Technický Týdenik, červenec-prosinec 1968 (XVI/27-52)

1968-07-02 / No. 27

KONTRAST V ČSSR. Sice ma­lou, ale velmi zdařilou přehlíd­ku sdtféásné úrovne výroby 'a kvality-tiskových bprev Uspo­­řádaljl7.,až 1S. čerVnä, národ­ní poiflWik Barvy a laky v Pra­ze. Smvstem bylo, spotřebitel­ské veřejnosti ukázat,- že má možnóst dokonalého výběru ze 745 sortimentů i. získat odbor­né porady v případech, kdy je toho třeba. Ukazuje se totiž, že d úkone lý tišk netvoří prá­vě jen ty bárvy, ale že .tu mno­ho záleží, .na správné volbě druhu a kvality papíru i přes­ném dodržování předepsané technologie. Vedení podniku hledá další vhodné -prostředky, jak dále zlepšit. situaci v tis­kových barvách, . ať- již . Jde o vlastni tiskoviny nebo oba­lovou' techniku. Dobře se tu osvědčuje spolupráce s firmou Hartmann vo Frankfurtu nad Mohanem, dobrých výsledků dosahuje i technický servis podniku. Tutéž výstavku uvidí zájemci b tiskové barvy v Br­ně a v Bratislavě. (jmj BEZPEČNOST — A MLÉKO. Do­pis, došlý nedávno z Rakouska, nesl ■ na známce — i výrazné obdélníkové razítko FAHRE SICHER — TRINKE MILCH! Jezdi bezpečně — pij mlékol V malé sousední zemi tak 1 pošty propagují úsilí o větší bezpečnost na silnicích. Sou­časně bojují proti alkoholu, ně­hot budoucnost patří střízli­vým. Nešlo by něco podobné­ho i u nás? Nemuselo by to být jer. mléko. Máme světové proslulé minerální vody. Ne­působilo by stejně Účinně na­příklad razítko jezdi bezpeč­ně — pij minerálku? PŘIBUDOU ODBORNÍCI. V prů­myslové večerní škole kožař­­ské z Závodech Gustava Kli­­monta v Třebíči-Borovině ukon­čí pětileté studium 12 pracov­níků maturitou. Většina z nich zastává hospodářské funkce a po dokončení studia posílí stav pracovníků, kteří ukončili střed­ní odborné vzdělání. (jukl PRAŽSKÝ DÚM TECHNIKY CSVTS uspořádal technickou besedu s firmou CIMEX z An­glie,' která, předvedla 520 Učást­­níkům lěhké a výkonné stroje na čištěni prostor jak sálů,-tak koberců a jiných prostranství. I u nás je třeba se zabývat tímto problémem a najít ces­­tij, jak tyto výkonné stroje koupit pro naše podniky slu­žeb a tak ulehčit namáhavou práci žen při úklidu a vytvo­řit podmínky pro skutečně čis­té prostředí. (dr | ŽELEZNOBRODŠTÍ SKLÁŘI ode­slali do Prahy díly okna pro svatováclavskou kapli chrámu sv. Víta. Je to zakázka mi­mořádné důležitostí nejen pro­to, že jde o budovu tak pa­mátnou, ale i proto, že vyža­dovala vysoce uměleckého zpracování. Výška okna je šest metrů. (kiš) V ZÁVODECH GUSTAVA KLI­­MENTA v. Třebíči-Borovině se připravují na příjem asi 220 učňů do I, ročrfíku na strojní obuvníky, vysekávače usní a svrškařky pro strojní výro­bu obuvi. V punčoChárnách bu­dou učit profesím Upravářky, pletaře a mechanika pletacích strojů. Mimo to přibudou učni do odborných řemesel strojní zámečník a další pro pomocné provozy. (jük) — Pohleďte, milá přítelky­ně, právě mi posílají man­žela z hospodyl Kresba: Jiří Vančur* ATLASE! „MODRÝ OHEN“ — zemní plyn — patří k největším darům, kterými matička Země obdaro­vala civilizaci této epochy. So větský svaz má v dosud zjiště­ných zásobách osm až deset trilionů, kubických metrů této ušlechtilé suroviny. Čerpáni je záležitosti stavby ocelových arterii. Zatím jich je 58 0ÜU km a sovětské válcovny pracují pl­ným tempem, aby do roku 1970 bylo rovných 70 0U0 km rozvodových magistrál. V