Hlas Revoluce, 1963 (XVI/1-24)

1963-01-10 / No. 1

ftOV. XVI. — CIS. I 10. LEDNA 1963 CENA 60 HAL. Ostředni organ svazo protifašistických bojovníku ZA VĚCHY MÍR A ŠTĚSTÍ LIDÍ JOSEF HUŠEK R ok 1962 se vyznačoval třemi významnými politickými udá­lostmi, které udaly směr a čile naší činnosti pro nastupujíci rok 1963 i další období. Byl to sjezd našeho Svazu v dubnu, IV. kongres Meziná­rodní odbojářské organizace FIR a XII. sjezd KSC v prosinci. Všechny tři sjezdy se naprosto shodovaly v zásadních cílech i úkolech, které nám vytyčily. Jsou to především problémy me­zinárodni, které vystupuji stále více do popředí. Na tomto úseku Jsou úkoly našeho Svazu jasné a konkrétní: bojovat proti západoně­­meckému neofašismu a militarismu. Musíme západoněmeckým militaris­­tům zabránit, jak řekl soudruh A. Novotný na XII. sjezdu KSC, „pře­jít od hlásání revanšistických po­žadavků; které jsou dnes vyslovo­vány různými politiky, orgány i organizacemi, k revanšislickým či­nům.“ Budeme proto v tomto roce na­dále odhalovat válečné zločince, kteří u nás za okupace páchali od­porné zločiny a dnes zaujímají v západním Německu čelná místa. Ještě více vystupňujeme svou po­moc WN, organizaci našich ně­meckých spolubojovníků a soudru­hů, kteří již podruhé svádějí tvrdý boj s týmiž silami, jako v době hitlerismu. Navážeme a ještě více utužíme styky se všemi organizacemi od­­bojářů i bývalých frontových bo­jovníků. Budeme jim odhalovat vá­lečné nebezpečí, jež hrozí znovu lidstvu ze strany těch, dvakrát zp našeho života kteří již uvrhli svět do válečné katastrofy, ze stra­ny fašistů, revanšistů a militarists Všemi silami budeme usilovat, aby bývalí frontoví vojáci a všichni bo­jovníci proti fašismu vynutili na svých vládách odzbrojení, a tím pomohli vymýtit válku navždy ze světa. Naše solidarita bude nadále patřit ujařmeným a utiskovaným, naše pomoc všem, kdo za svobodu a demokracii bojuji nebo ji háji. Rostou i úkoly našeho Svazu do­ma. Všechny tři sjezdy vyzvedly především práci s mládeží. Vycho­vávat mládež v bojovém duchu hrdinných tradic, socialistického vlastenectví a mezinárodní solida­rity zůstává i v příštím období na­ším hlavním úkolem. Jsme si vědomi nutnosti zlepšit náš vztah k mládeži. Živě nám budou stále znít slova A. Novotné­ho, který nás vybízí k nejlepšímu přístupu k mládeži: „Jde o to, aby­chom přílišným nesprávným poučo­váním z našich zkušeností mládež od sebe neoddalovali, ale naopak, jejich vhodným využíváním mládež získávali.“ Tato slova jsou pro všechny čle­ny SPB působící na besedách mezi mládeží závazná. Každý z nás je po­vinen dnes a denně stále zlepšovat svou práci s mladými lidmi. Náš veliký politický úkol, vy­jádřený heslem „V předních řadách boje, v předních řadách budování“, povede naše členy nadále k tomu, aby byli vzorem na svých pracoviš­tích. Stále rostoucí počet brigád socialistické práce, nesoucích jmé­no protifašistických bojovníků ne­bo některého hrdiny protifašistic­kého boje či slavného místa tohoto boje svědčí o tom, že antifašisté nestárnou. To dokazují také naši zemědělci, ať již jde o příslušníky 1. čs. armád­ního sboru, nebo slovenské party­zány, či o bojovníky slavné brigá­dy Jana Žižky z Trocnova nebo ji­ných oddílů, které bojovaly za druhé světové války hrdinně po boku jugoslávských partyzánů. Většina z nich pracuje nyní v družstvech, která jsou pokládána za vzor a čestně plní všechny