Svět Hospodářství, 1976 (XVII/78-156)
1976-07-01 / No. 78
Olf Dl ZPRAVODAJSTVÍ \ i F f PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD —r hospodářství Prohlubování spolupráce mezi NDR a SSSR Podpisem 14 mezivládních a meziministerských dohod o dalším prohloubení hospodářské spolupráce mezi NDR a SSSR skončilo minulý týden v Berlíně 19. zasedání společné komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci mezi oběma státy. Sovětskou delegaci vedl na zasedání náměstek předsedy rady ministru SSSR Nikolaj Tichonov, delegaci NDR náměstek předsedy vlády NDR Gerhard Schürer. Komise konstatovala úspěšné plnění dříve podepsaných dohod a schválila řadu opatření a dohod k dalšímu rozvoji spolupráce do roku 1980 zejména v chemickém, strojírenském, stavebním, elektronickém, sklářském a lehkém průmyslu a ve výrobě spotřebního zboží. V chemickém průmyslu budou obě strany spolupracovat při výzkumu, vývoji a výrobě petrochemických výrobků. Prohloubí se spolupráce při vývoji chemických zařízení, zejména na oxosyntézu propylenu. Byla podepsána dohoda o intenzifikaci výroby polyamidových vláken v chemických závodech v městech Guben a Schwarza v NDR a v závodech sovětského sdružení „Chimvolokno“ v Kursku a Cernigově. Zvláštní pozornost věnovala komise rozvoji dlouhodobé spolupráce v oblasti obráběcích strojů. Prohloubí se koordinace výzkumu a vývoje jednotlivých druhů obráběcích strojů a rozšíří specializace při jejich výrobě. Vědci a technici obou států budou společně usilovat o zvýšení stupně unifikace a normalizace obráběcích strojů a o vytváření výrobních linek a systémů s různým způsobem řízení. Další dohoda předpokládá rozšíření specializace při výrobě zařízení pro kovárny, lisů, strojů na zkracování dřeva a na výrobu nářadí Ve stavebnictví se prohloubí spolupráce při vývoji moderních konstrukcí víceúčelových průmyslových objektů z betonu a železobetonu. Další dohody předvídají rozšíření specializace a kooperace a navázání přímé spolupráce mezi podniky vyrábějícími telekomunikační zařízení, měřici a elektronické přístroje, techniku pro řízení výrobních procesů, vybavení laboratoří a zařízení pro sklářský průmysl. Komise pověřila příslušné ministry obou států, aby v nejbližší . době vypracovali konkrétní návrhy dlouhodobé kooperace v jednotlivých odvětvích a plán dodávek výrobků na základě specializace výroby. Větší pozornost využití druhotných surovin v ČSSR V souvislosti s novou úrovní cen surovin na světových trzích a hrozícím nedostatkem mnohých surovin či alespoň výrazným ztížením těžebních a dopravních podmínek vystupuje v poslední době do popředí zájmu většiny průmyslově vyspělých zemí také požadavek lepšího využívání druhotných surovin. Problematice vracení použitých či odpadových surovin a materiálů zpět do výrobního procesu věnoval pozornost i XV. sjezd KSČ, který ve Směrnici pro hospodářský a sociální rozvoj uložil zintenzívnit využívání všech druhotných surovin a stále dokonaleji zajišťovat jejich sběr. Vedle již zmíněných faktorů, které se týkají prvotních surovin, je v celospolečenském zájmu — např. z dopravního a zejména z energetického hlediska — hledat a využívat všechny rezervy, které jsou v druhotných surovinách. Porovnání energetické náročnosti, spotřeby práce i n p »1. rnezi n^vo^nírr’ 5» surovinami je vcelku známé; ve smyslu Směrnice je však potřeba prohloubit dosavadní metody a rozvinout další stimuly pro větší zájem podniků, organizací a zejména obyvatelstva na vhodných formách pomoci v této oblasti. Při vytváření lepších podmínek sběru a využití druhotných surovin je také nezbytné vycházet z možností, které např. v moderních bytech a sídlištích jsou a které naopak chybí [to se týká prostor a nádob ke krátkodobému uskladnění a k bezpečné manipulaci zejména s kovovím odpadem a použitým sklem], při organizování sběrových míst postupovat v souladu se znalostí psychologie chování lidí v sídlištích či naopak ve vesnických oblastech. Řadu pozitivních zkušeností se sbě. rem a využitím druhotných surovin mají např. v NDR, kde mj. Směrnice IX. sjezdu SED uklá^ zvýšit stupeň využití druhotných surovin a odpadů z 24 % v roce 1975 na 30 % v roce 1980. Mládežnické organizace, školy a organizace sdružené v Národní frontě NDR spolu s místními orgány lidosprávy velmi intenzívně vedou své členy ke sběru starého papíru, skleněných obalů, kovového odpadu a starého textilu; například loni byla celková hodnota získaného sběru z domácností o 40 % vyšší než v ro"f 1974. Vysvětlovači a agitační kampaň je v NDR velmi účinně podepřena zlepšenou organizací sběru, odvozu a třídění druhotných surovin; pro současnou pětiletku se plánuje rozšíření počtu sběren, výraznější mechanizace a modernizace, zásadou se má stát přizpůsobení provozní doby požadavkům místních obyvatel. Nejen ekonomické rozbory, ale i každodenní zkušenost- a pohled kolem sebe nám dokazují, že stále ještě máme velké rezervy ve využití druhotných surovin, i když např. loňské výsledky podniku Sběrné suroviny — 345 000 tun papíru, na 500 000 tun železného šrotu, přes 26 000 tun starého textilu, 35 000 tun skleněných střepů a přes 16 000 tun neželezných kovů na území ČSSR — jsou příznivé. Nové zhodnocení druhotných surovin totiž má — kromě již zmíněných ekonomických přínosů — pozitivní vliv i na zlepšování životního prostředí, i když v této souvislosti stojí před naším výzkumem nalezení účinných a ekonomických metod využití odpadů plastických hmot, pneumatik aj. Tento úkol spolu s nutnou modernizací technologie sběru a třídění druhotných surovin si vyžádá určité investiční vklady, jejichž návratnost bude třeba urychlit dokonalejší organizací práce. Rumunsko-americká jednání Minulý týden proběhlo v Bukurešti jednání rumunsko-americké hospodářské rady, kterého se za RSK zúčastnil místopředseda vlády a ministr zahraničního obchodu Ion Patsan a za Spojené státy americké ministr financí William Simon. Obě strany vyjádři''' nspokoiímí nad (. říznivym vývOjtm 'vzájemuyen hospodárskych styků, avšak zdůraznily, že dosud nebylo využito všech možnosti. Rada věnovala pozornost spolupráci rumunských a amerických podniků i smíšené společnosti Kom Control Data, jež vyrábí periferní zařízení pro samočinné počítače, jakož i prohlubování obchodních styku mezi oběma zeměmi. V rumunských dodávkách do USA převládají suroviny, chemické a potravinářské výrobky, zatímco USA dodávají do Rumunska většinou stroje a zařízení. Lo tři let by měl objem výměny zboží překro. čit jednu miliardu uoiarů ročně. Rumunska strana projevila zájem o rozšíření spolupráce s USA ve strojírenském, elektronickém, leteckém a automobilovém průmyslu. Podle informace bukureštského zpravodaje ČXK se v letech 13/U—1974 zvětšil obrat rumunsko-amerického obchodu ze 439,1 mil. na 1558,5 mil. devizových lei, z toho .rumunský vývoz z 80,6 mil. na 367,4 mil. lei. Z ČINNOSTI RVHP V madarském Szolnoku začalo 28. června zasedání rady mezinárodního hospodářského sdružení zemí RVHP Intertextilmaš. Jeho účastníci projednávají další organizaci koordinované a specializované výroby textilních Strojů, budování jednotného strojního parku a koordinaci vědeckovýzkumných prací v tomto oboru. ‘V& Integrační tendence v čs. chemii Při příležitosti VIII. mezinárodního chemického veletrhu Incheba konala se 29. června v Bratislavě mezinárodní tisková beseda s ministrem zahraničního obchodu ČSSR Andrejem Barčákem a dalšími vedoucími hospodářskými představiteli ČSR a SSR. Besedy se zúčastnili novináři ze 14 států. Chemická výroba v Československu se má v této pětiletce zvýšit o 36 až 39 °/o, řekl v úvodním vystoupeni ministr A. Barčák. Rozvíjet se budou především ty obory, které jsou nositeli strukturálních změn ve výrobní spotřebě a v mezinárodní integraci se socialistickými zeměmi. Půjde zejména o zpracování ropy, petrochemii, nátěrové hmoty, přísady k polymerům a organická barviva. Zvýšením produkce chemických vláken se výrazně posílí surovinová základna textilního průmyslu, zvýší se také výroba průmyslových hnojív a chemických ochranných prostředků pro zemědělství, počítá se s růstem piodukce pneumatik a technické pryže. Je samozřejmé, konstatoval ministr, že očekávané zvýšení objemu výroby našeho chemického průmyslu najde adekvátní odraz i v jeho podílu na československém