suu­­časné době se pokládá druhá větev plynovodu Střední Asie —Moskva, nejdelšího na světě. Projektuje se magistrála Záře severů **■ končin kolem ústí Obu na západ. Naše republika je napojena na toto bohatství plynovodem - Přátelství, který v délce přes 521) km přivádí k nám karpatský plyn. Počítá­me š Jim, že podíl zemního plynu; se ;v npší palivoenerge­­tické bilanci' v nejbližších dvou letech zdvojnásobí, v roce 1975 ztrojnásobí. Vzestup je zabez­pečen dohodou, kterou nedávno uzavřela v Moskvě naše vlád­ní hospodářská delegace. Při­nášíme schéma sovětských ply­nových magistrál. Z mikrosveta techniky Nebylo by možné úzký profil skladových prostor v některých podnicích vyřešit prostě větším odby­tem výrobku? Mnoho podniků ve svých dopisech upozorňuje, že jejich výrobky jsou určeny pro VÝVOZ. Zapomenou dodat — do šrotu. Jeden z největších technických problémů měl závod v tom, kam umístit zvětšenou administrativu. Textilní průmysl nám oznamuje, že st ávl zboží je u nich zcela normální. ') é V naší dílně trvají dusné poměry. Zkusíme ještě jedno — vyvětrat. * Všichni technici jsou prý na jedné lodi. Jenže v různě zařízených kajutách. Chtěl udělat díru do světa, ale brzy od toho upustil po zjištění, že neumí udělat ani díru pro skobu do zdi. 0 TECHNICKÉ NORMALIZACI a zásadách úprav právních předpisů jednal seminář, který uspořádala krajské komise ČSVTS pro technickou norma­lizací při krajské radě ČSVTS v Košicích. Ing. J. Hrádek z Úřadu pro normalizaci a mě­ření svůj referát doplnil texty, jenž byly dosud k této téma­tice vydány. Dobrou propagací technické normalizace byla 1 výstavka knih a publikací. Některé z podniků Východoslo­venského, kraje obeslaly výsta­vu i podnikovými normami a katalogy svých výrobků. Semi­nář, který je prvou odbornou akcí krajské komise pro tech­nickou, normalizaci Východo­slovenského kraje, byl příleži­tostí pro normalizační techniky si vyměnit zkušeností. (jm) VEDA OVLIVŇUJE PRAXI. Dvou­denní konferenci na toto téma uspořádal v červnu pardubický Dům techniky CSVTS. Řešila se tu zejména problematika účin­ného využití prostředků, které se vynakládají na výzkum. Ne­dostatkem je stále malá vzá­jemná koordinace vědy s vý­robní praxí. (M) 2. SVĚTOVÁ VÝSTAVA fotogra­fie, která se koná ve dnech 28. září až 6. října 1968 v Ko­líně h. R. (NSR 1, sl zvolila za téma ženu. Ze 40 000 snímků bylo vybráno 525 fotografií, které budou instalovány na světové výstavě, aby se po je­jím skončení vydaly na cestu uměleckými galériemi a muzeí celého světa. PRAHAv 5 BRATISLAVA^ Dašava MINSK “KYJEV .Šebeíini JEREVAN? I^Stavropol BAKU RIGA plynovody ve výstavbě projektované A těžba zemního plynu 3Leningrady. ."T [MOSKVA > Dar­­ývaza/ ASCHABADf tCerepovec Vuktyi Berezovo K x X gelsk Nov. Port Nyda ALMA-ATA FRUNZE Urengoj r Novosibirsk SSSR1 vGazli 1 Sverdlovsk Myldžino' Karaganda TAŠKENT 2 t e c h n i c k ý t ý d e n í k K prvnímu setkání Toto setkáni, organizované Ústřední radou ČSVTS, bylo bezesporu významné, protože umožnilo konfrontaci názorů s předními před­staviteli politického a hospodářského života. V životě vědeckotechnické společnosti to bylo poprvé, kdy mezi její členy přišlí předseda vlády a předseda Národního shromáždění a hovořili s nimi o účasti technické inteligence na rozvoji ekonomiky našeho státu a o význa­mu jejich