Hospodářská Politika, červenec-září 1929 (III/27-39)

1929-07-05 / No. 27

Potřeba nového silničního zákona 532 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 5. července 1929 Otiskl pouze jemu hodící se vytrženou část a potlačil jinou její část, kterou jsme shora uvedli. Desorientovav tím čtenáře a opatřiv si takové východisko, dospívá k lacinému závěru, že „Hospodářská politika“ popírá již po několikáté nízkou mzdovou úroveň u nás. Pisatel by asi těžko dokázal toto a řadu dalších obvinění, jež přednesl způsobem agitačním; budiž jen připomenuto, že Hospodářská politika mnohem dříve, než mnozí ny­nější propagátoři, opětně zdůrazňovala, ovšem způso­bem věcně a hospodářsky odůvodněným, nutnost po­stupného zvyšování životní úrovně širokých vrstev a tím i důchodů dělnických. Jest ovšem lacinější způso­bem nekritickým a agitačním hlásati rychlé zvýšení mezd, když není naznačen způsob a možnost, jak věc provésti. Dělnictvu nelze prospěti jen agitačními hesly bez znalostí jeho skutečných zájmů. A znát sku­tečné zájmy dělnictva, k tomu je zapotřebí důkladné znalosti mzdových otázek a jejich úzké spojitosti s ob­­chodně-politickými problémy. Prozrazuje právě neobyčejný „strach z faktů“, když pisatel se nepokouší ani o to, aby poznal skutečný stav mezd, což jistě by se u objektivních odborníků nemělo státi. Také neznalost nebezpečného dosahu antidum­­pingových opatření pro životní úroveň všeho zdejšího dělnictva prozrazuje právě u pisatele další „strach z fakt ů“. Stať dostala se do „Práva lidu“ patrně omylem, pro­tože vychází z komunistického optického klamu, že lze zlepšiti stav dělnictva líčením situace horší, nežli jest. Programu a postupu sociální demokracie tato katastro­fální taktika rozhodně neodpovídá. Při úvahách o potřebě nových komunikací, zvláště ve východních částech státu, jistě vznikne dilema, má-li se stavětí železnice aneb vybudovati moderní silnice, jejíž stavba přece jen asi bude levnější. Pro stavbu no­vých železnic máme vypracovanou podrobnou právní soustavu zvláště co do možnosti vyvlastnění potřeb­ných pozemků. Bude nutno uvažovati o tom, aby i bu­dování nových silnic mohlo se opírati o podobnou právní úpravu a bude proto nutno platný právní řád přizpůsobiti potřebám, které přinesl rozvoj moderní dopravy. Zemědělská krise bývá vždy provázena zvýšením ze­mědělského zadlužení, které se od průmyslového zadlu­žení liší zvláště svou dlouhodobostí a při kterém jest téměř typickým nesnadné jeho splácení. Jsou známy snahy a pokusy o vybavení zemědělství z dluhů, které souvisely se zemědělskou krisí osmdesátých let. Jistě že zemědělství značně získalo, pokud jde o dlouhodobé dluhy, ze znehodnocení peněz, neboť tím se jeho dluhy podstatně snížily, co do své skutečné výše. V posledních letech zadlužení našeho zemědělství opět stoupá a tato tendence bude zesílena nynější země­dělskou krisí. Při tom jest však naše zemědělství na tom mnohem lépe než zemědělství ve vůkolních státech, neboť disponuje dokonalou organisací jak pro krátko­dobé úvěry provozní, tak i pro úvěry dlouhodobé a úrokové sazby jsou o mnoho nižší, než v našem soused­ství. Zvýšení úvěrové potřeby zemědělské projevuje se nejprve u úvěrů krátkodobých, avšak přejde jistě v oblasť úvěrů