Hlas Revoluce, 1971 (XXIV/1-52)

1971-05-08 / No. 19

/ KE DNI VÍTĚZSTVÍ fPOKRACOVANl ZE STR. 1) nejsou a kde jsou skuteóné záruky života a svobody Cechů a Slováků, sa­mostatnosti a nezávislosti Českoslo­venského státu. Den vítězství je proto zároveň I podnětem, abychom neusta­li v boji, který nás k němu dovedl, v boji proti fašismu. Fašismus je všu­de, kde je maloměšťácký nacionalis­mus, šovinismus, rasismus; v systému a silách agrese, která vedla k roz­poutání války v Koreji, Indočině a na Středním východě; v projevech a ak­cích maloměšťáckého radikalismu (zdivočelého maloměšťáka podle Le­nina), zaměřeného jako před II. svě­tovou válkou proti všemu demokra­tickému a pokrokovému, hlavně proti komunismu a Sovětskému svazu. Fašismus, který se zvláště nás ci­telně dotýká, je v organizovaném zá­­padoněmeckém revanšismu a neona­­c tetickém uskupeni, jež samo sebe pojmenovalo AKTION WIDERSTAND (aikce odporu). Financováni a chráně­ni Institucemi vlády I opozice šíři od­por proti ratifikaci smluv Německé spolkové republiky se Sovětským sva­zem a Polskem a proti sebemenšímu náznaku třeba jen úvahy o možnosti uznání neplatnosti mnichovského dik­tátu od samého jeho počátku. Cituj­me trochu: „V naši otázce je nutné spatřovat otázku celoevropskou — obnovení evropského ochranného va­lu, od Baltu přes česko-moravsko­­slezský .prostor a prostor Panonie až po Adrii... Je historicky prokázáno, že Češi sami nejsou schopni klást od­por bouřím z východu, jestliže chybí německý článek pořádku.“ (Dr. Wal-ter Brand, v r. 1938 vedoucí Hemlel­­novy kanceláře a od 1. XII. t. r. ge­nerální referent pro tzv. čtyřletý plán, nyní poslanec CSU a úřadující spolkový místopředseda Sudetoně­­meckého landsmanšaftu. Vyňato z ře­či při ustavení předchůdce SL, tzv. Wi.tikobundu, o vánocích 1949) . .. „Zde začíná česká okupační zóna Ně­mecka — Sudety, německé územll“ (Nápis na tabuli, kterou na západo­­němeeko-československé hranici in­stalovala hlídka oddílu DJO, Němec­ké mládeže východu, ve 2. pololetí 1969.) Mezitím se ovšem mnohé změnilo. Náš antifašismus má naprosto pevné a spolehlivé zázemí v socialismu u nás i v celé socialistické soustavě, jejíž je CSSR nedílnou částí. Kapita­listický systém, který nás doviekl k Mnichovu, národní a státní kata­strofě a bezmála k fyzickému zániku, patří u nás definitivně minulosti. Po­kusy o jeho restauraci v roce 1968 zmařila vojska SSSR a ostatních států Varšavského paktu. Právním a poli­tickým výrazem onoho pevného a spolehlivého zázemí svobody, samo­statnosti a nezávislosti tického Československa socialis­se stala smlouva, podepsaná mezi ČSSR a SSSR před rokem, 6. května 1970. V ní jsou mj. přesně formulovány progra­mové cíle soudobého antifašismu — našeho, evropského, antifašismu vů­bec: obrana socialistických vymože­ností, nulita Mnichova, mír a bezpeč­nost Evropy, nedotknutelnost evrop­ských státních hranic, jak byly sta­noveny dohodou vítězných velmocí po porážce hitlerovského Německa a je­ho satelitů. Tak byla potvrzena defi­nitiva naší bezpečnosti. Jen socialistické Československo v národním a státním spojenectví, v bratrství a bezvýhradné třídní jed­notě se Svazem sovětských socialis­tických republik, může být opravdu svobodné, samostatné a nezávislé. Ja­kákoli jiná alternativa by znamenala nebezpečí recidivy Mnichova, lhostej­no v jaké podobě. Je nutné to znovu a