dalši práce. Výměna zkušenosti a konfrontace názorů touto, cestou má bezesporu význam a nebyla jistě poslední. Setkaní bylo však poznamenáno, podle na­šeho názoru, některými rysy, které na nás nepůsobily dobře a utvrdily v nás dojem, že v nazírání na další cestu našeho průmyslu nejenom zůstává, ale sílí „železná koncepce“. Po slovech předsedy Ústřední rady ČSVTS ing. Miroslava Smoka, který zřejmě pochopil, že vedle těžkého průmyslu jsou i jiná prů­myslová odvětví, mezi nimi i spotřební prů­mysl, kam je třeba orientovat pozornost, roz­víjet je především proto, že je to životni zájem společnosti, jsme očekávali, že se těmito otázkami bude zabývat i předseda vlády. Bo­hužel, ani zmínka o tom, že je třeba odčinit křivdy a diskriminaci spotřebního průmyslu, ani slovo uznání za významné Úspěchy, kte­rých dosáhla technická inteligence tohoto průmyslového odvětvi, ani zmínka o tom, že je třeba dát zelenou rozvoji vědy a techniky a investovat do tohoto průmyslu, protože se to vyplatí. Slyšeli jsme jenom, jak významné je před námi obdob! strukturálních změn, ale ty sp chápou jen podle toho, zda se budou vyrábět ty nebo ony druhy ocelí, zda místo jednoho oboru těžkého průmyslu rozvíjet druhý nebo třetí. Dále několik slov o významu chemic­kého průmyslu, zvlášť o výrobě hnojiv, což Je jistě také významné, ale o rozvoji spotřební­ho průmyslu a strukturálních změnách v je­ho prospěch ani zmínka. Je to škoda, ale alespoň víme a spolu s ná­mi 500 tisíc pracovníků spotřebního průmyslu, že máme zřejmě malou naději a že zřejmě budeme muset nové úkoly řešit dalším zvy­šováním intenzity práce. Bylí bychom rádi, kdybychom se mohli alespoň spolehnout na několikrát zdůrazněná slova Ing. Oldřicha Černíka, že „rozhodující Jsou ne slova, ale činy“. JOSEF HOUSKA a VLADIMÍR ŠABACH, Členové CSVTS Dálnice v kostce Výstavba dálnice spojující Prahu s Brnem a Bratislavou byla sice již zahájena,, jenže starých potíží se nezbavila. Nejsou to potíže rázu technického. Technikou je Stavba vyba­vena dobře, jak dokazuje například obrovská (na naše poměry) automatická'mísirna živičné směsi WIBAU, dovezená a postavená ve Stře­­doklukách u Prahy. Její výkon je tak velký [až 150 tun směsi za hodinut tj. 1100 tun za směnu — 140 nákladních aut), že mu naše pracovní tempo vůbec nestačí. Stává se tedy velmi často, že kapacita tohoto robota není vůbec vyčerpaná. To se ostatně stává i u ji­ných výkonných strojů, které Jsou schopny mnohem větší produktivity, Jíž naši lidé prostě nestačí. Je to pak ovšem příliš drahý luxus kupovat a zaměstnávat takové stroje, dovezené větši­nou za tvrdé valuty, když pracovní tempo na dálnici fale nejen tam) Je z nejrůznějších pří­čin jim neúměrné. Není to vždy jen ve mzdách (na Západě musí dělníci za stejnou mzdu těm­to strojům stačit), ale i v naprosto špatné organizaci práce, návaznosti Jednotlivých ope­rací, nedostatku dopravních prostředků atd. Nevím, proč se na stavbě dálnice, která se stává osou naší dopravní výstavby, neuplatni nejprogresívnějši ekonomické a organizační metody, které by byly s progresívni technikou adekvátní. I když tyto věci pochopitelně Národní tech­nické muzeum v Praze (Kostelní 7) neřeší, bude mit Jistě jeho malá výstavka, na níž je vystaven model zmíněného mísícího zařízení WIBAU a přesná, podrobná trasa budoucí dál­nice, alarmující