Hospodářská Politika, červenec-září 1929 (III/27-39)
1929-07-05 / No. 27
Potřeba nového silničního zákona 532 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 5. července 1929 Otiskl pouze jemu hodící se vytrženou část a potlačil jinou její část, kterou jsme shora uvedli. Desorientovav tím čtenáře a opatřiv si takové východisko, dospívá k lacinému závěru, že „Hospodářská politika“ popírá již po několikáté nízkou mzdovou úroveň u nás. Pisatel by asi těžko dokázal toto a řadu dalších obvinění, jež přednesl způsobem agitačním; budiž jen připomenuto, že Hospodářská politika mnohem dříve, než mnozí nynější propagátoři, opětně zdůrazňovala, ovšem způsobem věcně a hospodářsky odůvodněným, nutnost postupného zvyšování životní úrovně širokých vrstev a tím i důchodů dělnických. Jest ovšem lacinější způsobem nekritickým a agitačním hlásati rychlé zvýšení mezd, když není naznačen způsob a možnost, jak věc provésti. Dělnictvu nelze prospěti jen agitačními hesly bez znalostí jeho skutečných zájmů. A znát skutečné zájmy dělnictva, k tomu je zapotřebí důkladné znalosti mzdových otázek a jejich úzké spojitosti s obchodně-politickými problémy. Prozrazuje právě neobyčejný „strach z faktů“, když pisatel se nepokouší ani o to, aby poznal skutečný stav mezd, což jistě by se u objektivních odborníků nemělo státi. Také neznalost nebezpečného dosahu antidumpingových opatření pro životní úroveň všeho zdejšího dělnictva prozrazuje právě u pisatele další „strach z fakt ů“. Stať dostala se do „Práva lidu“ patrně omylem, protože vychází z komunistického optického klamu, že lze zlepšiti stav dělnictva líčením situace horší, nežli jest. Programu a postupu sociální demokracie tato katastrofální taktika rozhodně neodpovídá. Při úvahách o potřebě nových komunikací, zvláště ve východních částech státu, jistě vznikne dilema, má-li se stavětí železnice aneb vybudovati moderní silnice, jejíž stavba přece jen asi bude levnější. Pro stavbu nových železnic máme vypracovanou podrobnou právní soustavu zvláště co do možnosti vyvlastnění potřebných pozemků. Bude nutno uvažovati o tom, aby i budování nových silnic mohlo se opírati o podobnou právní úpravu a bude proto nutno platný právní řád přizpůsobiti potřebám, které přinesl rozvoj moderní dopravy. Zemědělská krise bývá vždy provázena zvýšením zemědělského zadlužení, které se od průmyslového zadlužení liší zvláště svou dlouhodobostí a při kterém jest téměř typickým nesnadné jeho splácení. Jsou známy snahy a pokusy o vybavení zemědělství z dluhů, které souvisely se zemědělskou krisí osmdesátých let. Jistě že zemědělství značně získalo, pokud jde o dlouhodobé dluhy, ze znehodnocení peněz, neboť tím se jeho dluhy podstatně snížily, co do své skutečné výše. V posledních letech zadlužení našeho zemědělství opět stoupá a tato tendence bude zesílena nynější zemědělskou krisí. Při tom jest však naše zemědělství na tom mnohem lépe než zemědělství ve vůkolních státech, neboť disponuje dokonalou organisací jak pro krátkodobé úvěry provozní, tak i pro úvěry dlouhodobé a úrokové sazby jsou o mnoho nižší, než v našem sousedství. Zvýšení úvěrové potřeby zemědělské projevuje se nejprve u úvěrů krátkodobých, avšak přejde jistě v oblasť úvěrů dlouhodobých, takže při posuzování stavu peněžního trhu našeho jest třeba počítati s tímto vývojem. Bylo by záslužnou a dokumentární prací zemědělských i jiných organisací, kdyby tento vývoj podrobně sledovaly a mohly o něm včas dáti číselné informace. Pololetní ultimo patří pro náš peněžní trh k nejtěž- Přesuny ším, poněvadž se zde střetnou normální potřeba ultimo- cování vá se zvýšenou potřebou pro různé pololetní platy, pro pololetvybavení semestrálních bilancí bank a pro rostoucí po- nfho třebu cestovního ruchu. Proto je poučno srovnati, jakým ultima způsobem v posledních letech toto silné ultimo bylo financováno. Naše hospodářství si opatřuje peníze trojím způsobem: dirigováním peněz v cizině uložených na náš trh nebo výpůjčkami v cizině, což se zračí ve vzrůstu devisových položek u Národní banky, normálním obchodním úvěrem aneb vyzvednutím ze žírá, všecky tyto položky pak tvoří zvýšení oběhu bankovek. Následující malá tabulka znázorňuje dobře přesuny, které se zde staly: Nejzajímavější je vývoj úvěrových položek. Kdežto v roce 1927 součet těchto položek činil jen 133 milionů Kč, vidíme jej v následujícím roce na 515 a letos na 810 milionech Kč. V roce 1927 přispěl tento zdroj tvoření peněz k financování ultima jen sumou 66 milionů Kč, loni již 154 mil. Kč a letos 261 mil. Kč. Opačný vývoj ukazuje žíro, ze kterého bylo v roce 1927 čerpáno 755 mil. Kč, loni 556 a letos jen 450 mil. Kč, kdežto vidíme celkovou potřebu peněz vzestupnou, rozmnožilť se oběh bankovek předloni o 852, loni o 961 a letos o 1016 milionů Kč. Za to vidíme také stoupající příspěvek k financování pololetního ultima u devisových položek. Naše peněžnictví jednak opouští tedy neekonomickou metodu hromadění peněz k ultimu na žíru, disposice jeho jsou účelnější, ale také komplikovanější. Na druhé straně ovšem je naše peněžnictví nuceno k vydatnějšímu používání normálního obchodního úvěru u Národní banky zmenšováním nepružného bloku oběživa, kterého od roku 1927 ubylo přes 600 mil. Kč, Tím stoupá automaticky a docela legitimně vliv Národní banky na utváření našeho peněžního trhu a to tím více, čím obtížnější jsou poměry na mezinárodním trhu peněžním. Takový zjev nutno vítati se stanoviska měnového a také všeobecně hospodářského. Všichni, kdož očekávali, že MacDonaldova vláda se Mflc Dovyhne všem nejistým experimentům, dočkali se Mac na[.ggVa Donaldovou nástupní řečí v anglické sněmovně potvrzení svého názoru. Anglický premier zdůraznil, že chce míti jednotný parlament, aby mohl bezohledně hájiti zájmy Anglie ve všech vyjednáváních s cizími zeměmi. Tím předem vzal agitační zbraň nacionalistům. Prohlášení, že nehodlá revidovati ujednání již uzavřená, uklidní jistě všecky, kdož se obávali, že nová vláda by mohla rušiti závazky, jež uzavřela vláda předcházející. Vzrůst zemědělského zadluženi v milionech Kč Devisy a valuty eskont. směnky esk. cenné pap. lombard jiná aktiva žíro oběh bankovek zbytek st. dluhu 1929 1780 (+ 40) 451 (+ 127) 307 (+ 185) 102 (+ 59) 478 (+ 230) 415 (— 450) 7612 (+ 1016) 3973 1928 1890 (+ 122) 229 (— 18) 239 (+ 153) 47 (+ 19) 533 (+ 119) 537 (— 556) 7584 (+ 961) 4305 1927 1815 (+ 7) 55 (+ 6) 60 (+ 60) 28 (— 415 (+ 10) ) 890 (—755) 7118 (+ 852) 4689 2