zahraničním obchodě. V současnosti je na vývoz určeno asi 14 % chemické produkce. Vývoz a dovoz chemie představuje 6 % celkového obratu našeho zahraničního obchodu. V této souvislosti ministr zdůraznil, že i zde — jako stejně v jiných oborech — je nejvýznamnějším partnerem Československa Sovětský svaz, který je nejen dodavatelem surovin, ale zaručuje výrobkům čs. chemického průmyslu i dlouhodobý odbyt. Spolupráci mezi ČSSR a SSSR upravuje několik dvoustranných dohod, týkajících se zejména zpracování ropy, petrochemie, specializace a kooperace v chemickém průmyslu až do roku 1980. Ministr A. Barčáik dále hovořil o významné úloze dvoustranné a mnohostranné specializace a kooperace s členskými státy RVHP. V této souvislosti uvedl především dohodu o účasti ČSSR na rozvoji využití ložiska amofosů v Kingiseppu v SSSR a dohodu s NDR o spolupráci v oblasti olefínů. V současné době se připravují další dohody se Sovětským svazem, NDR, Polskem, RSR a Maďarskem. Hodnota vzájemné výměny v rámci těchto dohod dosáhne asi 80 mil. rublů ročně. Ministr A. Barčák také zdůraznil rostoucí význam mnohostranné specializace v oblasti syntetických kaučuků, v celulózo-papírenské výrobě a v produkci některých přípravků. Neustálé prohlubování hospodářské spolupráce se socialistickými zeměmi není překážkou rozšiřování obchodu chemickými výrobky s ostatními státy. Existuje řada možností, uvedl ministr, jak prohloubit tento obchod mezi Československem a ostatními průmyslovými státy. Jde především o uzavírání kooperačních dohod, které by měly příznivý vliv také na objem vzájemné výměny chemických výrobků a byly by užitečné pro obě strany. Inovace v hutnictví a strojírenství Ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství ČSSR věnuje zvýšenou pozornost vědeckotechnickému rozvoji; vedle kvalitativního růstu vybavenosti výrobních podniků výkonnými stroji a zařízením jde zejména o zvyšování technické a ekonomické úrovně výrobků a obměnu výrobnicb programů v souladu s celosvětovými trendy. V loňském roce ministerstvo zavedlo soustavu řízeni a hodnocení inovačních programů rozvoje oborů a výrobků u 60 vybraných oborů a vytvořilo tak komplexní systémový přístup k této problematice, který zahrnuje všechny úrovně řízení od závodu přes podnik a VHJ až po ministerstvo. Na období šesté pětiletky stanovilo závaznost plnění inovačních programů pro hodnocení hospodářské činnosti všech podřízených organizací resortu; nové výrobky budou ve vybraných oborech hodnoceny na základě porovnání jejich technických a užitných parametrů se světovými progresivními výrobky v příslušné kategorii při současné konfrontaci s docilovanými ekonomickými efekty. ■ Ze šedesáti sledovaných oborů klade ministerstvo maximální důraz na inovační aktivitu v oblasti technologických celků pro lomové dobývání, skrývku a pásovou dopravu hnědého uhli. Dále věnuje mimořádnou pozornost energetickému strojírenství, kde se technický rozvoj uplatňuje zejména a průmyslových a elektrických kotlů, parních turbín a při zvyšování energetické účinnosti jednotlivých agregátů a při zvyšování jednotkových výkonů včetně růstu stupně > automatizace až po řízení elektrárenských bloků počítačem. Mezi zvlášť zajišťované oblasti patří také výroba válcovacích zařízeni, hlavně dodávky technologipkých souborů, úseků a celých tratí, dále obor chemického strojírenství, v němž se čs. výrobci budou postupně orientovat na těžkou chemii, a potravinářského strojírenství, kde inovace bude zaměřena zejména na stroje a zařízení pro pekárny, mlékárny, pivovary, cukrovary, krmivárny, zařízení pro posklizňovou úpravu obilí, obilní mlýny apod. Kamský automobilový závod v Naberežných čelnach (Tatarská ASSR] bude po svém dokončení největším podnikem na výrobu nákladních automobilů. na světě. Z montážního pásu sjely první vozy již před zahájením XXV. sjezdu KSSS; v letošním roce má závod vyrobit 75 tis. nákladních automobilů a 115 tis. motorů. Ve výrobním programu jisou automobily dvou- i třínápravové, montuje se několik typů motorů s výkonem od 160 do více •než 200 k. S najvýkonnejší verzí automobilu KAMAZ se počítá i v připravovaném