pře­depsané úkoly. Povinností celého našeho Svazu je pomáhat jim, aby v příštím období prosperovala ještě lépe, a aby svým příkladem strhla i ostatní družstva. Před námi vyvstává i další úkol: vytvořit v krajích a okresech sku­piny, které by pomáhaly pracovní­kům Ostavu dějin KSČ a historikům sbírat dokumenty o boji proti fa­šismu, organizovat psaní a shro­mažďování pamětí a vzpomínek na dobu okupace a pomáhat tak při vytváření regionálních dějin národ­ně osvobozeneckého boje. Přitom se naši Členové musí podívat, kteří váleCní zloCinci u nich za okupace ' působili a přesvědčit se, zda se dnes v západním Německu nepři­pravují k novým zločinům a ne­chtějí k nim nutit i jiné. Nezapo­meneme ani na péči o všechny pa­mátníky odboje, aby byly udržová­ny v důstojném stavu. Všechny tři loňské sjezdy jedna­ly i o sociálnfch problémech. Náš Svaz je si vědom svých povinností vůči bojovníkům proti fašismu na poli sociálním a učiní vše pro to, aby se již při tvorbě nových záko­nů nezapomnělo na bývalé fronto­vé vojáky, partyzány, i politické vězně a ostatní bojovníky proti fa­šismu, kteří dodnes pociťují ná­sledky válečných útrap. Naší velikou povinnosti je správ­ně a úsporně hospodařit. Musíme ještě více počítat všude s dobro­volnou prací našich aktivistů, mu­síme ještě bedlivěji zvážit každý vydaný haléř. I zde se snažme být příkladem. Vždyť žádná jiná orga­nizace nemá a nemůže ani mít toj lik nadšených nezištných lidi ve svých řadách, jako má náš Svaz. V příštím roce nás čeká i mnoho konkrétních úkolů. Zmíním se zde pouze o několika nejvýznamněj­ších. V prvé řadě jsou to výroční člen­ské schůze, které budou projedná­vat základní výsledky XII. sjezdu KSC a plán své práce na celý rok, a které si zvolí výbory, jež budou řídit činnost místních organizaci po další období. 23. února uplyne 45 let od doby, kdy vznikla slavná Rudá armáda, její vznik umožnil o 25 let pozdě­ji vytvoření čs. ozbrojené jednotky, jež prodělala svůj první křest ohněm v bitvě u Sokolova. Výročí této bitvy vzpomeneme 8. března. Tato jubilea budou příležitostí, aby všichni, kteří bojovali n%x$rt­­ných frontách po boku sovětských rudoarmejců, ať již jako rudoar­­mejci nebo interbrigadisté, party­záni, nebo — a to obzvláště — příslušníci 1. čs. armádního sboru, šli mezi mládež do škol i na pra­coviště, do posádek i do vojen­ských táborů a vyprávěli o sovět­ských hrdinech, bez nichž by ne­bylo naší svobody, i o našich bo­jovnících, keři bok po boku se so­větskými lidmi drtili nepřítele. Letošní Mezinárodní pamětní dny odboje nesmějí zůstat za minulými. Zacpou jako obvykle výročím osvo­bození Buchenvaldu 11. dubna a vyvrcholí výročím Pražského povstání a osvobození Prahy. Na MPDO navazují slavnosti v Terezí­ně, Lidicích a Ležákách. Letos i na Slovensku vzpomeneme mnoha obcí, zničených za války nacisty. Oslavy Slovenského povstání budou v celé národního republice příležitostí k ještě většímu upev­nění jednoty Cechů a Slováků. Mimořádný význam bude mít náš Týden boje proti fašismu a válce. Proběhne v období, kdy vzpomíná­me 25. výročí mnichovské zrady. Toto jubileum bude nám signálem k rozvinutí rozsáhlé propagační kampaně, v níž odhalíme skutečné kořeny mnichovských událostí i všechny ty, kteří by dnes chtěli při­pravovat nové revanšistické Mni­chovy. Na podzim se v Praze sejde kon­ference evropských historiků, kte­rá bude pojednávat o systému oku­pace i o