Svĕt Práce, leden-červen 1971 (IV/1-26)

1971-05-05 / No. 18

ŽÁDNÝ JINÝ DEN V ROCE Sobota bývá spravidla dnám, kdy st člověk rád přtspt. V tu minulou však byl národ na nohou velmi čas­ně. Docela rád a s chutí. Jenom jed­noho bylo Ittoval, že v ten den ne­může být najednou všude, v každém městě, městečku, » každé vsi a dědině, na náměstích, oo jich je v re­publice. A přesto m ctttl všudypřítomný. To dělá ta zcela zvláštní a neopakova­telná nálada, která člověkem pro­sákne pouze v jediný den v roce a nikdy jindy. Na Prvního máje. člo­věk ví, že všude se shromažďují Udě jako on, leckde už záhy po rozbřesku, když je vzduch ještě ostrý, že sem tam sáhuje ulicemi opozdilec, který se nevybavil z domova včas a teď hledá svůj pramínek velké řeky, že všude hřímají dechovky kastalda a vlajky a prapory, standarty s ohnivý­mi nápisy a pestrá mávátka se tře­petají nad Zástupy. Naplní se největší náměstí hlavní­ho města, úderem deváté zazní hym­na, hovor a šum ustánou, lidé zne­hybní. Sousedce vlhnou oči. Potom se rozlehne hlas. Když se pak lidé dají na pochod, mnohým z ntch ještě ten hlas zní. Nebof soudruh Husák jím mluvil z duše, když hovořil o našich výsled­cích za tolik málo let, co je nové vedení strany, o našem vztahu k So­větskému svazu, o vztahu, který pro­šel nejtvrdší zkouškou, jakou si kdo mohl vymyslet, a prošel jí na výbor­nou. Anebo když uváděl, co od nás žádá pětiletka. Myslím si, že každý poctivec sám v sobě zapřemítal, jak se choval před lety, co dělal potom a jaký je jeho postoj dnes i jaký bude nadále. Je to něco Jako konfrontace myšlenek> činů, života. Sotva je lepší okamžik pro takové účtování sama se sebou. Zásluhou sobotní večerní televize, jejíž poslech byl jakýmsi rodinným podnikem, bylo možno poznat krásu t vznešenost toho dne a lidí v ten den. „Sdružily se obce, sdružili se lidé," řekl komentátor nad hodonínským průvodem a vystihl samu podstaty našeho společenství. V Chebu šli také vojáci a i když jejtch krok byl volný a i když byli také v jiných májových shromážděních, tam, u západní hra­nice, za níž je už docela jiný svět než náš, to má svůj důraz. Přerov se právem pyšnil svým průmyslem. Po­tom přišel záběr ze Šumperka. „Mně se nejvíc líběj’ děti," řekla maminka. Než se zástupy na Václavském ná­městí rozešly, promluvil ještě jednou soudruh Husák. Tak, jako by z očí do očí. Poděkoval a provolal slávu praž­skému lidu, zmínil se o západním buržoazním tisku. Ten má teď něja­kou starost o naši stranu, je prý izo­lován od pracujícího lidu. Splendid isolation, skvostné osamocení, mají pro takový stav výraz Ancfličané. Jenom­že sotvakdo by v májových demon­stracích díků straně rozeznal komu­nistu od ostatních. Takovou „izolaci" budeme dál rozvíjet a pěstovat, do­dal soudruh Husák. Obvykle se uvádí, kolik- lidí vyšlo na 1. máje do ulic. -Číslem lze po­tvrdit mnoho, je to měřítko množství, počtu. Ale je snad stupnice, jíž se změří, co je v lidech? Jejich radostr ná nálada a nadšení, jejich elán, chut a rozhodnutí dokázat,'co v kaž­dém je, změnit rozhodnutí ve skutek á tak prospět všem, kteří žijí v této naší republioe? Takové měřítko sotva existuje. Výsledky však lze vyjádřit, dokonce velice jednoduchými, prostý­mi slovy a údaji zdánlivě suchými, jejichž obsah však znamená bohat­ství: Udělal, udělali jsme pro repu­bliku, tolik a tolik. A uděláme pro ni ještě viol Neznaje poměry, mnohý na Západě by se tomu podivil, nebot tam se musí člověk práce ještě prát o takové nám samozřejmé věci, jako jsou třeba zá­kladní sociální práva a požadavky. Zvláštní den je, 1. máj. Všelidový svátek. C RF-) losti na délce trvání pojištění. Druhý záměr sa týká pojištění