Týdeník Aktualit, leden-červen 1976 (IX/1-27)
1975-12-29 / No. 1
Proletáři všech zemí. spojte sei V ď ' í Vydává Tisková agentura Novosti 29. PROSINCE 1975—4. LEDNA 1976 • ROCNlK IX (ČÍSLO 377) • CENA 1 Kčs Souěusný svetovú vývoj u výsledky uplynulého roku znovu názorně potvrdily pravdu, že soeialistieký svět se nyní stal silon, která ve všeelt směreeh odsunula kapitalismus jako systém do pozadí a žhavila ho vláduoneih o postavení na naši planetě i možnosti diktovat národům svou vůli. ttez Sovětského svazu a eelého sociulistiekého spoleěenství dnes nelze řešit ani jediný světový problém. Země soeialismu se staly viideí průmyslovou oblastí světa. na světové prolinkéi se podílejí dvěma pětinami průmyslové výrohy a patři mezi hlavní eentra světové vědy. kultury a uměni. jezdy bratrských komunistických stran, které se sejdou v letošním roce, zhodnotí výsledky prv nich pěti let uskutečňování Komplexního pro gramu i když od schválení programu v červenci 1971 uplynula poměrně krátká doba, přesto svědčí o jeho účinnosti. Socialistické země sjednocu jí své úsilí při plnění nejdůležiiějších národohospo dářských úkolů, v rozpracování moderních technolo gickýcb procesů, v hledání nejracionálnějších a vzá jemně výhodných cest- k řešení takových základních a palčivých problémů jako palivového, energetické ho a dalších. Zkušenosti z rozvoje zemí socialistického spule čenství a prvni výsledky uskutečňování programu ekonomické integrace potvrzují vysokou efektivnost společných akcí bratrských zemí a velkou sílu ko lektivně nalezených řešení. Avšak co je zvlášf důležité — dějiny kladou na socialistické země velkou odpovědnost za zachování míru, na němž jsou zainteresovány všechny národy naší planety. Státy nového společenského zřízení hájí zájmy míru především svou sociální podstatou. Socialismus nepotřebuje války, pro uskutečňování plánů socialistické a komunistické výstavby, pro všestranné uspokojování rostoucích potřeb lidí potřebuje mír. Politika aktivní obrany míru a upevňování mezinárodni bezpečnosti, kterou se řídl Sovětský svaz a ostatní bratrské socialistické země, dokázala svou působivost a nalézá stále větší pochopení 1 podporu u národů celého světa. Realizace mírového programu si vyžádala aktivitu pří koordinaci snah zemí socialistického společenství. Nikdy ještě nebyly styky a konzultace, konference a setkáni — které pořádají socialistické země pro řešení praktických a zásadních problémů zahraniční politiky — tak intenzívní jako po XXIV. sjezdu KSSS. Mnohostranné schůzky, představitelů socialistických zemí na Krymu, na sjezdech bratrských stran, dvoustranné rozhovpry a vzájemná setkání jim dovolují vypracovat společný postup při řešení nejdůležitějších problémů zahraniční politiky socialistických zemí. Pro koordinaci zahraničně politických akcí měla velký význam zasedání Politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy. Rozvíjely se také další formy koordinace zahraničně politické činnosti socialistických států Ostřední výbor KSSS se systematicky a neúnavné zabývá problémy zahraniční politiky Sovětského svazu. Těmto otázkám se věnovala speciálně plenární zasedání OV KSSS v dubnu 1973 a v dubnu 1975; me zinárodní situaci hodnotila také další plenární zasedání ústředního výboru KSSS. Velká pozornost poli tického byra a generálního tajemníka OV KSSS L. I. Brežněva věnovaná otázkám mezinárodní situace, vytrvalá a energická činnost v tomto směru umožnily dosáhnout značných úspěchů v uvolňování napětí a v rozvíjení spolupráce, přispěly k dalšímu upevnění pozic socialismu a autority socialistického společen ství, přispěly k semknutosti a posílení jednoty zemí socialismu Tato jednota se zakalila v boji za společné. cíle, v každodenní práci bratrských komunistických a děl nických stran, v boji proti silám, které se snaží pod kopat semknutost socialistických zemí. Bratrské stra ny přitom vycházejí z toho, že jednota spočívá na třídním, principiálním marxistlcko-leninském základě. Těm, kteří uvažují o »pluralitě socialismů«, o mírovém soužití ideologií, i těm, kteří se ve svém zuřivém antisovětismu spojuji s imperialismem a snaží se narušit přátelství Sovětského svazu a östatnich so cialistlckých zemí, kteří rozšiřují mylná, pavědecká hesla, káží o dělení národů na chudé a bohaté, všem těm je třeba znovu připomenout moudrá Leninova slova, že dělnická věc potřebuje jednotu marxistů, a ne jednotu marxisti s nrotivníky a překrucovatelt marxismu. Jsme na prahu nových důležitých zasedání komu pistických a dělnických stran socialistických zemí Letos se bude konat XXV. sjezd KSSS a sjezdy KSC, BKS, SED a 1.ÍLRS, které určí cesty dalšího upevňo vání pozic socialismu, kroky k aktivizaci leninské zahraniční politiky. Všechny národy chtějí žít v míru, ale cesty k ně rau nejsou snadné. Na cestu od Postupimi do Helsink bylo třeba třiceti obtížných let, aby nakonec 35 států podepsalo dokument o bezpečnosti a spolu práci v Evropě a společně shrnulo politické výsled ky druhé světové války. Celou tuto dobu budovaly socialistické země základ míru a spolupráce, a to pomáhalo zapojovat stále širší lidové masy do boje za bezpečnost, proti válečnému nebezpečí. To, čeho bylo na této cestě dosaženo, opět potvrzuje, že jed nota socialist.,tkých zemí je zárukou úspěchu. S SOCIALISMUS vedoucí síla světového vývoje ___