Technický Týdenik, leden-červen 1964 (XII/1-26)
1964-01-02 / No. 1
Josef Paul letošní galerii nejlepšíck z nejlepšíck zahajujeme portrétemJosefa Paula, nositele Řádu práce a ředitele Závodů průmyslové automatizace v Praze-Núslích. Ředitel Josef Paul byl loni vyznamenán Hádem práce za vynikající organizátorskou práci a za rozvoj regulace tepelné techniky. Tedy za dva úseky, na nichž nám velmi záleží. Josef Paul začínal od píky. V roce 1933 se vyučil, sedm let byl mechanikem, po absolvování průmyslové školy dělal zkušebního tpchnika v dnešní přeloučské Tesle, pak byl pověřen vedením zkušebny, následovaly funkce hlavního konstruktéra a hlavního inženýra a posléze byl jmenován ředitelem závodu v Nové Pace. Před jeho příchodem závod neplnil plán. Po tříletém vedení Josefem Paulem se nestalo, aby novopacký závod neodvedl Svůj podíl. Stejně úspěšně vede i závod v Praze- Nuslích. Josef Paul je v jistém směru zvláštním ředitelem, Totiž — nedělá za každou cenu všechno sám, ale důvěřuje svým spolupracovníkům. A důvěra se vyplácí, V tomto závodě není zbytečných porad, zbytečného vysedávání dlouho do večera. „Ono to stejně k ničemu není,“ říká Josef Paul. „Je mnohem užitečnější přijít včas do práce a pracovní doby dobře využít, a to platí i pro ředitele." Zmínili jsme se o zásluze Josefa Paula na vývoji regulace tepelné techniky. Historie této oblasti je velmi obsáhlá. Ve zkratce o její budoucnosti jen to, že závod připravuje výrobu přístrojů na pneumatickém principu s vysokými parametry a malé svými rozméry. Počítá se, že už v roce 1966 se bude těchto přístrojů používat především při automatizaci chemických procesů. Další směr se týká využití u obráběcích a stavebních strojů a snad í ve výrobních linkách. Práce tedy nad hlavu, ale na nějaký chaos není čas. „My si tu práci vymýšlíme sami. Nesiabilnost státního plánu těžce v závodě pocitujeme. Někdy, bychom se mohli roztrhat a vzápětí sháníme jednotlivé objednávky. Tato nerovnoměrnost nás nutí najít východisko na překlenutí, a to vidíme ve využiti našich přístrojů u obráběcích a stavebních strojů." Mnoho úspěchu! lana Dvořáčková Kdo musí odstraňovat závady Zemědělské závody a JZD se vybavuji strojním a elektrotechnickým zařízením, které má přispět k vytvořeni velkovýrobní zemědělské základny a k pozvednuti zemědělské výroby na úro'^’voň průmyslu. Tento poměrně ryphlý rozvoj technické základný v zemědělství však stále Ještě není doprovázet! stejně rychlým růstem technitíkých kádrů pro zemědělství. Dosavadní praxe je taková, že obsluhou strojů se zahýbají Často nekvalifikovaní a nepoučení prasovních Ještě horši je situace s odstraňováním drobných závad na elektrotechnických zařízeních a s nutnou pravidelnou údržbou. Podle dnešních předpisů mohou odstraňovat závady na elektrotechnické zařízeni pouze pracovnici vyučení. Těch Je však stále nedostatek Závody zabývající se údržbou elektrotechnických zařízení; jsou přéjíženy prací, odmítají .opravovat. drobné závady, a tak se často stává, že výkonné zařízeni je vyřazení» dlouhou dobu, z provozu jen proto, že není kdo by odstranil jednoduchou závadu. Jak tuto .situaci řešit, naznačují,, zkušenosti z Východočeského krpje. Tam uspořádala ČSVTS pro, Zemědělské pracovníky, kteří pracují s elektrickými zařízeními, zvláštní školení, při kterém se ■ bral zřetel na znalosti účastníků a kladl důraz hlavně na všechny předpisy ústřední energetické správy- a na otázky ochrany a bezpečnosti při práci1 s elektrickými zařízeními a na protipožární ochranu. Zvláštní potvrzení do' kvalifikační knížky mělo sloužit jako oprávnění k provádění drobných