Zemědělské Noviny, březen 1980 (XXXVI/52-77)

1980-03-22 / No. 70

1 V SALVADORU jsou nyní na denním pořádku vraždy, mučeni a únosy; počet těchto zločinů neměl obdoby ani v době dřívěj­ších nějkrutějších diktatur. Tyto masakry se dějí s otevřenou podporou vlády USA, která posílá do této oblasti zbraně a stře­livo v zájmu udržování své nadvlády v Latinské Americe. Na snímku: Silné ozbrojené oddíly krůtě potlačují odpor obyvatel­stva Salvadoru proti vojensko-civilní juntě. Každý den si repre­se vyžádají 30—40 lidských životů. Záběr je ze San Salvadoru. (Telefoto CTK) LAOS POD VEDENÍM SVÉ LIDOVÉ REVOLUČNÍ STRANY Přednostní rozvoj zemědělství Po dvacet let vedla strana laoských komunistů (byla založena ve dnech 22.—23. března 1855) v neprostupných džunglích sou­sedících s Vietnamem ozbrojený boj proti domácí reakci i za­hraniční intervenci. Po ustavení Laoské lidově demokratické re­publiky koncem r. 1975 se stala hlavní politickou silou a kataly­zátorem revolučních přeměn v zemi. Platí to zejména o ekonomic­ké oblasti a v té především o zemědělství, kt^ré má při ob­nově a rozvíjení národního hos­podářství přednost. Tato sku­tečnost ostatně souvisí s dal­ším základním cílem, který strana pro počáteční etapu vnitropolitického vývoje mladé republiky vytyčila: stabilizovat a zlepšit životní podmínky oby­vatelstva, které patří vlivem dlouholeté války k nejchudším na světě (podle statistik OSN nepřesahuje roční důchod na_ jednoho obyvatele 100 dolarů). Právě proto sehrává zeměděl­ství v hospodářské strategii strany a vlády tu nejďůležitěj­­ší úlohu. Již v červnu 1978 při­jalo politické' byro ústředního výboru strany usnesení združstevňování a do dnešního o dne je v zemi ustaveno a cel­kem solidně hospodaří několik velkých státních statků a přes dva tisíce kolektivních hospo­dářství. Najdou se zejména v nejhustěji zalidněných oblas­tech řeky Mekongu a v blíz­kosti hlavního města Vientiane. Okolem číslo jedna je ne­ustálá péče o zvyšování pro­dukce rýže i některých dalších zemědělských plodin. Vzhle­dem k tomu se v posledních letech stále více rozorává la­dem ležící půda, rozšiřují se zavlažované pěstitelské plochy, na kterých se vzhledem k mi­mořádně příznivým přírodním podmínkám může úroda sklí­zet dvakrát ročně. V současné době je zavlažováno kolem 100 tisíc hektarů z celkové plochy 670 000 ha plánovaných pro pěstování „asijského chleba“ i— rýže. Sklizeň se daří neustále — například i v roce 1978, kdy byl Laos postižen nenadálými povodněmi — zvyšovat. úplnému zabezpečení soběstač­K nosti potřebuje tato bratrská země sklízet každoročně 1100 000 tun rýže a tato per­spektiva už není příliš vzdále­ná. Stejně slibné jsou i vý­sledky, jichž dosahují laoští družstevníci i dosud soukromě hospodařící zemědělci v pěsto­vání kukuřice, banánů, zeleni­ny a tropického ovoce: úspěšně se rozvíjí i živočišná výroba. Ve svých plánech dalšího rozvoje zemědělství počítají laoští přátelé též s pomocí bratrských socialistických ze­mí, včetně naší republiky. V tomto smyslu rozvíjíme vzájem­ně výhodné styky již od vzniku Laoské lidově demokratické re­publiky a je možno konstato­vat, že se ještě prohlubují a rozšiřují po nedávné návštěvě našich nejvyšších představite­lů v Laosu. Počítáme například s vyslá­ním expertů — inženýrů pro mechanizaci zemědělství. Čes­koslovensko poskytlo Laosu dlouhodobý bezúročný úvěr, mj. ha nákup našeho zařízení pro velkovýkrmnu vepřů. Po­skytujeme technickou pomoc při budování chmelnice a sadu s hrušněmi a broskvoněmi, při těžbě' obrovského lesního bo­hatství apod. Poskytli jsme ta­ké pomoc při vybavování dvou středních zemědělských škol a jedné střední lesnické školy potřebným zařízením a učební­mi pomůckami. Vyslali jsme ně­kolik odborníků pso zběžnou inventarizaci a taxaci lesa a připravujeme vyslání dalších odborníků pro různé úseky ze­mědělství. Mezi 210 laoskými občany, kteří byli u nás loni přijati do učebního poměru a na odbornou přípravu spojenou s praxí, je také několik desí­tek chlapců na zkušené v o­­pravnách zemědělských strojů. A někteří ze stovky studentů přijatých na české a slovenské vysoké školy studují na ško­lách zemědělského zaměření. I těchto několik příkladů po­stačí ilustrovat fakt, že čs.