Technický Týdenik, červenec-prosinec 1969 (XVII/26-52)

1969-07-01 / No. 26

ZÁVOD BUDOUCNOSTI také u nás. I když ]de skutečně o budoucnost, s realizací se po­čítá v roce 1975. Je dobře, že studil o takovém závodě má­me á lze si opraVdu jen přát, aby příliš dlouho hezfistala v papírové podobě. Je to práce, na níž se podíleli pracbvnídí Výzkumného ústavu strojíren­ské technologie a ekonomiky v čele s naším dlouholetým spoliiprafcovuíkem ing. Karlem Svobodou, CSc., a týmy odbor­níků z jiných výzkumných ústavů. Jde především o uplat­nění číslicově řízených pracov­ních prostředků, které spolu s dokonalou organizací výrob­ního procesu a jeho řízení sa­močinnými počítači znamenají dalekosáhlý zvrat v dnešním pojetí strojírenského závodu. V současné době probíhají jednání s podniky, kde by se realizovala pracoviště závodu budoucnosti. V úvahu přichá­zejí Závody přesflého strojíren­ství v Gottwaldově (jde o vý­robu malých nerotačních sou­částí), TOS Kuřim (výroba středních nerotačních součás­tí) a Škoda Plzeň (linka na těžké rotační součásti). (ová) POŽÁRY V ZÁVODECH nás stojí ročně velké částky peněz, Za­­vifluje to nedostatečná péče věnovaná dosud protipožární ochraně. O tom, jak lze požá­rům zabránit nebo jak v pří­padě, kdy už vzniknou, ihned na ně upozornit, se naši od­borníci dozvěděli ha aktivu, který 18. června v Praze uspo­řádala švýcarská firma Cerbe­rus, světová špička mezi výrob­ci hlásičů požárů. Tyto výrob­ky firmy mají funkci smyslo­vých orgánů a jejich čidla oka­mžitě zachytí první symptomy požáru, jako jsou kouř, plamen a teplo, které automaticky signalizují (světelnými nebo zvukovými signály) protipožár­ní ústředně. Hlásiče se montují zpravidla na strop továrních hal a všechny jsou napojeny •na signální ústřednu. Každý z nich dokáže střežit plochu továrny o 50 m2 až 70 mz. Cer­berus má zastoupení v 50 ze­mích a pouze ve Švýcarsku se používá přes sto tisíc jeho hlá­sičů. Svými zkušenostmi i pří­strojí pomůže firma i naší pro­tipožární ochraně (zásluhou švýcarské obchodní společnosti Rečomex, která s ČSSR ůž ně­kolik let Spolupracuje v řadě průmyslových odvětví), (mk) AUTOMATIZACE administrati­vy velkých podniků je už dnes běžnou záležitostí, díky velkému pokroku v elektronice a jejímu využití ve výrobě sa­močinných počítačů. Hůř na tom jsou však malé a střední podniky, pro něž jsou dosavad­ní velké soupravy počítačů ekonomicky neúnosné. Na ře­šení tohoto problému se však zaměřila průbojná francouz­ská firma LOGABAX, která nyní přichází na trh s novým stro­jem pro zpracování dat, a to právě pro malé a střední pod­niky. Je to tzv. kancelářský počítač LOGABAX 3200 s vnitř­ním programováním, který lze podle potřeby různě sestavovat. Jádrem systému je centrální zařízení se stolní tiskárnou. Zařízení se skládá z jednotek operační a logické, paměťové a programovací, K centrálnímu zařízení lze připojit různé pe­riferní zařízení pro vstup i vý­stup informací. K dispozici je knihovna programů jak pro zpracování hromadných dat, tak pro vědeckotechnické vý­počty. Stolní tísjcárnu předsta­vuje elektrický psací stroj. Centrální zařízení systému LO­GABAX může být propojeno se dvěma externími bubnovými paměťmi, z nichž každá má ka­pacitu 288 000 bitů. Do jedné bubnové paměti lže uložit na­příklad 1000 druhů informací po 48 znacích nebo 3000 druhů informací po 16 znacích. Tam, kde se dosud převážně používá