Učitelské Noviny, leden-červen 1964 (XIV/1-26)
1964-01-08 / No. 1
Strana 2 V LÍBÁNI MAJI RADOST. V Libán! v jičínském okrese to ještě přednedávném nemčli s vyučováním děti snadná. Učili na několika místech, chyběla tělocvična, pracovny pro fysiku atd. Dnes jsou na tom jinak. Za pomoci občanfl byla postavena moderní škola v hodnotě více než 3 milióny korun. Chybí již jen dokončení školní jídelny, což je závislá na Pozemních stavbách, n. p. v Turnově. VYHRÁLI A JEDOU NA HORY. Vlntfřovštl zemědělští nčnl se každoročně fičastni známá soutěže v odborných dovednostech. okresní sontěži vyhráli. V letošní Obsadili tři prvá místa v jednotlivcích a získali prvenství i v družstvech. Za tento úspěch je učiliště odměnilo týdenním pobytem na Klinovci v Krušných horách. I PREVENCE I KURATIVA. Začátkem školního roku byla zřízena při ZDS v Preslově ulici v Praze 5 spoluprací Iákařfi, učitelů a členů rodičovského sdruženi školní stomatologická ošetřovna. pravidelně Lékařka, která sem dochází dvakrát týdně, provádí zde nejen preventivní péči, ele 1 ošetři dětem drobné zubní kazy. JULIO HERNANDEZ BLANCO Z HAVANY je jedním z autorů tří set dopisů, které dostal jako odpověď na svůj dopis, otištěný v časopisu Revolucion, učitel španělštiny na střední ekonomické škole v Brně s. Králiček. Co píše osmnáctiletý Julio? Že má rád naši zemi, která pomáhá kubánskému lidu, chtěl by se k nám podívat a než se mu toto přání splní, rád by si dopisoval jako ostatní kubánská mládež. S adresami kubánských přátel se mohou školy seznámit z časopisu Latinská Amerika, kam je s. Králiček poslal. TAKY LÉČBA. Učitelé ZDS při dětské léčebně ve Františkových Lázních věnují dětem ze svého volného času jedno odpoledne v týdnu a chodí s nimi na výstavy, ezkurze, vycházky a v letním období i na koncerty lázeňského orchestru. CENEX Z WARTENBERKA netušil, že v místě, kde byl poražen Janem Zižkou, vznikne v r. 1883 sochařsko-kamenlcká škola. Tato hořická škola, oslavující 8D. výročí svého založení, se zapsala do dějin našeho průmyslu kamene a dě jin moderního českého sochařství hlubokým a trvalým písmem. Dnes jako střední uměleckoprůmyslové škola vychovává tehniky kamene, kteří mají otevřenou cestu na vysoké školy. SBĚR ZA 1000 KCS. 18 krásných knižních odměn doslali žáci ZDS z Prostějova za vzorný sběr léživých bylin. Nasbírali jich o prázdninách celkem 208 kg. Farmaceutický průmysl získal cenné suroviny na výrobu léčiv o škola 1000 Kčs na další vybavováni kabinetů a odborných pracoven. TAK NA TO! Učitelé na učňovské škole v Praze 3. Štítného u!., se nespokojují s dosavadními metodami a stylem práce s učňovským dorostem. Každý rak pořádají ve spolupráci se závody a s rodiči konference o výchovných problémech. Na letošním podzimním setkáni si pohovořili o tom, jak by měla škola a závod s rodiči jednotně působit, co by měli dělat odboráři, svazáci atd. O problémech, které je třeba dále sledovat, zde pohovořili také dva krajští inspektoři. LEDNOVÝ program stalé vystaví učebních pomůcek 9. t. v 1S hod.: Pitva pokusných zvířat — pro učitele přírodopisu v 7. ročníku. Demonstruje E. Lišková, odb. aslst. PI, hovoří A. Altman, odb. asist. PI. 14 I. v 15 hod.: Práce s loutkou v mateřské škole — hovoří M. smutná, učit. mateřské školy v Praze 2. 