Svět Hospodářství, 1972 (XIII/1-78)
1972-01-04 / No. 1
fl Iff A f ZPRAVODAJSTVÍ V I f* H FRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD . hospodářství Bilance a perspektivy zemí RVHP První rok nové pětiletky v socialistických zemích se vyznačoval úspěšným plněním ročních národohospodářských úkolu v podmínkách dalšího prohlubování a zdokonalování vzájemná spolupráce bratrských zemí a rozvíjení socialistické ekonomické integrace v duchu Komplexního programu přijatého XXV. zasedáním RVHP. * Sjednocené úsilí národů socialistických zemí rozvíjet hospodářství a posilovat všestrannou spolupráci zajistilo bratrským zemím sblížení jejich sociálně politické a hospodářské úrovně, konstatuje náměstek ředitele Ústavu ekonomiky světové socialistické soustavy při Akademii věd SSSR prof. I. Dudinskij v článku v listu Izvěstija. Většina socialistických zemí má již silný průmysl a přechází k budování rozvinuté socialistické spoleěnosti. Členské země RVHP vytvořily největší průmyslový komplex na světě, jehož síla podstatně převyšuje průmyslový potenciál zemí společného trhu (EHS). To jim umožňuje společně řešit složité otázky dalšího hospodářského a technického rozvoje. Skutečnosti také potvrzují, že si socialismus pevně udržuje vedení v soutěžení obou světových soustav. Tempa růstu socialistické hospodářské soustavy jsou vyšší i stabilnější. S tímto vývojem zvlášť kontrastují krizové jevy v USA a dalších kapitalistických zemích v létech 1970 a 1971. Předstih v tempech zajišťuje socialistickým zemím, že trvale stoupá jejich podíl ve světových hospodářských bilancích. Země RVHP, jejichž obyvatelstvo tvoří jenom 10 % obyvatelstva na celém světe, vyrábějí v současné době přes 33 % světové průmyslové produkce a jejich podíl na vytvořeném celosvětovém národním důchodu dosáhl 27 °/o. Přitom je příznačné, že na socialistické země připadlo téměř 35 °/o přírůstku světového národního důchodu vytvořeného v létech 1966 až 1970. Spolu s kvantitativním růstem se v ekonomice zemí RVHP v posledním období udály významné kvalitativní změny. Zrychlil se růst produktivity práce a podstatně zdokonalila národohospodářská struktura, což se zvláště týká odvětvových a oborových proporcí v průmyslové a zemědělské výrobě. Stačí uvést, že společný podíl energetiky, strojírenství a chemického průmyslu na hrubé průmyslové výrobě v zemích RVHP dosáhl 40 %, takže přibližně odpovídá úrovni v nejvyspělejších kapitalistických státech. Vedle této výchozí výrobně technické základny nových národohospodářských pětiletek na období 1971 až 1975, která umožňuje nadále rozvíjet výrobní síly, zdokonalovat socialistické výrobní vztahy a zvyšovat životní úroveň pracujících, získaly bratrské země kolektivní zkušenosti z mnohostranné a dvoustranné spolupráce, ze společné plánovací činnosti a koordinace národohospodářských plánů, vědeckých výzkumů a technického vývoje. Rozvoj socialistické integrace a praktické uplatňování ještě dokonalejších forem hospodářské, vědecké a technické spolupráce, jak to vyžaduje Komplexní program, mají aktivně napomáhat při řešení nových a složitějších úkolů ve výstavbě socialismu a komunismu v současné etapě. Proto je naprosto zákonité, že úkoly nové pětiletky jsou v podstatě určovány dalším prohlubováním a zdokonalováním spolupráce mezi členskými zeměmi RVHP. Národohospodářské plány na pětiletku 1971—1975 mají posílit a rozvinout zřetelný obrat ekonomiky zemí RVHP směrem k růstu efektivnosti společenské výroby na podkladě urychleného technického pokroku ve všech hospodářských odvětvích a zdokonaleného plánování a řízení. Naprosto jasná je jednota koncepcí hospodářského rozvoje bratrských zemí a jednota jejich záměrů při vytyčování perspektiv hospodářského růstu. Tato jednota však není v rozporu s tím, že každá členská země řeší vlastní specifické národní úkoly podle svých konkrétních podmínek. V Polsku se např. v nynější pětiletce přikládá mimořádný význam problému vytvořit pracovní příležitosti téměř pro dva milióny osob z nového přírůstku práceschopného obyvatelstva, zatímco v NDR a Maďarsku se daleko více potýkají s problémem nedostatku pracovních sil. Každá země