hrůzách, které fašisté způ­sobili v různých zemích Evropy. Oloha našeho Svazu při pořádání této konference je značná a učiní­me vše pro to, abychom se jí se cti zhostili. Na závěr roku čeká nás znovu Měsíc přátelství čs. a sovět­ského lidu a akce k 17. listopadu. I z tohoto stručného přehledu je vidět, kolik práce nás čeká. V uplynulém roce jsme se zhostili svých úkolů čestně. Jsme přesvěd­čeni, že tento rok napneme ještě více své síly1, abychom v duchu poselství N. Chruščova IV. kongre­su FIR úspěšně dokončili boj před lety započatý, boj, v němž neusta­neme, dokud ideály, za něž všich­ni antifašisté bojovali, nebudou uvedeny v život: ideály věčného míru a lidského štěstí. V ROCE 1963 - mír ve světě, spokojenost a štěstí v osobním životě a mnoho velkých úspěchů Nakreslil František Hudeček Od hrůz a trosek krvavých válek k prvním vítězným letům do vesmíru, od vykořisťování a útisku ke štěstí a svobodě a ke komunismu — takový je obraz století, které žijeme. Učiňme vše pro to, aby to bylo století konečného míru, lidskosti a krásy života na této zemi! Již nikdy Hirošima, již nikdy Osvětim! Novoroční pozdravy Náš rozhovor s účastníky japonského mírového pochodu nSŠBSíiU bVOZU PRAHA fr.) — 27. ledna 1945 byl osvobozen Sovětskou armádou koncentrační tábor Osvětim, jedno z nejhroznějších míst nacistického tero­ru. Osvětim se stal symbolem utrpení miliónů, ale též symbolem boje proti fašismu. Jeho od­kaz hovoří k dnešku a burcuje k bojí proti přípravám nové války. A v duchu tohoto boje se rozhodli čtyři japonští obránci míru — G. N. Sato, T. Yamazaki, Y. Kato a S. Kajimura — že podniknou pochod z Hirošimy do Osvětimi. Do Prahy dorazili 4. ledna. Poté navštívili Terezin a Lidice. Náš re­daktor dal G. N. Šatoví, vedoucímu skupiny, po návratu z Terezina a z Lldlc několik otázek. „Co vás přivedlo k myšlence mírového pochodu Hirošima— Osvětim?" „Loňského roku se konala v Ja­ponském městě Kioto velká mírová manifestace, kde vznikla myšlenka spojit mírové snahy všech maso­vých 1 církevních organizaci na ce­lém světě. U nás v japonskú po­řádáme pravidelně každoročně vel­ký mírový pochod proti válce a fa­šismu. Zúčastňuje se ho na 20 mil. «#, Važdý ujde určitý úsek, cel­kem to tvoři přes 20.000 km. je to výborný prostředek, jak se pře­svědčit o mírovém smýšleni našich Udí. Z války jsme sl přinesli dvě zku­šenosti: jsme sl vědomi toho, že japonský fašismus má svůj podlí na všech ukrutnostech, které se děly. Současně jsme se stali jed­nou z nejhroznějšlch obětí váleč­ného běsněni — vzpomeňte na Hi­rošimu. Tato dvojí zkušenost nás přivedla k tomu, že jsme — tj. ce­lý národ — rozhodně proti novým válečným přípravám. Hirošima Je varovným znamením, jak by vypadal svět po třetí válce. Osvětim je vykřičníkem, který hlá­sá: už nikdy fašismus. Ve fašismu tkví kořen všech lidských krutostí, které vyúsťuji ve válce. Proto Hi­rošima a Osvětim spolu souvisejí.“ „Jak na vás zapůsobil pobyt v Terezině a Lidicích?“ „japonsko jsme opustili 6. února loňského roku. Prošli Jsme už 16 zemí a urazili přes 50.000 km. Lidé nás přijali všude srdečně a krásně. U některých vlád Jsme se však setkali s chladem.