15. I. v 15 hod.: Diaprojektory — beseda o perspektivách rozvoje diaprojektorů. Hovoří inž. F. Durdil a dr. ]. Pechar z VU zvuková techniky a filmu. 16. I. v 15 hod.: Magnetická tabule v počtech — využiti magnetické tabule při vyučováni počtům v 1.—5. ročníku. Hovoří M. Havlík, řed. 0DVU v Liberci. 17. I. V 15 hod.: Magnetofon ve školni prav! — dějepisné pořady z cyklu Vysíláme pro školní fonotéky. Hovoří I. Kletbl, red. Cs. rozhlasu. 21 I. v 15 hod.: Nová mérová soustava v ČSSR — beseda o novém zákonu o měrových jednotkách. Hovoř! Inž. dr. V. šindelář, pracovník Úřadu pro normalizaci. „ . , 22. I. 15 hod.: Pomůcky našich kabinetů a dílen — o současném stavu a perspektivách vybaven! kabinetů lyzlky, matematiky, chemie, biologie a školních dílen hovoří H. Jelínková, předsedkyně OPK Praha 7. 23. I. v 15 hod.: Výuka jazykům v poiouzavřených boxech — výstava spojená s předváděním metodiky, ukázka cvičné hodiny z ruského jazyka. Uváděj! pracovníci katedry ukrajinského a ruského jazyka z filosofické fakulty KO. soupravu vyvinul VÚ zvukové techniky a filmu ČVUT. 30 I. v 15 hod.: československé vyučovací stroje — o práci s učícími stroll, o jejich funkcích a o dalších perspektivách vyučovacích strojů hovoří Inž. Z. Křečan. pracovník ČVUT. inž. J. Tůma a V. Štěpán, pracovníci VŠE v Praze. ZRUŠIT TŘÍDNÍ VÝKAZY Ohlasy na článek uveřejněný v 42. čísle UN, se přimlouvají jednohlasně ta zrušeni třídních výkazů a pro zavedeni evidenčních listů. Dopisů přišle tentokrát tolik, ša by z toho byla docela obstojná brožura. A dá se říci, že poučná. Kdyby na ni ovšem nebyla škoda papíru, neboř by pojednávala nejen o přednestech listů a zjednodušeni celkové administrativy, nýbrž i o úspoře mnoha vagúnů papíru. Tu množství dopisů je také důvod, proč je nemůžeme všechny uveřejnit proč otiskujeme někdy jenom jejich a výňatky, i když se proto na nás někteří přispívatelů pohoršuji. Poněvadž pouhá výměna a hromaděni názorů bez praktického závěru by byla jenom formálni, předložili jsme všechny návrhy a dopisy MSK a dostali jsme tuto odpověď: MŠK se už předběžně otázkou třídních výkazů zabývalo. Zvážilo přitom osvědčená 1 negativní zkušenosti škol, kde se místo třídních výkazů používalo kartotéčních, evidenčních nebo katalogových listů a rozhodlo se svolat v měsíci lednu 1964 poradu, na niž budou pozyáni zástupci škol, kde v minulosti evidenční listy byly už zavedeny, i autoři nových návrhů. Nestav! se v zásadě proti nahrazení třídních výkazů evidenčními listy, jednalo již dokonce s výrobou, neboť pro zavedeni Hitů je třeba kvalitního kartónového papiru, a |e nakloněno tomu, aby se nový způsob v několika okresech na zkouška provedl, -ep- ZÁLEŽITOST VĚTŠINOU FORMÁLNÍ? Za 37 let učitelského působeni jsem měl desítky hospitaci a inspekcí, mohu tedy dobře srovnávat. Většinou to byla záležitost formální. Kdyby jich nebylo, nic by se nestalo. Měl jsem ředitele, kteří chodili často po třídách, a neřekli vyučujícímu ani slovo. Sedávali v zadní lavici, něco si tajuplně psali do sešitu a pak odešli — mysli si o tom, co chceš. Ředitele, který se jen podepsal do třídili knihy (někdy dokonce mimo vyučováni), potřásl koleglálně pravici a zmizel ze třídy. Ředitele, který