Učitelské Noviny, červenec-srpen 1954 (IV/26-31)
1954-07-07 / No. 26-27
Zahájení svazové rekreace v Tatrách Dne 20 června t. r. byla zahájena v Liptovském 'Jánu prvá rekreace uspořádaná Svazem zaměstnanců školství. Kromě rekreace organisované Ústřední radou odborů, jíž se letos jen v době prázdnin účastní 3400 členů Svazu, je zde další možnost pro zotavenou školských pracovníků. Rekreační středisko bylo dáno Svazu zaměstnán qů školství do trvalého užívání pověřenectvem školství. Po dobu prázdnin bude sloužit převážně učitelům a ve školním roce správním zaměstnancům, a to nejen členům SZS, ale i jejich rodinným příslušníkům. Dále bude v tomto středisku umožněna rekreace i pracovníkům školských odborů národních výborů. Správní zaměstnanci jistě této výhody využijí a ponechají si část své dovolené mimo hlavní prázdniny, aby mohli této rekreace využít. Rekreační středisko, nazvané po našem hrdinovi Juliu Fučíkovi, je vhodným východiskem do Nízkých Tater a do Demänovských jeskyň, a mimo to je v něm teplý pramen s léčivou sírnatou vodou. V zimním období pak bude umožňovat zimní sporty, zejména lyžování. Výběr rekreantů provádějí okresní výbory SZS z nejlepších školských pracovníků. V letním období se střídají rekreanti po čtrnácti dnech a v zimním období týdně. Aby mohla správa střediska zajistit zvláštní autobus z Liptovského Mikuláše a připravit rozmístění účastníků rekreace, zejména rodin, je třeba, aby jí rekreanti oznámili alespoň tři dny předem, kdy přijedou. Nejvhodnější je, jestliže cestu nastoupí tak, aby přijeli do Liptovského Mikuláše v neděli dopoledne. Zavedením svazové rekreace se umožňuje školským pracovníkům nejen zotavit se, ale též dále upevňovat přátelství mezi českými a slovenskými učiteli a poznat přírodní krásy naší země. (SZS) Turistické noclehárny ve školách Námaha a péče, kterou o prázdninách věnujeme organisaci putování mládeže, v mnohém se nám vrátí v podobě nových poznatků a zkušeností, jimiž žáci obohatí vyučování, v podobě svěžích sil, které načerpají na cestách po vlasti. Největší potíže pří cestování se objevují zpravidla při zajišťování noclehů. I v tom jsme již dosáhli jistého pokroku. Některé národní výbory zřídily vhodné noclehárny, ponejvíce ve školách, které jsou k disposici skupinám žáků v době od 1. července do 15. srpna 1954. Krajský národní výbor v Olomouci zřídil prázdninové noclehárny v deseti místech. Mladí turisté, kteří navštíví okres Hranice, mohou si prohlédnout největší cementárnu ve střední Evropě v Hranicích, lázně Teplice nad Bečvou, zbrašovské jeskyně, zříceniny hradu Helštýna a osvěží se koupáním a projížďkou na řece Bečvě. Nocleh si zajistí v internátu průmyslové školy cementářské, kde je připraveno ubytování pro 25 osob. Ve Šternberku v budově osmiletky v Opavské ul. 4 je připraven nocleh pro 20 osob. Účastníci putování v okrese šternberském si prohlédnou zámek, autobusem se dostanou do Sovince, kde jsou zříceniny hradu, a odtud pěšky k řešovským vodopádům. V Bouzově v osmileté střední škole může přenocovat 30 osob. V samotném Bouzově v okrese litovelském je zachovalý hrad, nedaleko je osada Javoříčko, kterou v roce 1945 zničilo gestapo jako české Lidice. Turisté na Prostějovsku mohou přenocovat v osmileté střední škole v Plumlově, kde je pro ně připraveno 20 lůžek. Navštíví hvězdárnu v 5. osmiletce v Prostějově, prohlédnou si v radnici museum J. Wolkera, vodních sportů a koupání užijí na stichovické přehradě a mnoho zajímavého najdou také na plumlovském zámku. I v krajském městě Olomouci s bohatou historií je zajištěno ubytování