-la­­oské vztahy jsou stále intenziv­nější a rozvíjejí se v duchu nezištné internacionální pomo­ci lidu a straně bratrské ze­mě, která se daleko od nás vydala cestou pokrokových re­volučních přeměn, cestou so­cialismu. Ota KOTlK Nebezpečná provokace Londýn (čtk) — Největší manévry od konce druhé svě­tové války pod kódovým názvem „Crusader“ plánuje uspořádat britské ministerstvo obrany v září na území Británie a NSR. Jak včera nepřímo přiznal list The Daily Telegraph, skutečné cíle manévrů jsou útočné. V ti­tulku provokativně charakteri­zuje náplň vojenského cvičení „Crusader“ jako „ukázku brit­ské síly vůči Rusku“. SVĚTA Ústřední výbor KSSS zaslal pozdravné poselství ústřednímu výboru Lidové revoluční strany Laosu k 25. výročí jejího zalo­žení. Na závěr návštěvy kambodž­ské delegace v NDR bylo vče­ra v Berlíně zveřejněno společ­né prohlášení a text smlouvy o přátelství a spolupráci mezi oběma zeměmi. Syrský ministr zahraničí A. Iskandar obvinil Spojené státy a Izrael, že podněcují akce Muslimského bratrstva a dal­ších reakčních sil v Sýrii a snaží se zkomplikovat vnitro­politickou situaci. Egyptský prezident Sadat vy­koná návštěvu ve Washingtonu ve dnech 8. až 9. dubna. Pří­padně se zdrží v USA do pří­jezdu izraelského premiéra Be­gins. Pákistánský prezident Zi­­jául Hak v interview pro páki­stánský list Naváe Vakt řekl, že v Pákistánu je nyní dele­gace vysokých důstojníků ná­mořnictva US,A. Ve čtvrtečních volbách do regionálního parlamentu čtyř lcatalánských provincií, získala nejvíce hlasů nacionalistická strana tzv. Katalánska demo­kratická konvergence. Na dru­hém místě jsou socialisté a na třetím komunisté. Více než sedmdesát žen za­tkla ve čtvrtek argentinská po­licie při demonstraci v centru Buenos Aires. Ženy pokojným průvodem požadovaly propuš tění otců, manželů a synů, kte­ří byli zatčeni za vojenského režimu a objasnění osudu 6000 „nezvěstných“. Na společné struně Tokio (čtk) — Ve zname­ní dalšího prohloubení společ­ných „globálních zájmů“ a po­sílení vojenské spolupráce pro­běhly tento týden v Tokiu ja­­ponsko-čínské vládní konzulta­ce. Náměstkové ministrů za­hraničních věcí Japonska Jasue Katori a Číny Chan Nien-lung jednali podle oficiální zprávy zejména o situaci v jihovýchod­ní a jihozápadní Asii. Agentura Kjódó uvedla, že obě strany se vyslovily pro koordinaci vojen­ské a hospodářské pomoci Pá­kistánu, který je prý „ohrožen Sovětským svazem“. Čína v té­to souvislosti „vysoce ocenila“ rozhodnutí Japonska výrazně zvýšit všestrannou pomoc re­žimu Z. Haka a ujistila, že ta­ké Peking učiní vše, aby roz­množil své vojenské dodávky Pákistánu. Turecký parlament k volbě prezidenta Ankara (čtk) — V čase krajně nepříznivé hospodářské situace a politicky motivované­ho násilí se dnes scházejí obě komory tureckého Velkého ná­rodního shromáždění, aby zvo­lily prezidenta republiky na další sedmileté období. Přestože výkonnou moc v ze­mi drží v rukou především mi­nisterský předseda a jeho ka­binet, úloha „nadstranického“ prezidenta vystupuje do popře­dí především v krizových ob­dobích. kdy se od něho očeká­vá, že bude hrát v celonárod­ním zájmu úlohu sjednoti­tele protichůdných politických sil. Kandidátů bude zřejmě něko­lik. Proto lze očekávat proce­duru, která vzhledem k roztříš­těnosti politických sil potrvá několik dnů, snad - i déle. Roz­hodnutí však musí padnout do 6. dubna, kdy vyprší Korütür­­kovo funkční období. 4 2 Zemědělské noviny * ) 4 PŘÍPRAVY NA VYHLÁŠENÍ NEZÁVISLÉ ZIMBABWE V Rhodesii zrušeno stanné právo Nepokoje v průmyslových závodech • Společný výcvik vojsk Salisbury |čtk) — V Rhodesii včera bylo zrušeno stanné právo, které vyhlásil Smithův rasistický režim, aby zabránil af­rické většině převzít moc v zemi. Příslušný dokument podepsal v Salisbury britský guvernér pro Rhodesii lord Soames. Zrušení stanného práva je dalším opatřením k normaliza­ci situace v Rhodesii, kde 18. dubna bude vyhlášena nezávis­lost a země ponese název Zim­babwe. Lord Soames včera oficiálně jmenoval ministry vlády budou­cí Zimbabwe, jejímž předsedou je Robert Mugabe, a jejich ná­městky. Mugabe se včera sešel s lor­dem Soamesem k rozhovoru, který se týkal podrobností brit­ské finanční pomoci