zemědělského majetku. Jde o komplexní pojištění úrodý, tedy i těch rizik, která se do­sud nepojišťují. Výrazně se má rovněž rozvíjet pojištění majetku státních hospodářských organizací. Řešit bude třeba 1 dosud ztrátové pojištění mo­torových vozidel. Na kvalitativně vyš­ší stupně bude postavena péče po­jišťovny o předcházení škodám vy­užitím ekonomických nástrojů ze­­jpiéna v průmyslu a zemědělství. (Jel) SNÍMEK VILÉMA KROPPA iCO NAPOVÍDÁ «ČÍTÁNÍ Máme před sebou předběžné vý­sledky sčítání lidu. Kdybychom se po­dívali tak trochu do historie, první skutečné sčítání lidu bylo na území naší republiky před více než sto lety, v roce 1869. Podle pořadí je sčítání z roku 1970 už desáté. Na základě mezinárodní úmluvy se nyní koná vždy za deset let, vždy v roce končí­cím nulou. Statistika je pomocnou vědou a do­dává zájemcům údaje, na jejichž pod­kladě lze analyzovat různé jevy, činit závěry a příslušná opatření. Proto je­jí výsledky jsou vždy zajímavé, pro politologa a ekonoma 1 pro psycholo­ga a lékaře apod. Platí to i o tomto sčítání. Z jeho dat se prozatím můžeme do­vědět některé důležité věci a udělat si přehledný obraz o situaci v ČSSR. A tak dostáváme především odpověď na několik otázek: jak u nás lidé žijí, jak bydlí a kde pracují i jaká je populační situace. Čísla odpovída­jí vesměs kladně až na jednu nemi­lou záležitost: že klesá porodnost a že jsme jedním ze států, kde je nej­víc starých lidí. Prvé' můžeme vysvět­lit do určité míry zaměstnaností žen a nedostatkem bytů, druhé tím, že se zvýšil věkový průměr. A to na 70,5 roku. Proto také máme jednu pětinu obyvatel nad 60 let. Bytů se prozatím nedostává 130 000—150 000. Proti sta­vu z roku 1961 nastal určitý pokrok. Tehdejší požadavky byly 180 0D0 až 215 000 bytů. Za to nyní vyniká je­jich vybavenost. Mají větší obytnou plochu a více místností. Blížíme se tak světovému standardu. Velmi dob­rá je i vybavenost našich obydlí. Tro­chu složitější je to s dojížděním do zaměstnání, ačkoliv i to je v zahra­ničí normální zjev. 30,5 °/o pracují­cích obyvatel má pracoviště mimo obec, 12,3 % dojíždí až do jiného okresu. Pozastavit se musíme nad přírůst­kem obyvatelstva. Není uspokojivý. Za deset let přibylo pouze 616 000 osob. V některých místech počet ra­pidně klesá, především ve velkých městech. Například v Praze zemřelo o 18 000 občanů více než se jich na­rodilo. Dalším jevem je koncentrace obyvatelstva do měst. je to důsledek soustřeďování průmyslu v určitých oblastech. Těžko lze prozatím říci, zda je to zdravý jev. Zatímco v polo­vině okresů ČSR se zaznamenává po­kles počtu obyvatelstva, 70 % přírůst­ku je v Ostravě a v Severomorav­ském kraji. I těchto několik údajů nutí k pře­mýšlení. Zajisté, že dojde k závě­rům, které ovlivní i pátou pětiletku; hlavně v bytové výstavbě i při řeše­ní nedostatku pracovních sil. \ Aid) VYPLÁCÍ SE TO Na jiném místě této stránky píše­me o snížení cen, za něž nakupujeme v obchodech. Toto opatření má své zázemí a souvislosti, které nemusí být vždy na první pohled patrné. Máme na mysli nápady, podněty, práci na­víc pro společnost, měření sil mezi jednotlivci a mezi partami na základě dobrovolných závazků, tedy to, co souhrnně označujeme jako iniciativu našich lidí. Podle posledních údajů se toto hnutí dostává v předsjezdovém období na výši a do rozloh, jakých jsme byli svědky po r. 1948. O soutěžení v letošním jubilejním roce naší komunistické strany jed­nala také v minulém týdnu Česká rada odborových svazů, její předseda soudruh J. Hlavička prakticky celý svůj projev věnoval právě iniciativě a veřejné knntrole závazků. Podstat né je, že nebýt sontěženi, nebyly by např. v provozu včas mnohé