdů a výpadů z měst, odstraňování místních závad, řešení mimoúrovňových křížení na silně zatížených železničních přejezdech a zlepšení městských komunikací. Připojit pražskou komunikační síť a severojižní magistrálu v Praze na dálnici. Připravit výstavbu moderního sběrného silničního okruhu kolem Prahy. V letecké dopravě modernizovat letecký park nákupem letadel sovětské výroby. Ve vodní dopravě modernizovat lodní park a zajistit potřebnou výstavbu překladištních a přístavních zařízení. Ve spojích rozšířit kapacity dálkové telekomunikační sítě výstavbou koaxiálních kabelů, rozšířit telefonizaci a automatizaci meziměstského telefonního provozu, dobudovat I. televizní program a pokračovat ve výstavbě vysílací a přenosové sítě II. televizního programu a barevné televize tak, aby v roce 1975 bylo v provozu na území ČSSR celkem 21 televizních vysílačů druhého televizního programu. Postupně budovat tranzitní ústředny pro automatizaci meziměstského telefonního spojení. Zvýšit automatizaci uzlové sítě tak, aby dosáhla 40 procent. Na území hl. m. Prahy rekonstruovat místní telefonní síť a rozšířit kapacitu automatických telefonních ústředen. Do roku 1975 uvést do provozu 860 km místních sdělovacích kabelů a 40 000 přípojek telefonních ústředen. Zahájit výstavbu ústřední telekomunikační budovy v Praze. V páté pětiletce odevzdat do užívání asi 430 tisíc telefonních stanic. Budovat sítě na nových sídlištích a postupně zvyšovat počet bytových telefonních stanic. VII. Investiční výstavba Rozsáhlá investiční výstavba v páté pětiletce vytváří nejen předpoklady pro řešení ekonomických a společenských úkolů, ale zakládá i podmínky pro plynulý, proporcionální a efektivnější rozvoj v další perspektivě. Její výrazné zaměření na prosazování progresivních strukturálních změn vyžaduje bezpodmínečné plnění nejen stanovených věcných záměrů, ale 1 časového rozvrhu. Tím se stává uskutečňování úkolů v investiční výstavbě jedním z klíčových článků v úsilí o zvýšení účinnosti československé ekonomiky. V souladu s koncepcí rozvoje národního hospodářství zvýšit rozsah investiční výstavby v páté pětiletce v porovnáním se čtvrtým pětiletým plánem o 35—37 %, z toho stavebních prací zhruba o 33 % a strojů zhruba o 37 %. V průmyslu zvýšit investice zhruba o 37 °/o a v zemědělství o 21 %, v dopravě a spojích o 50 % a v bytové výstavbě o 63 %. Investiční výstavbu zaměřit na tyto rozhodující úkoly: — rozvoj palivo-energetické základny včetně tranzitního plynovodu, — rozvoj výroby stavebních hmot a materiálů pro stavění, — rozvojové nosné programy v ostatních průmyslových odvětvích, — posílení výrobně technické základny zemědělství, — komplexní bytovou výstavbu, — výstavbu hl. m. ČSSR Prahy, — řešení nejvážnějších problémů rozvoje dopravy a spojů. Vzhledem k nedostatečným zdrojům pracovních sil a nutnosti jejich přerozdělování změnit zásadním způsobem dosavadní přístup k investování v průmyslu. Investovat pouze tam, kde jsou reálně ověřeny zdroje potřebných pracovních sil anebo kde má být dosaženo úspor pracovníků. V zájmu komplexní modernizace ce lých závodů a provozů podstatně lépe využívat investičních prostředků, které jsou určovány na drobnou výstavbu a na stroje nezahrnuté do rozpočtu a cílevědomě je soustřeďovat v rámci odvětví, oborů i podniků na rozhodující a efektivní akce; za tím účelem zajistit do roku 1972 komplexní projekty modernizace a rekonstrukce. Hmotné, kapacitní a finanční zdroje soustředit na urychlené dokončení rozestavěných staveb a rozhodujících kapacit pro rozvoj národního hospodářství. Nové stavby zahajovat v rozsahu, který umožní postupně snižovat rozestavěnost a zkracovat dobu výstavby. Podstatně zvýšit ekonomickou i technickou úroveň přípravy a realizace výstavby, kvalitu prací a dodávek, dodržovat technicko-ekonomické