Zimbabwe. Podle agentury AFP Mugabe zá­roveň požádal lorda Soamese, aby jmenoval další dva členy senátu — Horní sněmovny par­lamentu. Vláda R. Mugabéim již po několik dní čelí nepokojům v průmyslových závodech, které se rozšířily v největších rho­­tíeských městech. Jak oznámila agentura Reuter, do stávky vstoupilo 3400 dělníků ze Sa­lisbury, Gwela a Gatoomy. Stávka zachvátila nedávno i největší rhodeský důl na zlato, který leží několik desítek ki­lometrů západně od Salisbury. Ministr práce a sociální péče K. Kangai oznámil, že příčinou stávek byly pověsti, že nová vláda hodlá zestátnit důchodo­vé fondy a připravit Afričany o jejich vklady. Kangai označil tyto výmysly za neopodstatně­né. Vyzval dělníky, aby se vrá­tili do práce a všechny své problémy řešili jednáním s příslušnými orgány. Podle britského mluvčího v Salisbury navštíví koncem mě­síce Rhodesii člen Komise ev­ropských společenství C. Cheys­­son. Předmětem jednání s před­staviteli nové vlády budou vztahy mezi Zimbabwe a EHS. Mugabe již potvrdil britským úřadům, že Zimbabwe má zá­jem na účasti v loméské do­hodě, která určuje formy spo­lupráce mezi EHS a rozvojový­mi zeměmi. Celkem 1200 příslušníků rho­­deské armády a bojovníků Vlastenecké fronty Zimbabwe se minulý týden shromáždilo na dvou vojenských základ-nach v západní Rhodesii ke společnému výcviku. Společný výcvik obou armád, které proti sobě bojovaly v sed­mileté válce, je předpokladem pro vytvoření jednotných ozbro­jených sil Zimbabwe, které bu­dou oficiálně plnit svou funk­ci od 18. dubna po vyhlášení nezávislosti země. Armádu budoucí Zimbabwe bude tvořit 20 000 vojáků býva­lé rhodeské armády a 25 000 příslušníků ozbrojených sil Vlastenecké fronty — 17 000 bo­jovníků ZANU R. Mugabeho a 8000 bojovníků ZAPU J. Nkoma. Chomejní pro oiinovu pořádku v Iránu Teherán (čtk) — Při pří­ležitosti perského Nového roku vymezil včera nejvyšší duchov­ní představitel Iránu imám Cho­mejní třináctibodový národní program, jehož cílem je posílit islámské základy íránské společ­nosti, odstranit nepořádky a chaos a obnovit v Íránu mír a bezpečnost. V poselství, které tlumočil národu Chomejního syn Ah­mad, se íránský nejvyšší před­stavitel vyslovil pro pokračující boj proti západním vykořisťova­telům v čele se Spojenými stá­ty a sionisty a pro obnovu a posílení disciplíny v ozbroje­ných silách, policii a bezpeč­nostních složkách včetně islám­ských revolučních gard. írán­skou vládu vyzval, aby pokra­čovala v realizaci přerušených hospodářských projektů. Zdůraznění obnovy zákonnos­ti a pořádku v zemi hodnotí pozorovatelé jako podporu po­zice prezidenta Sadra. Izrael stupňuje agresivní akce Bejrút (čtk) — Izrael dá­le stupňuje agresi proti jižní­mu Libanonu, jejímž cílem je opět zvýšit napětí v zemi a zmařit všechny předpoklady k uklidnění situace, které byly do určité míry vytvořeny navá­záním dialogu mezi jednotlivý­mi libanonskými stranami. Izraelské dalekonosné dělo­střelectvo rozšířilo ve čtvrtek ostřelování jižního Libanonu až k přístavu Sajdá, kdé byly způ­sobeny značné škody. Organizace pro osvobození Palestiny pověřila svého zá­stupce v OSN, aby o nových barbarských útocích na hustě obydlené oblasti jižního Liba­nonu neprodleně informoval generálního tajemníka OSN K. Waldheima. Odpověď L. Brežněva na výzvu amerických vědců Znemožnit jaderný konflikt Moskva (čtk) — Generální tajemník ÜV KSSS a předseda prezídia Nejvyšího sovětu SSSR L. Brežněv odpověděl na výzvu, již mu adresovala skupina amerických lékařů a vědců, kteří se v Cambridge v americkém státě Massachusetts zúčastnili sympo­zia o důsledcích termojaderné války. Ve své odpovědi L. Brež­­nňv mj. uvádí: „Seznámil jsem se s vaším prohlášením .Nebezpečí — ja­derná válka* a plně sdílím va­še obavy jakožto vědců o osud lidstva v soůvislosti s nebez­pečím jaderné války. Od doby, kdy byla atomová energie po­prvé použita k vojenským úče­lům, Sovětský svaz důsledně požaduje zákaz těchto a všech dalších zbraní hromadného ni­čení. Američtí vědci mohou vý­znamným způsobem přispět k objasňování zhoubných násled­ků, které by lidstvu přinesl ja­derný konflikt mezi USA SSSR, jenž by měl nevyhnutel­a ně globální charakter. Můžete si být jisti, že vaše humánní a