jednotném systému mezinárodní kontejnerové přepravy v rámci RVHP. N.a snímku záběr z výrobní linky. Foto ČTK - TASS Oboustranně prospěšné hospodářské styky V Moskvě byl nedávno podepsán velký kontrakt se západoněmeckým hutáni koncernem Maunesmann. Podle něj bude ao poloviny roku 1978 do Sovětského svazu pru budovaný dálkový plynovod z Orenburgu k západní hranici SSSR dodáno 17 kompresorových stanic s plným vybavením. Význam této dohody spočívá nejen v obrovském rozsahu předpokládaných prací a v jejich vysoké hodnotě, zdůrazňuje komentář listu Socialističeskaja industrija. Dohoda je důležitá i v politickém aspektu — NSR se zúčastní stavby plynovodu, který bude plynem zásubovat evropské socialistické země. Právě v tom se projevují pozitivní změny příznačné pro dnešní dobu. SSSR a NSR — dvě velké země na evropském kontinentě — podstatně přispívají k materializaci zmírňování napětí díky tomu, že vzájemně spolupracují při oboustranné výhodnosti, uvádějí dále autoři komentáre a připomínají význam dosavadních mezistátních dohod mezi nimi z let 1973 až 1974. Přitom konstatují, že od roku 1972 je NSR mezi průmyslově vyspělými kapitalistickými zeměmi co do rozsahu obchodu se Sovětským Svazem na prvním místě. Vzájemný obrat loni překročil hodnotu 2,8 mld rublů, zatímco ještě v roce 1970 činil 544 mil. rublů. Úspěšně se plní sovětsko-západoněmecké kompenzační dohody o dodávkách sovětského zemního plynu a západoněmeckých velkorozměrových trub, jakož i první mnohostranný kontrakt o dodávkách íránského zemního plynu do západní Evropy. Generální dohoda mezi SSSR a NSR se týká účasti konsorcia západoněmeckých firem na výstavbě hutního kombinátu v Oskolu na Kurské magnetické anomálii. Sovětské PZO také uzavřely s firmami NSR kontrakty na dodávku dvou závodů na vysokotlaký polyetylén, jehož produkci budou dodávat do NSR, a umístily u nich velké zakázky pro Kamský automobilový závod. Podle informace ministerstva hospodářství stoupl západoněmecký obrat se socialistickými zeměmi v prvním čtvrtletí 1978 proti loňskému období o 18,5 %, z toho obrat se Sovětským svazem o 37,5 %. Právě se SSSR uzavřela NSR na pětileté období 1976—1980 kontrakty na vzájemné dodávky zboží v celkové hodnotě 3,5 mld rublů. Oficiální západoněmečtí představitelé v souvislosti s hospodářskou krizí na Západě přiznávají, že obchod se Sovětským svazem zajišťuje nyní práci pro několik set tisíc západoněmeckých pracujících. Stále v|ce se v západním Německu prosazuje poznání užitečnosti a nezbytnosti spolupráce se socialistickými zeměmi, uzavírá komentář. Koncem loňského roku časopis Blätter für deutsche und internationale Politik (Kolín nad Rýnem) uspořádal mezi podnikateli NSR anketu, jejíž všichni účastníci kladně hodnotili zkušenosti ze spolupráce se socialistickými zeměmi a vyslovili se pro rozvoj dalších kontakíů. Příprava 5. pětiletky y Jugoslávii Všech šest socialistických republik a dvě autonomní oblasti Socialistické federatívni republiky Jugoslávie již vyslovilo si uhlas s návrhem nového pětiletého plánu rozvoje SFRJ na období 1976—1980. Očekává se, že, 20. července schválí tento významný dokument delegáti skupštiny SFRJ. Mezi hlavními úkoly této již páté jugoslávské pětiletky, která má podpořit vládní politiku hospodářské stability, jsou plnění dlouhodobého programu produkce potravin, rozvoj energetiky a získávání surovin z domácích zdrojů. Dynamika hospodářského růstu byla stanovena na 7 % ročně. V nadcházejícím pětiletém období se má zaměstnat dalších 1,5 mil. osob. Plán předpokládá, že produktivita práce se bude zvyšovat asi o 4 %, mzdy a platy porostou o 6 % a životní úroveň o 7 % ročně. O 8,5 % se má zvýšit objem investic, na něž je určeno 277 mld dinárů. V páté pětiletce se plánuje postavit 820 000 bytů. Největší část investic je zaměřena na rozvoj energetiky, bude pokračovat výstavba plynovodů a Jadranského ropovodu a značně se rozšíří loďařský průmysl. Jugoslávský vývoz se má zvýšit v příštích pěti letech o 8 % a dovoz o 4,5 %. Nový pětiletý plán stanoví věnovat 87,3 mld dinárů na rozvoj méně rozvinutých jugoslávských republik, a to především autonomní oblasti Kosovo.