Svĕt Práce, červenec-prosinec 1970 (III/26-52)

1970-09-16 / No. 37

HK Přece však člověka něco nutí k zamyšlení. Je tady nejlepší možnost srovnávání našeho prů­myslu a průmyslu socialistických zemí. A prá­vě to ukazuje, že děláme ještě příliš mnoho stejných nebo podobných věcí. Ze v podstatě v našem socialistickém systému — myslím tím celý socialistický tábor — jsme ještě ne­dospěli k dokonalé dělbě práce. Ve výrobních programech jsou sice odchylky, ale při tom je řada věcí, kde by prospěla rozumná dohoda v rozdělováni oblasti a zhromadfiování výroby. Je přece známé, že ve specializované a hro­madné výrobě jsou největší možností. JAN PILLER na veletrhu v Brně Julius Fučík nebyl ani legendární, ani papíro­vý hrdina. Byl to jasný člověk, který nic nedě­lal kvůli gestu, který nemiloval laciný patos, který měl rád lidi a život, a jistě pro něho ne­bylo lehké umírat ve chvíli, kdy svým jasnozři­vým zrakem už zahlédl blížit se odplatu za faštstická zvěrstva. Řídil se definicí hrdiny, kterou si sám vytvořil, když napsal: „Hrdinství není nějaký výmysl, hrdinství je něco velmi kladného v životě... hrdinou je člověk, který v rozhodném okamžiku udělá to, co udělat má." JOSEF RYBÁK (Rudé práva) Kolotoč neodpovědnosti funguje jako hodinky, až kupodivu přesně. Kdyby se tak z výmluv mohlo stavětí Investoři si stěžují na stavbaře, že nepružně stavějí, stavbaři svalují vinu na in­vestory, že stavba není dobře připravená, že projekty jsou nekvalitní, že... Dodavatelé technologických zařízení, montážnici si stěžuji na stavbaře, že stavby nejsou připravené na montáž. Jedni svalují vinu na druhé, ale svati nejsou ani jedni. A tak není divu, že naše společné peníze — protože stát, to jsme my všichni — leží ladem jako panenská, neobdě­laná půda. Ing. JOZEF LOC (Pravda) Důsledek pracovní neschopností pro národní hospodářství dokazuje to, že setina pracovní neschopnosti v celostátním pohledu činí ročně jen na vyplaceném nemocenském přes devět miliónů korun. Ztráty ve výrobě jsou ovšem mnohonásobně vyšší. VOJTĚCH Šesták (Práce) Rezervy jsou skutečně všude. Dokazují to pří­klady kontrol Státní energetické inspekce, ale stejně výmluvně o tom hovoří třeba i stro­je, běžící naprázdno, obláfky páry unikají z potrubí vinou špatné izolace, přetopené či „přesvícené“ místností, atd. A není nakonec taková zmetková nebo nepotřebnár výroba kromě plýtvání materiálem a prací také plýt­váním energií?. (lení to všechno hazardování hodnotami a energií které nemáme nazbyt? ]. ADÁMKOVÁ (Svob. slovo) Uvědonllřhe-V.- si, že dnes pracuje v zeměděl­ství pouze 1130 tisíc lidí a že na základě dlouholetých zkušeností je možné předpoklá­dat jejich úbytek během . následujících pěti let asi o WO tisíc, pak všichni jistě cítíme, že je zapotřebí již konečně něco dělat. Situace je o to komplikovanější, že stoupá i věkový prů­měr pracovníků v tomto odvětví; již dnes dnsa­­huie 4R let a během příští pětiletky má být již třetina zemědělců šedesátiletých a z nich mnozí odejdou do důchodu. JÁN MIROVSKÝ (Tvorba) Ubývá nám starožitností. Pomalu prý každý, kdo má prkenicl nabitou valutami, si může kou­pit, co srdce ráčí... Jak známo nebo nezná­mo, patříme mezi několik málo evropských zemi j spolu s Portugalskem}, kde není uzáko­něn naprostý zákaz vývozu jakýchkoliv