psacích a kalkulačních strojů, znamená využití systému LO­GABAX 3200 až čytřnásobné zvýšení produktivity adminis­trativních prací. Kvality fran­couzského počítače měli mož­nost ocenit naši odborníci ve dnech 23. až 27. června na vý stavce, kterou firma uspořá dala v Praze s n. p. Kancelář ské stroje Praha. (mk) JAK ROZSÁHLÁ je činnost Ústředního ústavu geologické­ho a jaký je její význam pro naše národní hospodářství, uvě­domujeme si na výstavě, kte­rou ústav uspořádal v pražské Městské knihovně u příležitos­ti padesátého výročí svého za­ložení. Rozsáhlý geologický vý­zkum praktický všech oblastí republiky, který ústav řídí a jeho výsledky vědecky zpra­covává, objevuje pro náš prů­mysl nová ložiska potřebných surovin, zpracovává a vydává (ve spolupráci s Ústřední správou geodezie a kartogra­fie) podrobné geologické ma­py (viděly jsme tu mapy lo­žisek nerostných surovin ČSSR, mapy hydrogeologickou, aero­­magnetickou, tektonickou, kvar­téru a zvětralého pláště ČSSR a další), řeší ochranná pásma našich lázní proti ohrožení roz­víjející se těžbou surovin apod. Významný je takéipřínos ústavu světové vědecké literatuře z nejrůznějších oblastí geolo­gické činnosti. Z nových loži­sek důležitých nerostných su­rovin Objevených zásluhou na­šich geologů v poslední době uvedme napříklaa ložisko čer­ného uhlí u Mělníka (má po dobnou kvalitu jako uhlí kla­denské a jeho zásoba se od­haduje na 300 až 400 miliónů tun), při zhodnocení starých revírů cínové těžby severový­chodní částí Českého' masívu ložiska cínu v několika rud­ních celcích na území Smrčin, Krušných hor a Jizerských hor, v okrese Kroměříž ložisko naf­ty výborné kvality atd. Padesát let práce Ústředního ústavu geologického je padesát let poctivé služby republice, (mk) MARKETING, donedávna slovo u nás takřka, neznámé, má už svůj odbornýl časopis. Vydává jej Čs. tisková kancelář s Čes­kou marketingovou společnos­tí a s ministerstvem průmyslu ČSR. První číslo vyšlo v červ­nu, ročně bude takových sešitů 0 40 stranách deset. Čtenáře bude soustavně seznamovat s informacemi, myšlenkami a zkušenostmi odborníků pro oblast, jejíž rozvoj má dnes velký význam pro Výrobu i pro obchod, pro propagačhí čin­nost a vůbec pro celou kon­cepci a realizaci socialistické­ho podnikání. V prvním čísle si jistě se zájmem přečtete např. článek o japonském mar­ketingu, o propagaci v televizi 1 o názorech ministra průmys­lu ČSR ing. Fr. Čiháka na úlo­hu marketingu v našem hospo­dářství. (Jd) NEJZNÁMÉJSI naší ochrannou známkou a jednou z nejrozší­řenějších v mezinárodním mě­řítku je typický okřídlený šíp v kruhu. Podnik Škoda ji při­hlásil k registraci už v roce 1923 a od té doby se jí ozna­čují všechný výrobky, které vy­ráběl tehdejší koncern. Znaku užívají dodnes i podniky, které už dávno nepatří do podniku Škoda. Vlastníkem ochranné známky je plzeňská Škodovka. KONCEM DUBNA bylo v elek­trárně Kakanj v Jugoslávii spuštěno turbosoustrojí 110 MW, které dodala plzeňská Škodov­ka. Montáž trvala pouhých 100 dnů, Podle vyjádření jugosláv­ských odborníků je to časový rekord ve stavbě podobných zařízení v Jugoslávii. V SOFII byly zřízeny samostat né zastupitelské kanceláře prc reprezentaci a obchodní spolu­práci cizích firem s Bulhar­skem: Vitoša, Rila, Sredna go­­ra, Strandža, Pirin, Mtirgaš, Ljulin a Bulfarm. NOVÝ PODNIKOVÝ ŘEDÍTE! národního podniku Keramické a sklářské suroviny v Sedlci u