dílny, provozy i celé závody a jejich vý­robky bychom samozřejmě v obcho­dech nenašli. Je jasné, že ceny lze snižovat jenom při dostatku zboží. A v tom můžeme vidět souvislost sou­těžení a dostatku zboží. Krátce a Dob­ře — vyplácí se dát do práce elán a odvést poctivé dílo. Pohyb cen totiž bezprostředně závisí na výrobě a ti, kteří je tvoří, mění, upravují, přihlí­žejí především ke stavu našehta dá rodního hospodářství. A ještě něco. Lze říci, že svůj díl zásluh také na dostatku zboží na trhu mají odbory, které — jak to prohlá­sil soudruh f. Hlavička — jsou spolu­­odpovědným garantem rozvoje našeho zřízení, tedy i hospodářství, je proto logické, že snahy dostat soutěžení na každé pracoviště a soustředit je ke konkrétním cílům a padle podmínek na pracovišti tvoří důležitou část činnosti odborů. Svědčila o tom i ple­­nárka České rady odborových svazů minulý týden. (rf) PĚTILETKA A POJIŠTĚNÍ Plán . pro příštích pět lfet není zda­leka jen záležitostí výrobních závo­dů, ale například i takové instituce, jakou je Česká s.tátnl pojišťovna, í rozvoj pojištění, má svou dlouho­dobou perspektivu vyjádřenou napří­klad v počtu pojistných smluv. Jest­liže jich na konci roku 1970 bylo ne­celých 7,3 miliónu, pak na sklonku pětiletky jich má být víc než deset miliónů, což znamená, že by pojistek bylo přibližně tolik jako občanů Čes­ké socialistické republiky; jejich po­čet vzroste za pět let o 37 %. Zvýší se samozřejmě i přijaté pojistné i po­čet pojistných událostí. Velmi tady vzrostou nároky na pracovníky pojiš­ťovny, jejichž počet stoupne pouze nepatrně. Cestou k splnění všech ná­ročných úkolů je rozvoj pracovní ini­ciativy a komplexní socialistvcká ra­cionalizace, zejména mechanizace a automatizace. Vedle plénu pro pětiletku vyjádře­ného v číslech jsou tu ; i konkrétní záměry v dalším rozvoji obsahu po­jištění. Na prvním místě přestavba životního pojištěni jeho určitým zvý­hodněním' v • návaznosti na zvýšení úrokové míry u rezerv životního po­jištění uložených u Státní banky čs. Po tomto zvýhodnění by chtěla pojíš fovna zavést různé atraktivní druhy životních pojištění, například se zvy­šující se pojistnou částkou v závis­ K PADESATC^ DĚLNICKÉ TĚLOVÝCHOVY Československý svaz tělesné vý­chovy byl jako jednotná dobrovolná organizace ustaven v roce 1957. Má­lokdo však už dnes ví, že cesta ke konečné fázi uspořádání naší tělo­výchovy začala vlastně před padesáti lety v Praze' vytvořením Federace děl­nických tělocvičných jednot 8. květ­na 1921. Velkým úspěchem nové organizace se stala spartakiáda v Praze na Ma­ninách v červnu 1921. V průběhu ně­kolika příštích let. se FDTJ snažila o nové sjednocení celého dělnického tělovýchovného hnutí. IV. sjezd tělo­výchovných organizací v prosinci 1926 ustavil Federaci proletářské tělový­chovy, Došlo tady ke sloučení FDTJ se Spartakovými skauty práce, Ru­dou hvězdou, Dělnickým svazem tu­ristů a Svazem dělnických cyklirtů. Připravovaná. II, spartakiada byla Za­kázána Šest neděl před zahájením. Ústřední výbor federace však tento zákaz obešel a místo celostátní spar­takiády uspořádal v jediném dni, 24. června 1928, 50 okresních spartakiád. Adi v podiiiínkách lidově demokra­tického zřízení v prvních poválečných letech neprošel sjednocovací proces přímočaře. Teprve až v roce 1957 zvítězila myšlenka, která se zrodila už v roce 1921. (mb) Náš rozhovor Ö RAKOVINĚ V minulých dnech dlel v Československu na týdenní návštěvě význam­ný maďarský vědec Ur. FERENC HARTAY ze Státního onkologického ústavu v Budapeští. K vzájemné výměně zkušeností v léčení zhoubných nádorů s našimi lékaři jej pozvala Socialistická společnost pro vědu, kulturu a politikou. Před odjezdem do vlasti jsme dr. Hartaye požádali o rozhovor. — JAK JSTE BYL SPOKOJEN S POBYTEM V ČESKOSLOVENSKU? „Velmi se mi u vás líbilo.. Všude jsem se setkal s výbornou organizací a nevšedním zájmem o spolupráci. Je vidět, že boj proti rakovině je aktu­ální i v Československu. Zvlášť zajímavá pro mne byla návštěva nemoc­nice v Trutnově. Tamější lékaři mne seznámili s komplexní léčbou rako­viny, kdy se používají čtyři preparáty spučasně. Viděl jsem pacientku, která je touto metodou léčena a mohu říci, že její stav je velmi příznivý.