dlouhodobých, takže při posuzování stavu peněžního trhu našeho jest třeba počítati s tímto vývojem. Bylo by záslužnou a dokumentární prací ze­mědělských i jiných organisací, kdyby tento vývoj po­drobně sledovaly a mohly o něm včas dáti číselné in­formace. Pololetní ultimo patří pro náš peněžní trh k nejtěž- Přesuny ším, poněvadž se zde střetnou normální potřeba ultimo- cování vá se zvýšenou potřebou pro různé pololetní platy, pro pololet­­vybavení semestrálních bilancí bank a pro rostoucí po- nfho třebu cestovního ruchu. Proto je poučno srovnati, jakým ultima způsobem v posledních letech toto silné ultimo bylo fi­nancováno. Naše hospodářství si opatřuje peníze trojím způsobem: dirigováním peněz v cizině uložených na náš trh nebo výpůjčkami v cizině, což se zračí ve vzrůstu devisových položek u Národní banky, normálním ob­chodním úvěrem aneb vyzvednutím ze žírá, všecky tyto položky pak tvoří zvýšení oběhu bankovek. Následující malá tabulka znázorňuje dobře přesuny, které se zde staly: Nejzajímavější je vývoj úvěrových položek. Kdežto v roce 1927 součet těchto položek činil jen 133 mili­onů Kč, vidíme jej v následujícím roce na 515 a letos na 810 milionech Kč. V roce 1927 přispěl tento zdroj tvo­ření peněz k financování ultima jen sumou 66 milionů Kč, loni již 154 mil. Kč a letos 261 mil. Kč. Opačný vývoj ukazuje žíro, ze kterého bylo v roce 1927 čerpáno 755 mil. Kč, loni 556 a letos jen 450 mil. Kč, kdežto vi­díme celkovou potřebu peněz vzestupnou, rozmnožilť se oběh bankovek předloni o 852, loni o 961 a letos o 1016 milionů Kč. Za to vidíme také stoupající příspěvek k fi­nancování pololetního ultima u devisových položek. Naše peněžnictví jednak opouští tedy neekonomickou metodu hromadění peněz k ultimu na žíru, disposice jeho jsou účelnější, ale také komplikovanější. Na druhé straně ovšem je naše peněžnictví nuceno k vydatnější­mu používání normálního obchodního úvěru u Národní banky zmenšováním nepružného bloku oběživa, kterého od roku 1927 ubylo přes 600 mil. Kč, Tím stoupá auto­maticky a docela legitimně vliv Národní banky na utvá­ření našeho peněžního trhu a to tím více, čím obtížnější jsou poměry na mezinárodním trhu peněžním. Takový zjev nutno vítati se stanoviska měnového a také vše­obecně hospodářského. Všichni, kdož očekávali, že MacDonaldova vláda se Mflc Do­­vyhne všem nejistým experimentům, dočkali se Mac na[.ggVa Donaldovou nástupní řečí v anglické sněmovně potvr­zení svého názoru. Anglický premier zdůraznil, že chce míti jednotný parlament, aby mohl bezohledně hájiti zájmy Anglie ve všech vyjednáváních s cizími zeměmi. Tím předem vzal agitační zbraň nacionalistům. Pro­hlášení, že nehodlá revidovati ujednání již uzavřená, uklidní jistě všecky, kdož se obávali, že nová vláda by mohla rušiti závazky, jež uzavřela vláda předcházející. Vzrůst země­dělského zadluženi v milionech Kč Devisy a valuty eskont. směnky esk. cenné pap. lombard jiná aktiva žíro oběh bankovek zbytek st. dluhu 1929 1780 (+ 40) 451 (+ 127) 307 (+ 185) 102 (+ 59) 478 (+ 230) 415 (— 450) 7612 (+ 1016) 3973 1928 1890 (+ 122) 229 (— 18) 239 (+ 153) 47 (+ 19) 533 (+ 119) 537 (— 556) 7584 (+ 961) 4305 1927 1815 (+ 7) 55 (+ 6) 60 (+ 60) 28 (— 415 (+ 10) ) 890 (—755) 7118 (+ 852) 4689 2

Next