nikdy nezapomněl na přátelský pohovor (třeba při náhodném setkání). Ředitele, který hodinu rozebral, přečetl svůj stručný záznam a dal ho podepsat. Jak by měla hospitace vypadat, aby uspokojila učitele i hospitujleiho? Nebo přesněji: Jak by měly vypadat pohovory po hospitacích? Ale napřed Ještě otázku: Maji se hospitace ohlašovat, jak je to někde zvykem, čí mají být nečekané? Poznal jsem obojí způsob. Nevidím chybu v tom, ohlásili ředitel předem hospitaci (někteří učitelé jsou tím nadšeni), ale mám dojem, že někdy Je lépe hospitaci předem nehlásit. Jsou lidé, kteří každou návštěvu ve třídě snášeli tak těžce, že je pro ně utrpením, když jim ředitel ohlásí hospitaci. Prožiji totiž řadu dni v těžkém nervovém napětí a kvalitě hodiny to nepřidá. A jsou také učitelé, kteří sl ohlášenou hodinu vzorně připraví, a pak jde zase všechno postaru. Pohovory po hospitacích by se měly vždycky konat v přátelském ovzduší. První předpoklad úspěšného vedeni Je totiž v tom, aby hospitujicl získal učitelovu důvěru. A tu nezíská nikdo strohým nebo dokonce nepřátelským přístupem. Je radost hovořit o hodině s odborníkem, který sl váží vaši práce a ví, proč co říká. Nemusí vás ani chválit. S ředitelem, který ro rozboru hodiny a po nezbytných pokynech vyzve svěho učitele přátelsky: „Přijď ke mně do hodiny, chceS- 11.“ Mluvil jsem nedávno s mladou učitelkou SWS. Je svým ředitelem nadšena. Byl u ni se zástupcem na hospitaci a hodnotil ji kladně. Nakonec Ji podval do své hodiny. 51 a a prohlásila, že jí hospitace dala víc než pohovor. Někteří ředitelé dělají zásadní chybu v tom, že jednají se svými učiteli z pozice sily. Jiní, a je jich dost, se při pohovorech opatrnteky omez! na několik základních pravd — a tady to podepiš. Ano, podepiš. Jak je to vlastně s tím podpisováním záznamů o hospitacích? Co má uč(tel podpisovat? Že je pravda, co si ředitel napsal do sešitu? A co, když s tím učitel nesouhlasí? A nakonec ještě několik slov k počtu hospitací. Jsou ředitelé, kteří mají ve sboru několik lidí, znají je jako své boty, ale přesto chodí často na hospitace. Musí přece vykázat plněn! plánu! To je ovšem zásadní omyl. Hospitace má být podle mne svátkem. A má se ji také něco sledovat. Chodit po třídách jen proto, abych měl určitý počet návštěv, Je hloupé. Ředitelé by měli také rozlišovat mezi učiteli. Je snad rozdíl, učí-11 někdo desítky let, nebo jen dva tři roky. Jsou učitelé, kteří sl nemohou osvojit učitelskou abecedu. Na ně by se měly hospitace zaměřit především, nikoliv plánovat u všech učitelů stejné počet hospitací. To je — nezlobte se — zbytečné znervózňování učitelů í žáků a trestuhodné mrhání časem. Dr. JOSEF PRCHAL, SŠSP v Praze Pozn. redakce: Co říkáte, čtenáři? Souhlasíte se s. Prchalem, nebo máte Jiné zkušenosti? Domníváme se, že po výměně názorů kolem týdenních porad by to mohlo být další užitečné téma, související s řízením školy. Napište! 0 VÁNOCÍCH PO VÁNOCÍCH Stál lsem na autobusové zastávce. Přicházeli dělníci, na které čekala odpoledni směna, a přibíhali Školáci, kteří se téštll na odpolední „jolku“. Děvčata se mezi sebou živě bavila. 0 poslední módě, o vánočních dárcích, až se přešlo k odpoledním třídním slavnostem. ,Jakou budete mít »jolku«?