pro 40 osob a školský odb. JNV Olomouc ochotně podá zájemcům bližší informace. V lázních Velké Losiny na Sumpersku je v osmiletce možnost ubytování pro 30 osob. Velké Losiny mohou být východiskem k výletům do Jeseníků s výstupem na Praděd, Cervenohorské sedlo, do lázní Karlova Studánka s možností dalšího noclehu v zotavovně ONV Bruntál v Ludvíkově., kde je reservováno 25 lůžek. V lázních Jeseníku může být ubytováno v budově jedenáctiletky 50 osob. Po prohlídce lázní je zde možnost výletu na chatu na Šeráku a do lázni Dolní Lipová. Turisté, kteří budou přicházet z Orlických hor, mohou se ubytovat v budově národní školy v Moravském Karlově v okrese zábřežském, kde je 25 postelí. Další noclehárna je na Rýmařovsku v Karlově, žel. stanice Malá Morávka, pro 25 osob. Ve všech místech na Olomouckú, kde jsou noclehárny, jsou také podniky veřejného stravování a za nocleh se počítá 1 až 1.50 Kčs za osobu. Také národní výbor v Karlových Varech zřídil noclehárny, a to v pěti místech. Na Karlovarsku upoutá zájem putujících středověký Cheb, Františkovy a Mariánské Lázně, Kynžvart a 2irovice s archet logickou reservací, vonšovské kaolinové doly, zajímavé rašeliništi v Hájku. Učitelé jistě znají i význam Kaštic s blízkým hradištěm, památné Hlubany, Perštejn, Klášterec a jiná místa. Noclehárny se 40 místy najdou v Chebu v pedagogickém internátu, 30 poutníků ubytuje pionýrský dům v Mariánských Lázních, v osmiletce v Krásném Dvoře je 20 míst, v Kadani je 40 lůžek, Karlovy Vary přichystaly 40 lůžek ve škole ve třídě Klementa Gottwalda. Jihočeský kraj promlouvá na každém místě velkou minulostí. KNV v Českých Budějovicích se také dostatečně postaral o ty, kdo chtějí zhlédnout historická místa i novodobý život. V Českém Krumlově v jedenáctiletce je místo pro 40 nocležníků, ve Zlaté Koruně je stejný .počet lůžek, noclehárny o 30 místech jsou na školách v Mirovicíčh, v Cimelicích, v Starém Sedle a v Husově škole v Písku. Prachatice a Volary mají po 25 1 ’žkách, 20 účastníků může přenocovat ve Vacově, v Šumavských Hošticích, ve Včelné pod Boubínem, v Horní Vltavici a ve Lštění. Strakonice připravily 30 míst, Volyň a Stěkeň mají po 20 lůžkách. 40 míst poskytne Soběslav a Veselí n. L., v Borovanech je 20 lůžek ve škole v zámku. Jihlavský kraj má noclehárny pro 40 osob, ve Stonařově, pro 30 účastníků v Havlíčkově Brodě a Lipnici. V Jemnici a v Českém Rudolci, ve Vysočanech p. B. a v Moravských Budčjovicích je po 20 místech. Stejný počet putujících najde nocleh ve Zďáru n. S., v Přibyslavi, v Dolních Královicích, v Pelhřimově, v Třebíči a Velkém Meziříčí. Desetičlenné skupinky mohou přenocovat ve školách v Radostíně a v Kamenici n. L. Noclehárny ve školách spravují převážně školníci, kteří ochotně odpovědí na dotazy zájemců. VLADIMÍR SUBA 2 ® UČITELSKÉ NOVINY • Některé zkušenosti ze závěrečných zkoušek Závěrečné zkoušky jsou důležitou etapou v životě školy, učitelů i žáků. Učitelé skládají před veřejností účty ze své práce, žáci pak mají příležitost ukázat, jak si osvojili osnovami předepsané vědomosti, jak je dovedou spojovat s praxí, jak hluboce je pochopili a jak jich budou umět používat v životě. V letošním roce sledovalo ministerstvo školství závěrečné zkoušky na více než 40 školách ve všech českých krajích. Účelem tohoto článku je stručně seznámit učitelstvo s některými zkušenostmi a závěry ze zkoušek. Zkoušky se letos konaly za výjimečných okolností. Na jedenáctiletých školách a při změně obvodu i na mnohých osmiletých středních školách vznikly nové žákovské i učitelské kolektivy a někteří učitelé se