Hlas Revoluce, 1955 (VIII/7-11)
1955-07-01 / No. 7
Význam protifašistického hnutí v boji proti válce JAN VODIČKA T etos v dubnu, v „Měsíci mezinárodních ■L' pamětních dnů odboje”, oslavili političtí vězňové, partyzáni a účastnici odboje proti nacistickým okupantům bez rozdílu politické příslušnosti a náboženského vyznání jednotně v celé Evropě deset let slavného vítězství nad nacismem, deset let od osvobození evropských národů z nacistické poroby, vysvobození milionů lidí, uvězněných v nacistických vězeních a koncentračních táborech. „Měsíc mezinárodních pamětních dnů odboje” byl ve všech zemích Evropy velmi úspěšný. Znovu potvrdil, že význam protifašistického odbojářského hnutí rok od roku v domácím i mezinárodním měřítku stále roste. Bojové akce účastníků odboje v zemích kapitalistického světa proti novému fašismu, který za štědré pomoci a podpory amerických imperialistů a jejich spojenců nebezpečně zvedá hlavu, a solidární projevy a manifestace odbojářů Sovětského svazu a zemí lidové demokracie znamenaly zejména letos značný přínos v, boji proti válečným přípravám a za světový mír. U nás v Československu se v „Měsíci mezinárodních pamětních dnů odboje konalo 11.447 projevů, schůzí, besed, filmových a divadelních představení s proslovy, na kterých byla účast 1,633.757 lidí. Kromě toho byly letošního 5. května po prvé ve větším měřítku našimi jednotami organisovány společné návštěvy památných míst, kde stáli čestné stráže bratři z jednot a pionýři, a kde po položení věnců nebo kytic byl přednesen jménem našeho Svazu krátký politický projev. Velký mezinárodní význam mělo pozvání delegace účastníků francouzského odboje do Sovětského svazu. V delegaci byla skupina poslanců Národního shromáždění, bývalí ministři francouzské vlády a další významní představitelé politického a kulturního života. Kromě toho byli do Sovětského •vazu pozváni i delegáti amerických vojáků, účastníků setkání sovětských a amerických vojsk na Labi. Obě delegace se těšily v Sovětském svazu největší pozornosti a byly přijaty předními představiteli sovětského “*' urátu. " • -................. ‘ V Německé demokratické republice byly konány masové manifestace na místech bývalých koncentračních táborů v Buchenwalde, Ravensbrůcku a Oranienburgu-Sachsenhausenu za účasti početných delegací, zejména ze západních zemí. Zúčastnila se jich významná sovětská delegace, jako br. generál Gundurov, s. Kosmoděmjanská, matka umučené Zoji, vdova a syn v Mathausenu zavražděného generála Karbysěva. Manifestaci konané v Oranienburgu-Sachsenhausenu poslal náš president Antonín Zápotocký jako bývalý sachsenhausenský vězeň osobní dopis, ve kterém se obrací na všechny své spoluvězně s touto výzvou: „My, kteří jsme se dočkali porážky hitlerovského fašismu, jsme povinni při památce tisíců padlých a umučených nepřipustit, aby se tato pro lidstvo hrozná historie znovu opakovala.” V západním Německu přes zákaz a ne-’ slýchaný teror západoněmeckých úřadů se konala shromáždění německých politických vězňů za účasti zahraničních delegací Francie, Itálie a jiných západoevropských z zemí v koncentračních táborech Dachau, Doře, Nordhausenu, Neuengamme. V trestnici Plötzensee v západním Berlíně, kde byl popraven také Julius Fučík, zabránila západoněmecká policie brutálním způsobem položení věnců k pomníku postavenému na počest popravených. Ženám a dětem byly z rukou vyrvány kytice a roztrhány. Více než 60 západoněmeckých občanů bylo zatčeno. V Polsku se konaly masové manifestace v Lublině a Osvětimi za účasti předsedy vlády J. Cyrankiewicze a delegací ze všech zemí a států Evropy, které byly obsazeny