Karlových Varů Jiří Jarot byl v minulých dnech uveden do funkce. Do svého jmenová ní byl výrobním náměstkem V podniku pracuje od mládí e prošel tu řadou Odpovědnýcl funkcí. V programu práce dc nejbližších let klade důraz pře­devším na stálé zlepšováni kvality výrobků, zdokonaleni výroby a prohloubení péče o člověka. Podnik letos vzpo­míná 70 let od svého založení. CHYBU v článku Argus 500 dc služeb našeho průmyslu (v 25. čísle našeho časopisu) Jste Jistě objevili sami, ale pro po­řádek opravujeme zkratku Ústavu pro automatizaci říze­ní v průmyslu. Je to INORGA. STRIHY PRÄDLA 19B9 Jé pu blikače, o níž jsme referovali ve 23. čísle Technického tý­deníku. Prosíme zájemce, aby už objednávky neposílali — celý náklad je rozebrán, a na­víc přednost dostala družstva, pro něž byla publikace urče­na především. DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Při návštěvě závodů Standart Electric Lo­renz v Norimberku, AEG-Telefunken v Heil­­bornu a závodu Siemens v Mnichově si pra­covníci ČKD Polovodiče z Prahy 4 všimli mno­ha zajímavostí, které by našly uplatnění I v mnoha našich závodech. V NSR je např. Jedenkrát do roka Den otev­řených dveří. Této příležitosti využívají zvláš­tě pracovníci, kteří hodlají změnit zaměstná­ní a chtějí si prohlédnout příští pracoviště a informovat se o mzdových a pracovních pod­mínkách na vyhlédnutém pracovišti. Návštěvníci se v závodech setkali také s nápisy „Heute Putztag“ den vyhrazený drob­ným opravám a čištění dílen. Jestliže dojde ve výrobě k výpadku nebo zaváděný nový výrobek nedosáhne předpoklá­daných parametrů, nehledá se viník, ale zá­vada a tu se snaží všichni zúčastnění co nej­dříve odstranit, U firmy Siemens obědvá v závodní kuchyni 15 000 zaměstnanců, ale výdej obědů probíhá bez front. Pří příchodu cizích návštěvníků do továren nejsou prakticky žádné vstupní formality. Prů­měrně 5 % zaměstnanců závodů pracuje ve vývoji. Velká důležitost se přikládá povrchovým úpravám. I u menších továren jsou moderně vybavené galvanovny. Základní díly v elektronice se kontrolují tak, aby našly co největší využití. Stavebnicové prvky běžně používané u firmy Siemens umož­ňují přes milión různých sestavení. Ve všech závodech jsme se setkali s mi­nimální papírovou agendou. LEOPOLD MOJ2IŠEK Častý horoskop kvality: zrozena ve znamení štíra. Není snadné, aby zavál čerstvý vzduch. Chce to známost v údržbě ventilací. Novodobý Spartakus: dokázal zlo­mit okovy autokosmetiky. U skleničky je každý problém trpas­líkem. Jenže po kocovině doroste za­se v obra. V kritické situaci není vždy minuta věčností. Vždyt třeba při reklamaci uteče rok jako nic. Elév ledaco pochytí od rutinéra. Leč co dá potom práce, než to zas pustí. CYRIL ŠEDÝ VĽĽ Konečně nás pozvali k řešení palčivých otázek... Námět M. Vostatek, kresba J. Čita VÝVOJ ZPRACOVANÍ MLÉKA je námětem výstavy, kterou mů žete zhlédnout v zámku Kači­­na u Čáslavi. Touto expozicí, stejně jako výstavou Význam a využití zemědělských produktů a expozicí Vývoj mlyilářství, jež byly dokončeny v minulém roce, chtějí vystavovatelé upo­zornit na tradice a význam na­šeho průmyslu zpracovávající­ho zemědělské produkty. Nová mlékařská expozice předvádí vývoj mlékařství z hlediska technologie od zemědělské pr­vovýroby až k potravinářskému průmyslu. V hlavní části jsou pak vystaveny nejdůležitější exponáty z bohaté muzejní sbírky mlékařských nádob, za­řízení a