parametry a rozpočty staveb, plánované lhůty výstavby a termíny uvádění kapacit do provozu. Zahajovat jen stavby plně připravené a zajištěné. Za prvořadou povinnost investora, projektanta i dodavatele považovat dodržování maximální hospodárnosti a efektivnosti ve výstavbě. K tomu vytvořit předpoklady v projekci, technicko-ekonomické přípravě a v zajištění dodávek stavebních prací a technologického zařízení s cílem snížit současnou úroveň rozpočtových a měrných investičních nákladů. Zabránit neustálému růstu rozpočtových nákladů rozestavěných staveb a přísně prověřovat případy, kde k tomu dochází. Před zahájením každé nové výstavby a rozšiřováním výrobních ploch důsledně prověřovat využití nynějších kapacit. Investiční výstavbu v místech její územní koncentrace (hl. město Praha a přilehlá středočeská oblast, Severočeský kraj, Bratislava a přilehlá oblast) zajišťovat včasnou územní a projektovou přípravou a uplatněním moderních účinných způsobů řízení. Vlil. Životní úroveň V dalším rozvoji životní úrovně můžeme vycházet z dosaženého vysokého stupně hmotné spotřeby a sociálních vymožeností širokých vrstev lidu. Proto se budou v příští etapě rozvíjet zejména ty stránky života — a to jak společnosti, tak i jednotlivých občanů — při nichž rostoucí uspokojování hmotných potřeb bude provázeno rozvojem kultury a vzdělanosti. Bude se dále rozvíjet socialistický princip odměňování podle zásluh, soustavně zdokonalovat péče o děti, jakož i o občany, kteří jsou jíž na zaslouženém odpočinku. Rozvoj životní úrovně se bude při trvalém růstu osobní spotřeby výrazněji orientovat na zlepšení podmínek života a práce Udí. Bude to záviset především na tom jak dokážeme lépe řídit výrobu a lépe pracovat každý na svém úseku. Pro zajištění vyváženého rozvoje životní úrovně vytvářet předpoklady pro postupné progresivní změny ve struktuře spotřeby při plynulém uspokojování poptávky a orientovat investice vynakládané na životní prostředí, tj. zejména do bytů, vybavení měst a sídlišť včetně vodovodní a silniční sítě, základny zdravotnictví a školství tak, aby přispívaly k rychlejšímu odstraňování existujících nedostatků. Pro posílení životních jistot obyvatelstva — při zachování dosavadního okruhu bezplatně poskytovaných služeb a statků ze společenské spotřeby — zajišťovat maximální stabilitu maloobchodních cen, posilovat účinnost mzdových soustav a systémů sociálního zabezpečení. Zabezpečovat, aby růst reálných peněžních příjmů obyvatelstva, který vytváří možnosti pro rozšiřování hmotné zainteresovanosti a pro řešení nejnaléhavějších problémů v sociálním zabezpečení obyvatelstva, dosáhl zhruba 5 % průměrně ročně. 1. Odměňování za práci Význam odměny za práci pro růst životní úrovně zvyšovat posilováním hmotné zainteresovanosti na výsledcích práce. Upevňovat závislost mezi výkonem a výdělkem. K tomu cíli: — upevňovat pracovní režimy, kázeň a odpovědnost, — obnovit úlohu technicky zdůvodněných výkonových norem a v souladu s tím posílit pobídkovost mzdy tak, aby byla výrazněji odlišena práce svědomitá a kvalitní od špatné a nekvalitní, — zkvalitňovat postupně dnešní mzdové soustavy a tak zvyšovat účinnost mzdových forem a tarifního systému a posilovat státní řízení mzdové politiky, — na všech stupních řízení věnovat výraznou pozornost účinné mzdové politice a prosazování správných principů sepětí individuálních a celospolečenských zájmů, materiálních i morálních stimulů. V závislosti na růstu produktivity práce zvyšovat průměrnou mzdu dělníků a zaměstnanců o 2,5—3 % v průměru ročně. 