nacistickým Německem. Velké projevy byly konány na památných místech ve Francii, Belgii, Itálii, Rakousku a Holandsku. Tento úspěšný průběh „Měsíce mezinárodních pamětních dnů odboje” je dokladem, že v dnešní napjaté mezinárodní situaci, kdy se derou k moci němečtí monopolisté v čele s Kruppem, Thyssenem a bankéřem Schrödrem, němečtí revanšisté a militaristé v čele s válečnými zločinci a vrahy, jako je Kesselring, může hlas_ politických vězňů, partyzánů a účastníků odboje velmi prospět při mobilisaci a získávání, nových bojovníků do mohutné fronty míru. Vždyť my, účastníci odboje, máme veUcý bojový prostředek pro naši politickou práci. Je to morální kapitál získaný v koncentračních táboiech, v partyzánských oddílech, v zahraniční armádě, v bojích ve Slovenském národním povstání a na barikádách v Praze i jiných městech v českých zemích. IPokračování na straně 4ý Bůh války Mars ke svým atomcfteým a vodíkovým dětem: — Tak zas nám zatarasili cestu k válce! Kresba Verdiniho z italského odbojářského časopisu „Patria indipendentel\. I űstRednI ORGAN SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ ROČNÍK VIII. ČÍSLO X i. Července 1955. cena 90 «au Vy bezejmenní VÍTĚZSLAV NEZVAL Vy bezejmenní, jež jste padli na boßstich a kdekoli, vy odění jen prostěradly, vy, které už nic nebolí, vy oběti, kterým my živí jsme dodnes za vše poplatní, vy, pro něž truchlí české nivy, a vy, vy všichrli ostatní, vy, které zahubili kati, vy poutem téže sudby spjatí, vy, jejichž rozplynulá jména jsou jako stíny jitřních hvězd, vy, ať jsi muž anebo žena, jste dovedli svou oběť nést. Vy padlí za svá lidská práva: Vám budiž věčná čest a sláva! Vy mučedníci, které pojí táž sudba, tatáž smrt, týž hrob, vy, kdož jste zahynuli v boji,, vy z různých krajin, z různých dob, vy, kdož jste vše, i život dali za nadšené své ideály, vy oběti dvou strašných válek, kdož trpěli jste bez viny, vlečeni na popravčí špalek za nespáchané zločiny, vy zahynulí ve vězení, vy padlí i vy umučení, vy všichni spící v této síni pod touto deskou z mramoru, jimž přinesla smrt vykoupení, vy z koncentračních táborů, vy padlí za svá lidská práva: Vám budiž věčná čest a sláva! Báseň z Památníku osvobození; Prací a bojem proti fašismu a za mír V současné mezinárodní situaci se znovu potvrzuje, jaký vý- nich zemích, kde jsou organisace protifašistických bojovníků, stoji znám má činnost a bojové akce organisací protifašistických bojov- účastníci velikých bojů za svobodu národa v prvních řadách naší níků .Jejich svědectví o pravé tváři fašismu a o hrůzách válek dnešní společné práce na všech úsecích. Tento náš článek přináší íkkí velí-rn' podporů* fesfc fcfr * majk-L s v širokých masách "ohled jeti. na část této bohaté a «ejrftwěišimt fin.......... lilu n jíní n mH)l 'lidu Také u nás v Československu právé tak jako ve všech ostat- práce v Československu i v jiných evropských zemích. Pro zdar I. celostátní spartakiády Do radostného ruchu příprav I. naší celostátní spartakiády zasáhly také naše jednoty SPB nejen v hlavním městě republiky a v krajích, kde se konaly okresní a krajské spartakiády, nýbrž i na místech těch drobných pramenů práce, ze kterých vyrostlo velké dílo, slavně zahájené ve čtvrtek 23. června na stadione v Praze. Od března, ale zejména v dubnu, v Měsíci mezinárodních pamětních dní odboje, a pak v květnu do akcí, jimiž jsme přispívali k národním oslavám X. výročí osvobození naši vlasti Sovětskou armádou, zapojovali jsme také spolupráci našich svazových pracovníků na přípravách spartakiády. Naše sestry a naši bratři hovořili s cvičenci na besedách, v tělocvičnách a mnohde, jako