ušlechtilá činnost k odvrácení jaderné války se v Sovětském svazu setkává s pochopením a podporou,“ zdů­raznil L. Brežněv. V PONDĚLÍ ZAČNE V BUDAPEŠTI STRANICKÝ SJEZD Program maďarské společnosti Budapešf (čtk) — V Budapešti začne v pondělí XII. sjezd Maďarské socialistické dělnické strany. Delegáti budou bilancovat výsledky dosažené od minulého sjezdu, stanoví úkoly další čin­nosti v práci strany a v socialistické výstavbě Maďarska. Významnou etapou předsjez­­dových příprav byla široká dis­kuse k tezím ÜV MSDS k XII. sjezdu a schůze základních or­ganizací strany, městské, okres­ní a župní konference MSDS. Podnětnou diskusí k tezím se přes 800 000 komunistů aktivně zapojilo do utváření politiky strany. Diskuse potvráila ide-' ovou a politickou jednotu stra­ny, vůli komunistů a všeho ma­ďarského lidu aktivně přispívat k plnění úkolů. Projevem důvěry k politice strany je i široký rozvoj pra­covní iniciativy k XII. sjezdu. Tisíce kolektivů odpovědělo na výzvu brigády budapešťského strojírenského závodu Rudá hvězda odpracovat. dobrovolné směny na počest sjezdu a 35. výročí osvobozeni země Sovět­skou armádou. Úspěchy, kterých Maďarsko za 35 let dosáhlo, dokazují, že maďarský lid dovedl využít svých historických možností. V tezích ÚV MSDS k XII. sjezdu se praví, že hlavním cí­lem nadcházejícího období je dále upevňovat socialistické ry­sy maďarské společnosti na zá­kladě dosavadních velkých vy­možeností, upevňovat výsledky dosažené ve výrobě, zvyšovat životní úroveň a zlepšovat ži­votní podmínky, zajistit rozvoj národního hospodářství a úspěš­ně pokračovat v socialistické výstavbě. n ^ * T ^ W M » SCHRÁNKA 845 PATŘI VŠEM S otevřenýma očima Jeden moudrý řecký filozof řekl, že dává přednost rychlé a pil­né práci jednoho muže před prací deseti nedbalých a málo pil­ných lidí. Mudrcova slova jsem si vybrala z dopisu čtenáře Aloise Kouby z Havlíčkova Brodu. Tento mechanizátor státního statku o problému pracovní morálky zřejmě mnoho přemýšlel: „Není pravda, že máme vždycky málo lidí, jak na to přečasto žehráme, ale důsledným vyžadováním pracovních povinností od všech pod­řízených by nedostatek lidí nebylo takřka znát. Stálá potřeba dalších pracovníků mi připadá jako fráze, za níž se schováváme se svou neschopnosti řídit.“ Řídit, vést lidi, kolektiv; po­jmy, jež bývají řazeny do kate­gorie umění. V takovém dělení je kus pravdy, neboť vedoucí pracovník má ve svých rukách skutečně účinný nástroj. Míři s ním nejen ke zlepšení výsled­ků, zvýšení a zkvalitnění výro­by, ale může nadchnout i lidi, povznést jejich sebevědomí, zís­kat je pro správnou věc. Drží-li se ov?em takový nástroj umně; v opačném případě totiž doká­že také lidi pořádně otrávit a odradit. Bohužel; právě o takovém do­jmu z postoje vedení svého JZD nám psal mladý čtenář Jirka v jedné z nedávných poštov­ních schránek s titulkem „S přimhouřenýma očima“ (ZN 19. 1.). Řadu dalších, většinou mladších, Jirkův list přinutil, aby se chopili pera. A tak jsme se dověděli o lidech, kteří sice byli pověřeni hospodářskou funkcí, ale v zásadní věci se dostali se svými nadřízenými do sporu a jejich slova už chy­tá jenom vítr. Zmíněný mechanizátor klade otázku: „Ředitel nebo předseda vyžaduje například od technika důsledné plnění jeho příkazů, protože o něm ví, že je scho­pen je splnit. To je dobrý ře­ditel; Ale technik, postupující vůči všem podřízeným naprosto stejně, je často označen za člo­věka, který nemá dobrý přístup k lidem. A kde je rozdíl? Pří­kaz ředitele je zákon, kdežto na rozhodnutí technika se mů­že každý, promiňte, vykašlat. Dříve, když mistr posial něko­ho domů. nepomohla dotyčné­mu ani svěcená voda. Nechci, aby se taková doba vrátila, ale rozhodnutí nadřízených musíme v běžných pracovních povinnos­tech respektovat, proto tam snad jsou. nebo ne? Neočekávejte ode mne odpo­věď na nezáviděníhodnou situa­ci technika z vašeho článku. Sám jsem byl v důsledku slu­čování,“ pokračuje A. Kouba, „převeden na středisko, jež ne­dosahovalo dobrých výsledků. Začalo se mi dařit, ale jen do chvíle, než se má opatření kri­ticky dotkla vedoucího středis­ka. Počal má rozhodnutí měnit, zasahoval do mé pravomoci a naše výsledky jsou už zase hor­ší. Dal jsem výpověď, ale pak jsem si uvědomil, že to není zrovna důstojný odchod z boje, a vzal ji zpět.