staro­žitností. A to je skutečně na pováženou. Nebo, že bý snad i v tomto případě působila magická moc aeviz? JINDRA VOJTĚCHOVA (Květy) Fotbal je zkomercializován, ale je nutné vi­dět příčiny. Především nestejné podmínky. Každý nemůže mít za sebou velké patronátni závody podporující kluby, proto hledá jiné možnosti: vlastní účelová zařízení, reklamy, in­zerce, prodej losů, suvenýrů. To vše neodporuje dosavadním směrnicím, pokud je účetnictví ve­deno v pořádku. Návštěvy poklesly, přitom náklady stoupají: cestovné, stravováni, spor­tovní potřeby.. Samozřejmě na tom yšem měly podíl i stoupající prémie. ,JIŘÍ: VOPRAVIL (Mladá fronta) Někteří tnU-se chybně domnívají, že zhubnou, když budou fíšt jen jednou denně. Je naopak ověřená, fte daleko příznivější je jist častěji; ovšem v malých dávkách. Stále platí heslo: snídej sám, obědvej s přítelem a večeři dej svému nepříteli. JIŘÍ LEVÝ (Obrana lidu) Dejte ženě byt a ona když našetří korunky, koupí záclony, koberce, vázy. Každým jejím dotykem proudí závan tolik potřebného tepla, které .mužská .ruka, třebaže by o to velmi usi­lovala, nedokáže vykouzlit. Zeny jsou, at už to muži připouštějí či nikoliv, většinou dovedné, talentované, všechno se naučí a snaží se oka­mžitě realizovat, mnohem dřív využijí novinek, které se jim nabízejí. Jsou kolem toho samo­zřejmě řeči o věčných nespokojencích. Ale co se dá dělat, hlavou přece kroutí krk. JARMILA SLOVÁKOVA (Směna) Člověk neztrácí vždy, Jtdyi se něčeho odříká. •>. . \. W. GOETHE K volbě nového primátora Pražský primátor Je funkce nad jiné významná. Od pradávna byl primáriem mezi starosty českých měst. Význam této hodnosti vždy odpovídal hlasu, jenž odtud zněl často burcujícím tónem vyzývajícím k národní jednotě. Tak bylo za starých časů, a tak se dělo i v naší době. Praha, vždy revoluční a. nesmlouvavá, stála v čele pokrokových sil. Byla symbolem státní jed• oty a tím více je jím dnes ve společném státě Cechů a Slováků. Proto i v současné době je volba hlavy pražské komuny prvořadou událostí. Od čtvrtka má hlavní město nového primátora, mladého a plné ho energie, dr. Zdeňka Zusku, Ujímá se úřadu v období, kdy město zápasí s mnohá Složitými problémy rozvoje, kdy se má vytvořit nejen perspektiva na celá desetiletí dopředu, ale zároveň se nesmějí za­nedbat denní problémy občanů. Toho si je nový primátor plně vědom, to také zdůraznil Ve svém projevu po uvedení do junkce. Na prvním místě jsou otázky bytové a dopravní, jež se. nepodařilo dosavadnímu vedení města zvládnout, nebot je to veliká tíha problémů, které se nakupily během několika desítek let. Aby se mohly řešit, bude nutno zmobilizovat veškeré zdroje politické, hospodářské, morální i lidské, svést zápas o důvěru a spolupráci pracujících. * Praha je v situaci, kdy jen činy mohou rozhodovat. Hlasy, volající po nich, se ozývaly i na čtvrtečním plénu NVP, kde se jednalo o inves­ticích, plnění plánu a o kontrole. Jeden z diskutujících to vyjádřil trefně: „Jestliže hornicí irčas pomohli republice, proč by obdobně ne­mohli Pražané pomoci svému městu." Ano, vlastně sumi sobě- Toto voláni po všeltdové iniciativě je zcela na místě. Problémy nelze řešit jenom nahoře, ve vládě a v radě NVP, ale o řešení se musí zasadit všichni občané rriěsta.i Každý podle svých schopností na svém pracovišti, v