2. Sociální politika Vycházet z dosaženého vysokého stupně sociálního zabezpečení obyvatelstva a dalším rozvojem této péče zvyšovat přiměřeně s růstem národního důchodu i životní úroveň osob, které se nemohou zúčastnit pracovního procesu. Proto postupně provádět úpravy v úrovni a systému sociálního zabezpečení, přičemž je nerozptylovat na dílčí opatření. Upravovat přídavky na děti tak, aby se zesílila podpora rodin s více dětmi a přitom zabezpečovala úměrnost této pomoci k celkovému růstu pracovních příjmů. Vytvářet lepší sociálně ekonomické podmínky v prvém období po narození dítěte. Společenskou vážnost rodičovství podporovat nejen peněžními formami, nýbrž i společenskovýchovnými a organizátorskými opatřeními. V důchodovém zabezpečení počítat s tím, že je nutné provést postupnou přestavbu dosavadního systému, která odstraní dnes již neopodstatněné rozdíly ve způsobu poskytování dávek jednotlivým skupinám obyvatelstva; bude řešit základní výši důchodu potřebnou ke krytí nutných životních potřeb a zvýrazní vyjádření zásluh z doby pracovní činnosti; upraví dříve vyměřené důchody přiměřeně k současným mzdovým podmínkám a vytvoří předpoklady k tomu, aby důchody nezaostávaly za rozvojem ekonomiky. Tento náročný program uskutečňovat postupně, přitom však důsledně tak, aby byly posilovány celoživotní jistoty, a to nejen těch občanů, kteří jsou na zaslouženém odpočinku, ale i osob ještě pracujících. 3. Spotřeba obyvatelstva V souladu s růstem příjmů a rozšířením výroby spotřebního zboží zvýšit maloobchodní obrat zboží zhruba o 28—30 %. Pokládat za prvořadý politický i ekonomický úkol postupně zvyšovat úroveň vnitřního trhu, tj. plynuleji zásobovat obyvatelstvo základními druhy zboží a postupně odstraňovat nedostatky v uspokojování poptávky obyvatelstva v sortimentu, kvalitě a pestrosti výrobků. Kvalitativní změny ve struktuře spotřeby zajišťovat při rychlejším růstu prodeje průmyslového zboží než potravin. Počítat s tím, že nositelem dynamiky růstu prodeje průmyslového zboží budou především předměty dlouhodobějšího užívání; nabídku stavebnin pro výstavbu a modernizaci bytů, domácností a rekreačních zařízení zvýšit o 50 %; nabídku zboží pro dopravu více než zdvojnásobit; postupně zvyšovat dodávky automobilů pro trh na 170 tisíc kusů ročně a tak vyřešit dosud neuspokojovanou poptávku. Vytvářet podmínky pro další zvyšování úrovně vybavenosti domácnosti předměty dlouhodobé spotřeby; za tím účelem a vzhledem k již dosažené úrovni vybavenosti u řady druhů spotřebičů položit důraz na zkvalitnění a rozšiřování jejich sortimentu. V souladu s možnostmi palivoenergetické bilance rozvinout výrobu i prodej vhodných spotřebičů pro ušlechtilé formy energie, jejichž současný nedostatek brzdí rychlejší postup v přechodu na progresivní způsoby otopu a ohřevu. V souvislosti s tím postupně zvyšovat spotřebu topné nafty více než 3krát, spotřebu plynu asi o 55 %, elektřiny o 70 % a zajistit plynulé a dostatečné zásobování obyvatelstva tuhými palivy. Pro přechod domácností na užívání ušlechtilých paliv provádět postupně potřebná organizační, technická a ekonomická opatření. Sešit sortimentní problémy u zboží krátkodobé a denní spotřeby (především oděvního zboží a obuvi), a tak i tím zvyšovat spokojenost obyvatelstva. V prodeji potravin zvyšovat podíl biologicky hodnotnějších potravin, nahrazovat potravinářské suroviny výrobky průmyslově připravenými k přímé spotřebě a zajišťovat zvyšující se nároky spotřebitele na sortiment a kvalitu potravin a nápojů. Při rozšiřování obchodní sítě věnovat zvláštní pozornost jejímu rozmístění, modernizací a progresivním formám prodeje a zvýšení kultury obsluhy. Dále rozvíjet placené služby poskytované obyvatelstvu, rozšířit je q 25 až 30 %. Zvláštní pozornost přitom věnovat službám ulehčujícím práci žen v domácnosti. Zkvalitňovat poskytování osobních a ostqtních služeb, údržbářsko-opravárenských prací a zakázkové výroby pro obyvatelstvo. V souladu s rychle rostoucím počtem osobních automobilů zlepšovat opravárskou a servisní základnu pro motorismus. Tentó úkol účinně zabezpečovat jak v organizacích místního hospodářství a výrobního družstevnictví, tak i v organizacích státního průmyslu. Výrobu v místním hospodářství a výrobním družstevnictví zaměřovat především na maximální zajištění dodávek dosud nedostatkových druhů zboží a výrobků, jež účelně doplňují hromadnou výrobu státního průmyslu. 