ve školním roce se žáky teprve seznamovali. Nejzávažnějáí změnou v nových předpisech o závěrečných zkouškách bylo oddělení výběrového řízení od vlastních zkoušek. Zkouškám to nikterak neubralo na vážnosti, spíše to přispělo k jejich klidnějšímu průběhu. Z ostatních změn v předpisech bylo závažné losování otázek žáky, což mělo vliv na celkovou přípravu ke zkouškám. Uvážíme-li, že letos konali závěrečné zkoušky po prvé čtrnáctiletí žáci, s kterými bylo třeba pracovat podle přechodných osnov, je zřejmé, že příprava zkoušek i jejich průběh vyžadoval zvýšeného úsilí učitele. Příprava zkoušek Většina učitelů si mimořádnost letošních zkoušek uvědomovala a přípravě věnovala zvýšenou pozornost. Učitelé pomáhali žákům doučováním, různým; formami konsultací. Na mnohých školách byla však příprava ke zkouškám zaměřena pouze na probírání otázek bez celoročního plánovitého opakování hlavně větších celků — themat, které upevňují vědomosti utříděné v náležitých souvislostech. Zcela nesprávné pak bylo, když si na některých školách žáci odpovědi na otázky doslova zaznamenávali a spokojili se s jejich doslovným zněním, které potom memorovali. Byli tím připraveni o možnost samostatného hlubšího zvládnutí učiva, při kterém by ovšem učitel musel jejich práci řídit a pomáhat zejména žákům slabším a dětem zaměstnaných rodičů. Pomoc PO se většinou omezovala na patronáty lepších žáků nad slabšími. Ani v letošním roce jsme však většinou nedovedli v širší míře využít v P0 správných forem pomoci, které by nebyly jen pokračováním vyučování (vycházky, thematická shromáždění, organisace volného času žáků, besedy a pod.). Také většina SRPŠ nebyla aktivně začleněna do příprav žáků ke zkouškám. Jisté rozpaky na školách vznikly nejasností směrnic MS, z kterých nebylo patrno, že žáci mají být za druhé pololetí klasifikováni ze všech předmětů, že tato klasifikace zůstává pouze ve výkazu a o závěrečné zkoušce se vydává zvláštní vysvědčení. Písemné zkoušky Diktát byl přiměřený schopnostem žáků, ale výsledky jeho klasifikace ukazují, že máme ještě velmi daleko ke splnění požadavku s. Štolla, připravit děti tak, aby nikdy v životě již neměly potíže s pravopisem. Z náhodně vybrané skupiny 134 žáků v okrese Nová Paka mělo z diktátu 38 žáků známku prvního stupně, 20 žáků chvalitebnou, 26 dobrou, 24 dostatečnou a 31 nedostatečnou. Podobně tomu bylo i v jiných okresech. Ze slohových themat volili žáci nejčastěji thema o Juliu Fučíkovi. Na školách, kde se dobře rozvíjí polytechnická výchova, kde jsou mičurinské nebo chovatelské zájmové kroužky, volila značná část žáků thema Práce mých rukou, které jim bylo nejbližší. Mezi těmito pracemi byly práce skutečně původní a samostatné, neboť vycházely z vlastních zkušeností žáků. Charakteristika ve slohových písemných pracích převažovala jen zřídka, na př. na Podbořansku, kde si ji z 256 žáků zvolilo 116 a ve všech případech podle hodnotných knih (Příběh opravdového člověka, Babička, Filosof ská historie, Nástup, Mladá garda a pod.). Naproti tomu jinde z několika charakteristik na škole byla námětem i Schovanka Zdena, někde i literatura blízká Rodokapsu. Tento výběr ukazuje, jak a kterým směrem škola řídí mimoškolní četbu žáků. I ve slohových pracích bylo mnoho pravopisných chyb, od hrubých chyb všech druhů až k tak zvaným chybám malým, kterých si zřejmě někde mnoho nevšímají a které (na př. ve Kdyni) zůstaly dokonce neopraveny. V příštím školním roce bude se třeba důkladně zaměřit též k mezerám v základních vědomostech žáků a důslednou péčí o jazykovou správnost žákova projevu