* „Zabitou, docela zabitou, protože naše třídní už zase sháněla »Babičku«.“ „Prosím tě, nač »Babičku«?“ „No, bude číst, jak babička po štědrovečerní večeři vzala ode vSeho po kousku a hodila polovičku do potoka a druhou zahrabala do sadu pod strom. Představte sl, že už to budeme poslouchat podruhé. Lont to také četla.“ Toto sdělení vyvolalo u přítomných děvčat vySSÍch ročníků základní devítileté školy mnoho smíchu a snad bylo Impulsem k tomu, aby sl i ostatní po stěžovaly. Dověděl jsem se, že jedna třída neměla mit „jolku“ vůbec, nebot třídní rozhodl, že se hodní žáci a hodně žákyně půjdou podívat do 'I- ných tříd a Ü „nehodní“ nepůjdou nikam. Skupina děvčat takový způsob jednohlasně odmítla. Některé odvážnější prohlašovaly, že by takové „hosty' ve svě třídě nestrpěly. Děvče ta z deváté třídy se „chlubila' zase tím, že na celém vánočním stromku mají jenom tří ozdoby. Prý to stačí, protože stromek je krásný t bez ozdob. 1 když to byly poznámky veselé a vtipně a vSechny se hodně nasmály. Já Jsem na ten smích nemohl dlouho zapomenout. Zdálo se mi, že v j něm není jenom radost, ale také trochu ironie a výsměchu. A právě to mě znepokojuje, protože učitel, který připadá žákům směšný, těžko získává jejich důvěru a bez ní se výchova sotva podaří. Mezi názorem učitelky, která chtěla číst úryvek z Babičky, a názory jejich žákyň je zřejmý rozpor, který vyvolává dalSt otázky. Co je vůbec účelem „folky“ a jakou vánoční slavnost dnešní dětí chtějí? Známe své žáky natolik, abychom věděli, čtm a jak na ně můžeme citově působit? Mohl bych uvěst Ještě další otázky, avSak myslím, že pro ilustraci postačí. Postačí k tomu, abychom si uvědomili, jak je potřebné poznat své žáky, je/tch smýšleni, zájmy, úroveň atd., protože jinak se může stát, že se nevhodnou volbou výchovných prostředků a opatření v Jejích očích zesměšňujeme. Ale nejde snad jen o to. Jde t o formalismus, jehož důsledkem je mimo jiné i cynismus dští vůči tomu, co původně mělo pomáhat jejich citové a estetické výchově. LADISLAV ZELINA, Gottwaldov MÁTE U VÁS TAKÉ TAKOVÉ POTÍŽE? I,!., II. .1 . ..„ — —M I ■■ Na naif škole je 23 ůienů učitelského sboru, z toho jen dva učitelé a ředitel jsou kuřáci. Nemohu pro sadit, aby chodili kouřit někam do kabinetu mimo sborovna, v které pracuje většina učitelů v době okének i po vyučováni. Trpím chronickým katarem průdušek a lékaři doporučují, abych se vyhýbal prachu a kouři, jak te však mám udělat, když dvě místnosti z úsporných důvodů nemůžeme vytápět? V poslední době vyšly výnosy o ochraně zdraví pfi práci, a proto se domnívám, že bv se ve sborovně, kde must pracovat kuřáci i nekuřáci, nemělo konřlt. Prosím redakci Učitelských novin, aby mi sdělila, zda je tento názor správný. Prosím také o sděleni, co bych měl udělat, kdyby většina nekuřáků dala sonhlas s kouřením a jen menšina členů byla proti kouřeni ve sborovně. Za brzkou odpověď děkuje J. P. z okresu Brno. Pozn. redakce: Soudruhovi P. odpovídáme dopisem, jeho dotaz uveřejňujeme proto, aby odpověď na tuto otázku hledali i na ostatních školách, kde máji nekuřáci podobně trápení. NĚKDY MĚ MRZÍ... Po přečteni zprávy o jindřichohradecké konferenci jsem byia hrozně zklamána, že tato konference již skončila. Přála jsem si