musí takto přihlížet ke svým možnostem a podle toho určovat tempo průmyslové a zemědělské výroby, produktivity práce, investiční výstavby, národního důchodu a vzestupu životní úrovně pracujících. Jednota hlavních záměrů nových pětiletých plánů se projevuje především v tom, že si všechny bratrské země jako hlavní ekonomický úkol ukládají zvýšení životní úrovně pracujících. Druhým společným rysem pětiletých plánů je nutnost urychlení vědeckotechnického pokroku. Plány počítají dále se zintenzívňovaním výroby, s růstem úlohy takových ekonomických ukazatelů, jako jsou produktivita práce, zkvalitňování výrobků, snižování náročnosti výroby na kapitál a materiál, urychlování obratovosti základních a oběžných fondů atd. Ve shodě výchozích plánových pozic se projevuje vůdčí úloha společných zákonitostí socialistické výstavby i značné sblížení společenskohospodářské úrovně, které bratrské země dosáhly v předchozím období. Mnohé země socialistického společenství — např. NDR, Československo, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko — dokončily v posledních létech výstavbu základů socialismu a vstoupily do vývojové etapy budování rozvinuté socialistické společnosti. Tím se podstatně sblížila problematika jejich hospodářského rozvoje s úkoly, které řeší Sovětský svaz, jenž již buduje materiálně technickou základnu komunismu. V hlavních ukazatelích hospodářského růstu zemí RVHP v období 1971 až 1975 se odráží společná linie komunistických a dělnických stran, sledující zintenzívňování a zvyšování efektivnosti společenské výroby. V členských zemích RVHP se má do roku 1975 ve ■srovnání s rokem 1970 zvýšit národní důchod, a to v Bulharsku o 45—50 %, CSSR o 28, Maďarsku o 30—32, Mongolsku o 30—33, NDR o 27, Polsku o 38—39, Rumunsku o 68—82 a v SSSR o 39 %. V téže době se předpokládá vzestup hrubé průmyslové výroby v Bulharsku o 47 %, ČSSR o 34—36, Maďarsku o 32—34, Mongolsku o 53—56, NDR (tržní produkce) o 34, Polsku o 48—50, Rumunsku o 68—78 a v SSSR o 47 %. Hrubá zemědělská výroba se má v ročním průměru ve srovnání s průměrem v minulé pětiletce zyěíšit v Bulharsku o 17—20 %, ČSSR o 14 %, Maďarsku o 15—16, Rumunsku o 36—49, v SSSR o 20—22 % a v roce 1975 proti roku 1970 v Mongolsku o 23—25 a v Polsku o 18 až 21 %. Nové pětileté období bude údobím stabilního a reálného růstu materiální výroby a národního důchodu zemí RVHP, který má zajistit vyvážený a proporcionální rozvoj národního hospodářství a jenž je založen na růstu produktivity práce. Zhruba 85 procent přírůstku národního důchodu zemí RVHP se dosáhne vyšší produktivitou práce. Ve většině zemí se tento ukazatel pohybuje v rozmezí 80 až 95 % a v NDR dosahuje téměř 100 %. Kromě zvyšování produktivity práce se země RVHP soustřeďují i na další faktory růstu efektivnosti společenské výroby. Patří k nim zajišťování nejracíonálnějších proporcí mezi jednotlivými hospodářskými odvětvími cestou zdokonalování makrostruktury národního hospodářství a oborové struktury v těžkém a lehkém průmyslu, v zemědělství a ve sféře služeb. Proto se naše země zaměřují na zdokonalení celých komplexů navzájem spojených odvětví a oborů, jejichž rozvoj se uskutečňuje podle určitého programu. /Dokončení na str. 5) Z loděnic NDR Celkem 88 zámořských lodí opustilo v roce 1971 loděnice Německé demokratické republiky. Převážnou část z nich převzali zahraniční zákazníci, zbytek posílil obchodní a rybářskou flotilu NDR, která má nyní přes 360 lodí. Letos vzrostl také početní stav tankové flotily — má deset lodí o nosnosti téměř 300 000 tun. Mezi největší výrobky loděnic patří moderní, vysoce automatizovaná nákladní loď, jež dosahuje rychlosti 21,7 uzlu a jejíž posádku tvoří jen 28 námořníků. Lodařský průmysl NDR nyní zaměstnává kolem 50 000 dělníků, techniků a vědců. Od roku 1949 vyrobil přes 3300 lodí o celkové tonáži 3,8 miliónů tun; NDR je vyváží do 24 zemi světa, nejvíc do Sovětského svazu, Francie a Indie. Vysoká poptávka na trhu bavlny Na světovém trhu bavlny amerického typu (Upland) došlo v, poměrně krátké době ke značným změnám, jež lze stručně charakterizovat přechodem od nadbytku bavlny k nedostačující nabídce. V běžné