Československý Sport, leden-březen 1973 (XXI/1-77)

1973-01-31 / No. 26

KOŠICE—PLZEft TESLA-SLOVAN KLADIVO—BRNO DUKLA—SPARTA MOTOR—LITVÍNOV PRAHA Středa 31. 1. 1973 • Ro£. XXI • 50 hal. 2:2 1:3 4:1 8:7 2:1 T PARDUBICÍCH se radoval Slovan Osmadvacaté kolo otevřelo včera poslední čtvrtinu naší nejvyšší ho­kejové soutěže. A neobešlo se bez dalších překvapení. Mezi největší patří porážka vedoucí Tesly Pardu­bice na domácím ledě od bratislav­ského Slovanu. A protože Dukla Jihlava vyhrála doma nad Spartou (v utkání padlo 15 branek), ztenčil se náskok Pardubických na jediný bod. Dramatické střetnutí viděly Ko­šice, kde domácí až v závěrečné power-play dokázali uhrát remízu proti výbornému týmu Plzně. Ra­dost udělalo svým příznivcům po­slední mužstvo tabulky — česko­budějovický Motor. Vyhrálo sice nejtěsnějším rozdílem nad Litvíno­vem, ale je za devátou Spartou už jen jeden bod. Vcelku podle oče­kávání vyhrálo Kladno nad Brnem. S ligou se nyní na více než týden rozloučíme, reprezentanty čekají zá­pasy ve Skandinávii, ligové oddíly pak Český pohár. A tak si na další boje o ligové body počkáme do 10. února . . . TABULKA PO 28. KOLE: 1. Tesla (1) 18 2 8 117:83 38 2. Dukla (2) 17 3 8 132:79 37 3. Kladno (4) 11 8 9 86:81 30 4. Plzeň (3) 12 0 10 102:98 30 5. Slovan (6) 11 5 12 88:94 27 6. Litvínov (5) 11 5 12 77:103 27 7. Brno (7) 9 6 13 85:89 24 8. Košice (8) 8 8 12 84:100 24 9. Sparta (9) 8 6 14 85:101 22 10. Motor (10) 9 3 16 66:94 21 NA ŠTRBSKÉM PLESE JE St DOSTATEK Tatry vítají mistrovství Areál snů na Štrbském plese hostil od mistrovství světa jen dvakrát všechny naše nejlepší lyžaře. Bylo to při bojích o Tatranský pohár. Je však stále nejčastějším útočištěm při přípravé nejen našich nejlepších lyžařů a lyžařek, ale i závodníků téměř všech druhů sportů. Zítra zde budou zahájeny boje o mistrovské tituly. Náročné mis­trovské tratě v Mlynické dolině, krásné skokanské můstky prověří všechny naše nejlepší před dalšími mezinárodními závody. Ještě před několika d*ny nebyl velký, devade­­sátimetrový můstek pro nedostatek sněhu v provozu, běhalo se na ná­hradních Mistrovství tratích na Jamské cestě. sice ohroženo nebylo, ale zase by musela přijít pro VČERA ZDE padaly bomby ame­rických agresorů, dnes tady za­číná sportovní život našich přá­tel z Vietnamské demokratické republiky. sportoviště, Bylo to docela nové krásný stadión v Hong-gai, během několika mi­nut barbarského náletu se změ­nil v trosky. A na těchto tros­kách budují Vietnamci svůj nový život. Pomůžeme jim k tomu i my, příklady z plenárního jed­nání lehkých atletů, výzva spor­tovců TJ Tatran Topoľčianky jsou toho nejlepším důkazem. vrcholný závod k dobru pouze »ná­hražka«. Do hotelu FIS přímo ve sportovním areálu je nejlepší volat dálnopisem. Měli jsme štěstí, »du­chovní otec« běžeckých tratí J. Te­­rezčák byl právě na obědě. Dálno­pis nám vyklepal jeho stručnou, ale radostnou zprávu: »Sněhové podmínky vynikající. Mistrovství bu­dou na standardních tratích. Můst­ky jsou již připraveny. Od včera napadlo 40 cm nového sněhu.