“ „Jak mi byl váš Jirka sym­patický.“ sděluje mi Jaroslav Krůta z Jeseníků, „připomněl mi našeho mladého zootechni­ka, kterého ve svých 74 letech nesmírně obdivuji. U nás je složitá situace s pracovními si­lamí, což je vina bývalého ve­dení statku. Nedávno zootech­nik podnikl s prosíkem cestu od chalupy k chalupě, ale ná­hradu do kravína nesehnal, na­stoupil na směnu sám. lebo ve­doucí mu pak vytkl, že tam ne­měl co dělat, jeho úkolem prý bylo sehnat lidi. Jenže původní příkaz zněl: práce v kravině nesmí být narušena. Chci mla­dého Jirku povzbudit, já jsem ani tomu našemu' nedokázal poradit...“ „Prožil jsem něco podobného jako Jirka,“ píše mi Jan Válek z Bělohradu. „Kravín NK 174 měl slušnou krmnou dávku, kvalifikované síly, dobrý gene­tický základ dojnic, ale přesto nedosáhl vyšší dojivosti než 6 litrů. Jenže: do práce chodil každý jak chtěl, v průběhu do­jení si dojiči skočili na pivo, o nějaké čistotě a kontrolních odstřicícb nemohla být řeč, za­to se všude povalovaly prázdné lahve od piva a kořalek. Když jsem jako vedoucí na stoupil, začal jsem prosazovat pracovní i technologickou ká­zeň spolu s technikem a vete­rinářem. Zvláště na počátku, při likvidaci mastitidy. kterou trpělo 76 procent dojnic, mi lé­kař pomohl. Za poměrně krátký čas jsme zaznamenali lepší vý­sledky ve všech směrech. Jenže můj iniciativní technik byl sou­časně pověřen jinou funkcí a na jeho místo nastoupil nový. Nesnažil se ani o udržení stavu stáje, ve kterém ji převzal, na­tož o nějaké zlepšení. Zahájil líbivou politiku tolerance ústupků, na poradě neváhal vy­a rukovat s trumfem: .Četl jsem, že v sobotu a v neděli se krá­vy čistit nemusí*. Brigáda so­cialistické práce, která tu exis­tovala. zanikla, protože její no­vý vedoucí prohlásil, že lidi nemají zájem. V průměrné do­jivosti isme klesli na sedm litrů, kázeň opadávala, množily se případy zánětů vemene. Jed-na ošetřovatelka měla mnoho absenci, což s ní vedení statku vyřídilo přátelským pohovorem. Podnapilý pracovník, kterého jsem musel ze stáje vykázat, se mě pokusil inzultovat. Když se to opakovalo, požádal jsem ře­ditele o zákrok Dostalo se mi jej: jsem přeložen na jiné pra­coviště. Je to pro mě ponižující, moje práce mi byla koníčkem. Ujistili mě. že mám vzornou pracovní morálku, jsem dříč, aie tři ošetřovatele prý propus­tit nemohou (zřejmě si můj od­chod kladli jako podmínku své­ho působení], a tak pocit křiv­dy je daleko silnější.“ Několik dalších čtenářů spa­třovalo řešení Jirkova příběhu v okamžitém odchodu nedbalé­­lio ošetřovatele, ale to, jak jsme poznali, nepřichází v úva­hu. Zdá se. že lepší je lajdák než vůbec nikdo, a tak si toho nepořádníka budeme pěstovat, kdeco mu promineme, jenom aby nám neodešel! Všude by jej rádi přijali. Raději obětu­jeme technika nebo jiného nad­řízeného, o němž jsme do chví­le, než se dostal s lajdákem do křížku, prohlašovali, jaký je to pilný a spolehlivýv člověk. Tak je to i s Jirkovým technikem, jenž podnítil tuto čtenářskou diskusi. „Po .podrazu' veden! družstva ohledně zrušených absencí jsem měl ostrou výměnu názorů se svým nadřízeným, který mi de­magogicky vysvětloval, že se vlastně nic nestalo. Vedení družstva mě ubezpečilo, že ta­kový případ se stal napošled a příště, jakmile někdo poruší povinnosti, musím to hlásit pí­semně vedení, a to jej discipli­nárně potrestá. Netrvalo dlouho a protože pracovník, o kterém jsem psal. směnnost nedodržu­je, sdělil jsem to podle instruk­ce vedení. Byli isme před kár­nou konUsí. kde ošetřovatel prohlásil, ž° do práce skutečně chodí pozdě. Předsedou druž­štva byl pokárán s tím, že se to příště nesmí opakovat. Jinými slovy: ještě jednou a bude to dvakrát. Ostatní přicházejí od té doby do kravína, jak to vy­hovuje jím, já nikam nepíšu. Poslední kapku z poháru hoř­kosti jsem vypil sám. Na ústní informaci o možnosti doporuče­ní k vysokoškolskému studiu jsem byl ubezpečen, že nejsou překážky. Žádost jsem podal. Odpověď zní: Vzhledem k pra­covním výsledkům a potřebám zajištění provozu střediska živo­čišné výroby, vedení JZD ne­doporučuje a nedává souhlas ke studiu na Vysoké škole ze­mědělské. Proti rozhodnutí jsem se odvolal. Považuji ještě za nutné vám sdělit, že je mi 30 let a v oboru pracuji 11 let.