Svĕt Práce, červenec-prosinec 1972 (V/27-52)
1972-07-05 / No. 27
-z Pro chvíle oddechu: Křižovhy, húdanhy na každý Jen JIŽ V PŘÍŠTÍM ČÍSLE ZAČÍNÁ NAŠE LETNÍ SOUTÉŽ TIP NA DOVOLENOU ■ PODMÍNKY NAJDETE NA STRANĚ M ŠVSt~27 práce i twr cena výtisku V PRAZE DNE 5. ČERVENCE 1972 ROČNÍK V. (IX.) MOTTO: /e naší povinností zabet.pečít, aby žádný užitečný projev pracovní iniciativy nezůstal bez povšimnutí, bez ocenění... Socialistické soutěženi představuje důležitý podíl odborů na řízení a zvyšování úrovně národního hospodářství a pomáhá formovat socialistického člověka... (Ze zprávy VIII. všeodborovému sjezdu, přednesené soudruhem K. Hoffmannem) ZDENA BENDLOVÁ HRDINA NEČEKÁ NA OVACE O krajině kolem hradu Landštejna na Českomoravském pomezi, odkud bys do Rakouska skoro kamenem dohodil, se odjakživa na Vysočině řikň: „začátek kameni, konec chleba“. Krajina chudičká, kde neměli zemědělci nikdy na růžich ustláno, jestliže se dqes odděleni Státniho statku ve Starém Městě pod Landštejnem vydatnou měrou podílí na úspěších Státního statku Nová Bystřice, není to náhoda, je to výsledek cílevědomé, dlouholeté práce kolektivu a zejména několika jednotlivců, kteři udávají tón. K těm patří bezesporu především hrdina socialistické práce soudruh Miloslav Šátek, traktorista-opravář a vynikající kombajnér, jehož jméno se ocitlo v minulých letech několikrát na předních místech v celostátních soutěžích. Byla to vlastně zvláštnost, že se nám při poslední návštěvě podařilo zastihnout Miloslava Sátka doma. Měli jsme alespoň příležitost poznat trochu i jeho zázemí: spořádanou domácnost — neboť 1 Marie Šátková od začátku patří do hry. Sátkovi, zejména ovšem on, se doma mnoho nezdrží. V zimě se celou dobu opravují stroje, od Jara, jak začnou práce, je pořád co dělat v polích. „Všechno, co uvidíte ze stráně u lesa, je naše“ — pochlubili se. Povídali jsme si u nich v kuchyní o tom, co bylo a hlavně co bude dál tady v pohraničí, kde se svízele s nedostatkem lidi v zemědělství i další problémy ve srovnáni s vnitrozemím ještě znásobují. „Naše.“ - ,\ To znamená Státního statku ve Starém Městě. A tak, jak to Sátkovi povídají, to také cltl. Už víc než dvacet let se snaží z chudé, zamokrené půdy dostat co nejvíc. Zena od začátku vždycky po boku svého muže. I v dobách, kdy byly děti docela malé a bylo na pováženou, jak stačit práci na polích 1 domácnost. Se svým životem, i když ne právě snadným, jsou spokojeni. Nejen proto, že vychovali tři dobré, zdravé děti — Josefa, Jarušku a Mirušku, že se i po dlouhých letech společné cesty mají stejně rádi jako na začátIPokračování na 3. straně) ■Bl TTTI—TlWBlIHlUiMI 'ti 1>5° Kčs Výsledky, úspěchy, fakta P lán základní stavební výroby překročen o 11439 000 Kčs, produktivita práce propočtená na jednoho pracovníka základní stavební výroby o jedno procento. Hutní stavby Košice a VZKG Ostrava společně nabídly pomoc zemědělství při výstavbě senážních věži v celé republice; jejich sdružený závazek podepsali zástupci obou podniků 24. dubna a bude hodnocen čtvrtletně. Mimořádnými opatřeními zabezpečují Hutní stavby výstavbu tranzitního plynovodu 1 v obtížných podmínkách přes Silickou planinu. Od začátku roku už překonali stanovené úkoly o dílo za osm miliónů Kčs. Vynasnaží se ukončit výkopové práce před lhůtou. Materiálu ušetřili za 5 169 000 korun, na palivech a energii 350 000 korun. Soutěži 81,4 proč. pracujících, o název brigáda socialistické práce usiluje 111 kolektivů, název byl propůjčen již deseti kolektivům. Mimořádný důraz se v socialistickém soutěženi klade na hnuti Každý socialisticky. HUTNI STAVBY, Ni P., KOSICE P racovní Iniciativa v textilních, oděvnfch a kožedělných závodech v CSR přinesla tyto výsledky: Textilního zboží bylo navíc vyrobeno za 72157 000 Kčs, oděvů za 7 128 000 korun a kožedělných výrobků za 23 937 000 Kčs (za čtyři měsíce). Do socialistických států se vyvezlo nad předpokládané množství výrobků těchto odvětvi za 27 358 000 Kčs, do kapitalistických za 23 432 000 Kčs. Při tom všem klesl počet přesčasových hodin v textilním průmyslu o 253 000. Z čestných hlášeni o výsledcích plněni závazků uzavřených na počest Vlil. všeodborového sjezdu. Červenec — měsíc prázdnin a dovolených, zaslouženého oddechu. Ui v sobotu a v neděli ožily mnohé pionýrské tábory, které připravily odborové organizace, dětským smíchem. Rekreační střediska jsou plná. Všichni st chtějí užít