totiž, abych se jí také mohla zúčastnit. Ale to není možné, protože jsem ještě příliš mladá a pochopitelně nemohu být ještě tak vynikající učitelkou, abych byla vybrána. Podrobná jsem sl pročetla celou stránku Učitelských novin o této konferenci, ale to je málo. Je tam zmínka o nových způsobech práce, o nových pomůckách, ale takových, jako je magnetická tabule či různé krabičky, je jistě víc. Vím, že účastníci konference budou dále sdělovat své poznatky, ale to je stále málo proti tomu, co si sami přinesli pro svojí Již dobrou práci. Jsem ráda, že jsefh ještě mladá a že všechno nové mě teprve čeká, ale někdy mě zase mrzí, že nejsem stará a zkušená, abych byla vybrána na některou z těchto konferencí. Co asi nadělám ještě zmatků, než přijdu na to, co někdo dávno přede mnou našel l -M. V. Záloha komunismu KRESBA MILOŠE NESVADBY isme v řeku prameny se sbíhající, jsme proudy lámající starý led Žádnému z nich není ještě patnáct. A přece všichni dohromady vykonali velký kus práce. Pro školu, pro obec, pro malé détl z mateřských škol, pro staré důchodce, pro zemědělství, pro průmysl hutni, papírenský í farmakologický. Učí se, soutěží, zúčastňují se olympiád, skládají básně a častušky, kreslí, cvičí a sportují. Dovedou se od plic smát a hlučně se bavit. Ale dovedou t směle a zdravě kritizovat. Především sebe a svou pionýrskou práci, když se v ní chce uhnízdit formalismus a pasivita. Ale i ty, kteří jim malí být a mnohdy nejsou vzorem — oddílové vedoucí, funkcionáře, učitele i rodiče. Pět set padesát zástupců dnešních členů PO ČSM ze všech krajů republiky, ti nejlepší a nejaktivnější, byli i letos 1. ledna jako každoročně pozváni na Pražský hrad, aby se na novoroční slavnosti setkali s členy Ov Komunistické strany Československa v čele s prvním tajemníkem a presidentem republiky Antonínem Novotným, s členy vlády a Národní fronty, s funkcionáři Ov ČSM a pochlubili se jim i svým druhům z celé vlasti vším dobrým a užitečným, čeho ve svých oddílech a skupinách v poslední době dosáhli. Je jen přirozené, že celá letošní slavnost pionýrů na Pražském hradě byla poznamenána blížícím se 15. výročím založení PO ČSM a tím, čím dnešní pionýři žijí, co je zajímá, k čemu mají blízký vztah. Na pódiu ve Španělském sále se uplatnila především jejich vlastni tvořivost. V pestrém programu, skloubeném do Živých pionýrských novin, se vystřídalo několik gymnastických družstev, pěveckých souborů a kroužků, pantomima a satira několikrát tály do živého, at mířily na špatně pochopenou všestrannost, jejímž výsledkem je uspěchaný nedouk a lajdák, nebo na nepřipravenou „činnosť při schůzkách ve třídě, zatímco slunce a hříště lákají oddíl ven, na nemístnou péči dospělých o všemožný komfort pro děti v pionýrských táborech, čl na pochybné a nesprávné vztahy mezi učiteli, kteří před žáky kritizují a podceňují práci ostatních vyučujících. Aby si ověřili, kam lze dospět vytrvalostí, houževnatostí, láskou k práci, měli možnost besedovat s nositeli řádů a s předními pracovníky ve vědě, umění, sportu a obdivovat se jejich vědomostem, zručnosti, uměleckým výkonům. Pohybovali se zde zcela přirozeně, nenuceně, hovořili otevřeně s presidentem a s ministry, spontánně a upřímně tleskali všemu, co se jim