“ (Protože nedoporučení na ško­lu se nám zdá v tomto případě mírně řečeno podezřelé, bude­me se ještě důsledně informo­vat.) Když jsem dočetla všechny dopisy, které přišly do dnešní poštovní schránky,připadalo mi, jako by ve zmíněných podni­cích a družstvech hráli šachy. Tady nám to neklape, uhneme s pěšákem o pole dál. [enže by se časem mohlo stát, že když Budou takhle rychle uhýbat, dostanou mat. Pravidla šachové hry totiž hovoří o řešení úloh. A to nespočívá v tom, že jednoho pracovníka neprávem přeložíme, autoritu druhého obejdeme, kdykoliv se nám za­chce, a třetího postihneme za problémy, jejichž řešení mu vů­bec nenáleží. Víte, ono to úslo­ví našich dědů „hodili jsme tě do vody, tak plav“ patřilo také jejich době. Musíme se dívat s očima ote­vřenýma; pokud je budeme stá­le přimbuřovat, neobstojíme před těmi kolem nás: A pak snad také pochopíme moudrý výrok řeckého filozofa. Daniela KUPSOVÄ POD POKLIČKOU — Když se vládní orgány USA loni dozvě­děly, že Richard Nixon má v úmyslu prodat svůj dům v Kali­fornii, byla proti bývalému prezidentu vznesena žaloba. V letech, kdy Nixon zastával pre­zidentský úřad, bylo totiž ze státní pokladny vydáno na pře­stavbu jeho sídla více než 700 000 dolarů. Úřady si zřej­mě nebyly jisty tím, že majitel má v úmyslu tuto částku po prodeji sídla dobrovolně vrátit, a snažily se tedy získat zpět alespoň část vydaných pro­středků. Nakonec se bývalý prezident uvolil vyplatit 33 295 dolarů, ale pouze pod jednou podmínkou: šek nesměl být vy­staven jtho jménem, ale jmé­nem kupce nemovitosti. KURIOZITA — O tom, či ma­lé státečky mají více předností než nedostatků, by se dalo hod ně diskutovat, ale v některých ohledech je jim možno jen zá­vidět. Například knížectví Mo­naco na italsko-francouské hra nici je jediným státem na svě tě, ve kterém státní symfonic­ký orchestr má více lidí než mají »ozbrojené síly. V orchestru hraje 85 hudebníků, zatím co v armádě knížectví slouží jen 82 voláků... NEDOTKNUTELNÍ STRAUSS — Dělník jednoho závodu ba­vorské firmy Diehl byl propuš­těn za to, že přišel do práce s odznakem, na němž byl ná­pis: „Zastavte Straussei“ Děl­ník podal u pracovního soudu na firmu žalobu pro neopráv­něné propuštěni. Ale soud žalo­bu odmítl s odůvodněním: „No­sit na pracovišti hesla polemi­zující s politickým protivníkem je provokací, která ohrožuje klid v podniku " Stejně dopadla jed na mnichovská gymnazistka. Ředitel gymnázia ji vyloučil proto, že odmítla sundal si od­znak se stejným nápisem. LÉKAŘ A TELEVIZE - Když jednoho muže v Bakersfteldu v Kalifornii postihly oční bolesti, ptal se svého lékaře, jestli to nebude tím, že vysedává dlouho u televizoru. Lékař se k tomu vyjádřil: „Podle mých zkuše­ností neškodí televize žádnému lidskému orgánu, kromě — ro­zumu." PROZKUM MONY LÍZY - Skupina francouzských mate­matiků a milovníků malířství nedávno za pomoci komputeru zjistila, že plocha slavného ob­razu Mona Lízá od Leonarda da Vinciho je 4081 centimetrů čtverečních, její tvář má rozlo­hu 198,11 a ruka 196 centimetrů čtverečních. Podle předpovědí počítače byla majitelka záhad­né tváře na obraze vysoká od 169 do 171 centimetrů. MEZI SÁZKAŘI - Až do místní nemocnice pronikla sáz­­kařsků vášeň ', která již dlouhá léta ovládá americké hráčské středisko Las Vegas ve státě Nevada. Tentokrát však šlo o poněkud neobvyklou zábavu — zdravotnický personál místní nemocnice se sázel, který z pa­cientů přežije pobyt v jejich lé­čebném zařízení. Celý případ se dostal do novin a vyvolal mo­hutný skandál. Všichni „sázka­ři" byli vropuštěni. PŘEVÝCHOVA HOSTO — Na jídelním lístku jedné restaura­ce v Kodani je připsán tento zajímavý dodatek: „Kdyby snad některým hostům působi­lo potěšení rozmačkávat cigare­ty na talíři, je číšník ochoten servírovat jim jídlo v popel­­níčku!" ZÁZRAKY SE NEDĚJÍ — V anglickém městečku Óreal-Ar­­naut rozehnala policie místní náboženskou sektu. Její členové tvrdili, že mohou chodit po vo­dě. V důsledku tohoto nepocho­pitelného přesvědčení se za dlouhou dobu trvání sekty uto­pilo už 13 lidí. i Jana Rathouská Odhrň svůj stín Tak jsme st blízko, tak se známe, že už tě' ant nevnímám. Jak