“ - MOHL BYSTE SROVNAT ÚROVEŇ VÝZKUMU A KLINICKÉ PÉČE V BOJI PROTI RAKOVINE U NAS A V MAĎARSKU? „Pokusím se o to, neboť nejsem v Československu poprvé. V terapií je situace přibližně stejná, v prevenci je u vás lepší. Co je však v ČSSR roz­hodně na vyšší úrovni, Je celostátní dokumentace pacientů, kteří pro­dělali či prodělávají rakovinové onemocnění. Děrnoštítkový systém vám skutečně závidím, v tom máme co dohánět.“ - pRED ČASEM PROBĚHLA NAŠIM TISKEM INFORMACE O TOM, ZE PODLE NĚKTERÝCH ZAHRANIČNÍCH VÝZKUMU JE RAKOVINA NAKAŽ­LIVÁ. CO O TOM SOUDÍTE? „Nejen v poslední době, ale už od chvíle, co je lékařství vědou, se k němu vyslovuje mnoho nepovolaných. A. jejich názory často nevychá­zejí ze skutečnosti. Všechny podobné teorie o rakovině jsou poněkud módní záležitostí. Tak jako dříve kdekdo přísahal na bakterie, v novější době se jediný původce nejrůznějších onemocnění spatřuje ve virech. Mů­žeme ovšem vysledovat, odkuc^ podobné teorie — pokud jde o rakovinu — pocházejí. Jde pravděpodobně o zvláštní africkou nemoc, tzv. Burkit­­tův nádor, která je prý skutečně způsobena viry, ale je pouze místně ome­zena. Podle mého názoru je třeba ke každé teori o vzniku rakovinového onemocnění přistupovat obezřetně, každý případ zkoumat odděleně a v komplexu s ostatními faktory. Protože takových faktorů, které nemoc vyvolávají, bývá více.“ ■ VlM, ŽE SERIOZNÍ VĚDEC NERAD DELA PROGNĎZÝ, ALE PŔECE BYCH SE VÁS RÁD ZEPTAL: CO POVAŽUJETE ZA PODMÍNKU DEFINITIVNÍHO VÍTĚZSTVÍ MEDICÍNY NAD RAKOVINOU A KDY SE LIDSTVO TOHOTO VÍTĚZSTVÍ MUŽE DOČKAT? „Není snadné na vaši otázku odpovědět. Rozhodně musíme počítat s tím, že bude-li hrozba rakoviny odstraněna, pak se tak stane díky spo­­lečném,u úsilí fyziků, biochemiků, farmaceutů, histologů a patologů. Není samozřejmě vyloučeno, Že jednotlivý reprezentant některé skupiny objeví faktor, který bude rozhodující pro poznání rakoviny a její léčby. Ale jen společnou prací vědců se najde klíč, který se bude nejen hodit do zámku, ale bude možné jím také v zámku otáčet. A pokud jde o čas, myslím, že ještě naše generace se dočká objevení účinného prostředku proti rako­vin'1 “ OSTÝCHAL JSEM SE ZAPÁLIT SI PRl ROZHOVORU S VÁMI CIGARETU. ALE VIDÍM, ŽE SÁM KOUŘÍTE, COŽ MNE VEDE K POSLEDNÍ A PO­NĚKUD OSOBNI OTÁZCE: JAKÝ JE VZTAH MEZI KOUŘENÍM A RA­KOVINOU? „Člověk je slabý tvor. Z této skutečnosti vycházejte, vidíte-11 onkologa kouřit. Objektivně je třeba ovšem říci, že vdechování látek vznikajících hořením cigarety je nesporně zdraví škodlivé. Tyto látky udržují v plicích stav, který na další popud může přerůst v rakovinové bujení. Statisticky lze dokázat, že kouření má bezprostřední vliv na vznik rakoviny. V ně­kterých státech se věnují velké prostředky na zdravotnickou osvětu za­měřenou proti kouření, a to navzdory výrobcům, kteří se brání a vymýš­lejí různé triky na udržení trhu. Zavádějí například cigarety s dvojitým filtrem, bez nikotinu a podobně, ale to všechno nemá vliv na zmírnění nebezpečí vzniku rakoviny. Ostatně nemusí to být jen rakovina plic, ale i hltanu, sliznice dutiny ústní a jiných orgánů.