na Královéhradeeku, i při veřejných vystoupeních o persekuci dělnické tělovýchovy za I. republiky, o boji dělnických tělocvikářů proti nacistickým okupantům, o politickém významu spartakiády a tak přispívali velmi účinně k její propagaci. Výsledkem vnitřní svazové propagace spartakiády byla řada závazků, které byly postupně proměňovány v činy. Tak v rámci těchto závazků pomáhalo naše členstvo brigádnickou prací při úpravě stadionů pro okresní a krajské spartakiády a zúčastnili jsme se i úpravy strahovského stadionu v Praze. Naši samostatně hospodařící zemědělci i družstevníci přispěli ke zdaru spartakiády mimořádnými dodávkami mimo plán, jako na příklad v Horní Nové Vsi, Vrchovině, Horní Kalné, Chotči, Slemenu v okrese novopackém a jičínském na Královéhradecku. Městský výbor SPB v Praze vyzval jednoty, aby ve dny spartakiády vyzdobily čerstvými květy všechna památná místa bojů proti nacistickým okupantům, opatřil mezi našimi členy jen v soukromých bytech přes 600 lůžek; dali jsme k disposici pro společné ubytováni Dům barikádníků a svazové středisko v Praze X, přispěli jsme úspěšně k organisaci distribuce listků. Naše pražské členstvo je účastno v pořadatelstvu, zdravotní službě a v pracich organisaěních a to i na vyšších místech. V úspěšném boji za novou socialistickou vesnici Také zemědělská fronta je důležitou součástí boje proti fašismu a za mír. Jaké zde máme bojovníky, ukazuje případ našeho 731etého člena, br. Josefa Turka ze Světců (okres Kamenice a. L„ kraj Jihlava). Bratr Turek bojoval za svobodu národa už v první světové válce, kdy v Itálii se postavil se zbraní v ruce proti Habsburkům a rakousko-uherské monarchii. Za nacistické okupace Československa neváhal organisovat styk se sovětskými parašutisty, bojujícími v okolí Mnichu spolu s našimi partyzány, a byl předsedou JI. legálního národního výboru ve Starém Bozděchově. A jako statečně bojoval na válečných frontách, patří dnes mezi první bojovníky i na dnešní naši mírové frontě v zemědělství. Jako pracovník JZD ve Světcích zasloužil se o výstavbu společných zařízení JZD, a ač překročil už sedmdesátku, postavil v r. 1954 svému JZD kravín, prasečník, drůbežárnu a 36 m dlouhý vodovod. Byl za to nyní vyznamenán ministrem zemědělství a odměněn vybranými spisy Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. A když delegace KV SPB z Jihlavy br. Tuťka navštívila, aby mu k vyznamenání blahopřála a shlédla jeho práci, vyslovil v besedě s ní jediné přání: abychom se ze spisů Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého, které již po druhé studuje, poučovali všichni, a aby řady nových bojovníků zvláště mezi mladými byly stále větši a hustší a aby také ve Světcích ministr zemědělství mohl i všem mladým brzy udělat takovou radost, jako udělal svým darem jemu, starému pracovníku a členu SPB. Holandští umělci proti válce Umělecký kroužek v Haagu uspořádal na paměť osvobození Holandska z pout barbarského nacismu pod názvem »Už nikdy víc« literární večer, věnovaný literatuře s odbojovou thematikou z let 1940—1945. Na večeru, který se těšil velkému zájmu haagskeho obyvatelstva, recitovali vybraní umělci z děl, jejichž odbojové a protifašistické zaměření pomáhá bojovat proti remilitarlsaci západního Německa a proti válce. Skupina umělců v Amsterodamu vypsala zase soutěž na plakát a kresbu, které mají umělecky vyjádřit stanovisko holandských protifašistických bojovníků a holandského lidu proti válce a remilitarisaci západního Německa. Po skončení soutěže bude uspořádána výstava všech návrhů, které do soutěže dojdou, a nejlepši plakát a kresba budou vydány. Co dokázala jednota