znovu připomínat, neboť fašismu dosud, bohužel, není konec. Ušlechti­lý boj proti fašismu pokračuje bojem proti válce, za mír a bezpečnost ná­rodů Evropy a celého světa, za socia­lismus. Neboť všechny národy si za­slouží svůj Den vítězství. VYZNÄMENÄNÍ U příležitosti prvního výročí po­­depsání Smlouvy o přátelství, spolu­práci a vzájemné pomoci mezi CSSR a SSSR a 26. výročí osvobození Čes­koslovenska Sovětskou armádou udě­lil federální výbor CSSPB soudruhu Borisovi Ivanovičovi Nikitinovi, první­mu tajemníku velvyslanectví SSSR v Československu, Pamětní odznak Svazu protifašistických bojovníků. To­to nejvyšší vyznamenání SPB odevzdal soudruhu Nikitinovi generální tajem­ník FV CSSPB soudruh Vratislav Kru­­tina za přítomnosti dalších předsta­vitelů SPB. BUCHENWALDŠTl NEZAPOMÍNAJÍ Prof. dr. Walter Bartel, Robert Sie­­wert, Herbert Thiele a Reinhold Larh­­mann odevzdali jménem táborového sdružení bývalých vězňů z Buchen­waldu a Dory berlínskému muzeu ně­meckých dějin věrnou kopli krátko­vlnného přijímače, kterého používali buchenwaldští vězňové a odbojové ve­dení mezinárodního táborového výbo­ru k poslechu zahraničního rozhlasu, především moskevského a londýnské­ho. Přístroj bude od května t. r. trvale vystaven v muzeu. VZPOMÍNKA v sachsenhausend Výbor účastníků protifašistického odboje v Německé demokratické re­­' publice uspořádal 22. IV. k letošním Mezinárdoním pamětním dnům odboje vzpomínkovou slavnost v Sachsen­­hausenu k 26. výročí osvobození toho­to koncentračního tábora Sovětskou armádou. Před památníkem vzpomněl státní tajemník pro církevní věci a člen předsednictva Výboru účastdků protifašistického odboje v NDR, býva­lý sachsenhausenský vězeň Hans Sel­­gewasser, boje a tragického osudu více než 100 000 vězňů z 27 zemí, kteří byli v těchto místech zavraždě­■ Delegace 28 mladých členů fran­couzského Národního sdružení depor­tovaných a internovaných účastníků odboje a vlastenců (FNDIRP) navští­vila Německou demokratickou re­publiku, podniky, zemědělská druž­stva a učiliště. ■ V Ivry-sur-Seine, Leninova třída 78, se ustavila přípravná společnost mu­zea odboje. Scházejí se už první do­kumenty pro nové muzeum: Komu­nista Joseph Arcouarc’h z Concarneau daroval 113 plakátů vydaných nacis­tickými okupanty a kolaborantskou vládou ve Vichy, Pierre Poulaln z Pa­říže sérii původních snímků z osvobo­zování Paříže, Samuel Lachlze velkou sbírku tajně vydávaných časopisů. Madeleine Fiffaudová, životoplskyně hrdiny odboje horníků od Lamanšské­ho průlivu Charlese Debarge, věnovala Debargeův vlastnoruční dopis atd B. P. SALASPILS Salóspils byl mdlo známý, avšak krutý vyhlazovací koncentrační tábor na úze­mí okupované Lotyšské SSR. Stál poblíž hlavní silnice Riga-Daugavpils (Dvinsk), 18 km od Rigy. Byl jsem tam přes tři roky vězněn. Tisíce Čechoslováků židov­ského původu, Rakušanů I židů z Wše zde bylo ubito a umučeno téměř beze zbytku. Hromadné hroby na kroji lesa jsou němými svědky nacistických zvěr­stev. Vysoké procento vězňů zemřelo hladem, na úplavici a skvrnitý tyfus. V táboře také řádil hromadný vrah Ober­sturmbannführer dr Lange, který sám za­střelil pistolí desítky našich spoluvězňů bez důvodu, jen tak. Přijížděl sem z Ri­gy doslova na hon. Jakmile se blížila Sovětská armáda, byli vězni evokuováni o většina v blíz­kém lese postřílena. Do vlasti se nás vrátila jen hrstka. Na místě