Hlas Revoluce, 1965 (XVIII/1-26)

1965-01-07 / No. 1

ústřední organ svazu protifašistických bojovníků Nová soutěž o ceny (na 6. straně) Po stopách zločinů (M. Ivanov na 3. straně) Umění stárnout (Prof. dr. Bláha na 4. str.) Povídka L. Mňačka (na 8. straně) DO JUBILEJNÍHO ROKU JOSEF HUŠEK, předseda ÜV SPB VSTUPUJEME do jubilejní­ho roku 1965, kdy budeme sla­vit vítězný květen, do roku, v němž už po dvacáté můžeme hodnotit výsledky socialistic­kého budování v naší vlasti. Jubilejní rok jsme začali oslavami 20. výročí Slovenské­ho národního povstání. 20. vý­ročí bojů o Duklu a 25. výročí uzavřeni českých vysokých škol. Všichni naši členové a funkcionáři už poznali, že smysl jubilejních oslav netkví jen ve vzpomínání, ale v pří­tomnosti a hlavně v budouc­nosti. V roce 1965 vzpomeneme prvého nasazení čs. dělostře­lectva, k němuž došlo před dvaceti lety v bitvě u Jasla. Tento den je věnován čs. dě­lostřelectvu. Hned na něj na­vazují oslavy 20. výročí osvo­bození obrovské továrny na smrt, Osvětimi. Připomenou nám hrůzné vraždění, jehož pachatelé z ne­patrné části byli potrestáni či stojí před soudem, ale ve vel­ké většině mají 8. května 1965 v důsledku promlčení váleč­ných zločinů, zločinů proti lid­skosti a míru. na kterém trvá bonnská vláda, získat znovu stejný vliv na vývoj myšlení v NSR, jako měli v dobách za Hitlera. VŠICHNI antifašisté. všichni čestní občané CSSR ve jménu obětí z Lidic. Terezína a Tokájí­­ku budou protestovat u západo­­německých míst proti promlčení ■'mléčných zločinců, ptoti nově připravované válce, proti revan­­šismu a nelidskosti, která tkví v německém imperialismu, pů­vodci nacismu. V březnu a dubnu oslavíme výročí osvobozovacích bojů o hlavní město Slovenska Bratisla­vu a o Ostravu. Brno a další města, jež jen díky obratnému manévrování sovětských a na­šich, případně rumunských vojsk byly uchráněny zničení. 11. dubnem, dnem výročí osvo­bození Buchenwaldu. počnou Mezinárodní pamětní dnv odbo­je. V jejich průběhu vzpomene­me osvobození všech koncen­tračních táborů, jimiž prošli čs. vězni. Náš Svaz zorganizuje v tomto obdnbí záiezdv do Bu­chenwaldu. Sachsenhausenu, Ra­­vensbriicku, Flössenbursu. Da­chau a Mauthausenu. Mimo to bude uskutečněn i zájezd do Dunkerque a na další památná místa bojů ve Francii, abychom položili kytičku na místa posled­ního odpočinku mnoha našich spolubojovníků, kteří i na této frontě obětovali životy. V KVĚTNU uplyne dvacet let od povstání českého lidu. Sva­zové organizace se chystají pod vedením KSC důstojně oslavit výročí této významné události. V Praze i dalších městech se sejdou bojovníci barikád s par­tyzány z českých krajů, aby vzpomněli padlých kamarádů a otjp.flVHl vAři nijn šYP závazky. vybudovat i chránit proti nepří­teli zemi. za kterou oni padli. 5. i 9. květen bude probíhat v celé naší vlasti v duchu me­zinárodní solidarity, v duchu vděčnosti našeho lidu národům Sovětského svazu, jež v boji za naše osvobození přinesly oběti nejtěžší. K vyvrcholení oslav květno­vých událostí a Mezinárodních pamětních dnů odboje dojde tentokrát v Terezíně, kde se se­jdou příslušníci devatenácti ná­rodů k přísaze, že neustanou v boji proti nebezpečí války, za mír a štěstí všeho lidstva. V novém roce budeme také věnovat zvýšenou pozornost naši sociálně politické práci, abychom v rámci zákonů a směrnic co nejlépe pečovali o ty, kteří v boji proti, fašismu byli ochotni obětovat i to nej­dražší. V MEZINÁRODNÍCH STY­CÍCH se soustředíme na upev­ňování jednoty a spolupráci všech sil. které společně bojo­valy proti fašismu. Uskuteční­me v Praze evropskou konfe­renci o otázkách výchovy mlá­deže v duchu tradic protifašis­tického boje, přičemž mohou vydatně pomoci komise pro práci s mládeží