oprav -a údržby elektrotechnických zařízení. Takovým způsobem se značný počet pracovníků poučil - a snížila se možnost úrazu nebo jiných škod. Avšak předpisy ÜES takovéto poučeni héúžnávajl. Pouze osoby vyučené se mohou takovou činností Zabývat. To je jistě správné opatření, ale jen pokud kapacita opravářských tet stačí. Přijďte se poradit Plastimat v Praze buduje technickoporadenské a informační středisko pro využiti plastických hmot ve strojírenství. Techničtí pracovníci se strojírenských závodil obdrží tn všechny potřebné informace o různých druzích plastických materiálů, a zásadách pro konstrukci lisovacích nástrojů a dodavatelských možnostech tuzemských výrobců. Současní bude možno liskat i přehled o novinkách i oboru plastikářské technologie a o zahraničních výrobcích. Středisko budo Vybaveno vzorky plastických raateriélů 1 výrobků. Adresa: Plastimat, Praha-Karlln, Pobřežní ni. 3 (blízko nádraží Tčžnov), tel. 651-17, 638-67, 822-21, 612-08. (lvm) Nestači-li, pak je nutné poučit někoho dalšího a pro určité období připustit opravy lidmi alespoň poučenými. U. Hájková Jen důsledně Spolupráce našich a sovětských výzkumných ústavů v oboru železniční dopravy je velmi bohatá * dnes už dobře koordinovaná. : Dělba výzkumu přináší mnohé dobré výsledky. Bylo by však třeba, abychom dovedli nejen zkoumat a spolupracovat, ale i poznatky výzkumu s úspěchem zavádět do praxe, jak to dovedou právě v Sovětském svazu. Stačí jeden příklad: V našem Výzkumném ústavu dopravním se řešila a vyřešila účelnější organizace smfšené železniční a automobilové dopravy. Navrhlo se, aby se na železnicích vytvořily stanice soustředěné nakládky a vykládky. Zmenšením počtu staftic, které by se zabývaly ložnými pracemi, by se uspořily vozy, zrychlila doprava a umožnila větší mechanizace. Význam tohoto návrhu je dalekosáhlý a byl proto u nás přijat se značným zájmem. Dobrá myšlenka však uvízla na písku. Prozatím se totiž tyto stanice zřizují bez jakéhokoliv plánu a ani jediná asi ze sta by nám nedokázala potvrdit ekonomický význam tohoto nového způsobu organizace dopravy. Naproti tomu Sovětský svaz myšlenku soustředěné nakládky a vykládky velmi podrobně rozpracoval a svými propočty se přesvědčil o její ekonomické výhodnosti, a vypracoval přesný postup, jak ji nyní důsledně zavádět. Hovoří-ll se u příležitosti Měsíce československo-sovětského přátelství o výměně zkušeností, měli bychom se především naučit té soustavnosti a odhodlanost! problémy nejen řešit, ale výsledky řešení zavádět včas a důsledně do praxe. [otj Zlepšovatelé a vynálezci V krnovském závodě na výrobu koželužských strojů národního podniku Strojosvit ušetřili loni zlepšovatelé téměř 906 000 Kčs. Nejvíce úspor připadá na zjednodušení a vylehčení konstrukce koželužských strojů. Ušetřilo se tak 81 tun válcovaného materiálu, 6 tun šedé litiny, přes tunu barevných kovů a 11,5 m3 dřeva. Na tomto úspěchu se podílejí zlepšovatelé tří výrobních cechů, převážně z technického úseku. Zlepšovatelé se tak dostali na přední místo ve sdružení. Loni podali 237 zlepšovacích návrhů. 