“ Poděkoval jsem za rozhovor a rychle jsem uhasil sotva zapálenou ci­garetu. (haj) ČTENÁŘŮV TÝDEN Hlavní a největší pozornost věnovaly veškeré sdělovací prostředky v minulém týdnu pochopitelně Prvnímu máji a událostem kotem něj. Byty to div dobře pohody, k níž přispěla také zpráva o snížení cen v obchodech. Ve civíce': ve-.er ji vysílal rozhlas a televize, která k tomu přínesta, icztiáyor, svého ■ ústredni o ředitele dr. Jana Zelenky s místopředsedou federálni vlády inž. Václavem ku­lou, v pátek zprávu o rozhodnuti vlády uveřejnil tisk a. týž den toto rozhodnutí komentovalo Rudé právo. Ostatní noviny se omezily na úřední zprávu. Vládní opatření bude zřejmě delší čas předmětem komentářů v tisku a úvah veřejnosti, a to už proto, že výběr příkladů zlevněného zboží nemohl být úplný; při povaze a postojích některých lidí u hás se zřejmě objeví i všelijaké speku­lativní dohady, zlehčující dosti rozsáhlé snížen cen. Nic neznámého a neobvyk­lého. Ale nejlepší odpovědi bude pohled do výkladních skříní a praktické ná­kupy. Jde vlastně o první sníženi cen od roku 1961. Mezitím se sice ceny upravo­valy, šlo však o změny u jednotlivých druhu zboží nebo o doprodej ležáku, nikoli o souhrnné úpravy tak rozsáhlých q takřka ucelených souborů zboží jako nyní. Pokles cen, jehož jsme svědky v těchto dnech, je zcela jiného charakteru a umožnily ho i jiné příčiny. A u nich je vhodné se dnes zastavit. Každému, kdo třeba jen občas sleduje vývoj nášeho hošpodáření a kdo se zaposlouchá do projevů představitelů naši komunistické strany v tomto před­sjezdovém období je zřejmé, že jde o opatření především ekonomické. Vláda k němu mohla přikročit jenom proto, že výroba se již dostala r největších zmat­ků a krizových stavů a že její vzestup pokračuje. Snad neni třeba opakovat, že to je důsledek mnoha kroků a zákroků nynějšího vedení strany. To má svůj odraz v myšleni a jednáni lidi. Podle informací z Ústřední rady ČSROH například u přilěžitosti okresních konferenci KSČ pracovalo ve Východoslovenském kraji přes sto devadesát tisíc lidí v brigádnických směnách. Odvedli práci za více než 72 a půl miliónu Kčs, 0 niž bychom byli chudší, nebýt této pracovní iniciativy. Podobně tomu bylo 1 v jiných krajích a při dalších příležitostech. Všechny tyto činy jsou podníceny blížícím se sjezdem strany a jejím padesátiletým výročím. V tom se projevuje změna postoje k politice strany; od pochooeni k aktivní podpoře. Vládni opatření nelze proto považovat za nějaký, s prominutím, milodar. Je to jeden z výsledků, poctivé práce lidí. Jakékoliv dohády a spekulace kolem toho jsou tudíž nesmyslné. Nejde také o řešení nějakých odbytových obtíži obchodu. Jednak nelze ho­vořit o obtížích, jaké mivaji na mysli ti, kteří's takovými názory přicházejí, o obtiřich takřka katastrofálních. Takové se totiž v našem obchodě už nevy­skytuji. A jednak obyčejný rozum napovídá, že obchod naopak bude muset z výroby i z devozu dostávat vice právě toho zboží, které bylo zlevněno, aby nezmizelo z trhu. To ie logické. Z toho všeho vyplývá jednoznačný závěr: I taková věc, jako je nynější sní­ženi cen, je doklad, že komunistická strana krok za krokem odstraňuje nepo­řádky a tak získává stále více občanů k poctivé práci. Což se ostatně projevi­lo i v atmosféře letošních májových oslav. (ff) CO NAJDETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE ZNÁME JEHO SKUTEČNOU PODOBU? Historické zamyšlení o Janu Žižkovi vyvolané novou dvacetikorunou. ŽALUJI AMERIKU — Vrahové jsou na svobodě, proč je zavřena Angela Davisová? . .... . SÁM SOBE NEPŘÍTELEM — Jídlo zdaleka nemusí znamenat je­nom výživu organismu, ale i nebezpečí ..... TIP NA 'MKEND -f- Pelhřimovsko.

Next