průzkumem, jak účinné jsou naše formy práce na tomto úseku. Zúčastníme se akcí, které budou pořádat jak mezinárod­ní, tak i národní organizace v rámci boje proti západoně­­meckému imperialismu. Návrh neonacistických gene­rálů na atomové podminování našeho západního území mlu­ví jasnou řečí! Hitlerovi násle­dovníci nechtějí uznat výsled­­kv druhé světové války. Chtějí třetí válku. My, kteří jsme svědomím druhé světové vál­­kv. musíme být i brzdou tře­tí. " Spojíme své síly a využijeme 20. výročí zakončení druhé světové války k tomu. aby se hitlerovským generálům a ma­sovým vrahům — západoně­­merkým mililaristům a revan­­šistům — jejich úmysly nikdy nezdařily! V ROCE 1.965 preje svým členárňm a spolupracovníkům mnoho štěstí, spokojenosti a úspěchů REDAKCE KDO MÁ PŘÍSTUP do »země svobody« Odbojářům vstup zakázán — esesákům nikoliv NEW YORK (p. z.) — Americký výbor proti nacismu a anti­semitismu v New Yorku pořádal v Sheraton-Aílantic v New Yorku v prosinci konferenci o promlčení nacistických váleč­ných zločinů, jež vláda NSR vyhlásila s platností od 8. května 1965. Na tuto konferenci pozval výbor také zástupce Svazu pronásledovaných nacismem (VVN) ž Německé spolkové re­publiky. Delegace VVN, kterou měl vést člen předsednictva .VVN M. Oppenheimer, se však nemohla na konferenci dosta­vit, protože jí americký kon­­sulát ve Frankfurtě n. M. ode­přel vydat cestovní víza. Jako odůvodnění uvedl, že americké úřady považují VVN za jistý druh „organizace Ko­munistické strany Německa, která byla v západním Němec­ku r. 1956 zakázána“. V pří­slušném seznamu organizací, jimž se vstup „do země svobo­dy“ zakazuje, jsou uvedeny tzv. komunistické organizace, k nimž se počítá i západoně­­mecký Svaz pronásledovaných nacismem. V tomto seznamu nejsou však uvedeny organi­zace bývalých příslušníků SS a SD! mu Americký výbor proti nacis­a antisemitismu podal u amerických úřadů, které se zřejmě řídí „pokyny“ z Bonnu, důrazný protest, stejně jako Svaz pronásledovaných nacis­mem. poslední vločky JIŘÍ HYNEK do sklepů do zplanýrovaných ulic do cihel do roztržených úst do nezatlačených oči do opelplaců podá něžné sněžení mrtvých vloček rrejdelši noc světa se stáhla k nevykopaným hrobům ó du heilige Nach! nikde toho néni konec jen vzduch z posledních sil do zdí vyklepává zprávu na konci noci za křiku sirotků vytrysklo v křeči první slunce ... aby už nikdy nemuselo vycházet slunce nad troskami válek Kresba IVANA Urbánka FRANCIE nepromlčuje zločiny PAŘÍŽ (p. z.) — Zásluhou francouzských odbojářů dostal se zákon o promlčecích lhů­­tách pro válečné zločiny do francouzského parlamentu. Stalo se tak 16. prosince, kdy francouzské Národní .shro­máždění zákon o nepromlčitel­­nosti zločinů nacistických válečných schválilo. Poslanec Schmittlein zároveň oznámil, že do New Yorku bude poslána rezoluce, aby také Organizace Spojených národů přijala usnesení, že nacistické válečné zločiny nespadají pod pro­mlčecí lhůty, obvykle platné pro prosté kriminální zločiny. Osvétšmský proces před závěrem? Obhajoba nepochodila se svými svědky FRANKFURT N. M. (p. z.) - Jen jediný svědek obžaloby vy­stoupil v poslední — 121. den procesního jednání s osvětimský­­ini esesáky ve Frankfurtě n. M. před odjezdem soudu do Osvětimi. Byl to bývalý vězeň Birkenau Max Friedrich z Würzbur­­gu, který vypovídal o vražedném „sportu“, jejž s oblibou v Bře­­zinkách prováděl obžalovaný SS- hauptsturmfiihrer J. Hofmann. Ubíjel přitom vězně kameny nebo kterýmkoli těžkým předmě­tem, který měl právě na dosah ruky. Toho dne a den předtím vy­slechl soud řadu svědků, které povolala obhajoba, aby pomohli ..odlehčit“ jejím klientům, ze­jména obžalovaným Schlagemu, Lucasovi, Dvlewskému, Bogero­­vi a Broadovi. Měly pomáhat