význam: lidé — především odborníci, se budou o život na dálnici a pro­speritu harmonogramu práce Jistě zajímat. Tento zájem by se měl pak odrazit zpětně od těch, kteří mají se stavbou cokoliv společného. Neboť o tom, že dálnice je pro nás výhodná, nikdo nepochybuje. Jde jen o to, aby se po ní už dalo co nejdříve jezdit. VÁCLAV ŠPAŇHEL Cesta zarúbaná Sešli se nedávno knihovnici několika vět­ších ostravských závodních knihoven, jejichž čtenáři jsou zaměstnanci průmyslových pod­niků. Mezi jiným jen tak náhodně padlo slo­vo o věkovém průměru čtenářů. U beletrie se přítomní shodli na stáří (čí . snad mládí) od 15 do 65 let. Shodní byli i v poznáni, že nejžádanější literaturou posledního roku jsou dobrodružné knihy. Jakmile však dialog vstoupil na půdu tech­nických knih, najednou oni tři muži a dvě ženy zjistili, že s technickou knížkou je to poněkud složitější. Ba, že nad ní a jejími čte­náři visí otazník. Přiznali totiž, že zatímco u beletrie připadá na čtenáře 2,5 knihy mě­síčních výpůjček, technická kniha skromně zůstává u čísla 1,6 knihy. Což o to, odbornou publikaci přece nečteme jako kriminální ro­mán, jenže zjištění ukázalo háček: průměr­ný věk čtenářů technických knih se pohybo­val od čtyřicítky výše! I když byly výjinaky, že mladý předák, technik nebo inženýr na­vštěvovali pravidelně technickou knihovnu, rozhodně jen potvrzovali pravidlo. Jako by divné kouzla obestřivalo ony nenápadné re­gály, plné zkušeností, cenných poznatků a znalostí: Málo lidi k nim nachází cestičku, ač není zarúbaná. Projevuje se „věno“ minu­losti, kdy podceňovaný technik neměl zájem vědět vic, nepudilo ho snažení poznat pod­statně širší obzor své profese. Abychom nyní učili mladou technickou generaci pídit se po novinkách, prošukávat haldy literatury, než objeví jeden jediný fakt, perně získaný snahou nezůstat u míry vědění, nabytého kdysi ve škole. K profilu technika dneška by měla patřit neutuchající píle prosekávat ony „zarúbané“ cesty i magistrály. MILAN DANĚK Rychle a odborně Přípravný výbor Svazu knihovníků a infor­mačních pracovníků vydal 3. května prohlá­šení, v němž zdůrazňuje, že jsme na prahu vědeckotechnické revoluce, která velmi posílí nároky na schopnosti člověka, na jeho věcné a kritické myšlení, na duševní pružnost a po­hotovost a na jeho informovanost, na potřebu uměleckého prožitku přinášejícího pocit krá­sy a štěstí, tolik potřebného pro harmonický rozvoj člověka. „Prudce rostoucí množství do­kumentárně zachycených informací vyžaduje racionalizaci jejich pohybu i společenského tlaku na usměrňování jejich vzniku. Stojíme před nutností řešit složitou, zatím otevřenou otázku další tvorby celého systému „kolektiv­ního rozumu1. Ti, kteří dnes pracuji v různých typech knihoven, v bibliografických zařízeních a stře­discích vědeckých a technických informací, aby tyto nezbytné společenské funkce zajistili, mají před dnešní společností i budoucími ge­neracemi společnou odpovědnost. Spoločnou proto, že jde o historickou a logickou návaz­nost knihovnické, bibliografické a informační činnosti. Zdravý rozvoj této společenské funkce vy­žaduje nejen silný, schopnými tvůrčími od­borníky zajištěný systém řízení, ale i. stálou demokratickou kontrolu. Za takový demokra­tický nástroj, za účinnou společenskou sílu, jež by byla schopna podněcovat zdravý