4. Bydlení a životní prostředí Vytvářet předpoklady pro. postupné zlepšování životního prostředí. Prostředky soustřeďovat na řešení závažných problémů, nerozptylovat je na drobné dílčí akce, pokud nepřinášejí výrazný pokrok. Především zvýšit intenzitu v řešení bytových potřeb. Vytvořit podmínky, aby mohlo být postaveno nejméně 500 tisíc bytů, a to asi 65 % v ČSR a 35 % v SSR. Zvýšit počet bytů zajišťovaných dodavatelskými organizacemi tak, aby se podílel asi 70 % na celkovém počtu nových bytů, a všestranně rozvinout podmínky pro svépomocnou výstavbu. Provést komplexní opatření pro rozšíření a zefektivnění výstavby rodinných domků svépomocí i dodavatelským způsobem. Zlepšit kvalitu a zkrátit termíny výstavby obytných domů. Urychleně zabezpečit přípravu území pro novou bytovou výstavbu včasným budováním zdrojů vody a tepla, kanalizační a uliční sítě atd. Předpokládat zhruba 5% vzrůst užitkové plochy bytů v dodavatelské výstavbě- proti úrovni roku 1969. V zájmu výstavby především co největšího počtu bytů považovat snahy o neúměrně rychlý růst bytového standardu do roku 1975 za ekonomicky předčasné. Provést rázná technická, ekonomická i administrativní opatření, aby se překonal dosavadní živelný vývoj, vedoucí ke zvyšování ceny bytů a nákladů na jejich vybavení. Při nové výstavbě vybavovat sídliště potřebnými objekty a zařízeními technického a občanského charakteru a postupně zmírňovat nedostatky ve vybavenosti dosavadních sídlišť. Při bytové výstavbě dbát na účelnost a efektivnost jejího rozmístěni z hlediska rozvoje výrobních sil t komplexnosti osídlení a zlepšováni celkového životního prostředí. Zvýšit péči o plánovitou bytovou výstavbu na vesnicích. Vedle státní a družstevní rozvíjet i podnikovou a individuální bytovou výstavbu. Zvýšenou pozornost věnovat modernizaci a zajišťování oprav a údržby bytového fondu, a to i v osobním vlastnictví. V rozvoji vodního hospodářství přednostně zabezpečovat potřeby související s bytovou výstavbou; rozšířit vodovodní a kanalizační sítě tak, aby počet obyvatel bydlících v bytech připojených na veřejný vodovod dosáhl nejméně 60 % a v bytech připojených na veřejnou kanalizaci zhruba 50 %. Budovat vodárenské nádrže pro hlavní centra se soustředěnou bytovou výstavbou. Zlepšovat čistotu toků výstavbou čistíren odpadních vod, především u hlavních zdrojů znečištění. Pokračovat v pracích na ochranných protipovodňových opatřeních, především na Dunaji, Dyji a dolní Moravě. 5. Zdravotnictví, školství a tělovýchova Zajišťovat přiměřený růst společenské spotřeby při efektivnějším využívání všech lidských a materiálových zdrojů, které společnost pro tento růst určuje. Ve zdravotnictví vytvářet podmínky pro další zlepšení zdravotní péče o obyvatelstvo. Počet lůžek v nemocnících zvýšit o 6 tisíc, to je o 5 %, kapacitu lázeňské péče zvýšit o 3 tisíce lůžek. Počet lékařských míst na 10 tisíc obyvatel zvýšit o 3,1, to je na 25,5. Prostředky na investiční výstavbu využívat především na odstraňování nevyhovujícího stavu zastaralých zdravotnických zařízení, urychlené dokončování rozestavěných akcí a zahájení nejdůležitějšlch staveb pro postupnou celkovou modernizaci zdravotnictví. Přírůstek počtu pracovníků soustředit na léčení převládajících onemocnění, na prevenci a ke zlepšení a zrychlení ambulantní služby. K tomu cíli provádět i organizační a jiná opatření. V materiální základně školství vytvářet podmínky pro další růst vzdělanosti. Na