přispívat k jejich odstranění nejen v hodinách českého jazyka, ale ve všech předmětech. Pisemná práce z matematiky byla přiměřená. V první slovní úloze dělalo některým žákům potíže sestavení rovnice, v druhém většina žáku těžce zápasila s úplnou diskusí řešení a v třetím příkladu, který vyžadoval delšího výpočtu, byly dokonce četné chyby v násobení, v převádění q na tuny i jiné. Celkově byly výsledky písemné práce z matematiky lepší než klasifikace ve III. ětvrtled. Někde je však z těchto prací patrno, že žáci měli širokou možnost opisování. Co jiného lze na př. soudit o písemných pracích v Zatci, když v první úloze při chybně sestavené rovnici značná část žáků došla k správnému výsledku? V druhé úloze tam většina žáků uváděla všechny možnosti řešeni, ale ze zmatených zápisů bylo u mnohých žáků zřejmé, že věci nerozumějí Třetí příklad začalo v této třídě mnoho žáků psát bez vzorce ,s hotovými výpočty. Na školách, kde dobře pracuje PO, nesnížili se žáci k opisování a jejich práce jsou potom věrohodným měřítkem vědomostí. Ústní zkoušky Po zkušenostech z minulých let byli žáci nejčastějí zkoušeni v malých skupinách podle volitelného předmětu tak, aby za půl dne byli vyzkoušeni ze všech předmětů a mohl jim být oznámen výsledek. Mezi učiteli a žáky bylo možno pozorovat stále se lepšící vzájemný poměr. Jen zřídka bylo toto vážné ovzduší pokaženo neukázněností žáka nebo nemístným výrokem učitele. K hladkému průběhu zkoušek přispěla přítomnost ředitelů škol ve funkci předsedů zkušebních komisí. Získalo tím zejména hodnocení žáků předsedovi komise známých, pří kterém mohlo být přihlédnuto k celé osobnosti žáka i k jeho předcházející práci. V průběhu zkoušek by však bylo třeba více dbát toho, aby všichni členové komise zkoušky pozorně sledovali a aby komise byla stále úplná. Členové komisí za školskou správu často neplnili dobře svůj úkol Neseznámili se předem se žáky a při zkoušce zůstávali pasivní. Mnozí z nich byli bez zkušeností, nebot tuto funkci zastávali letos po prvé a školské odbory rad ONV je o úkolech neinstruovaly. Úlohu zástupce školské správy dobře chápal na př. s. Nosek na osmiletce v Nové Pace, který nejen sledoval odpovědi žáků, dělal si poznámky, dával občas doplňující otázky, účastnil se aktivně hodnocení, ale dovedl každému žáku říci po oznámení výsledku i několik uvážených povzbuzujících slov do života. Úroveň vědomostí nebyla všude na žádoucí výši. Žáci zvládli učivo často jen pamětně, nikoliv pojmově. Bylo to patrné zejména, když při doplňujících otázkách měli žáci odpovědět podle vlastního uvážení. Ani vyjadřovací schopnosti žáků nebyly na výši. Mimo pamětně naučené partie odpovídali žáci kuse, jedním slovem, s neustálým používáním ukazovacích zájmen. V literárním čtení se vycházelo z díla, jehož obsah žáci často znali jen podle toho, jak si jej společně připravili, nikoliv však z vlastní četby. Větný i slovný rozbor žáci většinou ovládali, i když někdy jen s vydatnou pomocí učitele. V ruském jazyce zkoušky ukázaly, že se zlepšila práce s textem. Úryvky neznámého textu byly poměrně dobře čteny i překládány. Někteří učitelé se k nim při zkoušení gramatiky správně vraceli a dali žákům příležitost, aby na jazykovém materiálu textu ukázali uvědomělé chápání mluvnice. Tito učitelé také našli správný poměr ke konversační otázce. Nenechali žáka mechanicky odříkávat drilem osvojené konversační thema, ale vhodně volenými otázkami dali příležitost k rozhovoru, v němž jejich žáci zpravidla dobře obstáli. Avšak nebylo tomu tak všude. Stejně jako v kvalitě ruštinšřských kádrů jsou