« Přes 270 nejlepších závodníků bu­de bojovat o mistrovské tituly, kte­ré v běžeckých soutěžích v minu­lém roce za těžkých podmínek, na mokrém sněhu na Šámalově louce v Jizerských horách, získali: ženy 5 a 10 km Cillerová, muži 15 km Karásek, 30 km Fajstavr, ve štafe­tách žen Jiskra Mšeno a mužů Dukla Praha. Mistrovské tituly ve skoku na 70m můstku letos bohužel pro zranění nebude obhajovat Raš­ka; na 90m můstku bude obhajovat titul Matouš. (pů) Na počest Vítězného února Květy mé ze mě Výročí únorového vítězství pracu­jícího lidu má širokou odezvu v tě­lovýchovném hnutí. Tělovýchovné jednoty připravují řadu akcí, jimiž přispějí k oslavám, uzavírají také hodnotné závazky. ŰV ČSTV připravil slavnostní ve­čer pod názvem Květy mé země a vydal pamětní medaile. Převezme je 17 000 funkcionářů, trenérů, vý­znamných sportovců i politických činitelů, členů NV a dalších, kteří pomáhali budovat socialistickou tě­lovýchovu. KILLANIN NA TĚMA: MOV a CLR se Otázkou účasti ČLR na OH 1976 zabýval na tiskové konferenci v Římě předseda MOV lord Killanin: »Je to neobyčejně složitý problém. Podle statutu MOV je podmínkou přijetí do MOV členství nejméně v pěti sportovních federacích. ČLR je dosud členem jen ve federaci odbíjené.« Killanin diskutoval se zástupci ČLR v Lagosu pří Afric­kých hrách, otázka je na pořadu jednání exekutivy MOV tento týden. Killanin předpokládá, že pokrok přinesou i Všeasijské hry příští rok v Teheránu. Úpadek i v Uruguayi? Problémy a zajímavosti P ze zahraniční kopané str. 3 Hokejová upřímnost Pokračování vzpomínek trenéra Kanady H. Sindena ■T str. • MĚLI RÝT AGRESIVNĚJŠÍ lay Izmir - Sparta 1:0 (0:0) (Původní zpráva pro Cs. sport od dr. L. Bednáře) — Již v pondělí večer jsme měli objednánu výpravu fotbalistů pražské Sparty, která je na zájezdu v Turecku, telefonické spojení však nebylo. V úterý jsme však měli více štěstí, před polednem se Istanbul ozval. •• Všichni hráči Sparty jsou v po­řádku i po čtvrtém utkání svého zájezdu. »Odskočili« si k němu do Izmíru, kde byl Jejich soupeřem pátý klub I. turecké fotbalové ligy, mužstvo Altay Izmir. Počasí zápasu nepřálo. Je letos i v Turecku netypické, stejně jako u nás. Během celého utkání nepře­tržitě pršelo, teplota se pohybova­la asi pět stupňů nad nulou. Terén hříště však byl docela slušný. VlCE NEŽ 3000 sportovců růz­ných odvětví, především však ly­­íařů a horolezců všeho věku, bo­jovalo v neděli o chumelenici na trati Jizerské padesátky — Me­moriálu expedice Peru. Na sním­ku Milana Slastného jsou jpodle startovní listiny) s číslem 954 R. Černý jSl. Plzeň VSj, s čís­lem 1907 K. Hájek (Strakonice), s číslem 3216 E. Steffalová (Sl. Praha VS) a s číslem 740. J. Ba­loun (RH Ostrava). V prvním poločase se Spartě hra příliš nedařila. Nedokázala se totiž prosadit proti rychlé a hlavně chytré hře Turků. Nenašla proti ní žádnou účinnou zbraň, naštěstí gó­ly neinkasovala. Po přestávce vyvi­nuli sparťané veliký tlak na soupe­řovu branku, měli několik gólových příležitostí, ale nebyli schopni gól vstňelit. Jako by neměli sil k zakon­čení akcí. Naopak byli to Turci, kteří se již v 50. minutě ujali ve­­• Dokončeni na str. 2 SJEZDAŘEM ČÍSLO JEDNA letoš­ní zimy je zatím bezkonkurenčně Švýcar Roland Collombin. Jeho rychlost a jistota jsou jedinečné. Na snímku CTK/UP1 překonává Jochwang nebezpečné místo, kde pořadatelé (postižení stejně ja­ko všichni ostatní organizátoři letošních závodů nedostatkem sněhu) museli zajistit navozený sníh plotem a bezpečnost závod­níka sítí. SIAPVO JIŘÍHO SKOBLY Pomůžeme Vietnamu Několikrát jsme v Čs. sportu hovořili s Jiřím Skoblou o Vietnamu. Před 12 lety, před vypuknutím té nespravedlivé války, která byla ukon­čena teprve nyní podpisem pařížských dohod, navštívil Jirka Skobla, jako jeden z mála čs. sportovců, Vietnam. »Tím spíše jsem byl přesvědčen, že vietnamský lid v tomto boji zvítězí. Sobotní podepsání dohod o zastavení války je velkým vítězstvím vietnamského lidu a celého socialistického tábora. Jinak tato válka vůbec skončit nemohla!