strom, o nějž se opíráme, jak by jen pro nás tady stál. Pak se nám, krátkozrakým, vzdálí a přinutí nás nedýchat: jaký to strom, u nějž jsme stáli, jaká to krása, majestátl Tak jsme sl stále blízko, milý, že ztrácíme se v šeru dní. Neopust mě, jen odstup chvíli, at se nám v očích rozední... Z JIHOČESKÉHO DIVADLA Komu patří parcela Jste-li mladí manželé, žijete v paneláku a jeden z vás právě získal od dědečka parcelu a chce na ní postavit rďdinný domek, mohla by to docela dobře být také hra o vás. Zvláště tehdy, když manželka, z jejíž úspor jste družstevní byt získali, nechce o ro­dinném domku ani slyšet. Chce totiž, vzhledem k náročné pro­fesi lékařky, mít po práci klid ke čtení, ke hře na klavír, k dal­šímu sebevzdělávání. Zatímco manžel, protože je architekt... Ale to už je námětem nové hry Mileny Brůhové Parcela pro Jakuba III., která měla čes­koslovenskou premiéru v Jiho­českém divadle v Českých Bu­dějovicích. Autorka již osm let publikuje detektivky v jihočes­kém nakladatelství, a nyní se tedy představila i svou drama­tickou prvotinou, hrou nanej­výš aktuální a současnou, pří­mo nabitou napětím, konflikty, neporozuměním a mnoha spo­ry. Jde totiž o to, že sympatic­ká hrdinka dramatu, lékařka Pavlína Staňková, se postupně stává obětí chladných a vypo­čítavých kalkulací celého ro­dinného klanu svého manžela, ve hře nazvaného Jakubem tře­tím. Dospívá až k tomu, že na­značuje rozvod. Musí-li však k němu nutně dojít a je-li toto řešení správné, autorka beze­zbytku nevysloví. Konečný soud ponechává divákům. Tím se drama stává otevřenou polemi­kou, vybízející k aktivní spolu­účasti. A protože v něm nechy­bí ani jistá dávka svěžího hu­moru a aktuální společenské satiry, dokáže diváky zaujmout. Nastavuje jim zrcadlo, ně­kdy až nelítostně pokřivené. A právě proto, že jde o dra­matickou nadsázku v té drob­nokresbe maloměšťácky zlob­ných povah, citově vyprahlých, lhostejných a poživačných, do­kázali je členové činohry pod vedením režiséra Milana Frid­richa s chutí zahrát. Inscena­ci dominuje výkon zasloužilého umělce Otty Hradeckého v roli nejstaršího Jakuba Staňka. On právě je iniciátorem a nejhor­livějším propagátorem myšlen­ky na rodinný domek, on nej­více žije v zajetí starých před­sudků a je nejbezohlednější ve svém jednání, kdy v podstatě znehodnocuje skutečné rodin­né štěstí svého vnuka. (Připo­meňme, že jde o jubilejní roli O. Hradeckého, který v době premiéry oslavil 60. narozeni­ny.) Proti němu stojí na scé­ně Vladimíra Landy, evokující Čerty z Lipska Knižní produkce z posledních dvou let z nakladatelství ze 42 zemí '.věta byla vystavena na mezinárodním knižním veletr­hu, který se konal v rámci lip­ského jarního veletrhu v NDR. V národní expozici předsta­vilo Československo na 3000 ti­tulů knih z nakladatelství Ar­­tia, Slovart a dalších. Na sa­mostatných Stáncích předvedlo ukázkv své produkce také de­set českých nakladatelství např. Svoboda. Československý spisovatel. Odeon a Albatros. Součást! veletrhu byla 1 sou­těž o nejkrásnější knihy světa. Bronzovou medailí v ní byla oceněna i dvě ěeská naklada­telství — Odeon, za knihu Vlastní životopis Karla IV. a Severočeské nakladatelství za publikaci Jizerské ticho, (č) atmosféru standardního bytu v městském paneláku, Pavlína Reginy Lodrové. |e osobností, moderní, vzdělanou, s vyhraně­ným názorem na skutečné lid­ské štěstí. Také ona dokáže o toto štěstí bojovat — dokonce i za cenu, že v dané situaci zů­stane sama. Je to první sku­tečně velká role této mladé he­rečky, výrazná a zdařilá. A Re­né Přibil v roli jejího manžela ztělesňuje povrchnost, průměr­nost, maloměšťáctví a touhu po penězích, všechno to, co přede­vším Milena Brůhová ve své hře odhaluje. [jstj Malíř svého lidu Dílo Mikoláše Alše (1852 až 1913) patří ke zlatému fondu české kultury. Jeho obrazy jsou stále srozumitelné i dneš­ní generaci a neustále inspi­rují nová pokolení malířů. Do­kazoval to i neobyčejný zájem milovníků výtvarného umění o nejobsáhlejší soubornou expo­zici Alšových děl, tři měsíce vystavenou v Jízdárně Pražské­ho hradu. 