“ .Jak na vás zapůsobil pobyt v Terezině a Lidicích?" „Několikrát za své cesty jsme se už setkali s místy fašistických bes­tialit. Například v Řecku a Jugo­slávii. Avšak po prvé jsme viděli bývalý koncentrační tábor až u vás, v Terezině. Předtím jsme četli mnohé knihy, slyšeli různá vyprá­vění — přesto jsme však byli otře­sení a ohromeni. Atmosféra Terezi­na nás připravila o dech. A tam jsme sl uvědomili, že musíme ještě opravdověji bojovat proti nové vál­ce a novému fašismu. Ještě silnější dojmy — dá-11 se to vůbec řlcl — sl odnášíme z pro­hlídky Ltdic. To. co jsme viděli v muzeu a na lidické pláni, bylo otřesné. Ruku v ruce musíme spo­lečně bojovat proti neonaelsmu. Všichni víme, kde je .. . Hirošima 1 Lidice by měly spolupracovat. V budoucnosti by rád do Lldlc za­vítal starosta Hirošimy. Přinášíme od něho mnoho pozdravů.“ „V tem vidíte hlavni úkoly boje za mír, proti válce a proti fašismu?“ „japonsko a Německo byly ohnis­ky války v minulosti, odtud vyšly všechny hrůzy* Nyní se znovu tato místa stávají novým nebezpečím pro lidstvo. Proto je třeba, aby se spojily všechny sily na světě proti fašismu a proti nukleárním vál­kám, za všeobecné odzbrojeni, aby mezinárodni solidarita zabránila růstu nového fašismu — to je úkol naší generace. To by měl být 1 program všech pokrokových masových organizací 1 církevních. Nyní mají všechny církve příležitost, aby usilovaly o štěstí lidstva, aby od něho odvrá­tily hrůzy války. To je jejich dneš­ní úkol. Už nikdy fašismus, už ni­kdy válkul“ Vše pro vězněné řecké vlastence Výzva Manolise Clezose PAŘIZ (p. z.) — Hned od prvních <Jní suého osvobození z vězení věnuje Manoiis Olezos všechny svoje síly boji za osvo­bození svých druhů, trpících do­sud v řeckých žalářích a kon­centračních táborech. V posel­ství, jež koncem prosince uve­řejnila pařížská „Humanitě“, vy­jadřuje především víru v řeckou mládež, „která má předpoklady uskutečnit sen bojovníků odpo­ru, kteří obětovali své životy za svobodu vlasti nebo trpí 18 až 19 let v žalářích“. Prvním úkolem je dnes vybo­jovat svobodu odbojářů a všech politických vězňů: „Je to ne­představitelné a přesto je to pravda. V Řecku nebyl zastře­len ani jediný německý válečný zločinec, žádný není ve vězení, všichni jsou osvobozeni amnes­tií. Ale více než tisíc bojovníků odporu je uvězněno. A mezi ni­mi jsou invalidé z protifašistické války z let 1940 a 1941 a z od­boje, starci a ženy. Již 18 let jejich rodiny čekají na slunce radosti. Ozvěna kam­paní vedených za "jejich záchra­nu a osvobození proniká občas stěnami vězení a doléhá až k nim. Udělejme všichni vše mož­né, aby úsměvem rozkvetly hoř­ce sevřené rty řecké matky, je­jíž syn hyne ve vězení, protože bojoval za svobodu své vlasti.“ ZASTAVIT PROCES PROTI WN - jediné řešení Bonnská vláda si dala sama šach-mat KONCEM minulého roku projížděl Prahou na cestě do Kuby šéfredaktor západoněmec­­kého antifašistického týdeníku Die Tat Wer­ner Stertzenbach. Položili jsme mu několik otázek: jaká je situace po odročeni procesu proti VVN? „Není pochyb o tom, a konsta­tovaly to dokonce 1 některé vlád­ni listy, že průběh procesu byl pro bonnskou vládu velmi trapný. Proces znovu charakterizoval NSR jako stát, ovládaný někdejšími oporami nacismu. Skutečnosti, že proces měl řídit bývalý aktivní nacista, si bonnská vláda sama dala šach-mat, napsal buržoázni časopis Rheinische Merkur.“ Co se vytýká VVN? „Ze prý je »maskovanou komu­nistickou organizaci«. Toto obvi­něni se však zcela zhroutilo — VVN sdTUŽuje lidi nejrůznějštch politických názorů, mezi nimi sa­mozřejmě 1 komunisty, kteří se v boji proti nacismu nejvíc osvěd­čili. Bonnská vláda chce stůj co stůj ochromit činnost VVN pře­devším proto, že tato organizace nepřestává odhalovat bývalé pro­minentní nacisty, kteří dnes ve vládních službách prosazuji po­litiku revanše, militarismu a stu­dené války.