drobné denní práci, ukázněně a obětavě. Nový primátor v závěru svého krátkého projevu k plénu prohlásil, že nové vedení bude usilovat o to, aby Praha dosáhla opět místa, které jí náleží nejen mezi městy v republice, ale aby také zaujala své místo v internacionálni jednotě měst socialistických zemí. Nové vedeni čeká mnoho práce, někdy úmorné, ale také radostné, poněvadž Praha je město, které svou hodnotou za to stojí. Véřime, že bude vždy odvaha k přírriočarému řešení, byt někdy i bolestnému, ale vždy pro celek užitečnému, jjd) Čtvrtstoletí OSN V newyorském sídle OSN se zno­vu zaplnil sál Valného shromáž­děni. V lavicích zasedli opět de­legáti všech barev pleti, předsta­vitelé 128 Členských zemi a všech kontinentů. Tři měsíce buduu pro­jednávat 100 bodů programu. Až potud by to byla obvyklá, kažrio­­roCní událost. Letus jde však o víc. Je to XXV., tedy jubilejní zasedá­ni. To se má odrazit jak na atmo­sféře, tak na obsahu jednáni. Za měsic po zahájenf, od 14. do 24. října, bude slavnustni Část zase­dáni na poCest výroCi. I tato Část, přes slavnostní rámec, bude mit pracovni ráz. Na zakonCení — 24. října (Den OSN) — budou pode­­psány důležité dokumenty. OCast asi 80 hlav států a před sedů vlád dává této Části zvlášt­ni akcent. Nejde jen o oficiálni, dekoratívni úCast. „Kuloáry“ OSN jsou jedinečnou příležitosti k to­mu, aby se setkávali a jednali ne­formálně a věcně, o problémech, jichž je vfc než dnst. Nevylučuje se taká, že během zasedáni může dojit i k tzv. „vysokému summitu“, t|. setkání vysokých představíte lů hlavních velmoci. Proto se ta­ké o tomto zasedání mluvi jako o milníku na další cestě světové organizace, nazývané někdy i par lamentem národů. Světové politické ovzduši — i když v IndoCíně se stále bojuje a přiměři na Středním východě je velmi křehká — je letos uvolně­nější. Přispěly k němu nesporně smlouva mezi SSSR a NSR, odzbro­jovací dialog USA—SSSR ve Vídni aj. I to se může odrazit na děl­­nosti jednáni VS OSN. Letošní zasedání nebude tedy jen rutinérským projednáváním bodů programu. Čtvrtstoletí nutí k zamyšleni a bilanci. Bude se proto jednat i o tom, jakou ces­tou se má organizace ubírat dál. Zváži se úspěchy, ale i krize, ja­ko bylo např. zneužiti vlajky, vojsk a prostředků OSN pro impe­rialistické cíle v Koreji a v Kon­gu. Ryly tu však 1 velké úspě­chy. jedním z hlavních je nespor­ně přinos OSN k rozbiti koloniál­ního systému. Prostá Cisla to do­kazují: když se OSN zrodila, bylo na světě přes 100 nesamostatných, koloniálních území. Zabírala pěti­nu světa a měla stamilióny ubý­váte). Dnes zbývá 4S území s 20 milióny lidí. Dvě třetiny počtu členských států tvoří nyní rozvo­jové země, jichž je tu přes 80. Na jubilejním zasedání se bude hodně mluvit i o Chartě OSN. Projevi se tam jistě i snahy o její revizi. Socialistické země tu mají jednoznačné stanovisko. Charta, historický dokument a kolektivní dílo, se vcelku osvědčila. Krize v OSN nevzešly z její litery, ale z jejího porušování. Proto budeme zastávat stanovisko, že v princi­pech má zůstat nezměněna, stejně tak jako její významné ustanoveni 0 jednomyslnosti velmocí (též zva­né „právo veta") při jednání Ra­dy bezpečnusti. Tato zásada umož­nila předejit nejedné kolizi. Pokud jde p budoucnost OSN: 1 když má organizace řadu jiných úkolů, např. rozvojovou