tábora Salaspils postavili lo­tyšští sochaři řadu obrovských skulptur připomínajících hrůzy nacismu a vítěz­ství socialismu. Přinášíme z nich jednu ukázku. O tomto táboře byla vydána Státním nakladatelstvím v Rize zajíma­vá kniha pod názvem Salaspilsiký tábor smrti, jejímž jsem spoluoutorem. JOSEF GÄRTNER 0 Hlas revoluce 19/71 A KRVAVÉ SKVRNY n a bílém domí Válečné útrapy, násilnosti a bolest, kterou způsobili Američané vietnam­skému lidu, pobuřují celý svět. Kon cem dubna a v prvních májových dnech se bouře hněvu a protestů pře-Stovky amerických veteránů z viet­namské války odhodily před Bílým domem demonstrative své řády vyznamenání a žádaly, aby z jiho­a východní Asie odešly ihned všechny americké jednotky a ukončily tak ne­smyslnou a hanebnou agresi. hnala v samém srdci USA — ve Washingtonu. Americký lid chce mít čisté ruce — krvavé skvrny zl > činů z Indočíny padly na pravé pů­vodce: na Bílý dům presidenta N1- xona a na jeho generály i v Pentago­nu. Proti válečným dobrodružstvím připravili američtí demonstranti text mírové smlouvy mezi USA a Vietna­mem. Čteme v ní i tato historická slova: Prohlašujeme, že americký a viet­namský lid nejsou nepřátelé. Vál­ka je vedena jménem lidu Spoje­ných států, ale hez našeho souhla­su. Připravuje Ameriku o |ejí pro­středky, o mladé lidi a o její čest!“ A nejde pouze o jednotlivce — de­monstrace ze zúčastnilo na půl mi­liónu lidí, jenom z veřejného tábora lidu v Západním parku bylo rozehná­no na 50 000 osob. Jeden z vůdců protestních akcí — Rennie Davis — prohlásil v televizi: „Vládě, která není. schopna reagovat na vůli. lidu, musí být čeleno nenásilnými akcemi civilní neposlušnosti.“ Vláda USA zmobilizovala proti mírovým demon­strantům desetitisíce policistů a pří­slušníků speciálních vojenských jed­notek. Není přehnané tvrzení, že jde o největší a nejvážnější protestní de­monstrace v dějinách USA. Boj není zdaleka ještě rozhodnut. -ič- Bývalí američtí vojáci, kteří bojovali na frontách v Indočině, zdůraznili svou přítomností na protiváleěnúch demonstracích jako tivé svědomí ne­smyslnost a zločinnost agrese USA. Přišli demonstrovat v uniformách se všemi řády na jjrsou. Na qozíku je dvacetiletý W. Wyman z New Yorku, který v- Vietnamu přišel o obě nohy. POHŘEBIŠTĚ Ve slavných květnových dnech ra­dostných vzpomínek na naše osvobo­zení v roce 1945 přicházejí stovky Pražanů na prostorné nádvoří straš­nického krematoria, aby se tam v ti­chém zamyšlení zastavili u památní­ku a čestného pohřebiště, kde jsou ptetně uloženy tělesné podstaty 2154 obětí nacistické zvůle v Praze. Hlav­ní zásluhu o to, že po jaru 1945 mohlo být v Praze zřízeno toto čestné pohřebiště, mají členové 26. místní or­ganizace ČSPB v Praze Fr. Suchý a V. Koubek, f. Rellch, J. Jahoda a další. Hned po vyhlášeni stanného práva Rlenhardem Heydrtchem 30. září 1941 přijelo do krematoria několik vyš­ších důstojníků SS a gestapo, aby zjistili zpopelňovaci jistili plynulé, pokud kapacitu a za­možno tajné likvidování tělesných zbytků obětí svého řádění. Po zjištění, že tam lze provádět zpopelňování jen jednotlivě a v rakvích, ulqžlll tehdejšímu ředi­teli Františku Suchému, aby jím jme­noval zaměstnance, které pověří tím­to úkolem a aby se za sebe I za ně zavázal, že pod nejpřísnějším tres­­tem popel jtmt popravených českých vlastenců bude vždy okamžitě odkli­zován do kompostu. Ředitel