sezóně 1971 a 1972, která začala 1. srpna, tato tendence zesílila a promítla se v dalším výrazném vzestupu cen. Světová sklizeň bavlny, po docílení rekordního objemu v sezóně 1968/69, vykazovala během následujících dvou let sestupnou tendenci a nedosahovala úrovně spotřeby. Nicméně stále vzrůstající ceny bavlny byly v běžné sezóně pobídkou k rozšíření pěstitelských ploch v řadě zemí vyvážejících tuto surovinu, a to především v Mexiku, v zemích Střední Ameriky, na Dálném východě, v některých afrických státech, v Brazílii a také v .USA. V. souvislosti s tím se odhaduje, že světová produkce bavlny v hospodářském roce 1971/72 stoupne proti úrovni předchozí sezó-, ny téměř o 4 % zhruba na 11,53 mil. tun. Vysoké ceny bavlny, zesílená konkurence chemických vláken a oslabení konjunktury ve vyspělých kapitalistických zemích s rozvinutým bavlnářským průmyslem jsou činitele, jež mají vliv na současné oslabování tempa růstu spotřeby této suroviny ve světovém měřítku. Avšak poptávka po bavlně zejména v rozvojových a také v socialistických zemích v běžné sezóně bude patrně stoupat rychlejším tempem než její produkce. Při takové perspektivě vývoje spotřeby a produkce bavlny by mělo nevyhnutelně dojít k dalšímu poklesu zásob. Světové zásoby bavlny na začátku běžné sezóny činily již pouze 4,14 mil. tun, čímž byly o 11,5 °/o nižší než ve stejné době loni a o 17 % pod úrovní přede dvěma léty. Západní odborné kruhy berou v úvahu nynější poměrně stejně již nízký stav zásob, jakož i očekávanou převahu spotřeby nad produkcí a předvídají,, že na začátku příští sezóny 1972/73 klesnou Zásoby na nejnižší úroveň za posledních 20 let. Nejde konečně o samotný fakt velmi výrazného snížení zásob ve fyzickém objemu, ale také o jejich jakostní strukturu. V důsledku nedostačující nabídky některých druhů bavlny vyvstává otázka, zda je bude možno doplnit ze zásob běžné sklizně, a tím plně uspokojit rozmanitou poptávku textilního průmyslu, který má neustále k dis {Pokračováni na str. 6) V prosinci dokončili kováči těžké mechaniky VŽKG v Ostravě proti plánu navíc 3 obrovské hřídele, což jim umožní snadněji plnit zvýšené úkoly v letošním roce. Největšími odběrateli těchto velmi náročných výrobků jsou loděnice v Polsku, NDR, Jugoslávii i v mnoha kapitalistických zemích. Na obr.: usazení 90 tun těžké šestkrát zalomené hřídele na rýsovací desku. Foto ČTK — V. Švorčík Úspěšně vstupujeme do nového roku Pracovní tempo prvních dnů roku 1972 ukázalo, že jsme úspěšně vstoupili do druhého roku naší pětiletky. O tom, jakým tempem začaly práce na nejdůležitějších úsecích národního hospodářství, informují naši zpravodajové. Pracovní rytmus v nepřetržitých hutních provozech v Ostravě se nezastavil ani v prvních dnech tohoto roku. Úspěšný start do druhého roku 5. pětiletky měli ve všech provozech VŽKG. Oceláři vytavili navíc 1064 tun oceli, blokovna dodala navazujícím válcovacím tratím 453 tun vývalků navíc. Hutníci Třineckých železáren VRSR vstoupili do nového roku splněním denního plánu ve všech hlavních provozech. Plán výroby surového železa splnili na 103,1 °/o, výrobu aglomerátů na 100 a koksu na 101,3 procenta. Oceláři vytavili navíc 452 tun oceli a překročili původně stanovený plán o 6,8 %. Zaměstnanci briketáreň prosadili navíc 528 tun ingotů a splnili tak plán průsady na 110,3 procenta. Své úkoly splnili a překročili také. válcíři středních a jemných válcovacích tratí a zaměstnanci ve výpravnách pro expedici válcovaného zboží. V Novém Bohumínu v prvních tavbách vyrobili na elektrické peci č. 2 a siemens-martinských pecích č. 3 a 5 v ocelárně Železáren a drátoven celkem 150 tun oceli. Osádky ranních směn zahájily normální provoz na univerzální a jemné válcovací trati. Po revizi v rozvodně vysokého napětí začnou pracovat i na slévárně a v druhovýrobě. V první směně v novém roce vytěžili horníci v sokolovském revíru 17 930 tun uhlí. Je to o 3930 tun více než ukládal úkol. Celkem v letošním roce mají Hnědouhelné doly a briketárny v Sokolově vytěžit 19 410 tun uhlí, vyprodukovat 1 330 000 tun briket a odkrýt z nadloží uhelných slojí 38 000 000 m3 zeminy. Na 130 železničních stanicích provozního