Hlas Revoluce, 1965 (XVIII/1-26)
1965-01-07 / No. 1
ústřední organ svazu protifašistických bojovníků Nová soutěž o ceny (na 6. straně) Po stopách zločinů (M. Ivanov na 3. straně) Umění stárnout (Prof. dr. Bláha na 4. str.) Povídka L. Mňačka (na 8. straně) DO JUBILEJNÍHO ROKU JOSEF HUŠEK, předseda ÜV SPB VSTUPUJEME do jubilejního roku 1965, kdy budeme slavit vítězný květen, do roku, v němž už po dvacáté můžeme hodnotit výsledky socialistického budování v naší vlasti. Jubilejní rok jsme začali oslavami 20. výročí Slovenského národního povstání. 20. výročí bojů o Duklu a 25. výročí uzavřeni českých vysokých škol. Všichni naši členové a funkcionáři už poznali, že smysl jubilejních oslav netkví jen ve vzpomínání, ale v přítomnosti a hlavně v budoucnosti. V roce 1965 vzpomeneme prvého nasazení čs. dělostřelectva, k němuž došlo před dvaceti lety v bitvě u Jasla. Tento den je věnován čs. dělostřelectvu. Hned na něj navazují oslavy 20. výročí osvobození obrovské továrny na smrt, Osvětimi. Připomenou nám hrůzné vraždění, jehož pachatelé z nepatrné části byli potrestáni či stojí před soudem, ale ve velké většině mají 8. května 1965 v důsledku promlčení válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a míru. na kterém trvá bonnská vláda, získat znovu stejný vliv na vývoj myšlení v NSR, jako měli v dobách za Hitlera. VŠICHNI antifašisté. všichni čestní občané CSSR ve jménu obětí z Lidic. Terezína a Tokájíku budou protestovat u západoněmeckých míst proti promlčení ■'mléčných zločinců, ptoti nově připravované válce, proti revanšismu a nelidskosti, která tkví v německém imperialismu, původci nacismu. V březnu a dubnu oslavíme výročí osvobozovacích bojů o hlavní město Slovenska Bratislavu a o Ostravu. Brno a další města, jež jen díky obratnému manévrování sovětských a našich, případně rumunských vojsk byly uchráněny zničení. 11. dubnem, dnem výročí osvobození Buchenwaldu. počnou Mezinárodní pamětní dnv odboje. V jejich průběhu vzpomeneme osvobození všech koncentračních táborů, jimiž prošli čs. vězni. Náš Svaz zorganizuje v tomto obdnbí záiezdv do Buchenwaldu. Sachsenhausenu, Ravensbriicku, Flössenbursu. Dachau a Mauthausenu. Mimo to bude uskutečněn i zájezd do Dunkerque a na další památná místa bojů ve Francii, abychom položili kytičku na místa posledního odpočinku mnoha našich spolubojovníků, kteří i na této frontě obětovali životy. V KVĚTNU uplyne dvacet let od povstání českého lidu. Svazové organizace se chystají pod vedením KSC důstojně oslavit výročí této významné události. V Praze i dalších městech se sejdou bojovníci barikád s partyzány z českých krajů, aby vzpomněli padlých kamarádů a otjp.flVHl vAři nijn šYP závazky. vybudovat i chránit proti nepříteli zemi. za kterou oni padli. 5. i 9. květen bude probíhat v celé naší vlasti v duchu mezinárodní solidarity, v duchu vděčnosti našeho lidu národům Sovětského svazu, jež v boji za naše osvobození přinesly oběti nejtěžší. K vyvrcholení oslav květnových událostí a Mezinárodních pamětních dnů odboje dojde tentokrát v Terezíně, kde se sejdou příslušníci devatenácti národů k přísaze, že neustanou v boji proti nebezpečí války, za mír a štěstí všeho lidstva. V novém roce budeme také věnovat zvýšenou pozornost naši sociálně politické práci, abychom v rámci zákonů a směrnic co nejlépe pečovali o ty, kteří v boji proti, fašismu byli ochotni obětovat i to nejdražší. V MEZINÁRODNÍCH STYCÍCH se soustředíme na upevňování jednoty a spolupráci všech sil. které společně bojovaly proti fašismu. Uskutečníme v Praze evropskou konferenci o otázkách výchovy mládeže v duchu tradic protifašistického boje, přičemž mohou vydatně pomoci komise pro práci s