líbilo ve slovech představitelů strany i v programu. Stejně nadšeně se dali strhnout i rytmem twistu, polkou, hudbou Jana Seeháka ke spartakiádnímu cvičení vojáků — zkrátka vším, co je přiměřené Jejich chápání a jejích dětskému temperamentu. Nemyslíme, že nějak zvlášt uvažovali o tom, že o těchto místech kdysi žili králové a knížata. Naši pionýři jsou i na Hradě jako doma. A na Nový rok zde znovu ukázali, že přes všechny překážky a přes nedostatky, které kritizován, vyrostli v patnáctileté pionýrské organizaci jako početná záloha, dobře připravená pro život v komunismu. Kla Z CELOSTÁTNÍ INSTRUKTÁŽE TV Před třemi roky, když jsme začali učit tělesné výchově podle nových osnov, rozhodlo ministerstvo školství a kultury, aby během pěti let byli seznámeni s novým tělovýchovným systémem všichni učitelé 1.—5. ročníku základních devítiletých škol. Je užitečné, že se každým rokem scházejí krajští aktivisté tělesné výchovy 1.—5. ročníku k výměně zkušenosti, nebot se přitom dovídáme, jak a s jakými výsledky se v okrese plni usnesení ministerstva školství a kultury o dalším doškolování učitelů. Na poslední instruktáži v Olomouci osvětlila hlášeni aktivistů stav a situaci v jednotlivých krajích. Tak v Praze bude letos již téměř jedna třetina učitelů seznámena s novým pojetím tělesné výchovy. Ve Středočeském kraji zaostávají okresy Benešov a Mladá Boleslav, a proto sl někteří aktivisté okresního kabinetu TV vzali patronát nad okresy, v nichž je třeba učitelům pomoci. V Jihočeském kraji pořádají s úspěchem instruktáže zvlášt pro učitele málotřídních škol, avšak v okresech Strakonice, Český Krumlov a Prachatice není učitelům tělesně výchovy věnována potřebná pozornost. V Západočeském kraji se zajímé o doškolováni učitelů i odborová organizace e přispívá účastníkům instruktáži na úbradu cestovného. V Severočeském kraji, kde máji pochopeni i pro vdané ženy, soustředili školení po půldnech do větších okrsků a není proto divu, že již téměř 70 0/0 učitelů je seznámeno s prováděním tělesné výchovy podle nových osnov. Ve Východočeském kraji se postarali zatim o Instruováni učitelů jen v pardubické oblasti. V Jihomoravském kraji chtěji pomoci učitelům zřízením tělovýchovné poradny při ZDS v Brně, Kaieckého ulice, a v Severomoravském kraji je v každém okrese jeden inspektor odpovědný za stav školní tělesné výchovy. Vydatně tu pomáhají i odborní poradci, ktefi navštěvuji školy a pořádají pravidelné instruktáže pro učitele. V Západoslovenském kraji se sice učitelé zúčastňuji instruktáži, ale značná část jich na instruktážích necvičí. Ve Středoslovenském kraji se mohou pochlubit úspěchy v dalším vzděláváni učitelů tělesné výchovy okresy Martin, Vrútky, Zvolen, ve Východoslovenském kraji všechny okresy až na Michalovce a Humenné. Je škoda, Ze jen v málokterých okresech bylo zavedeno v 1.—5. ročníku polodborné vyučování, které by jistě přispělo ke zkvalitněni vyučováni tělesní výchovy, ale je potěšitelné, jak se školy starají o zřizováni hfišf a cviěišf a o doplňováni tělovýchovného inventáře. JAN LÁTAL, OVDU Olomouc Fr. Branislav DANA STEHLÍKOVÁ, 9.B M. KOZELKOVA, 9.B LADISLAVA KOPECKÁ, 6.D DETSKÉ PRACE Z KROUŽKU VÝTVARNÉHO UMÉNl, VEDENÉHO AK. MALÍŘEM KEM ZE ZDŠ V MILEVSKUSTEHLÍ