2 t e c h n i c k ý t ý d e n í k Z PŘEDSEDNICTVA UR CSVTS Předsednictvo ústřední rady ČSVTS projednalo ve své schůzi 17. prosince 1963 zprávu o pomoci Cs. vědeckotechnické společnosti při zabezpečování plánu rozvoje vědy a techniky v Severočeském kraji. Projednání ukázalo, že krajská organizace ČSVTS se stále větši měrou za pomocí sekcí, komisi a závodních poboček podílí na řešení technického rozvoje podniků v kraji a na zvyšování kvalifikace. V poslední době ze v kraji zvláště rozviji pomoc zlepšovatelskému a vynálezcovskému hnutí za účasti konstrukčních a konzultačních středisek a pomoci komplexních brigád řešitelských kolektivů. Předsednictvo projednalo závěrečnou zprávu o průběhu a odborné úrovni 30. mezinárodního slévárenského sjezdu, který se konal v Praze v září 1963. Slévárenský sjezd, kterého se zúčastnilo z 26 cizích států 765 předních odborníků a 313' odborníků z ČSSR, je přínosem pro další rozvoj siévárenství v Československu. Předsednictvo ústřední rady ČSVTS schválilo návrk na organizováni dvou ládennlch kursů pro funkcionáře CSVTS v roce 1984, návrh na další rozvoj činnosti ČSVTS na úseků rozšiřováni a využfvánf styků se zahraničím. Gčelem tohoto dokumentu je e e e zabezpečit, aby počínaje příštím rokem zahraniční styky umožnily čs. technickým pracovníkům a novátorům v ještě širšim měřítko se seznámit s nejnovějším stavem světové techniky. Byl schválen pracovní plán předsednictva ústřední rady CSVTS na první pololetí 1964, ktarý orientuje činnost orgánů ČSVTS na: • účast při sestavováni a realizaci plánu rozvoje vědy a techniky; • zabezpečení vybraných úkolů ze státního plánu rozvoje vědy a techniky a rozhodujících investičních akcí v národním hospodářství; péče o kvalitu výrobků a úspory materiálů a energii a dodržování technologické kázně; na otázky vědeckého řfzenf a organizace práce; na pomoc při rozvoji zemědělská výroby, dopravy a manipulace s materiálem; na péči o zvyšováni kvalifikace pracujících ve smyslu usnesení VII. plenární schůze OR ČSVTS; na účast ČSVTS v soutěžení techniků, zlepšovatelském hnutí a na další rozšiřování členské základny a výstavbu nových závodních poboček. Z RUZYNĚ DO CELEHO SVETA (Pokračování ze strany 1). Investiční výstavba v hodnotě několika set miliónů korun byla sice zahájena již v roce 1960, ale největší investiční akce jsou teprve před námi. V minulém roce byla uvedena do provozu nová vzletová a přistávací dráha VPD 07/25, dlouhá 3100 m. Náš letecký průmysl ji vybavil nejmodernějším systémem světelných a rádiových zabezpečovacích zařízení. Byla zahájena také výstavba obrovitého dílenského hangáru o půdorysu 216X53 metrů a s vraty vysokými 15 m. Po dokončeni výstavby bude ve skutečnosti v Ruzyni úplně nové letiště a dnešní budovy budou tvořit pouze jeho dílenskou část. Novému letišti bude dominovat nová moderní odbavovací budova, blok technických budov s řídicí věži a řada dalších provozních objektů. Budovy našeho největšího letiště budou zařízeny pro kapacitu sedm až osm miliónů cestujících ročně. Odbavovací budova bude velká hala se zasklenými obvodovými stěnami s moderním vnitřním i vnějším architektonickým řešením. Budou v ní odletové a příletové haly pro tuzemský i zahraniční provoz, prostorné čekárny, tranzitní 1 vyhlídkové restaurace, letištní kanceláře všech zahraničních leteckých společností, oddychové a rekreační prostory pro pracující, lázně, umývárny, kino, dětské koutky a zdravotnická zařízení pro přepravu nemocných i pro poskytnuti první pomoci. Mezinárodní charakter letiště vyžaduje také výstavbu speciálních zařízení pro zahraniční účastníky. Proto zde budou i bankovní kanceláře, směnárny, celnice, telegrafní, telefonní a dálnopisné centrály a obchodní prostory s prodejem nejžádanějších předmětů. Přístup k letadlům bude řešen krytými galeriemi, na jejíchž střechách budou vyhlídkové terasy, Pro nástup ke vzdálenějším letadlům budou k dispozici speciální letištní motorové dopravníky. Na celkové řešení areálu budov byla vypsána architektonická soutěž, z níž vyšel vítězně návrh kolektivu pracovníků ČSA a Vojenského projektovácího ústavu v Praze — architektů