mládeží průzkumem, jak účinné jsou naše formy práce na tomto úseku. Zúčastníme se akcí, které budou pořádat jak mezinárodní, tak i národní organizace v rámci boje proti západoněmeckému imperialismu. Návrh neonacistických generálů na atomové podminování našeho západního území mluví jasnou řečí! Hitlerovi následovníci nechtějí uznat výsledkv druhé světové války. Chtějí třetí válku. My, kteří jsme svědomím druhé světové válkv. musíme být i brzdou třetí. " Spojíme své síly a využijeme 20. výročí zakončení druhé světové války k tomu. aby se hitlerovským generálům a masovým vrahům — západoněmerkým mililaristům a revanšistům — jejich úmysly nikdy nezdařily! V ROCE 1.965 preje svým členárňm a spolupracovníkům mnoho štěstí, spokojenosti a úspěchů REDAKCE KDO MÁ PŘÍSTUP do »země svobody« Odbojářům vstup zakázán — esesákům nikoliv NEW YORK (p. z.) — Americký výbor proti nacismu a antisemitismu v New Yorku pořádal v Sheraton-Aílantic v New Yorku v prosinci konferenci o promlčení nacistických válečných zločinů, jež vláda NSR vyhlásila s platností od 8. května 1965. Na tuto konferenci pozval výbor také zástupce Svazu pronásledovaných nacismem (VVN) ž Německé spolkové republiky. Delegace VVN, kterou měl vést člen předsednictva .VVN M. Oppenheimer, se však nemohla na konferenci dostavit, protože jí americký konsulát ve Frankfurtě n. M. odepřel vydat cestovní víza. Jako odůvodnění uvedl, že americké úřady považují VVN za jistý druh „organizace Komunistické strany Německa, která byla v západním Německu r. 1956 zakázána“. V příslušném seznamu organizací, jimž se vstup „do země svobody“ zakazuje, jsou uvedeny tzv. komunistické organizace, k nimž se počítá i západoněmecký Svaz pronásledovaných nacismem. V tomto seznamu nejsou však uvedeny organizace bývalých příslušníků SS a SD! mu Americký výbor proti nacisa antisemitismu podal u amerických úřadů, které se zřejmě řídí „pokyny“ z Bonnu, důrazný protest, stejně jako Svaz pronásledovaných nacismem. poslední vločky JIŘÍ HYNEK do sklepů do zplanýrovaných ulic do cihel do roztržených úst do nezatlačených oči do opelplaců podá něžné sněžení mrtvých vloček rrejdelši noc světa se stáhla k nevykopaným hrobům ó du heilige Nach! nikde toho néni konec jen vzduch z posledních sil do zdí vyklepává zprávu na konci noci za křiku sirotků vytrysklo v křeči první slunce ... aby už nikdy nemuselo vycházet slunce nad troskami válek Kresba IVANA Urbánka FRANCIE nepromlčuje zločiny PAŘÍŽ (p. z.) — Zásluhou francouzských odbojářů dostal se zákon o promlčecích lhůtách pro válečné zločiny do francouzského parlamentu. Stalo se tak 16. prosince, kdy francouzské Národní .shromáždění zákon o nepromlčitelnosti zločinů nacistických válečných schválilo. Poslanec Schmittlein zároveň oznámil, že do New Yorku bude poslána rezoluce, aby také Organizace Spojených národů přijala usnesení, že nacistické válečné zločiny nespadají pod promlčecí lhůty, obvykle platné pro prosté kriminální zločiny. Osvétšmský proces před závěrem? Obhajoba nepochodila se svými svědky FRANKFURT N. M. (p. z.) - Jen jediný svědek obžaloby vystoupil v poslední — 121. den procesního jednání s osvětimskýini esesáky ve Frankfurtě n. M. před odjezdem soudu do Osvětimi. Byl to bývalý vězeň Birkenau Max Friedrich z Würzburgu, který vypovídal o vražedném „sportu“, jejž s oblibou v Březinkách prováděl obžalovaný SS- hauptsturmfiihrer J. Hofmann. Ubíjel přitom vězně kameny nebo kterýmkoli těžkým předmětem, který měl právě na dosah ruky. Toho dne a den předtím vyslechl soud řadu svědků, které povolala obhajoba, aby pomohli ..odlehčit“ jejím klientům, zejména obžalovaným Schlagemu, Lucasovi, Dvlewskému, Bogerovi a Broadovi. Měly