strojů, které dokumen­tují způsob ošetření a zpraco­vání mléka v 19. století a v první polovici 20 století. Set­káváme se tu se způsoby oše­třování a zpracování mléka, kde mimo jiné profil dnešního mlékárenského průmyslu do­kumentují fotografie závodů a moderních mlékárenských vý­robků. (jm) S NOVÝM PROVOZEM konzer­várny v Lednicích se seznámilo 120 účastníků semináře o me­chanizaci a novinkách konzer­várenské a mrazírenské tech­niky. Seminář uspořádal praž­ský Dům techniky ČSVTS s oborovým podnikem Konzer­várny a lihovary Praha, se zá­vodní pobočkou ČSVTS Mrazír­ny Praha a s Výzkumným ústavem potravinářským při SPA Bratislava. (dr) PŘIOTRÁVENA GENERACE Podle Gallupova výzkumného ústavu je prů­zkum „zrcadlem, schopným mnohé, jako kou­zelně zrcadlo z pohádky, předvídat...“ Náš průzkum sice neopustil dosud dětské botičky, ale i on mnohé napovídá. Takovým pohledem na problémy mladě generace byla prověrka zástupců Unie středoškoláků a učňů, provádě­ná v několika učilištích v Ostravě a v okolí. Předmětem sond bylo využití volného času uč­ňů, zařízeni tnternátů, vztah k vychovatelům. Pod drobnohledem byly učilištní celky dolů Vítězný únor, Zápotocký, Ostroje Opava, Vít­kovických staveb, Pozemních staveb a Tatry Kopřivnice. Pomineme výchovné problémy, všimneme si jednoho: kouření. Zlozvyk, tak perfektně před­váděný dospělými, je zakořeněn již v patnácti až osmnáctiletých mladých lidech. Z pěti do­tazovaných učňů lil. ročníku vždy 3 kouří. Zjištění naznačuje, že takový člověk vydá bě­hem svého života obrovské částky, které by mohl uplatnit jinak. Učni investují peníze fa skrovné) do nákupu cigaret na úkor jiných, potřebnějších věcí. Stojí za důkladné zvážení, zda by prottkuřácká výchova, zdraví národa jistě ne nepomijitelná, neměla být postavena na lěgálnl základy. Jesttiže průzkum řekl, že budoucí technici (u nadaných učňů lil. roč­níku, příštích studentů jsou to bohužel z pěti čtyři!) považují cigaretu za nezbytný povzbu­­zovací prostředek při studiu, je čas připome­nout mladým, že sport, oddech, aktivní reakce přijdou člověka a stát mnohém levněji, fda) — Pane Novák, já vás nezreňtgéňuju — celá vaše generace z roku 2000 je vyrobená TEMATICKÉ ÚKOLY zlepšovate­­lům a vynálezcům pro rok 1969 vypisují Pozemní stavby Čés­­ké Budějovice. Jde o řešení vý­ztuhy zárubní při výrobě stěno­vých panelů, ochranného hra­zení vě schodištích T06B mon­tovaných staveb, vytahování jader ze stěnových panelů T06B při výrobě, snížení zrát při rozprašování cementu u zá­sobníků, skladování kompleti­zovaných keramických panelů a sdružených okenních pásů a uzavření okenních otvorů po­užívaných pro vjezd z výtaho­vé plošiny stavebního výtahu dó budov u staveb T06B. VYBRAT SI A VYZKOUŠET — pod tímto sloganem připravu­je obchodně technická služba v tanvaldském závodě Totex předváděcí halu pro domácí i zahraniční zákazníky. Uspo­řádá v ní ještě před meziná rodním veletrhem v Brně všechny běžně vyráběné textil­ní stroje 1 novinky připravené k provozu. Pozornost věnuj! v Totexu i dokonalejší a rychlejší servisní službě. Po dobu záruční lhůty dodaných strojů bude obchodně technic­ká služba ve stálém kontaktu s textilními závody. (on) VÝVOJEM JAKOSTI a dokona­losti výrobků se bude zabývat mezinárodní symjtOzium v rám­ci výstavy Svět předmětů v Jablonci nad Nisou (od 5. července do 3. srpna). Pořada­telem je pražský Dům techni­ky ČSVTS. PŘEHLÍDKU