K. Bubeníčka, K. Vilsaka, /. Loudy, J. Mayera, V. Ustohala a A. Vaňka. Celá zástavba ruzyňského letiště je řešena pavilónovým systémem se značnou plošnou rezervou. Projekt počítá ještě v dalších: etapách s postupným rozšiřováním. Dosavadní letiště, je na ploše 400 ha a nový projekt tuto plochu rozšiřuje'o dalších 420 ha. Odbavovací budova je řešena jako samostatný objekt, který ve spodních dvou podlažích má půdorys 104X72 m, od třetího do devátého podlaží má půdorys 24X30 m. Halové prostory jsou zakryté ocelovou střešní konstrukcí o polích 24X24 metrů. Střešní konstrukce přesahuje obvodové Stěny až o 9 m, takže vytváří kryté ochozy. Vnější obvod haly tvoří osmlmetrové zasklené stěny se samonosnou hliníkovou konstrukcí. Pro osvětlovací systém byly zvoleny kopule z organického skla. zabudované do spuštěného podhledu stropů o průměru 2 metry. Pro vytápění celého areálu bude použito několika systémů. Především tzv. Frengerova sálavého stropu, dále vytápění teplým vzduchem, kombinovaného režimem umělého větrání, a konečně i tělesy v systému vysokotlaké klimatizace. Kromě hliníku a skla, které budou převládat na vnějších stěnách budov, bude uvnitř použito dlažby z přírodních kamenů, stěny budou obloženy ušlechtilými dřevy s kombinací latexových nátěrů. Objekty jsou dimenzovány asi pro 2 300 cestujících za hodinu. Plocha pro odbaven! cestujících má 8 320 m2. tranzitní restaurace má 180 míst, vyhlídková restaurace 850 míst. odbavovací plocha pro tuzemská i zahraniční zavazadla má kapacitu 20 000 kg/h. Dílenský blok letiště je rozdělen do čtyř částí. Prvním a největším Je hangár F s výrobní plochou víc než 11000 m2. Zde se bude současně opravovat až pět letadel typu IL 18. Řešení je zajímavé tím, že celá pjocha nemá jediný podpěrný sloup nebo zed. Druhou částí je dílenský prostor o půdorysu 18X216 m. Výrobní plocha Je rozdělena do dvou příčných lodí s jeřábovými drahami. Třetí a čtvrtou částí je třípodlažní dílenský přístavek pro pomocné provozy a Sestipodlažní administrativní budova. Velké změny čekají nejen naše letiště, ale ' i náš letadlový park. Počítáme s tlm, že na vnitřních 1 mezinárodních tratích doplní osvědčené IL 18, TU 104 a Bristol Británia další nové typy. Jedním z nich je TU 124. Tento letoun je určen pro krátké a střední tratě pro dopravu 44 až 56 cestujících při cestovní rychlosti 800 až 900 km/h ve výšce 10 až 11 km. Mnohého jistě při těchto číslech napadlo, zda tyto plány jsou reálné. Zda budeme skutečně ročně přepravovat osm miliónů cestujících. Naši ekonomové a národohospodářští pracovnici odpovídají na tyto otázky zcela jednoznačně. Československo jako mezinárodní turistická oblast je stále vyhledávanější. Náš zahraniční obchod má prudký vzestupný trend. Především však naše socialistická republika a Praha jsou skutečně v centru Evropy a mají proto předpoklad stát se centrem mezinárodní letecké dopravy. (drv) Pohled na budoucí hangár F, jehož celá boční stěna je otevíratelnů a umožňuje otevřít dvě třetiny celé délky elektrickým posuvem mohutných vrat. Interiér odbavovací haly nového ruzyňského letiště s vnitřním zařízením, umožňujícím rozdělení prostoru podle požadavků vývoje letecké techniky. Vstupní prostor do haly nového letiště a řidiči věžový monoblok — sídlo nervového systému letiště, které bude vybaveno nejmodernějšími prostředky sdělovací techniky, průmyslovou televizi a speciálními elektronkovými přístroji. Axometrický pohled na odbavovací areál nového letiště. Celková koncepce projektu podporuje urbanistické začleněni nových budov do celkového prostoru. R OČ NÍ K XII. — ČÍ S LO 1/3