pomoc, regionálni problémy, atp„ přece jen je a musí zůstat především mezinárodni politickou orga­nizaci, jejfmž hiavnfm úkolem je zabezpečovat světový mír, napo­máhat mírovému snužiti a organi­zovat odzbrojovací jednáni. V tom smyslň bude na jubilejním zase­dání vystupovat i Cs. delegace. (i) Ocenit záslužné Za necelý měsíc se sejdou v Praze nejlepší a vyznamenaní pracovníci, hospodářští vedoucí a odboroví funkcionáři na aktivu, který má zhodnotit dosavadní vý­sledky pracovní iniciativy a na­značit, jak orientovat Její další rozvoj i rozvpj rozmanitých hnutí za zlepšení hospodářských a pro­vozních výsledků. Ale už dnes je nejen možno, ale i nutné hovořit o všem, co pracovní Iniciativu podněcuje, co Jí překáží, i o ná­zorech, které je zapotřebí v této souvislosti vysvětlovat. Nejdůležitější pro jakoukoli ini­ciativu na pracovištích je vědo­mí každého člověka, že se s je­ho nápadem, názorem Ci jiným Iniciativním počinem skutečně po­čítá,. že je. vítaný a že tedy pro něj každý odpovědný pracovník vytvoří ty nejpřízntvější podmín­ky. Půlroční zkušenosti tento fakt potvrdily. A všude, kde se hospo­­dářské vedeni postaralo, aby lidé měli dobře zorganizovanou prá­ci, připravený materiál a také správně stanovené odměny a pré­mie, tam je možno zaznamenat zlepšené hospodářské výsledky. Na této devize bude také říjno­vý aktiv stavět rozvoj iniciati­vy. motivované 50. výročím KSČ. Bylo by ovšem chybou nevidět, že mnoho dobré vůle lidí bylo pro­marněno jenom tím, že třeba mi­mořádné sobotní a nedělní směny vyrovnávaly schodky ve výrobě ostatních všedních dnů. Mnohde to byly záplaty na nedostatečnou organizaci práce, nedostatek ma­teriálu. A tak mnohde po pracov­ní neděli bylo mnoho pondělních směn s množstvím hodin prosto­jů. Ačkoliv tedy dobrá vůle lidí byla, národní hospodářství a spo­třebitelé nedostali výrobky navíc. Pochopitelně, že ani iniciativní li­dé nemohli být po zásluze oce­něni, protože výsledky tomu neod­povídaly. Vládě a České radě odborových CO NAJDETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE NEJVĚTŠÍ BLUF V DĚJINÁCH — Začátek dvoudílného se­riálu, který osvětluje dramatické události kolem Mnichova NOVÁ APOKALYPSA HROZÍ AMERICE - Odpadky vážně ohrožují prostředí, v němž člověk může žit vylosovaní ankety „doma by mělo být nejlíp” svazů jde o takovou Iniciativu, která přináší konkrétní hospodář­ské výsledky a nikoliv o nějaké papírové. formální' soutěžení. Zá­služné budou oceňovat, ale záro­veň všePhno to, co iniciativu brzdi, budou i na říjnovém aktivu kri­tizovat. _ (jej Shovívavost není program Přesto, že pokračuje konsolidač­ní proces na území hlavního měs­ta Prahy, projevují se některé ne­zdravé tendence shovívavosti proti těm, kteří porušují státní disciplí­nu, neplní plán apod. Proto také zpráva, již podala kónuse lidové kontroly NVP radě a plenárnímu zasedáni NVP v minulých dnech za první pololetí 197U, není ra­dostná. Dokládá, že není dost smyslu pru odpovědnost ani na míslech, která máji řídící funkci, neplní se nebo nbcházeji usnesení rady, a tak dochází ke značným huspudářským ztrátám a řada pro­blémů se zdá neřešitelnou. Nejcitelněji se tato nekázeň projevuje v investiční výstavbě, zejména kolem otázky už kolikrát diskutované — a pro obyvatele Prahy nejpaičivější — nových