« Často Jirka vypráví o svých zážitcích ve Vietnamu, o nadšení, oběta­vosti, hrdinství. »Tři neděle jsem s Vietnamci v jejich vlasti žil. Nikde jinde na světě jsem během 25 let své závodní a trenérské činnosti neviděl takové nadšení, obětavost, lásku k vlasti. V této válce bránili Vietnamci své nejzákladnější právo — právo na život. Vyhráli, vybojovali si ho.« Ve Vietnamské demokratické republice prožívají v těchto dnech první dny klidu a míru. »Zaslouženě. Dovedu si představit, jak to asi vypadá v těchto chvílích v Hanoji. Je určitě pro nás příjemnější zdravit teď vietnamský lid v hodinách jeho vítězství, než slyšet o nových barbar­ských akcích jako v loňském roce. Vietnam se teď bude vzpamatovávat z těžkých následků války. Chceme pomoci, je to naší soudružskou po­vinností. I nás, sportovců. Při pobytu ve Vietnamu jsem se přesvědčil, jak mají lidé rádi sport. Bez dobré fyzické kondice by nakonec ani tu válku nemohli vyhrát. Vietnamští sportovci jsou nadaní, schopní, učénliví. A proto si myslím, že nabídka českých atletů pomoci normalizovat i spor­tovní život ve VDR, pomoci při výchově sportovců i trenérských a funk­cionářských kádrů nezůstane oslyšena. Naší internacionální povinností je teď udělat všechno pro to, abychom se mohli co nejdříve setkat s na­šimi vietnamskými přáteli na sportovních hřištích, na atletických dra­hách.« (kl) NOVÝ »CHAMP« Západní svět má nového »mistra světa všech vah« v profesionálním boxu, 251etého George Foremana, olympijského vítěze z Mexika 1968, a rozšiřuje mechanicky dosah jeho titulu na celou zemi včetně Měsíce. Náš postoj k profesionálnímu boxu je principiálně negativní, a máme-11 hledat světového boxerského šam­pióna pro náš svět, vidíme ho nej­spíše v 231etém Teofilu Stevenso­­novi, kubánském olympijském vítě­zi 1972, o kterém tehdy i západní odborný tisk psal, že by v profe­sionálním ringu našel soupeře snad jen v Muhammadu Alim. Stevenson předčí Foremana nejen fyzickými předpoklady (výškou, váhou, rozpě­tím paží], ale především technikou. Když mladý inženýr odmítl opustit Kubu a přejít do profesionálního byznysu, ztratil pro západní žur­nalistiku přitažlivost. J/šlení Nás zajímá nový americký mistr světa jednak z hlediska boxu, jako sportu sui generis, jednak jako produkt soukro­­mokapitalisttc­­kého obchodu s atraktivní po­dívanou, . ale v prvé řadě ja­ko společenský fenomén, hrají­cí značnou roli v životě americké mládeže, zejména barevné, a v ra­sovém boji USA. Nový (od 22. ledna) světový šam­pión je pátým dítětem železničního dělníka z předměstí Houstonu, do školy chodil, když musel, od 14 let se potloukal po ulicích, zúčastnil se všech »lumpáren«, z kterých americká policie obviňuje černoš­ské děti, a skončil v 16 letech v po­­lepšovně, kde se využil zedníkem. V tělocvičně ústavu začal boxovat, UŽ po roce se objevuje v San Fran­­cisku, pracuje na stavbě a boxuje v místním klubu. První zápas v rin­gu prohrál vysoko na body. Místní trenér však rozpoznal v 192 cm vy­sokém chlapci boxerské schopností, tak časté u mladých černých Ame­ričanů, a přiměl ho k soustavnému tréninku. Ještě v témže roce (1966) vyhrál 171etý Foreman známou sou­těž o Zlatou rukavici, roku 1968 je amatérským mistrem USA v těžké váze a kvalifikuje se do olympij­ského týmu USA. Političtí vedoucí ve výpravě ho přesvědčili o nutnos­ti být vděčným za to, že z trestan­ce je reprezentantem USA. • Dokončení na str. 2

Next