Hlas Revoluce, 1950 (III/2-52)

1950-01-11 / No. 2

' J HISTORICKÁ UDÁLOST Minulý iýden přinesl zprávu, která by mohla lehce proklouznout mezi denním přívalem zahraničního zpravodajství, která si však svým významem zasluhuje, aby jí byl při nejmenším věnován úvodník. Je to zpráva z bojů za svobodu ve Vietnamu. Normální, obvyklá suchá zpráva, která oznamuje, že v prosinci vietnamské oddíly pokračovaly v očišťování některých oblastí od francouzských oddílů, že bylo osvo. bozeno několik dalších vesnic, atd. Kromě těchto údajů však zpráva obsahuje také toto sdělení: »ZA BOJŰ PŘEŠLO ASI 100 FRANCOUZSKÝCH VOJÄKO SE ZBRANI A MUNIÖ K VIETNAMSKÝM OSVOBOZENECKÝM ODDÍLŮM« A je to loto sdělení, které je historickou událostí v boji za mír, v boji proti imperialismu. * ' / Vzpomeňme si na rok 1914-1918 kdy tisíce našich lidí v rakouských válečných uniformách přecházelo do zajetí, aby po boku ruských vojáků bojovalo za svobodu českého a slovenského národa. Je určitá podobnost mezi vznikem našich legií a mezi přechodem setniny francouzských vojáků no stranu vietnamských bojovníků za svobodu. Ale kromě té podobnosti je íde i určitý rozdíl, který ukazuje, oč pokročil světový vývoj, oč dál je dnes boj pracujícího lidstva proti imperialistům. Je totiž dobře si uvědomit, že mezi J&ivK.u&J« i . ..aSiOa . . rcfnaí.’.3k:í mi bojovníky za svobodu není naprosto žádná přít uznost ani kmenová, ani rasová. Naopak — jsou mezi nimi veliké rozdíly rasové, kmenové, národnostní a sociální vůbec. Právě za pomoci těchto rozdílů udržují francouzští imperialisté nejen své armády, ale celou svou vládu ve své koloniální říš:.. Tvrdí bojujícím vojákům totéž, co tvrdil Hitler, že v koloniích nebojují proti lidem, ale proti barbarům nehodným a neschopným svobodného života. V těchto názorech vychovávají své armády již desítky let. V těchto názorech již desítky let házejí drobty z koloniálních výtěžků pracujícím vrstvám »mateřských zemí.« A pojednou proti těmto názorům, proti nejpřísnějšímu režimu koloniálních vojsk, proti nejkrulějším trestům za sebemenší přestupek - povstává tato seinina Francouzů, a s celou výzbrojí a se všemi zásobami munice přechází na stranu »barbarů« - ne, «by se zbavila v zajetí válečných hrůz, ale dokonce aby po boku svých nových spojenců dál se zbraní v ruce bojovala proti imperialistům vlastni země. Tato setnina provedla veliký průlom v imperialistické frontě dnešních válek. Tato setnina, bude-li jejího příkladu následováno, může znamenat něco podobného, čím byla vzpoura »Potemkina« v r. 1905 Tato setnina dobyla již pouhým svým přechodem jednoho z největších mrav nich vítězství současné světové bitvy za mír. Dala příklad všem lidem kteří před pěti lety bojovali nejen proti nacismu ale také proto, aby již nikdy nedošlo k jakémukoliv opakování imperialistického útlaku a válek — a kteří jsou dnes znovu terorem nuceni k boji. který má za úkol potlačit hnulí za svobodu v koloniálních zemích A je to příklad lakového významu - že až bude letos po prvé francouzský výbor cbránců míru udělovat Národ ní cenu - měl by ji dát této vietnamské setnině, statečných francouzských lidí. Zpráva přichází v předvečer velké mírové kampaně, jako dobrá před zvěst konečného vítězství světové fronty míru. - pk. - POZOR NA »PŘÁTELE« MÍRU Zapadni zemé jscu v tělo Ü óué rodištěm imperialistické propagandy: neboť pro válku, nýbrž také podvodných theorií pro mír, jimiž se podezřelí šlechetníci snaží svést poctivé tužby lidstva po míru na scesti, které je jen oklikou do tábora válečných štváčů. Zatím co jedna skupina válečných štváčů otevřeně hlásá atomovou válku, druhá skupina obléká beránčí kůži spasitele lidstva, hlásajíc že jeho krvežíznivé pudy mohou být spoutány jedině mezinárodním chomoutem, ověnčeným pro tuto zvláštní příležitost místo válečnými zbraněmi a dolary, olivovými ratolestmi paciíislických a humanistických frází. Je to sice také jedna z cest k odzbrojení - nikoli však válečných štváčů, nýbrž obránců míru