odborných filmů z oboru manipulace s materiá­lem připravil pražský Dům techniky ČSVTS koncem května pro 270 odborníků, kteří se na ní seznámili se zkušenostmi z USA, Velké Británie, NSR i z ostatních zemí. V akcích to­hoto druhu se bude pokračo­vat. (il) PROPAGAČNÍ pracovníci se v květnu sešli na semináři k Ibtázkám zákládního propa­gačního fondu, podnikové znač­ky a jejího využívání. Seminář uspořádal pražsk"’ Dům tech­niky ČSVTS, který už v dubnu zorganizoval podobné setkání k otázkám propagační grafiky. PRVNÍ mezinárodní sympozium o malé mechanizací ve staveb­nictví se koná ve dnech 1. až 4. července v Domě odborů v Žilině. Součástí je výstava me­chanizačních prostředků, na níž předvádí své výrobky asi 70 předních evropských firem. OD ZALOŽENÍ mladoboleslav­ských Automobilových závodů V. Laurlnem a V. Klementem uplyne v září 75 let. Bohatou tradici má nejen základní zá­vod v Mladé Boleslavi, ale ta­ké pobočné karosářské závody, které se společně podílejí na výrobě osobních automobilů: deset let svého trváni oslaví také závod Opravny AZNP V minulém roce uplynulo 60 let od založení Automobilových závodů ve Vrchlabí. OD LETOŠNÍHO ROKU je Sofia jedním z osmi oblastních mezi­národních meteorologických středisek Evropy. Po zavedeni automatického systému s vy­užitím elektronkových počíta­cích strojů bude shromaždovat meteorologické údaje z oblasti zahrnující Albánii, Jugoslávií, Rumunsko, Kypr, Sýrii, Jordán­sko a údaje z lodí plavících se Středozemním mořem. NOVOU SPRÄVN1 BUDOVU po stupně zabydlují pracovníci správního a řídícího aparátu Chemických závodů v Záluží u Mostu. Je v ní 315 kanceláří a sálů, v nichž bude pracovat 84U zaměstnanců, kteří dosud pracovali v 16 nevyhovujících objektech namnoze od šebe značně vzdálených. IV. ETAPA DUSLO ŠALA hýla schválena vládou SSR. Reali­zace této etapy bezprostředně souvisí s další chemizací země­dělství; nově provozy budou produkovat dusík pro hnojivá a kyselinu fosforečnou, nutnou pro zvýšení výroby a kvality fosforečných hnojiv. Metrický systém ve vý chodní Africe (Keňa, Tanza­nie, Uganda] byl uveden v platnost od 1. ledna 1969 Dosud se Užívalo britských měr a váh. Přestavba celého systé­mu má být uskutečněna nej­­pOzději db tří let. (mr) KOMERČNÍ LISOVNY. Ve Vý žkUdibětn. ústavu strojírenské technologie a ekonomiky do­končili v minulých dnefch úkol ožnačený číslem F-3-22-1, který se týkal celé oblasti zpraco­vání plechu a jehož součásti bylo také vyřešení tři alterna­tiv komerčních lisoven. Prvním typem je lisovna na výrobu drobných výlisků z ocelového plechu do tloušťky 1,5 mm, s kapacitou asi 700 tun výlisků ročně. Lisovna na výrobu středních výlisků je Idruhým typem. Uvažuje se v nt s vý­robou výlisků z ocelového plechu tlustého 3 mm, převa­žuje výroba středně sériová. Roční kapacita 5Ö00 tun výlis­ků. V lisovně třetího typu se budou vyrábět velké výlisky z ocelového plechu tlustého 3 mm. Směrná kapacita za rok se odhaduje na oooo tun vý­lisků. Počítá se s vybudováním šesti malých lisoven. Zájem o ně je velký především v těch případech, kde bv to znamena­lo náhradní výrobní program, např. v závodě Rudné doly v Jí­lovém, v závodě Kovo Chotě­­šov-Montov, v závodě Renokov v Nových Zámcích atd. O vět­ších lisovnách nebylo zatím definitivně rozhodnuto. (ová) z olova! Kresli) Jiří Vančura 2 t e c h n i c k ý t ý d e n í k ROČNÍ K XMU — ČÍ S LO 26/1969

Next