Hospodářská Politika, červenec-září 1929 (III/27-39)
1929-07-05 / No. 27
Za vydavatelstvo: Or. Frant. Fousek a M. Bitterman Za redakci: Karel Benda HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Roční předplatné v tuzemsku 120 Kč, v cizině 150 Kč - Jednotlivá čísla za Kč 2 50 5. ČERVENCE 1929 • ROČNÍK III. • ČÍS. 27 VYCHÁZÍ KAŽDOU SOBOTU Účet poštovního úřadu šekového čís. 86.147 Občané bez politických stran OTÁZKY TÝDNE: Pan ministr zemědělství dr. Srdínko promluvil dne 29. června na zemědělské manifestaci v Táboře, podle Večera, „slovy velkých vůdců Alfonse Šťastného a Antonína Švehly“. Pronesl také několik myšlenek o občanech bez politických stran. Pravil při tom mezi jiným (zase podle Večera) : „Strany jsou nutnou podmínkou zdaru a blaha státu. A tak, jako tam, kde není stran, není života, ale také ne zdaru státu, tak to není také ku zdaru občana, nenáležeti k žádné politické straně. Zajisté každý občan má náležeti k určité straně ve státě a dokud o prospěšnosti učení své strany je přesvědčen, má při ní státi, podíleti se v boji jejím, ale nikoli se zbaběle postaviti mimo strany. Kdo se bojí stranictví, to jsou občané k politickému živobytí neschopní. Ti jsou a zůstanou sobci, nemající smysl pro život veřejný, společenský. Jsou to „trubci státu“, kteří chtějí, aby státní společnost jim zabezpečila blaho jejich, aniž by však oni přiložili jen prst k boji o dobývání jeho, tyjíce jen z ovoce vytěženého výsledku tuhého boje politického, podniknutého prací spoluobčanů jejich.“ Je sice pravda, že není často ke zdaru občana nenáležeti k žádné straně, neboť politická kariéra je konečně také dobrá kariéra, ale rozhodně nelze tvrditi, že by byl zbabělcem každý občan, stojící mimo politické strany. Naopak, státi mimo strany vyžaduje často daleko více osobního heroismu, než státi ve straně a pod její ochranou. Státi mimo strany znamená nésti sám odpovědnost za své jednání, být odpověden svému svědomí — a to je o hodně těžší, než skrývati se za svědomí strany, které bývá zpravidla velmi široké. Nesmí se zapomínati, že mnoho lidí stojí mimo strany ne proto, že by byli lhostejnými k politickému životu, ale proto, že chtějí státi nad stranami, že dávají přednost objektivnímu úsudku vlastnímu před egoismem politického stranictví. Tito lidé nejen že nejsou trubci státu, ale tvoří naopak zdravý korektiv příliš jednostrannému egoismu lidí organisovaných, jemuž mohou klásti meze účinněji, než činností politickou: hlasovacím lístkem. Ve volbách rozhodují v prvé řadě neorganisovaní, lidé, kteří vidí vlastníma očima, slyší vlastníma ušima a hlavně: myslí vlastním mozkem a nikoli mozkem politických tajemníků. Je ovšem důležito, aby tito lidé neorganisovaní nebyli lidmi lhostejnými, neboť nevšímavosť k politickému a hospodářskému vývoji státu vyřazuje je z jejich hlavního úkolu: býti objektivními kritiky a soudci. Z toho, že „nepřikládají prst k politickému boji“ nemusí si dělati ničeho, neboť přikládají zpravidla za to obě ruce k práci, která přináší státnímu celku více kladných hodnot, než leckterý „tuhý boj politický“. V minulém čísle „Hospodářské politiky“ přinesli jsme glosu „Mzdy ve zdejším a zahraničním strojírenském průmyslu“, kde bylo uvedeno, že podle publikace Svazu švýcarských strojíren by mzdy v ČSR. byly nejnižší. V glose bylo upozornění, že tato zpráva uvádí mzdu kvalifikovaného dělníka (ve strojírenském průmyslu) v ČSR. za hodinu 4 Kč 50 h, pomocného 3 Kč 30 h, kdežto, jak pisatel zjistil na informovaných místech, vydělá si u nás kvalifikovaný dělník (ve strojařském průmyslu) za hodinu 7.— až 7.20 Kč a pomocný 4.50 Kč, v čemž není obsažen 3procentní drahotní přídavek. Toto konstatování jest nutné, protože ze znění švýcarské zprávy plyne jasně, že nemajíc přesných informací, chtěla asi působiti v tom smyslu, aby vyvolala proti Československu podezření mzdového dumpingu, kteréhož argumentu jest s oblibou používáno za hranicemi proti nám, což může míti krajně nepříznivé následky pro zdejší průmyslovou výrobu, a ohrožuje důchody zdejšího dělnictva a tím jeho životní úroveň. Příklady toho pohříchu jižmám e. Proto uvítala uvedená glosa rozhodnutí našeho kovodělného průmyslu, že bude uveřejňovati úplnou mzdovou statistiku, pravíc doslovně: „což je jen v pořádku, neboť jinak by průmysl zbytečně mohl trpěti různými obchodně politickými opatřeními ciziny zaváděnými z titulu mzdového dumpingu“. Rovněž tak vítá glosa, že Mezinárodní úřad práce provede na jednotném základě mezinárodní srovnání mezd. Tato glosa podporující tendenci, aby mzdové statistiky byly publikovány a aby tím znalost mezd přiblížila se tak faktickému jejich stavu, dala podnět „neznámému“ pisateli v „Právu lidu“ dne 2. t. m., aby pod názvem „Strach z faktů“ zaútočil proti našemu listu způsobem hospodářsky neodborným, při čemž ani nepochopil smysl uvedené glosy. Pisatel v „Právu lidu“ nepokusil se o to, aby se podrobněji a meritorně zabýval obsahem glosy a pak se s ní věcně vyrovnal. Strach z faktů 1