by­tů. Zdá se, že výstavba bytů v hlavním městě není daleka kata strofy. Z celoročního plánu 7423 bytů se v prvním pololetí dokon­čily pouze 1143 byty, tedy 15,4%! Stalo se tak přes různé sliby a závazky stavebníků i ostatních partnerů, kteřf máji na starosti pražskou bytovou výstavbu. Mluvi se stále o nedostatku pracovních sil jako a jedné z objektivních při­čiň neúspěchů, ale podívejme se např. do řady hostinců a bufetů kolem závodů a -velkých praco­višť. Některé jsou již zrána pře­plněné muži v montérkách a kom­binézách, kteří si „odskočili“ na pivo. jenomže zpravidla nezůstá­vá při jednom. U mnohých těch­to „pracovníků“ se pobyt prodlu­žuje z půlhodiny na celé hndiny. Je přirozené, že taková pracovní morálka se musí někde projevit. Nabízí se nezbytně otázka: Co dě­lají příslušní vedoucí? Jak kon­trolují a řeší takové očividné pří­pady pracovní nekázně? Jak se tento prozahálený čas vejde do pracovních norem? Přitom je mit né zdůraznit, že nejde jen o ma­nuálně pracující. Jedno je jisté. Bez důsledného upevněni pracovní kázně a disci­plíny bychom se dále nedostali. Mnozí vedoucí hospodářští pracov­níci si musí uvědomit, že hodný vedoucí není žádný vedoucí. Skn dí sám sobě, puněvadž ztrácí auto­ritu n spolupracovníků, a škodi společnosti, poněvadž připouští, aby se jednotlivci priživovali na její účet. Tento nešvar se proje­vuje i v některých hospodářských organizacích NVP a někde se už stal chronickým. A že to není pro­blém zanedbatelný, napovídá i sku­tečnost, že NVP s ONV řídí asi 188 organizaci (nepočítaje v to školy). Dnes už je jasné, že NVP Praha sama bytový problém nemůže vy­řešit. Tady už musí zasahovat i místa nejvyšší. I za cenu zdánlivě nepopulárních opatřeni. Praha dří­ve paqiáhala jiným, nyni musí ostatní pomoci Praže. Ale bez pra­covní morálky, smyslu pro státní disciplínu, bez iniciativy a plné­ho pochopení všech pracujících i bez postihů těch „hodných“ ve­doucích by byla i taková pomoc málo účinná. (dvk) Rozum do hrsti Pracovni trfh se vyprázdnil. Pod­niky lanaří, a vábí. Nic jím to však není platné. A pro budoucí létá bude situace v pracovních silách asi Ještě lhorší. Nasvědčují tornu následující údaje. Počítá se, že do roku 1980 bu­dou přírůstky pracovních sil v pro­duktivním věku minimální. Zdá se, že se ocitneme v daleko horši situaci, než v jaké byla před vál­kou Francie. Jestliže až v období 1961—1970 činil přírůstek práce­schopného obyvatelstva ročně asi 30 000, v příštích pěti letech se bude pohybovat kolem 24 000': Po roce 1975 bude zřejmě ještě men­ší. Odhaduje se, že průmysl, sta-1 vebnlctví a služby budou moci po­čítat jen s asi 17 000 lidmi v pro­duktivním věku. Na větší přírůs­tek bude třeba čekat 18 let... Světový primát držíme v za­městnanosti žen. Z těch, které jsou iv produktivním věku, Jich pracuje kolem 62 procent. Mnohá odvětví jsou doslova zfeminizová­­na. V těchto souvislostech stoji na­še společnost před velmi složitým úkolem; různými propopulačnímt opatřeními zabezpečit, aby se ná­rod množil, vytvořit k tomu pod­mínky všem vhodným rodinám. Tento -oříšek rozlousknout nebude snadné. Stačí si uvědomit, jakou pohromu by přivodilo, kdyby odešlo hodně žen např. ze zdra­votnictví, školství, z obchodu ne­bo z lehkého či potravinářského průmyslu. Jak vidět, na jedné straně jé nutné