ženy, které kdy­si obžalované esesáky poznaly jako „dobré lidi“, měli přispět i bývalí nacisté, s nimiž osvě­­timští esesáci dříve pracovali. Ale jisilí obhajoby vyznělo na­prázdno. Paní Běrgersgauseno- V á z Blombergu./Lippe sice při­znala. že se svého času se Schla­gern seznámila, ale už si nemoh­la na nic konkrétního o něm vzpomenout. Svědectví úřednice H. Schwesigové o Luca­sovi se týkalo stejně jako už Vánoční srdce justice NSR WUPPERTAL (p. z.) - Vánoč­ním zvonům neodolal západoně­­mecký sond ve Wuppertalu. Z je­ho rozhodnutí byli propuštěni na svobodu čtyři bývalí příslušníci SS, odsouzení k několikaletým žalářům za masové vyhlazování civilního ukrajinského obyvatel­stva za druhé světové války. Jde vesměs o zločince, kteří byli do nedávna vysokými krimi­nálními úředníky v západním Německu. SS-obersturmbannfiih­­rera R. Mohra a jeho pomocníky, esesáky T. Grövera, W. Helfs­­go'ía a W. Pohla. Ředitel zemského soudu ve Wuppertalu Clauberg prohlásil, že si obhajoba vyžádala revizi procesu Ostatně prý dva z obža­lovaných dosáhli už s připočítá­ním vyšetřovací vazby výše tres­tu, který jim byl uložen, druzí dva že se pak musí „dvakrát tý­dně hlásit na policii“. PRAHA (p. z.) — Zcela jinak si počíná západoněmecká justice v Hannoveru. Zde však nejde o bý­valé esesákv. nvbrž o záoadnně­­meckého odbojáře W. P S s c h e- I a, který hvl dlouhá léta vězněn v „třetí říši". Je těžce nemocen, ale justice ho odmítla propustit alespoň na vánoční svátky domů. Ústřední vvbor Svazu protifa­šistických bojovníků poslal zem­ské vládě v Dolním Sasku v Han­noveru 19. prosince telegram, ve kterém se Draví: ..Přijali jsme se znepokojením zprávy o zhoršujícím se zdravot­ním stavu kamaráda Wenzela Poschela. vězněného nyní v Ol­­denbtirgu. Známe W. Poschela jako statečného a neohroženého hoinvníka proti hitlerovskému fašismu, který byl celá léta na­cisty za tuto činnost pronásledo­ván a vězněn. Žádáme okamžité pronuštění W. Poschela na svo­bodu!“ dřívější výpověď C. Neideckové pouze Ravensbrücku a pro Osvě­tim vůbec nepřicházelo v úvahu. Snaha rozvedené manželky Dy­­lewského vylíčit, jak Dylewski byl „tjQŠ{n$tný“ nad jím, že musel sloužit v Osvětimi a jak se pokoušel z Osvětimi se do­stat. byla příliš nápadná svou tendenčností. soud ji však přesto vzal do přísahy. Zklamali staří kamarádi Boge­­rovi ze Stuttgartu A. Rothmund, H. Engelbrecht a E. Zahnenbenz, kteří se všem konkrétním úda­jům opatrně vyhnuli a nemohli se už na přesná fakta upama­­tovat. OE. Kilbovi z Heil­­brunnu se dokonce ukázalo, že Bogéra vůbec nezná. Esesák H. Hofman ze Stuttgartu, který měl „odlehčit“ Broadovi,. se do­věděl teprve před soudem v Pol­sku, kde byl odsouzen k 15 le­tům káznice, co se v Osvětimi dělo — nemůže tedy nic dosvěd­čit z vlastní zkušenosti. Ví urči­tě jen to. že Broad byl v Březin­­káéh právě v době. kdy se tam „likvidoval“ tábor cikánských mužů, žen a dětí. Na základě těchto výpovědí soud odmítl návrh Broadova obhájce, aby na kauci 50.000 ma­rek propustil Broada z vyšetřo­vací vazby. Poslední prosincové výslechy 122. procesní jednání bylo za­hájeno 21. prosince. Začalo vý­slechem svědka S. L ö f f 1 e r a, který byl v Osvětimi určitý čas nosičem mrtvol. Jednou dostal rozkaz, aby šel s oddílem spolu­vězňů „vybalovat nábytek“ na železniční rampě, na kterou "při­jížděly transporty do Osvětimi. Nebyl to však „nábytek“, nýbrž vlak plný malých dětí ve věku dvou až nejvýše pěti let. Děti byly většinou mrtvé, ty, které zůstaly naživu, byly v hrozném stavu. Všechny šly do plynu. Téhož dne vypovídal další bý­valý osvčtimský vězeň M. Kampf. Byl zaměstnán při odklízení zavražděných a umu­čených vězňů. Líčil, jak se mrt­vým vězňům prohlížely chrupy a pak se z nich musely