základních školách dále snižovat směnnost ve vyučování. Investiční výstavbu zaměřit na dostavbu rozestavěných akcí, přestavbu některých zastaralých budov a k modernizací výuky. Dále rozšiřovat před. školní a mimoškolní péči o mládež; zvýšit počet žáků, o které pečuje školní družina nebo klub, zvýšit počet stravovaných ve školním stravování na 1,5 mil. stravovaných, tj. zhruba o 200 tisíc, zvyšovat počet míst v mateřských školách tak, aby přesáhl 65 % z dětí příslušného věku. Připravovat zlepšení systému školství všech stupňů a vytvářet tak podmínky pro další zvyšování úrovně vzdělanosti zejména mladé generace v souvislosti s potřebami postupujícího technického pokroku. V přípravě mladé generace na vstup do zaměstnání zajišťovat soulad mezi potřebou pracovních sil a jejich zdroji z hlediska skladby kvalifikace a odborné přípravy pro povolání. Zlepšit podmínky pro masovou tělesnou výchovu, sport a rekreaci. Lépe využívat dosavadní objekty zájmových organizací, škol, podniků, národních výborů a zařízení ROH a účelně budovat další zařízení; k tomu využívat i iniciativy občanů a podnikových prostředků. Dále rozvíjet podmínky pro turistiku. IX. Vnější ekonomické vztahy Cílem rozvoje vnějších ekonomických vztahů v pátém pětiletém plánu je posílit aktivní úlohu ČSSR v mezinárodní dělbě práce, posílit sepětí naší ekonomiky s Sienskými zeměmi RVHP a na tomto základě vytvářet nezbytné vnější podmínky pro realizaci plánovaného rozvoje národního hospodářství i zvýšení efektivnosti tohoto rozvoje. Proth pokračovat v zabezpečení předstihu obratu zahraničního obchodu před růstem národního důchodu. Celkový obrat čs. zahraničního obchodu během pětiletky zvýšit o 36 až 38 %. Probíhající proces socialistické ekonomické integrace, který je významným faktorem efektivního rozvoje čs. ekonomiky, zajišťovat v duchu závěrů XXIII. a XXIV. zasedání RVHP. Dát mu všestrannou podporu nejen na vyšších stupních řízení, ale i dbát, aby též přímo ve výrobní oblasti zaujal patřičné místo. Vytvářet a zabezpečovat podmínky pro aktivní účast podnikově-hospodářské sféry v rozvoji kooperace a specializace. Vycházet z výsledků dosažených v koordinací národohospodářských plánů s členskými státy RVHP. Využívat všech možností, které skýtá mezinárodní socialistická dělba práce pro řešení dlouhodobých problémů čs. ekonomiky, a to zejména v oblasti palivové a surovinové základny, chemického průmyslu 1 strojírenství. — K maximálnímu prohloubení dělby práce rozvíjet přednostně ta odvětví a obory, pro něž jsou v ČSSR nejvhodnější podmínky. Rozšiřovat spolupráci se socialistickými státy, počínaje koordinovaným rozvojem vědy, výzkumu, investic, až po úzkou spolupráci ve výrobě a ve vzájemných dodávkách v jednotlivých oborech. Obrat čs. zahraničního obchodu se socialistickými zeměmi zvýšit o 43 až 45 %. Při přednostním rozvoji ekonomických vztahů s členskými zeměmi RVJiP, zejména s SSSR, rozvíjet na základě vzájemné výhodnosti 1 oboustranně prospěšné hospodářské vztahy s kapitalistickými a rozvojovými zeměmi. Dosáhnout potřebného předstihu vývozu před dovozem. Dovoz strojů a zařízení zaměřit přednostně na nákupy špičkové světové techniky a těch strojů, pro jejichž výrobu nejsou v ČSSR předpoklady. Při dovozu strojů z kapitalistických států využívat v souladu s možnostmi zvyšování vývozů na trhy vyspělých kapitalistických zemí i úvěrů, pokud budou poskytnuty za běžných komerčních podmínek. Při zajišťování strukturálních změn, žádoucích pro zlepšování pozice ČSSR v mezinárodní dělbě práce a pro zvyšování efektivnosti zahraničního obchodu posilovat úlohu zpracovatelského průmyslu, především strojírenství. Zajišťovat, aby strojírenský vývoz rostl podstatně rychleji než celkový vývoz a aby během pěti let (Pokračováni na str, 31 2 svět 20- dubna 1971 hospodářství