pomáhat ženy, které kdysi obžalované esesáky poznaly jako „dobré lidi“, měli přispět i bývalí nacisté, s nimiž osvětimští esesáci dříve pracovali. Ale jisilí obhajoby vyznělo naprázdno. Paní Běrgersgauseno- V á z Blombergu./Lippe sice přiznala. že se svého času se Schlagern seznámila, ale už si nemohla na nic konkrétního o něm vzpomenout. Svědectví úřednice H. Schwesigové o Lucasovi se týkalo stejně jako už Vánoční srdce justice NSR WUPPERTAL (p. z.) - Vánočním zvonům neodolal západoněmecký sond ve Wuppertalu. Z jeho rozhodnutí byli propuštěni na svobodu čtyři bývalí příslušníci SS, odsouzení k několikaletým žalářům za masové vyhlazování civilního ukrajinského obyvatelstva za druhé světové války. Jde vesměs o zločince, kteří byli do nedávna vysokými kriminálními úředníky v západním Německu. SS-obersturmbannfiihrera R. Mohra a jeho pomocníky, esesáky T. Grövera, W. Helfsgo'ía a W. Pohla. Ředitel zemského soudu ve Wuppertalu Clauberg prohlásil, že si obhajoba vyžádala revizi procesu Ostatně prý dva z obžalovaných dosáhli už s připočítáním vyšetřovací vazby výše trestu, který jim byl uložen, druzí dva že se pak musí „dvakrát týdně hlásit na policii“. PRAHA (p. z.) — Zcela jinak si počíná západoněmecká justice v Hannoveru. Zde však nejde o bývalé esesákv. nvbrž o záoadnněmeckého odbojáře W. P S s c h e- I a, který hvl dlouhá léta vězněn v „třetí říši". Je těžce nemocen, ale justice ho odmítla propustit alespoň na vánoční svátky domů. Ústřední vvbor Svazu protifašistických bojovníků poslal zemské vládě v Dolním Sasku v Hannoveru 19. prosince telegram, ve kterém se Draví: ..Přijali jsme se znepokojením zprávy o zhoršujícím se zdravotním stavu kamaráda Wenzela Poschela. vězněného nyní v Oldenbtirgu. Známe W. Poschela jako statečného a neohroženého hoinvníka proti hitlerovskému fašismu, který byl celá léta nacisty za tuto činnost pronásledován a vězněn. Žádáme okamžité pronuštění W. Poschela na svobodu!“ dřívější výpověď C. Neideckové pouze Ravensbrücku a pro Osvětim vůbec nepřicházelo v úvahu. Snaha rozvedené manželky Dylewského vylíčit, jak Dylewski byl „tjQŠ{n$tný“ nad jím, že musel sloužit v Osvětimi a jak se pokoušel z Osvětimi se dostat. byla příliš nápadná svou tendenčností. soud ji však přesto vzal do přísahy. Zklamali staří kamarádi Bogerovi ze Stuttgartu A. Rothmund, H. Engelbrecht a E. Zahnenbenz, kteří se všem konkrétním údajům opatrně vyhnuli a nemohli se už na přesná fakta upamatovat. OE. Kilbovi z Heilbrunnu se dokonce ukázalo, že Bogéra vůbec nezná. Esesák H. Hofman ze Stuttgartu, který měl „odlehčit“ Broadovi,. se dověděl teprve před soudem v Polsku, kde byl odsouzen k 15 letům káznice, co se v Osvětimi dělo — nemůže tedy nic dosvědčit z vlastní zkušenosti. Ví určitě jen to. že Broad byl v Březinkáéh právě v době. kdy se tam „likvidoval“ tábor cikánských mužů, žen a dětí. Na základě těchto výpovědí soud odmítl návrh Broadova obhájce, aby na kauci 50.000 marek propustil Broada z vyšetřovací vazby. Poslední prosincové výslechy 122. procesní jednání bylo zahájeno 21. prosince. Začalo výslechem svědka S. L ö f f 1 e r a, který byl v Osvětimi určitý čas nosičem mrtvol. Jednou dostal rozkaz, aby šel s oddílem spoluvězňů „vybalovat nábytek“ na železniční rampě, na kterou "přijížděly transporty do Osvětimi. Nebyl to však „nábytek“, nýbrž vlak plný malých dětí ve věku dvou až nejvýše pěti let. Děti byly většinou mrtvé, ty, které zůstaly naživu, byly v hrozném stavu. Všechny šly do plynu. Téhož dne vypovídal další bývalý osvčtimský vězeň M. Kampf. Byl zaměstnán při odklízení zavražděných a umučených vězňů. Líčil, jak se mrtvým vězňům prohlížely chrupy a pak se z nich musely