vylamo­­vat zlaté zuby. Získané zlato se pak přetavovalo v pruty. Slo-li o zvlášť dobře zachovalé protézy, musely se čistit kyselinou solnou S tak se přjpfavovaly k dalšímu obchodnímu použití. Prosincpyá soudní jpdpání skončila 30. prosince. Soud vy­slechl polského svědka C. S o - w u 1 a, hudebníka z Varšavy, který pracoval jako vězeň na marodce, kde byl vedoucím es­esák sanitní služby Klehr. So­­wul na vlastní oči viděl, jak Klehr vraždil vězně fenolovými injekcemi. Jiný esesák sanitní služby Scherpe povraždil počát­kem roku 1943 osmdesát chlapců ve věku od 8 do 12 let. Bogéra a Starka usvědčil Sowul, že zabí­jeli vězně ranami z revolverů do týla. „MYSLELI JSME si, že po druhé světové válce a po hrů­zách, které napáchal fašismus ve světě, lidstvo nedopustí, aby došlo k další světově vál­ce. Víme však, že v různých částech světa musí národy usilovně bojovat za svobodu a že imperialismus a kolonia­lismus stále ukazují své zuby. V ZÁPADNÍM NEMECKU se znovu formuje revanšismus a sahá na spoušt nukleárních zbraní. Proto nezapomínáme na svoji obranu a v pevném spojenectví se Sovětským sva­zem a ostatními členskými ze­měmi Varšavské smlouvy hle­dáme cesty a prostředky, jak zabezpečit bezpečnost a mír pro náš lid.“ A. NOVOTNY 1. ledna 1965. Novináři před osvětimskou budovou, kde zasedala komise frankfurtského soudu. (Podrob­nou reportáž otiskujeme na 3. straně) Mají zatím po nadílce Spolková rada odmítla per.so „Modré cíivisi* BONN (p. z.) — Na zasedá­ní Spolkové rady, ve které mají své zástupce všechny zá­­padoněmecké země, byl 18. prosince projednáván zákon, kterým se vláda NSR zavazu­je poskytovat pravidelné ren­ty příslušníkům bývalé špa­nělské fašistické „Modré di­vize“, bojovavší za druhé svě­tové války na straně nacistů. Tento zákon odhlasoval spol­kový sněm už 2. prosince, ale jeho právní platnost mohla nastoupit teprve po schválení ve Spolkové radě. Došlo však k překvapení. Poprvé se v dějinách této instituce stalo, že zákon, před­ložený vládou a spolkovým sněmem, byl odmítnut. Spol­ková rada se dokonce usnesla vyzvat spolkovou vládu, aby zákon zrušila. Je zřejmé, že Soolková rada učinila své odmítavé usnesení pod tlakem pobouřené veřejnosti, ve kte­ré se miliony marek, které měly být darovány španěl­ským fašistům, setkaly s prud­kými protesty a odporem. Je příznačné, že se ve Spol­kové radě pro renty fašistům vyslovily jen Bavorsko, Bá­­densko-Wiirtembersko, Sles­­vicko-Holštýnsko a Sársko, všechny ostatní země se vy­slovily proti nirr CLAUDE VINCI má slávo Zpěvák písní francouzského odboje Na nedávném sjezdu ANACR (Národní svaz býv. bojovníků) v létě v Remeši sklidil velký úspěch mladý talentovaný francouzský zpěvák Claude Vinci, který na závěr zazpíval několik písní francouzského hnutí odporu: „Píseň partyzánů“ na slova J. Kessela, ..Rudá vyhláška“ X. Ferré — L. Aragon), „Noc a mlha“ (J. Ferrat), „Vrátíte se“ (J. Naty — G. Módin) a jiní. Soubor těchto a dalších — celkem dvanácti písni fran­couzského odboje — vydal nyní Phillips na dlouhotrvající desce pod názvem „Před dvaceti lety“. Claude Vinci je synem francouzského odbojáře. Recitvie rovněž s velkým úspěchem Eluardovy básně. Byly také natočeny v jeho přednesu na gramofonové desce. Právě v nedávných dnech se koval v Pařili v divadle Mouffetard koncert, na němž Claude Vinei zpíval třicet vvhraných písní. S tímto programem pak zajíždí na turné do různých frnnro-"->?kůch měst. do Belőle a do Švýcarska. Navštívila jsem tohoto svmpatirkého zpě­váka, aby mi pro čtenáře Hlasu revoluce na­psal pozdrav. Posílá vám fotografii a na ní napsal: „Hlasu revoluce sp srdečným, přátelstvím a s naděn, že jednou přijedu zpívat přímo pro vás. — Claude Vinci.“ LEONE ROCQUETOVA, Paříž

Next