něco udělat pro rozmnožení národa, na druhé stra­ně ibude třeba respektovat, stav ve výrpbě a jinde. Proto v každém podniku je třpha vzít rozum do hrsti a najít způ­soby, jak se obejít bez požadavků na další pracovní síly. (step) Herecké koncerty Nejenom mnohá divadla naříka­jí na nedostatek prostoru. Také herci nemají kde vyzkoušet si i něco jiného, než jsou zvykli hrát na své mateřské scéně. A už vů­bec nejsou prostory, kde by se diváci sešli se svými herci, zpě váky či muzikanty k intimnímu posezeni, povidání, hlubšímu se­známení. To všechnu chce aSpoů v této sezóně vyřešit (jistě jen zčásti) nově zřízené studio Kotva v pražském paláci Kotva. Park­­centrum, Čs. rozhlas. Supraphon a Mladý svět jsou zřizovateli stu­dia, v němž se vystřídají známí umělci v komorních „hereckých koncertech“, recitálech, veřejných rozhlasových nahrávkácih, veče­rech zpěváků a jejich hostů atd. V tomto měsíci jsou např. na programu Manhoffův „Básník a kočka“ s Ivon janžurovou a St. Remundou, Leviho „Billy Boy“ s Jiřinou Jiráskovou a St. IRemun­­dou, nahrávka pro příšti rozhla­sový silvestrovský pořad — výběr z židovských příběhů a anekdot, večery Nadi Urbánkové, Petra Spá­leného a, Václava Neckáře a ve černí návštěva Vladimíra Menší­ka a jeho přátel. Zajímavá budou jistě představeni vtipné bratislav­ské dvojice Lesica-Satínský. M. Horníček se chystá vyznat návštěv­níkům Studia Kotva ze svých sta­rých lásek — tentokrát filmových. Program nově zřízeného studia oplývá bohatou škálou zvučných jmen. Pokud pořadátelům v Kotvě nedojde dech, dá se předpoklá­dat, že se Studio stane jednou z nejnavštčvuvanějších pražských scén. Že bude vyhledávané neje­nom diváky, ale i umělci a au­tory samými. Příležitost k n/.vení pražského kulturního života je tu reálný. (šv) VÝZNAMNÉ POSLANÍ f Pokračování z 1. stranyI vo významnou úlohu v zápase za dovršení revolučního přerodu a za úplné vítězství socialismu y na­ši zemi. Proto se v roce 1968 sta­lo trnem v oku hejrůznějším „ob­­roditelům“ socialismu, kteří spo­lu s pomlouváním a zatracováním všeho, čeho bylo za dvacet let socialistické výstavby dosaženo, ;Se snažili Rudé právo zdiskreditovat nálepkou konzervativního lištu. Když se antisoclalistickým a pra­vicovým silám podařilo v průběhu „obrodného procesu“ ovládnout většinu sdělovacích prostředků a vytvářet z nich samostatnou, na komunistické straně a státních or­gánech nezávislou sílu, vystoupili ta­ké v redakci Rudého práva pra­vicově orientovaní redaktoři s po­žadavkem, aby se i Rudé právo osamostatnilo od ústředního výbo­ru strany a stalo se orgánem „ce­lé strany“. Šlo jim o to, £by o zaměření listu, nerozhodoval vo­lený orgán strany, aie kdokoli, prakticky reakční protisocis'lístiŕ­­ké a pravicově oportůnlsMrké síty. Tento záměr se jim však nóy.dnřil. Současná etapa se vyznačme ur­čitou historickou paraletyiuj s ob­dobím, V- němž Rudé právo, vzni­kalo, i když jistě za rozdílných podmínek. Strana še gčtšťiijé od nositelů pravicového oportnuismu á zbavuje se pasivních členů. Dá­le však pokračuje boj proti pravi­covému oportúnismu a revtzion is­­nm, za marxisticko-leninský cha­rakter strany a důsledné uplatňo­vání principů proletářsjiého inter­nacionalismů. A v něm má Rudé právo i ostatní stranický tisk po­litické pos'ŕjni nád jiné významné.

Next