132 000 platících di­váků a tisíce dětí zde vidělo na 600 obrazů, ilustrací, kreseb ze sbírek Národní galerie v Praze, regionálních galerií a řady dalších institucí, které představovaly ucelenou pře­hlídku Alšovy celoživotní tvor­by. Jeho cyklus z české historie přiblíží postavy z pověstí a le­gend i skutečné osobnosti na­šich dějin. Vrcholnou dobou bylo pro Mikoláše Alše husit­ství, k jehož událostem se často vracel. Ve své tvorbě, po­stihl i historii slovanských ná­rodů. Jeho dílo je spojeno i s českou literaturou: ilustroval desítky knih, především Aloise Jiráska a příběhy z vesnického prostředí. Část děl z pražské souborné výstavy uvidí ještě tento rok diváci v Plzni. Reprezentativní kolekce ob­razů Mikoláše Alše bude od května instalována v rekon­struovaném Anežském klášteře v Praze jako součást stálé ex­pozice českého malířství 19. století. (zn)' Pohotová publikace Ve středu v tomto týdnu uvedla Čs. televize poslední z dvaceti dílů sovětsko-americké­­ho televizního seriálu Velká vlastenecká válka. Den pqté zahájila Svoboda n. p. grafické závody v Praze — Malešicích tisk stejnojmenné publikace, kterou vydává Mezinárodni or­ganizace novinářů k 35. výročt osvobození Československa So­větskou armádou. Publikace bude k dostání na Stáncích PNS již počátkem dubna za 10 ko­run. (čj ROZHLAS TELEVIZE SOBOTA PRAHA: 10.30 Jak se máte, Vondro­­vi; Rozvod květinového inženýra — 11.00 Posluchači si píší o Silvestra — 12.0 4 Melodie — 13.00 Magazín Zrcadla kultury — 13.45 Případ Hor­ské služby; hra pro děti — 15.05 TOČR — 15.35 Sedm mikrofonů — 16.50 Frekvence B — 17.05 Plzeňáci — 17.35 Mikrofórum — 19.15 N. V. Gogol: Ivan Fjodorovič Sponka a je­ho tetička — 19.45 Rytmy a melodie — 21.00 Kolotoč. HVĚZDA: Od 16.05 do 17.00 Za ko­panou VLTAVA: 17.30 Rembrandt (B) — 19.50 Akrobati (3) — 20.20 Kolotočr — 21.00 Kouzelný svět opery — 21.45 Musíte se vznášet. Po TELEVIZE: 8.55 Zprávy (B) — 9.00 stopách zmizelých; závěr filmu (B) — 10.05 Mluvíme rusky (28) (B) — 10.25 Angličtina (25) — 10.55 Naše zahrádka (3) (B) — 11.15 Zprávy (B) 6 18.15 Zprávy (B) — 16.30 Klaun Ferdinand (31 |B) — 17.00 Zelená léta — 17.40 Nový klan, dědictví ne­návist) |B) - 18.30 Nad dopisy (B) — 18.40 Večerníček (B) — 19.30 Zkoušky * dospělosti, 3. část: Tele­gram (B) — 20.25 Bakaláři 1980: Ne­víš o nějaké protekci? (Mates) (B) — 21.45 BBS (B) — 21.55 Revnální program Ein Kessel Buntes (záznam) (B) — 23.35 Komik a jeho svet (B) — 0.25 Zprávy (B). 2. PROGRAM: 16.25 Pozdní sezóna; závěr filmu — 17.55 Zprávy (B) — 18.1U Se sovětskými umelci: Ruská zinía (1) — 19.00 Noci živé hranice — 19.25 I. hokejová liga: Pardubice v. Kladno (B) — 21.50 Zvláštni zna­mení (3) (B) - 22.55 TN (B). NEDĚLE PRAHA: 10.30 Reportáž psaná na oprátce (2) — 11.00 Kabaret — 11.30 Hrajeme za dobrou práci učitelům — 12.15 Knihovnička — 12.45 Vonič­ka — 13.04 Pohádka: O líném Hon­zovi —• 14.05 Z alba K. Vlacha —* 14.30 Písně o jaru — 15.00 Vl. Kin­­sák: Lidová kantáta — 15.28 Natálie; hra o pravdu — 17.05 Na pěkná no­­tečku — 17.35 Sport a hudba — 19.15 j Heller: Kdo pozvedne aspoň hlas? (hra) — 21.00 Kolotoč. HVĚZDA: Pravidelné pořady. VLTAVA: 17.3Ö Musfca bohemica —« 18.50 Tajemství života; literárně hu­dební blok — 20.20 W. A. Mozart: Titus (opera). TELEVIZE: 8.30 Zprávy (B) — 8.35 Zadním« vrátky do zoo v Liberci (B) — 9.00 My z konce světa: Vánoce (B) — 9.35 Oheň ve dřevě; hra (B) — 10 20 jedenácté přikázání (3) (B) — 11.30 Sportka (B) — 11.40 Zrcadlo týdne (B) — 12.10 Souboj dechovek — 12.45 Zprávy (B) — 13.00 Meziná­rodní televizní motokros v D. Bon­­sově — 15.35 Ročenka cestovatelů (B) — 15.55 Týden na obrazovce — 16.20 šest plus jeden; seriál (B) — 17.00 Pro pamětníky: Lenin v Říjnu; so větský film) — 18.40 Večerniček (B) — 19.30 Poezie J Wolkra (B) — 19.35 F. Kožík: Poslední koncert (premié­ra životopisné hry) (B) — 21.00 Čes­ká filharmonie hraje a hovoří (13) — 21.45 BBS (B) - 21.55 Na rozhraní včerejšků a dnešků; dokument k vý­ročí SND (B) - 22.30 Rytmus na molu; orchestr Jo Kurzwega (B) — 22.5D Zprávy (B). 2. PROGRAM: 17.30 Dopisy z lesa (7) —• 17.55 Procházka operou J. L. Belly Kovář Wieland (B) — Í9.00 Ho­voříte německy? (26) —< 19.30 odpo­vědnost vědce — 20.10 Gottwaldov v. Tatran Prešov; záznam utkání I. ligy házené muřů 21.10 Žízeň; české filmové drama z vesnice z roku 1947 — 22.45 TN (B). 22. BŘEZNA 1980

Next