Evrcpanství, svetovláda e svěfoobčansiví, utopistický pacifismus, odpoutání mírového hnutí od politických skutečností, a tím jeho zneškodnění ve vzduchoprázdnu a zbaveni živých, činorodých sil - to je cíl falešných apoštolů míru. Meihodou ideových podvrhů vyrostl k moci fašismus a nacismus když se zmocnil socialisačních hesel a revolučních lužet lidu po svržení kapitalismu. Meihodou ideového podvrhu fašistického nacionalismu a rasismu za přirozené vlastenecké cítě ní lidu, dosahoval imperialismus válečných štváčů vždy svých nečistých cílů Toutéž meihodou se nyní snaží mezinárodní podvodníci ve službách válečných štváčů zavésf mírové tužby národů do pasti protichůdného řečiště - ústícího v moři krve a bezednu zkázy Tam vedou cesty hlasatelů evropského parlameniarismu, ne. bo světového kosmopolitismu, cesty apoštolů rozplynutí národů v beztvaré mase, ovládané >nejschopnějši rasou« - to jest k dobytí světa e podrobení národů »mírovou« cestou bez odporu, mezinárodním podvodem, jakého lidstvo ještě nezažilo e z jehož osidel by pro lidstvo nebylo vyproštění. Jak nenápadně prosakují nositelé těchto národhě a hospodářsky sebe-i .loacutýčii ir- • :;vauvUtK) rib rového hnutí ri azal v Německu nedávný referát dr. Leona Schwering» z Kolnu, jemuž připadl úkol zhodnoíij doravadni výsledky mírového hnulí a naslinit jeho další cesty Dr Schwerin«* vyslovil podivení, že vzpomínka na válku je tentokráte v německém lidu dosud tak živá, když pěl lej do I. světové válce se v Německu již 1 lásily ke slovu skupiny, otevřeně propagujíc! novou válku. »To je dnes zatím nemožné,« tvrdil řečník zcela vážně, jako by nevěděl o teroristických přípravách k nastoleni dr. Adenauers rte křeslo kancléře v Bonnu jako by nečetl paličský tisk a ne 'yšel válečný pokřik nacistů přímo v bonnském paláci nevěděl nic o hanobení židovských hřbitovů, o pronásledování bojovníků proti nacismu a za mír - ač se k nim hlásí - jako by netušil, co je s Vlastenecká unie a Německá strana protikomunistickým štvaním choutkami po revisi hranic. Neví dr. 0 Schwering také nic o vzrušeně přetřásané OTÁZCE NOVÉHO VYZBROJENI ZÁPADNlH NEMECKA? 0 tom všem mluvili ostatní řečníci na tomto zasedán' velmi starostlivě a jedním z nich i* ,io řečeno, že oiganisace novonaci-.mii v západním Ně mecku je vl? tě dokončena a že zkrachovaní ni..cistě čekají jen na výzvu k útoku Má t -dy dr Schwering přece jen pravdu, že zapomněilivosi některých lidí je veliká - neboť o tom všem se ani nezmínil, ač jinak zdůrazňoval svůj smysl pro skuteč nosfi. Leda že některé skutečnosti »nestranně« pominul, neboť zdůraznil 1 svou »nepolitiönost«. Dr Schwering doporučoval pečlivou volbu řečníků pro mírové proje vy, kteří musí ználi síly, odporující míru, neboť jinak by byli nebezpečni míru Souhlasíme. Jaký vzor však ukázal dr Schwering na sobě? Říká že Západ není úplně« nevinný ale jistí lidé nemají vydávat Sovětský svaz za anděla míru Mírové hnulí prý má sloužit zájmům Německa, a . - c , ^1 «: .■ V'/iur..- 41 - j. rr *• ■* • <—• *-—■ * se Západem, ani s VýchoUt r. »Nechceme ani západní, ani východní mír,« říká. »Mluví se oboji proti fašismu, ale jsou ještě jini nepřátelé míru,« praví, když byl předeslal, že je třeba říkat lidem pravdu a nespojoval mírové hnuti s žádným táborem. Mluvě 0 demokracii vyslovil odpor proti takovému slovnímu »kříženci« jako je lidová demokracie, neboť prý pobuřuje jeho jazykovědecký jemnocil Hrůza z války je prý na Západě i na Východě, jenže na Západě se o tom ještě smí mluvit, kdežto na Východě ne. Pan doktor měl zřejmě na mysli »hrozbu« vycházející ze Stalinových mírových projevů pro válečné štváče, a snad »ne úplnou nevinnost« Atlentiekéire paktu - mluvě o vině a nevině ne válečných přípravách A že Německo necl ce jíl ani se Západem. ani s Východem, řval přece ze všech sil nebožtík Hitler, a řvou to 1 dnešní nacisté Pokud jde o úplnou svobodu slova a myšlení ne Západě měl asi řečník ne mysli svobodu procesů s komunisty v USA nebo rozpuštění Nauhei ruského