vylamovat zlaté zuby. Získané zlato se pak přetavovalo v pruty. Slo-li o zvlášť dobře zachovalé protézy, musely se čistit kyselinou solnou S tak se přjpfavovaly k dalšímu obchodnímu použití. Prosincpyá soudní jpdpání skončila 30. prosince. Soud vyslechl polského svědka C. S o - w u 1 a, hudebníka z Varšavy, který pracoval jako vězeň na marodce, kde byl vedoucím esesák sanitní služby Klehr. Sowul na vlastní oči viděl, jak Klehr vraždil vězně fenolovými injekcemi. Jiný esesák sanitní služby Scherpe povraždil počátkem roku 1943 osmdesát chlapců ve věku od 8 do 12 let. Bogéra a Starka usvědčil Sowul, že zabíjeli vězně ranami z revolverů do týla. „MYSLELI JSME si, že po druhé světové válce a po hrůzách, které napáchal fašismus ve světě, lidstvo nedopustí, aby došlo k další světově válce. Víme však, že v různých částech světa musí národy usilovně bojovat za svobodu a že imperialismus a kolonialismus stále ukazují své zuby. V ZÁPADNÍM NEMECKU se znovu formuje revanšismus a sahá na spoušt nukleárních zbraní. Proto nezapomínáme na svoji obranu a v pevném spojenectví se Sovětským svazem a ostatními členskými zeměmi Varšavské smlouvy hledáme cesty a prostředky, jak zabezpečit bezpečnost a mír pro náš lid.“ A. NOVOTNY 1. ledna 1965. Novináři před osvětimskou budovou, kde zasedala komise frankfurtského soudu. (Podrobnou reportáž otiskujeme na 3. straně) Mají zatím po nadílce Spolková rada odmítla per.so „Modré cíivisi* BONN (p. z.) — Na zasedání Spolkové rady, ve které mají své zástupce všechny západoněmecké země, byl 18. prosince projednáván zákon, kterým se vláda NSR zavazuje poskytovat pravidelné renty příslušníkům bývalé španělské fašistické „Modré divize“, bojovavší za druhé světové války na straně nacistů. Tento zákon odhlasoval spolkový sněm už 2. prosince, ale jeho právní platnost mohla nastoupit teprve po schválení ve Spolkové radě. Došlo však k překvapení. Poprvé se v dějinách této instituce stalo, že zákon, předložený vládou a spolkovým sněmem, byl odmítnut. Spolková rada se dokonce usnesla vyzvat spolkovou vládu, aby zákon zrušila. Je zřejmé, že Soolková rada učinila své odmítavé usnesení pod tlakem pobouřené veřejnosti, ve které se miliony marek, které měly být darovány španělským fašistům, setkaly s prudkými protesty a odporem. Je příznačné, že se ve Spolkové radě pro renty fašistům vyslovily jen Bavorsko, Bádensko-Wiirtembersko, Slesvicko-Holštýnsko a Sársko, všechny ostatní země se vyslovily proti nirr CLAUDE VINCI má slávo Zpěvák písní francouzského odboje Na nedávném sjezdu ANACR (Národní svaz býv. bojovníků) v létě v Remeši sklidil velký úspěch mladý talentovaný francouzský zpěvák Claude Vinci, který na závěr zazpíval několik písní francouzského hnutí odporu: „Píseň partyzánů“ na slova J. Kessela, ..Rudá vyhláška“ X. Ferré — L. Aragon), „Noc a mlha“ (J. Ferrat), „Vrátíte se“ (J. Naty — G. Módin) a jiní. Soubor těchto a dalších — celkem dvanácti písni francouzského odboje — vydal nyní Phillips na dlouhotrvající desce pod názvem „Před dvaceti lety“. Claude Vinci je synem francouzského odbojáře. Recitvie rovněž s velkým úspěchem Eluardovy básně. Byly také natočeny v jeho přednesu na gramofonové desce. Právě v nedávných dnech se koval v Pařili v divadle Mouffetard koncert, na němž Claude Vinei zpíval třicet vvhraných písní. S tímto programem pak zajíždí na turné do různých frnnro-"->?kůch měst. do Belőle a do Švýcarska. Navštívila jsem tohoto svmpatirkého zpěváka, aby mi pro čtenáře Hlasu revoluce napsal pozdrav. Posílá vám fotografii a na ní napsal: „Hlasu revoluce sp srdečným, přátelstvím a s naděn, že jednou přijedu zpívat přímo pro vás. — Claude Vinci.“ LEONE ROCQUETOVA, Paříž