slunce, vody, lesů. I ti, kteří ještě dovolenou nemají. Alespoň ve volných chvílích. Léto začalo ... SNÍMKY M. GAHUT a S. JUHAN DEN BY STÁL 10 MILIÓNŮ V petrochemii spolu s NDR • Malá násobilka současné ekonomiky • Velkolepý projekt v rámci RVHP Může-li v našem věku existovat zcela nesprávný způsob ekonomického myšlení, pak by to bylo uvažováni podle vzoru „malá, ale naše“. Malá továrnička, ale naše. Ovšem malá znamená drahá. Neekonomická. Mnohonásobně to platt v chemii. Pro přiklad nemusíme daleko. O fantastickém rozvoji výroby a spotřeby plastických hmot, například, netřeba vykládat. Vyvolal potřebu hledat cestu jejich výroby z ropy, ze suroviny století. Ropu lze tepelně štěpit — pyrolýzou — na etylén, propylén atd. Především na etylén, namodralý plyn lehčí než vzduejt, nezbytné východisko pro výrobu plastických hmot. První pyrolýzní jednotky vznikly před druhou světovou válkou. Vyráběly kolem 5000 tun ročně. Zdály se velké. Ale už v šedesátých létech vyrůstaly pyrolýzní jednotky schopné vyrobit ročně kolem 50 000 tun etylénu a zdály se — malél V roce 1967 se považovala za standardní jednotka vyrábějící 200 000 tun za rok. Dnes už nechtějí chemici (a hlavně ekonomové) ani slyšet o jednotce menši než s kapacitou 300 až 450 tisíc tun etylénu ročně. Menši by byla neekonomická. Tak se tedy věci mají. Taková je malá násobilka současné ekonomiky. Samozřejmě nejde jen o to etylén vyrobit, nýbrž také dále zpracovat. Vedle kolosu na výrobu etylénu postavit ještě větší kolos na jeho zpracování. Na jednu korunu investic vložených do výroby etylénu je třeba investovat dalších šest až deset korun do zařízeni na zpracování. Má-li stát ekonomicky výhodná (totiž dostatečně velká) pyrolýzní jednotka kolem miliardy, přišel by celý komplex na deset miliard! A vyžadoval by nepředstavitelné soustředění výrobních, stavebních a vůbec všemožných sil, neboť tak gigantickou investici nelze courat po měsíce a léta, každý den rozestavěnosti by znamenal úžasné ztráty. Nikoliv, na takový kolos prostě nestačíme. I to je skutečnost. NA TRASE SPOLUPRÁCE Co tedy? Budeme odkázáni přihlížet, kterak nám „ujíždí vlak“ jednoho z nejmodernějších průmyslových odvětví, chemie, obzvláště petrochemie? V listopadu 1971, při jednáni stranických a vládních delegaci NDR a ČSSR, podepisují obě strany „Dohodu o dlouhodobé hospodářské a vědeckotechnické spolupráci v oblasti výroby a využití olefinů mezi podniky NDR a ČSSR“. Dokument, který je jedním z kroků praktického naplnění zásad zakotvených v Komplexním programu socialistické hospodářské integrace států RVHP. Další krok byl učiněn 28. června 1972. Představitelé generálního ředitelství Petrolchemlsche kombinát Schwedt (NDR) a naši koncernové organizace Chemopetrol podepsali smlouvu o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci ve výrobě a využití olefinů, zpřesňující technická opatření, zásady obchodních operací a vymezení vztahů mezi oběma generálními ředitelstvími. V Böhlenu v NDR vyroste velkokapacitní pyrolýzní jednotka na výrobu etylénu a propylénu. U nás vybudujeme jednotky na zpracování etylénu a propylénu. Propylén k nám půjde v tlakových železničních cisternách, etylén — etylénovodem. Rourou nataženou mezi Böhlenem a Zálužím, nervem, který veliké jednotky spojí v jediný gigant, petrochemický komplex NDR—ČSSR. Velkolepý projekt říká, co bude NDR dodávat nám, co my a jak zpracujeme nejen pro potřebu vlastní, ale 1 pro potřeby NDR, jednotlivé fáze na sebe navazuji, aby se neztrácel čas, suroviny, aby se stačil připravit další zpracovatelský průmysl na obou stranách, na obou koncích roury. Trumpety, jak etylénovod familiárně nazývají v litvínovském Chemoprojektu lidé pověřeni jeho zkonstruováním. Co bude znamenat vybudování té „naši“ části petrochemického komplexu, o tom alespoň jediný údaj. Vznikne nám nová kapacita umožňující výrobu 250 000 tun plastických hmot ročně. Je tedy podepsáno. Výstavba ovšem už v obou státech začala v průběhu minulého a letošního roku. Dává se do chodu aparát obrovské investice, hodiny, které budou muset klapnout na minutu na obou stranách. Odborník z našeho Chemoprojektu chvilku počítal. „Víš, co by stál jednodenní výpad na tomhle mezistátním zařízení? Ve zboží asi 10 miliónů korun. Ale to raději nepiš.“ Tak to raději píšu. Pro všechny, kteří se na výstavbě československé částí petrochemického komplexu NDR—ČSSR budou podílet. (el)