kroužku pro jednotu Německa svobodu policej nich prohlídek a zebevováni v západoněmeekveh sekretariátech bojovníků proti fašismu svobodu hlásání e organisování fašismu útoků nn židy a spílání národům sousedních států Pokračování na str. 2. ANEŽKA HODINOVA-SPURNÁ, předsedkyně Cs. výboru obránců míru, vrátila se minulý týden z velké cesty, jejími vyvrcholením byla návštěva osvobozené Cíny. O své světové cestě promluví Anežka Hodinová v úterý dne 24. ledna v 19.30 hod. na velké pražské mírové manifestaci v Lucerně LEDNOVÁ CESTA F V. Lens ký lednu čtyřicátáho pátého roku v noci vyhrnul se náš průvod nemocných, za doprovodu vězeňských dozorců, z věznice ve Stulimu v Poruří u Gdanska, do neznáma. Byli jsme hnáni ve skupinách před postupující Rudou armádou. Náš stále řídnoucí průvod po dlou\ hé, nekonečtié týdny trvající cestě, pro mnohé kamarády poslední, konečně dorazil do posledního „útulku" věznice polského města Wejherova. Věznice byla již přeplněna lidskými stíny. Prušácký a fašistický dril ani zde neustal. Radili nás znovu a znovu počítali. Z vyšlé karavany nás zbyla sotva polovina. Po dlouhých poradách nás konečně rozehnali dvorem a odvedli do přeplněných zavšivených cel s palandami nad sebou. V těchto celách pak mnoho dobrých lidi dotrpělo. Naši „ochránci" pak den ze dne mizeli, až přišel den, kdy jsme zůstali sami. Všichni se rozprchli, pokud mohli. Každý jel tam, kam jej oči vedly o srdce táhlo, do své vlasti. Nám dvěma nemocným, kteří jsme již nemohli vlastními silami opustit celu věznice a jiti s ostatními, nastaly těžké chvíle. Bezmocní a hladoví leželi jsme na pryčnách cely v očekávání dalších nejistých dnů. Nastaly těžké časy. Přes městečko hnala se válečná litice. V noci byl boj o město! Střely neušetřily ani okolní cely. Tma. Noc byla dlouhá a zlá. Jen občas světla raket ozářila naše zamřížované okno. Co myšlenek se jen vystřídalo této noci! Mluvili jsme často i nesmysly^ neboť mlčeni znamenalo zešílet a tomu jsme se snažili uniknout. Kamarád měl bolesti, naříkal, křičel. Konejšil 'sem }*} ,T , " Rány .s dél i pušek stávaly se řidšími, hukot tanků slábl až ustal. Konečné bylo ráno! 8 novým dnem počaly { nové myšlenky a midije! Cekáme! Čekáme smrt nebo život! Či bude vítězství!! Ticho! Ticho a nejistota rve naše nervy! Nasloucháme! Náhle uslyšíme na chodbě zesilující se šum a hluk. Najednou rána s ohlušujícím rachotem! Dvéře se rozletí a v nich ke střelbě připravený mladý statný sovětský automatáik! Konečně! Milý, dlouho očekávaný, léta žádoucí, konečně zde! Konečně přišel! Duševní napětí povolilo. Plakali jsme! Plakali jsme radostí, a nevýslovné štěstí rozechvělo naše nitro. Konečně! V tomto pocitu radostí slyším přísný a rozhodný rozkaz: ,JPuky gore!" Pomalu a ztěžka vysunujeme zesláblé ruce z pod zahnivajicich pokrývek do výše! Rudoarméjec přistoupil k lůžku kamaráda odkudsi od Libice, který měl omrzlé a hnisající pahýly místo rukou zdviženy a zeptal se: ,JLdo jste!“ „Čechoslováci pronesl kamarád slabě. Stáhl z něho opatrně a zvolna pokrývku. Co asi viděl!! Vychrtlé zesláblé tělo a černé již bolavé omrzlé páchnoucí nohy. Díval jsem se! Viděl jsem, jak jemným pohybem své ruky přikryl trosku člověka a políbil jej na horké čelo! Přistoupil ke mně! Nespustil jsem z něho svých oči. Stál schýlen nade mnou. Viděl jsem v jeho očích slzy! Slzy vojáka bojovníka. Podal mně ruku! Stiskl jsem ji a políbil! Vzpřímil se. nabral dechu a pronesl: „Čeká j málo!" Odešel! Dokončeni na str. 1 Mírová kampaň a SBS Podle usnesení svého předsednictva bude SBS spolu s Cs. Červeným křížem hlavním pořadatelem mírové manifestace v pražské Lucerně. Právě tak budou ve všech krajích krajské složky SBS hlavními pořadateli veškerých akcí této kampaně. Všechny okresní a místní složky SBS postarají se o zdárný průběh akce míru ve všech místech, kde této akci věnují také hlavní referát svých lednových členských schůzí. Podrobné směrnice budou zaslány přímo. Další informace budou v „Hlasu revoluce“ příští týden.