vývoj na tomto úseku společenské činnosti, považu­jeme Svaz knihovníků a informačních pracov­níků. Představujeme si jej jako dobrovolnou zájmovou organizaci pro české země, jako ne­závislou silu sjednocujíc! odborníky z různých pracovišť k plnění této společenské funkce, organizaci přicházející s odbornými podněty a skupinově zájmovými požadavky a vytváře­jící podmínky pro plné uplatněni tvůrčích schopností odborných pracovníků v knihov­nách, na bibliografických a informačních pra­covištích. Chceme ve Svazu sjednotit všechny, kteři bez ohledu na resortní příslušnost instituce, v níž pracují, chtějí se zaujetím pro věc při­spět svým podílem, a zveme je ke spolupráci. Při plnění vytyčených cílů hodláme těsně spolupracovat se všemi příbuznými organiza­cemi, zejména s Čs. vědeckotechnickou spor lečností Informačních pracovníků“. , Za přípravný výbor se podepsali dr. Jarmi­la Burgetová, tajemnice, a dr. Jiří Cejpek, CSc, předseda, kromě 34 dalších členů pří­pravného výboru. PHOTOKINA 1968 je název již desátého veletrhu i výstavy z oblastí fotografie a filmu, které se budou konat ve dnech 28. záři až 6. října v Kolíně nad Rýnem (NSR). Nejnovějši kamery a dalši podniky z obo­ru fotografie tu předvede 554 vystavovatelů z 21 zemí. Vý­stavní část bude zaměřena na fotografii a kinematografii ja­ko zaměstnání i hobby miliónů lidí na celém světě. V obrov­ském ateliéru, který tu bude Instalován, mohou návštěvnici sledovat evropské mistry foto­grafováni „v akcí“. Dále se se­známí s nejmodernějšímí meto­dami práce tiskových fotore­portérů a zhlédnou velkou pře­hlídku krátkých průmyslových a propagačních filmů. Kino mladých připravuje promítáni úzkých filmů, které byly vy­znamenány cenami na březnn vém festivalu amatérů do 25 let věku v Berlíně. Na deseti přehlídkách uvidí návštěvníci 1700 mistrovských fotografií všeho druhu — od reklamních snímků přes sportovní momen­­ky až k avantgardní barevné fotografii. 2. MEZINÁRODNI KONGRES o fotografii a filmu bude uspo­řádán ve dnech 2. až 4. října v Kolíně nad Rýnem (NSR). Problematika použití fotogra­fie a filmu v průmyslu a tech­nice bude tématem 33 předná­šek odborníků ze 6 zemL MEDICÍNSKOU LITERATURU ze Západu jste si mohli důkladně prohlédnout v pražském Stře­disku technické literatury. Na 800 titulů nejnovějšich publika­ci tu vystavuje 8 nakladatelství z Německé spolkové republiky, Rakouska, Švýcarska a z An­glie. Knihy si lze na výstavbě 1 koupit. Tisková konference u příležitosti zahájení výstavy konstatovala, jaké potíže vzni­kají v posledních letech při ob­starávání odborné lieratury, ni­koli jen lékařské. Kvóty devíz určené na nákup zahraničních knih a časopisů dnes už nesta­čí, protože ceny publikací na Západě podstatně vzrostly. !e na příslušných orgánech, aby posoudily, jak velké škody vznikají, není-li dost prostřed­ků na nástroje, které naši věd­ci a technici k své práci po­třebují. (jdj JOHANNES GUTENBERG (1468 —1968) je název pozoruhodné výstavy v Kulturním a infor­mačním středisku Německé de­mokratické republiky v Praze. V konfrontaci se současnou po­lygrafickou technikou ukazuje úroveň prvních tisků z volných pfsem, které J. Gutenberg vyna­lezl před půltisíctlettm a umož­nil tak nebývalé rozšíření vě­deckých znalostí, vzděláni a kultury po celém světě. (jd) ROČNÍK XVI. — ČÍSLO 27/1968

Next