“ Které další odbojářské organiza­ce existuji v NSR? „Je jich celá řada, omezují se však převážně na sociální a zá­jmové otázky. Např. organizace AVS — Arbeitsgemeinschaft der verfolgten Sozialdemokraten, sdru­žujíc! příslušníky soc. demokratic­ké strany, dále organizace BVN — Bund der verfolgten des Nazi­regimes, BON — Bund der Opfern des Naziregimes, dále některé or­ganizace válečných poškozenců, jako např. VDK — Verband der Kriegsopfer, který spolupracuje s reakčnlm Svazem německých vojáků, dále Reichsband der Opfer des Krieges und der Arbeit, a ně­kolik tzv. Lagergemelnschaftů, sdružujících vězně bývalých na­cistických koncentračních táborů a spolupracujících s VVN.“ jak se bude podle vašeho ná­zoru dále vyvíjet primes proti VVN? „Je zatím těžké činů. nějaké závěry. Podle některých zpráv se bude nová spolkové vláda zabý­vat otázkou procesu v nejbllžšlch týdnech. Na základě situace, vzniklé odročením procesu, prý učiní konečné rozhodnuti. Někte­ré zprávy také naznačuji, že se má změnit 1 osobni složeni Spol­kového správního soudu, ' aby sl tlm Bonn připravil příznivější pů­du pro dialšl jednáni. VVN a s nl Jistě všichni anti­fašisté využiji této přestávky k tomu, aby prosadili zastaveni procesu. Zastavit proces proti VVN je jediné možné východisko nakonec i pro Bonn, aby vyřešil trapnou situaci, ye které s« octl,“­ f PRAHA (s). — Ústřednímu vý­boru Svazu protifašistických bo­jovníků v Praze zaslaly novoroč­ní pozdravy s přáním mnoha úspě­chů práci všech organizací a čle­nů SPB v roce 1963 četné zahra­niční odbojářské a jiné veřejné a společenské organizace: Mezinárodni federace odbojářů (FIR) a Svaz rakouských odbojá­řů (Vídeň). Sovětský výbor bývalých bojov­níků a jeho členové, sovětští dů­stojnici a generálové, účastnici bojů za osvobozeni Českosloven­ska (Moskva). Výbor protifašistických bojov­níků v NDR a protifašističtí bojov­nici z Drážďan. VVN — Svaz pronásledovaných nacismem v NSR a táborová spo­lečenství Neuengamme (Ham­burk) a Buchenwald (Frankfurt n. M.). Odbojářské organizace ANACR, FNDIRP a ARAC z Francie a Ná­rodní unie francouzských váleč­ných běženců, v niž jsou organi­zováni účastnici Slovenského ná­rodního povstání z Francie. Svaz polských odbojářů (ZBO­­WID), Varšava. — Svaz organi­zaci bojovníků národně osvobozo­vací války v Jugoslávii (Běle­hrad). — Výbor bývalých protifa­šistických bojovníků v Rumun­sku. — Svaz partyzánů v Maďar­sku. Jozdravy došly také z Belgie, Holandska, Itálie, Dánska atd. Spolupachatel zločinu na lidických dětech na svobodě FRANKFURT N. M. (p. z.) — V souvislosti s případem váleč­ného zločince, esesáka H. Kru­­meye, obviněného z účasti na zavraždění lidických dětí, sa objevilo také jméno býv. SS- obersturmführera J. Preusse, který měl na zločinech Krume­­-yových podstatný podíl. Dlouho a bezvýsledně se po něm pátra­lo, až byl konečně objeven ve Slesviku. K jeho zatčení došlo minulý měsíc, ale Preuss si ve vyšetřo­vacím vězení ve Frankfurtu n. M. poseděl jenom tři týdny. Ohlášené „vyšetřování“ skon­čilo propuštěním Preusse na svo­bodu, a to dokonce bez kauce. Záběr z uvítáni japonský obránců míru v Praze. Zleva: j slanec NS Andrej Ziak v rozhm ni i G. N. Šatem,

Next