oddílu ČSD Praha se práce na vykládce a nakládce nezastavily ani v první den roku 1972. Od okamžiku, kdy píšťaly lokomotiv symbolicky ohlásily Nový rok, vyložili pražští železničáři za 24 hodin 2165 vozových jednotek. Tři milióny tun nad státní plán nakládky, tj. úspěch, se kterým vstoupili do roku 1972 železničáři Severozápadní dráhy ČSR. Nemalý podíl na to mělo i pracovní úsilí a spolupráce s přepravci o vánocích. Zvlášť spokojeni byli železničáři Severozápadní dráhy s největším přepravcem Severočeským hnědouhelným revírem. Úctyhodný celoroční výkon 63,5 mil. tun v objemu nakládky se stal dobrým předpokladem pro druhý rok 5. pětiletky. Do prvého dňa nového roku vykročili pracujúci nášho najväčšieho metalurgického kombinátu VSŽ v Košiciach veľmi dôstojne. V posledný deň roku smená A v oceliarni urobila dvadsaťšesť tavieb, tj. 3178 ton ocele, doteraz najvyšší dosiahnutý směnový rekord. Na slabingu prekročili doterajší rekord o 200 ton bráni. Zvýšené úlohy roku 1972 začali teda plniť vo VSŽ na dobrom základe. Oceliarí prekročili už v prvej novoročnej smene svoje úlohy o 4 tavby a na slabingu vyrobili 2536 brám. Radostná, sviatočná nálada panovala na Nový rok aj v bratislavskom Slovnafte. Prispela k tomu skutočnosť, že medzi pracovníkov na jednotlivých prevádzkach zavítali vedúci pracovníci podniku, aby im poďakovali za úspešné splnenie minuloročných úloh. Predpísané úlohy v prvom roku päťročnice v Slovnafte prekročili o dvadsať miliónov korún. Rozvoj hutnictví a strojírenství Rozvojové nosné programy v hutnictví a strojírenství přinášejí již v této pětiletce zásadní obrat v podpoře progresivních výrob a technologií. Na jejich realizaci je určena téměř polovina investic v resortu a produkce oborů zařazených do těchto programů se má do roku 1975 téměř zdvojnásobit. V hutnictví se hlavní pozornost zaměřuje na výrobu legovaných ocelí, kterých máme v posledním roce pětiletky vytavit za nejméně 2,9 mld Kčs. Přispěje k tomu především výstavba nové elektroocelárny v Kladně na Dříni, na kterou naváže výstavba středojemné válcovací tratě, jež .má v příští pětiletce produkovat širokou škálu profilů z legovaných ocelí. Vedle zvýšení výroby pocínovaných a lakovaných plechů, zejména pro obaly, se podstatně , rozšíří výroba karosářských ocelových plechů pro automobilový průmysl — v roce 1975 má , dosáhnout 120 000 tun. Ve strojírenství patří mezi hlavní programy rozvoj výroby osobních a nákladních automobilů. Výroba osobních automobilů stoupne zhruba o třetinu a současně se budou vytvářet předpoklady, aby se kapacita našich automobilek zvýšila v šesté pětiletce na 300—360 tisíc osobních vozů ročně. Nákladních automobilů má v roce 1975 opustit montážní linky již 40 000. N. p. Tatra zde ve spolupráci se Sovětským svazem rozšíří výrobu tak, aby mohl plně pokrýt potřebu států RVHP v kategorii těžkých nákladních a speciálních automobilů se vzduchem chlazenými motory. V souladu s celosvětovým vývojem se u nás zvýší i výroba numericky řízených obráběcích strojů. Koncem pětiletky jich má opouštět jednotlivé závody Továren strojírenské techniky nejméně 1000 kusů ročně. Strojaři nezapomínají ani na progresivní technologické a kontrolní systémy, komplexní automatické výrobní linky ta špičkové textilní stroje. Například produkce některých našich textilních strojů, které j.sou mnohdy určující pro světovou úroveň, se během pětiletky zdvojnásobí. Samostatnou kapitolu pak představuje rozvoj výroby výpočetní techniky. V pětiletce jí vyrobíme za více než 15 mld Kčs, z toho třetinu pro export. V této oblasti budeme iiž plně zapojeni do integračního progiumu RVHP reprezentovaného jednotnou řadou počítačů systému „Rjad“. Mimo jiné se na ní budeme podílet výrobou vlastního počítače třetí generace. Těžba uhlí v SSSR Sovětští horníci splnili plán těžby uhlí na rok 1971 a do konce uplynulého roku vytěžili navíc celkem 17 mil. tun. Téměř celý přírůstek těžby byl dosažen díky vzestupu produktivity práce, která v roce 1971 stoupla o 6 %. Nejmodernější technologie produkce uhlí se zvláště intenzívně uplatní v posledním roce nynější pětiletky, kdy má těžba uhlí dosáhnout 680 mil. tun.