Hlas Revoluce, 1949 (II/43-52)

1949-10-26 / No. 43-44

28. ŘÍJEN je tentokráte více než jindy spojen s našim pracujícím lidem. Jeho je to svátek, jeho dějinných zápasů, jeho budovatelské současnosti, i jeho socialistické budoucnosti. Ústava republiky z 9. května 1948 ve své úvodní části vysoko zhodnotila naši národní a demokratickou revoluci tím, že ji spjala s předchozí Velkou říjnovou socialistickou revolucí. Toto sepětí však není jen ideové. Náš lid od počátku imperialistické války, od r. 1914 pevně věřil v rozhodující úlohu rus­kého pracujícího člověka, který ukazoval Evropě Cestu jmenovitě od roku 1905. r. aké naše legie v r. 1914—1918 mohly v tak velkém počtu vzniknout a organiso­­vat se jedině mezi ruským lidem. Demokratické útvary našich legií v jejich za­čátcích mohly vyzráti jedině v revolučním Rusku, jinde, v západních zemích byl naprosto znemožněn typ lidových demokratických revolučních osvobozovacích vojsk, jaký u nás vyrůstal již z husitské lidové revoluční tradice. Tak nejen idea, ale společný lidový zápas za svobodu proti imperialismu, ukul již v první světové válce nerozlučný svazek mezi socialistickou revolucí sovětských národů a národní a demokratickou revolucí československou. A ve znamení tohoto svazku jdou také léta 1918—1945, která je možno označit jako léta československého zápasu o konečné osvobození Československa z pod­ručí západních imperialistů spřažených s fašismem a nacismem. Ve znamení to­hoto svazku bojoval náš pracující lid po 28. říjnu 1918 dál — proti dravému ná­stupu domácích kapitalistů, proti jejich politice, která zavlekla republiku do svě­tové kapitalistické krise, proti jejich zrádnému spojení s fašismem a nacismem. Ve znamení tohoto svazku se náš lid, téměř po celou dobu trvání první republiky dožadoval řádného spojenectví se Sovětským svazem. A teprve pod tíhou tlaku lidových československých vrstev přikročila čs. buržoasní vláda, jako poslední K všech států, k uznání Sovětského svazu de jure a k uzavřeni toho — co mezi naším a sovětským lidem žilo již celá desetiletí — československo-sovětského spojenectví. V tomto spojenectví šel náš lid do boje za svobodu proti nacismu. Ve znamení tohoto spojenectví zvítězil a díky síle tohoto spojenectví vytvořil po prvé ve svých dějinách svou novou, národní, lidově demokratickou republiku. A v ní, na rozdíl od dřívějších buržoasnieh formálních oslav 28. října, vtiskl tomuto dni nový, živý význam — budovatelské práce pro vlast. 28. října 1945 jsou vydány první znárodňovací dekrety, kterými je převedeno hlavní nerostné bohatství, klíčový průmysl a peněžnictví do rukou lidu. 28. října 1946 je vyhlášen dvouletý plán poválečné obnovy republiky. 28. října 1948 je vy­hlášen první čs. pětiletý plán přestavby a výstavby, Gottwaldův plán začátků so­­cialisace Československa. Tak v minulých čtyřech letech každý 28. říjen znamená veliký krok kupředu, veliký čin lidově demokratické vlády. Rozdíl mezi včerej­škem a dneškem je pak v tom, že dosah dnešních činů není tentokrát omezen jen na školní čítanky, jako tomu bylo před válkou, ale je hmatatelně prokazatelný v neustálém zvyšování životní úrovně všech pracujících, životní jistoty celé re­publiky. Je proto na násr na všech bojovnících za svobodu, abychom také letošní 28. ří­jen oslavili aktivní účastí v dalším budovatelském díle všeho lidu, účastí stejně slavnou, jak byly naše minulé boje za svobodu. Jedině tak — vlasteneckou prací — prokážeme věrnost ideám 28. října. Sláva bojovníkům z čs. národní a demokratické revoluce v r. 1918! Sláva Československé republice a jejímu presidentovi Klementu Gottwaldovi I Sláva našemu věrnému spojenci a záštitě, Sovětskému svazu a jeho genera­lissimu Josefu Visarionoviči Stalinovi S P. Jí. á te *.»ant i a b<: kOČNÍK II. Kre« b* J. Sciilesingi»

Next