Suchý si ze svých zaměstnanců vybral ty o kterých věděl, anebo alespoň tušil, že se už nějak podílejí na protina­cistickém odboji a po poradě s ntmt rozdělil úkoly. A tak společně se ce­lá tato pětice podle daných poměrů střídala ve službě při hlídání stráž­ných skupin SS, které tam přijížděly s popravenými obětmt protinacistic­kého odboje, i při pečlivém ukládá­ní popela na různých místech přileh­lého popelnicového háje v rozlehlém prostranství kolem krematoria. Kromě popela českých vlastenců byl stejně pietně zachráněn I popel ast 15(1 francouzských zajatců, kteří byli ještě začátkem května 1945 po­stříleni v zajateckém táboře v Hra­­díštku nad Vltavou. 2154 OBĚTÍ Někdy ještě v průběhu zpopelňová­ní, jindy už druhého dne ředitel Frant. Suchý, nebo jeho nejdůvěrněj­­ší spolupracovník Václav Koubek předávali seznamy zpopelněných spo­lupracovníkům odbojových organizací ze sousedství mjr. Hoškovi, npor. Stránskému, redaktoru Metelkovi ne­bo por. Zídkoví, aby je pomáhali předat dál. Proto už v květnových dnech 1945 bylo lze porovnáním zjistit, že takto bylt zaregistrováni vštchnt vlastenci, popraveni od září 1941 do května 1945 v Praze. V. VETROVSKÝ / Obrázky z NSR Západoněmeckú policie zadržela 9. dubna pět minut po půl deváté večer v zahradě prezidentského sídla v Bon­nu podezřelého muže. Spíše chlapce. Jmenuje se Carsten Eggert, Je mu dvacet let, povoláním zahradník a domovník Při osobní prohlídce byly u Eqqerta mj objeveny tři fotografie, zobrazující výjevy z historie nacio­­nálního socialismu, vystřižené z no­vin, a osná dýka Když na něho vy­dalo státní zastupitelství zatykač, přiznal se u výslechu, „. . . Že již před pěti měsíci si dal za cíl bo­jovat proti ..moskevské“ politice ně­mecké spolkové vlády se vší radi­kálností“. a proto chtěl spáchat aten­tát na presidenta Heinemanna, který byl ov$em v té době na velikonoční dovolené mimo Bonn Německá spol­ková vláda vydala komuniké, které hovoří o atentátu jako . . o vyvr­cholení znepokojujícího vývoje“. Vlád­ní mluvčí Rüdiger von Wechmar pro­hlásil, že kriminální elementy vytvá­řejí nevybíravými prostředky atmo­sféru proti východní politice spolko­vé vlády. Objevili se Černě orámo­vané letáky s obrázky Brandta, Schel­­la a Hetnemanna s nápisy Smrt zrád­cům'. Brandt an dle Wand!, aj. Třeba jen dodat, že „kriminální“ elementy znamená totéž co fašistické, neona­­cistlcké živly. A Že nejde o pomýlené jedince, ale organizované akce. -Jam- Vlčí šance Horst Mach, náčelník ordnerské služby západoberltnské neofašistické NDP, přezdívkou „Hotte“, zvelebil svou hospodu, v nit donedávna vtsel Hitlerův portrét. Přestěhoval svůj lo­kál o několik domů dále na Savlgny­­ho náměstí, nazval jej Hottes Wolfs­­schanze, tedy jménem pověstného Hitlerova hlavního stanu z konce dru­hé světové války na okupovaném pol­ském území, a nad pivní pult vyvěsti starý císařský ěerno-bílo-červený pra­por a vlajku někdejšího německého císařského válečného loďstva. Ze ne­jde jen o politiku, potvrdilo se při odhaleni čilého obchodu se zbraněmi v Machových restauračních místnos­tech. Zbraně dodávali hlavně zápa­­doberltnštl gansteřl. B. PICK Manifestace v Terezíně 9 Mezinárodní mírová mani­• festace v Terezíně se koná • v neděli 16. května v 9 ho­­^ din dopoledne. Organizujte • společná zájezdy odbojářů a • přátel. Dohoda o válečných zločincích Francie a NSR podepsaly