odbojářů v Itálii Italská reakce se bojí odbojářských manifestací. Bojí se jejich pokrokového a protifašistického ducha a ještě více se bojí toho, že se těch-to manifestací účastní masy italského lidu, stojící ostře proti německému militarismu a proti převádění amerických válečných základen z Rakouska do Itálie. Proto italské vládní orgány neprojevují k akcim italských odbojářů žádnou přízeň, a kde mohou, snaží se jim zamezit. K takovým nepřátelským krokům patřil také policejní zákaz odbojářské manifestace v Noventé (provincie Vicenza), na níž mělo být vzpomenuto hrdinského boje italského lidu proti nacistům. Zákaz vyvolal v italské veřejnosti velké pobouření. Všechny italské odbojové organisace se spojily k jednotnému protestu a oznámily jednotnou manifestaci na nový květnový termín. Výnosem ze 7. května poli* cie i tuto novou manifestaci zaká* žala. Proti této policejní zvůli sd však rozpoutalo takové hnutí odporu, jehož se zúčastnily všechny pokrokové a vlastenecké italská organisace, že policie musela kapitulovat a manifestace odbojářů, na níž bylo ostře protestováno proti remilitarisaci západního Německa, se konala za obrovské účasti italské* ho lidu. Francie a Sovětský svaz musí zůstat spojenci Skupina francouzských odbojářů, která se na pozváni sovětských partyzánů zúčastnila v Moskvě oslav X. výročí vítězství nad fašismem, a jejímiž členy byly vynikající osobnosti politického a kultur, niho života, vydala po svém návratu do Francie memorandum, v němž informuje francouzskou veřejnost o svých zážitcích a dojmech ze Sovětského svazu. Jsou to zážitky a do. jmy vesměs příznivé a všichni účastníci delegace zdůrazňuji životní nutnost přátelství a spojenectví Sovětského svazu pro Francii. René Cerf-Ferriěre, bývalý V předseda Klubu poslanců-odbojářů, prohlásil, že mezi odbojári všech zemí existují sšále pouta tak pevná, aby dokázala v nejrůznějších situacích obnovit jednotu smýšlení, uměle narušovanou. Přes všechny zvraty mezinárodní politiky musí Francie i Sovětský svaz dbát svých životních zájmů a zůstat spojenci v otázce uhájeni své bezpečnosti, národní nezávislosti a míru. — Předseda odbojářské organisace ANACRF a místopředseda FIR po— slanec Pierre Villon vyzdvihl velkou mírovou politiku Sovětského svazu, která poráží politiku »S posice síly«, a jíž mírumilovný svět děkuje za zajištění míru a bezpečnosti evropských národů a celého světa. SPB svetovému mírovému shromážděni Jménem ŰV SPB byl poslán do Helsink ■ 1-8. června pozdravný telegram, podepsaný předsedou SPB br. posl. J. Vodičkou, V telegramu se m. j. pravit „My, účastníci lidového odporu českého a slovenského národa proti nacistickým okupantům v době druhé světové války, mezi nimiž bojoval náš nezapomenutelný Julius Fučík, občané země, kde nacisté zničili desítky obcí jako jsou Lidice, stavíme se plně za vznešené cíle, pro které se Světové mírové shromáždění schází. Zájem, který je projevován o Světové mírové shromáždění, je nad jiné pádným důkazem pro to, jak myšlenky míru a mírového soužití, myšlenky mírového řešení sporných otázek mezinárodních vztahů jednáním a dohodou, pronikají stále hlouběji do vědomí národů celého světa. Svědčí to o tom, že úsilí světových sil míru nese ovoce, že myšlenka míru je reálná a že síla stamilionů, která za ní stojí, je s tol spojeným úsilím ji uskutečnit. Českoslovenští protifašističtí bojovníci přejí Světovému mírovému shromáždění, aby se stalo významným krokem vpřed na cestě k zabezpečení míru, aby výrazně posílilo světovou frontu míru v boji proti* temným silám války. V pevné jednotě národů za vítězství míru na celém světě!'“