i značné rozdíly v kvalitě žákovských znalostí na jednotlivých školách Podobné výkyvy jsou ve vědomostech žáků v matematice. I zde závisí úroveň vědomostí žactva především na učiteli a na tom, jak sám matematiku ovládá, jak soustavně se žáky pracuje, jaký má přehled o nedostatcích jednotlivých žáků a jak je odstraňuje. Při přemíře látky v osnovách a v učebnicích dokázali soustavně opakovat a procvičovat učivo zatím jen opravdu dobří učitelé. Tak u s. Folprechta na jedenáctiletce V Litvínově i průměrní žáci prokázali při závěrečných zkouškách slušné vědomosti. V mnoha třídách však učivo bezpečně ovládá jen několik žáků, zatím co pro masu žáků je matematika jedním z nejobávanějších předmětů. Není divu, když žákům chybí samostatnost logického usuzování a když se neumějí matematicky vyjadřovat, jak tomu bylo na 1. osmiletce v Zatci. Jak tam asi během roku vypadala práce, když kvalifikovaný zkoušející učitel, aniž mohl uvést něco na omluvu, nepřipravil ani příklady k ústním zkouškám a při zkouškách několikrát trapně prokázal, že je pořádně nezná? Výsledky ústní zkoušky zde byly opravdu žalostné, ačkoliv ve III. čtvrtletí z matematiky nikdo nepropadl. »Dobrý« žák nevynásobil 25 X 50, neuměl počítat se zlomky, nevypočetl obvod obdélníka, ani když mu zkoušející učitel úplně vše kromě výsledku řekl a napsal na tabuli. Jiný »dobrý« žák nedokázal pomocí dvou trojúhelníkových pravítek sestrojit rovnoběžku ani kolmici, i když se mu všemožně pomáhalo. Nejsmutnější je, že ředitelem školy je dobrý matematik. Bylo by možno uvést i další příklady z jiných škol, kde se zatím nepodařilo podchytit zájem žáků o matematiku. Tam, kde se o to učitelé matematiky ve všech třídách poctivě snaží, kde na př. získali žáky VIII. ročníku ve větším měřítku pro účast na matematické olympiádě, byly i výsledky zkoušek většinou slušné Pěkné výsledky soustavného pěstování dovedností a návyků měli žáci v Cerčanech, kteří při zkoušce velmi pěkně rýsovali na tabuli, a žáci s. Formana v Čáslavi, kteří vždy nejdříve provedli rozbor úlohy. Ve volitelných předmětech bychom očekávali nejlepší výsledky. Nebylo tomu tak všude. Na př. ve Staré Pace dostala žákyně z volitelného předmětu nedostatečnou. Skutečně pěkné výsledky byly, kde si žáci volili předměty, ke kterým měli již vztah, kde jim učil dobrý učitel, který dovedl získat hlubší zájem, kde žáci v zájmových kroužcích navazovali na učivo a získávali na ně nový pohled. Bylo to nejčastěji ve fysice', chemii a biologii. Někde žáci v těchto předmětech doprovázali svůj výklad nákresem, psaním rovnic na tabuli a zdařilými, dobře připravenými pokusy. Takovéto výsledky ukázali v chemii žáci s. Hošice na osmiletce v Nové Pace. Také s. Feifer na jedenáctiletce v Novém Bydžově získal zájem žáků o fysiku pravidelnými demonstracemi a spojováním učiva se živo-' tem. Mnoho učitelů se však spokojovalo se slovním odříkáváním učiva bez pokusů. Nejslabší výsledky byly v zeměpise, který si volili i slabí žáci proto, že se jim zdál nejméně náročný. Kromě nedostatků ve vědomostech nejvíce zarážela neschopnost žáků orientovat se na mapě. Ani v metodice zkoušky není zdaleka ještě vše v pořádku. Vedle učitelů, kteří dovedli sladit kontrolní otázky se souvislým projevem žáka, je ještě mnoho takových, kteří záplavou otázek v zárodku zarazí každý náběh žáka k samostatnému projevu; nedovedou najít správný čas a míru kontrolních otázek, nedovedou svoji methodu přizpůsobit vlastnostem jednotlivých žáků ani charakteru předmětů. Někde se dokonce žák téměř omezil na pouhé ano — ne a zkouška mu přesto dobře