v Bonnu dohodu, podle které NSR bude pro­následovat válečné zločince, odsou­zené ve Francii v nepřítomnosti. Avšak ani tímto není problém vál. zločinců, kteří jsou dosud na svobo­dě, vyřešen. Dohoda bude muset být ještě ratifikována Bundestagem, ale kdy, není dosud známo. Na druhé straně Je známo, že západoněmecké soudní úřady ne|sou dosud denacifl­­kovány. Velký počet vál. zločinců se skrývá pod falešnou totožností mnoho Jich bylo ukryto do státních a služeb, požívajících státní ochrany. V době, kdy Francie mohla žádat vy­dání těchto vál. zločinců, kteří se provinili na le)Im území, západoně­mecké úřady znemožňovaly jejich vydání. Nyní Francie proto požaduje, aby byli souzeni alespoň v NSR. kl Setkání Flossenbůrgských 24. dubna, ve výročnf den osvobození koncentračního tábora Flossenbiirg, po­ložili bývali političtí vězňové věnec u Pa­mátníku národního osvobození v Praze na Vítkově, a poté za účasti delegace GV CSPB, v čele s předsedou s. (osefem Vojáčkem, se sešli na přátelském setká­ní u příležitosti Mezinárodních pamět­ních dnfl odboje. „Vaše jednota, solida­rita, mravní síla, se kterou ]ste dokázali přežit nejtěžšl chvíle svého života,“ zdů­raznil s. Vojáček, „jsou důležitými hod­notami, o které se opírá jednota člen­ských řad Svazu protifašistických bojov­níků — významné složky Národní fronty. Historické osvobození Československa Sovětskou armádou, spolu s výsledky zá­pasu domácích antifašistických sil vede­ných Komunistickou stranou Českoslo­venska, bylo zárukou nastolení nového, lidově demokratického řádu v naši osvo­bozené vlastí. V první linii strážců toho­to řádu zůstaneme my, bojovnicí proti fašismu, pro všechny časy “ Člen OV ČSPB Bohdan Rossa vyslovil flossenbůrgským vězňům dík za stateč­nost a mezinárodní solidaritu, s níž po­mohli přežit strastiplnou dobu skupině sachsenhausenských vězňů — německých komunistů — poslané z trestu do Flos­­senbůrgu. — Rudolf Jahn, který stojí v čele nového přípravného výboru tábo­rové komise Flossenbůrg, poděkoval do­savadnímu předsedovi, jednomu z prv­ních českých vězňů ve Flossenbůrgu, Ja-nu Heřmánkoví za |ehn obětavou práci a ocenil aktivitu jana Březiny I Vladi­míra Patočky, kterým ani požehnaný věk neubral na čilosti. Očastnicl setkání flossenbůrgských při­jali rezoluci ve které se mj. praví: „Pří­slušníci bývalého koncentračního tábora Flossenbůrg plně pochopili a stavi se za usneseni OV ČSPB z 27. 1. 1971 a 19. 4. 1971 Naše shromážděni bývalých politických vězňů — jako táborová sku­pina, bude pomáhat na všech stupních organizace činnosti ČSPB a bude věrna politické linii tohoto svazu. Zcela a bezvýhradně se zapojujeme do procesu výchovy naši mládeže v duchu socialismu a boje proti fašismu a Impe­rialismu. Nemůže být u nás jiný výklad významu našeho odboje, než stát pevně v řadách celého pokrokového lidstva a přispět obiasňovánfm pokrokových ideji, jmenovitě hájit ideovou jednotu světo­vého proletariátu. Tim chceme přispět k 50. výročí založeni Komunistické stra­ny Československa. Jako celek příslušníků tohoto koncen­tračního tábora ooeňuleme význam ÜV ČSPB a jeho prospěšnou práci pro nás, odbo|áře, vyslovujeme mu svů| dik za pochopení pro spoluprácí, zdravíme jeho členy a přejeme |lm hodně zdraví a mnoho dalších úspěchů v jejich záslužné práci pro celý ěs. domáci I zahraniční odboj.“ Příslušníci býv. KT Flossenbiirg

Next