dopadla. Někteří učitelé mluví při zkoušce raději sami proto, aby zakryli nedostatky ve vědomostech žáka. Jiní zřejmě ani ve školním roce nepečují o samostatný projev žáka a celým svým systémem práce utvrzují v žákovi přesvědčení, že se nemusí namáhat, když vše za něho nakonec poví někdo jiný. Někteří učitelé si ještě neuvědomují, že správně vedený rozhovor není v rozporu se zásadou samostatného projevu žáka, a domnívají se, že na př." v literatuře nesmějí nechat žáka souvisle hovořit, ale že jej musí stále vést otázkami. Nikdo jistě nic nenamítá proti tomu, aby učitel několika návodnými otázkami pomohl žáku z nesnází. Není však možné, aby učitel pomáhal žáku tím, že mu napoví část slova, spokojil se, když žák slovo doplní, nebo když má dokonce ve zvyku za takovou »odpověď« žáky Chválit. Stejně není ještě správně chápán význam čtvrthodinové přípravy žáka k odpovědi na vylosované otázky. Jen velmi málo žáků dovedlo systematicky využít tohoto času k přípravě osnovy odpovědi nebo k rozboru matematické úlohy. Mnozí žáci při této přípravě zůstali stát před první překážkou a vše ostatní uniklo jejich pozornosti. Někteří místo přípravy jen roztržitě čmárali po papíře nebo lelkovali, protože neměli ani tužku. Proč? Nikdo jim neporadil, jak tohoto času využít, jak to je u čtrnáctiletých žáků nutné. Dobře postupoval s. Dvořák v Litvínově, který převzal matematiku ve velmi zanedbané VIII. třídě teprve začátkem tohoto školního roku. Vybral si ji právě proto, že šlo o třídu slabou. Sám má matematiku rád, se třídou soustavně a metodicky správně pracoval. Ve čtvrhodině před zkouškou si žáka všímal. Z této přípravy při ústní zkoušce vycházel a dal žákovi vždy možnost, aby sám ukázal, jak příklad řešit. Všichni žáci odůvodňovali svůj postup. Když něktgrý »zabloudil«, s. Dvořák jej přímo mistrovsky dovedl k cíli, aniž mu napovídal. Zkoušku dobrých žáků rozšířil i o další učivo, aby tak přímo ze zkoušky byly patrny kvality jednotlivých žáků. * Letošní závěrečné zkoušky se od zkoušek v minulém roce liší především tím, že ukázaly pravdivěji skutečný stav naší práce. Ukázaly na řadu vážných nedostatků ve vědomostech žáků, nad kterými se musí jednotliví učitelé, učitelské sbory, školská správa, pracovníci OPS a KPS i metodických zařízení na školách zamyslet. Nebylo by správné nedostatky smířlivecky přecházet a omlouvat je jenom objektivními příčinami. Snad není potřeba nějak složitě dokazovat, že pravá příčina těchto nedostatků je v malé odborné a pedagogické připravenosti některých našich učitelů, v nedostatečné kontrole a pomoci školské správy i v málo účinné pomoci pionýrské organisace a SRPŠ. Na spolupráci školy s těmito mocnými výchovnými složkami je třeba pamatovat již při plánování práce. Součástí plánu školy i jednotlivých učitelů musí pak být i opatření směřující k tomu, aby se předešlo nedostatkům, které se objevily při letošních závěrečných zkouškách. Týká se to především celoročního opakování učiva ve větších celcích. Pak nebude třeba, aby žáci ke konci školního roku doslova dřeli otázky, ale budou se ke zkouškám připravovat denně, budou získané vědomosti udržovat utříděné v náležitých souvislostech. I nové osnovy a učebnice, nové předpisy o metodické práci a o plánování budou škole v příštím roce vydatnou pomocí. Naším společným cílem musí být, aby práce školy byla produktivnější, aby žáci byli pro povolání i další studium lépe připraveni. Půjdou pak ke zkouškám sebevědoměji i radostněji, tak jako na školách sovětských. VÁCLAV LINDA, JOSEF ZAHALKA, ústřední inspektoři MS 7. července 1954