Hospodářské Noviny, leden-červen 1971 (XV/1-25)

1971-06-11 / No. 23

komentář Iniciativa pracujících Začátek byl již v loňském roce, po zveřejnění rozhodnuti DV KSC svolat XIV. sjezd Komunistické strany Československa. Socialistic­ké soutěžení na počest 25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou, které v té době vrcho­lilo, přerostlo v široký proud ini­ciativy pracujících na počest 50. výročí vzniku KSC a jejího XIV. sjezdu. Rostoucí počet socialistických závazků spolu s pozitivními vý­sledky naší ekonomiky v loňském roce, to již sám o sobě byl pro­jev důvěry pracujících v politiku Komunistické strany Českosloven­ska a jejího nového vedení od dubna 1969. Rozhodující však je, že naprostá většina závazků, uzavřených na počest XIV. sjezdu strany, byla ta­ké úspěšně splněna. Potvrdila to veřejná kontrola těchto závazků, která se uskutečnila před zaháje­ním sjezdu. Nelze ovšem popřít, že ojediněle se ještě i letos vy­skytly závazky formální, které ne­byly podloženy v dostatečném roz­sahu vnitropodnikovým socialis­tickým soutěžením a závazky díl­čích kolektivů. Avšak o tom, že většina uza­vřených závazků je plněna a při­náší společenský prospěch, jsou nejlepším důkazem pozitivní vý­sledky plnění plánu-, dosažené v prvém čtvrtletí letošního roku. Stačí uvést jen několik čísel. Hru­bá výroba v průmyslu vzrostla v prvém čtvrtletí 1971 proti témuž období loňského roku o 9,5 '/• a produktivita práce dokonce o 9,7 procenta. Přitom růst průměrných mezd činil 4 •/•, takže skutečná relace mezi růstem produktivity práce a růstem mezd byla lepší, než stanovil plán. Velmi pozitiv­ní také je, že vývoz do socialis­tických zemí vzrostl o 24,1 •/» a do kapitalistických států o 13,4 e/«. Čestná hlášení o plnění přijatých závazků, jichž došlo sjezdu něko­lik tisíc, ukazuji na velkou mno­hotvárnost iniciativy pracujících, kterou nelze vtěsnat do formulá­řů, kolonek a rubrik, a kterou také nelze vždy vyčíslit nebo do­konce sumarizovat. To je v pod­statě jev velmi pozitivní. Vždyť v každém závodě je situace roz­dílná a vyžaduje také zaměřovat iniciativu lidí na rozdílné úkoly, úzká místa a potřeby vlastních pracovišť. V čele rozvdje iniciativy jsou stále horníci ve všech našich uhel­ných revírech, kteří podobně ja­ko v minulém roce těží i letos tisíce tun uhlí nad státní plán. V květnu, měsíci slavných výročí, vytěžili jen horníci v ostravsko­­karvinském revíru 101 404 tuny uhlí nad plán, který tím splnili na 105,3 procenta. Také havíři v SHR spl­nili svůj závazek na květen, kte­rý vyhlásili za Měsíc maximálních těžeb. Plán těžby překročili o 342 tisíce tun uhlí. Na těchto úspěších se podílí v OKR i v ostatních revírech řada kolektivů, které vysoko překročily své dřívější výkony a vytvořily řadu československých rekordů v těžbě, v ražení chodeb i ve skrývce zeminy. Ani v těchto kolektivech nejsou nějací zázrační lidé. Vynikajících výsledků však dosahují proto, že kromě vlastní snahy schopnosti a iniciativu uplatnit své znají také své těžební úkoly a mají také za­bezpečeny potřebné technické a organizační podmínky pro plynu­v lou a rekordní těžbu. A právě zde, péči hospodářských pracovníků o vytváření podmínek potřebných pro rozvoj iniciativy pracujících, jsou dosud rezervy nejen v hor­nictví, ale zejména v ostatních hospodářských odvětvích. Pozadu nezůstávají ani železni­čáři. K 50. výročí založení KSC se zavázali překročit plán naklád­ky o 3 400 000 tun. již v polovině května překročili plán nakládky 0 4 322 000 tun při zlepšeném vytí­žení a oběhu vozů. Přispěla k to­mu socialistická soutěž o Rudý prapor sovětských železničářů, dá­le soutěžení o nejlepší stanici, lo­­komotivní depo nebo traťovou di­stanci a o zlaté, stříbrné a bron­zové okřídlené kolo. Také ve zpracovatelských odvět­vích jsou úspěšně plněny závazky, zaměřené na překračování pláno­vaných úkolů, odpracování mimo­řádných směn, zvyšování produk­tivity práce a úsporu pracovních sil. Z mnoha příkladů lze uvést čestné hlášení, které zaslali XIV. sjezdu KSČ pracující n. p. Va­gónka ve Studénce. Oznámili v něm, že za 4 měsice letošního roku překročili úkoly ve výrobě zboží o 3 275 000 Kčs. Současně se zavázali vyrobit do konce roku navíc 8 kotlových vozů v hodno­tě 1 966 000 Kčs a rozpracovat úkoly pátého pětiletého plánu tak, aby dosáhli zvýšení objemu hrubé výroby o 42 % s tím, že celý pří­růstek výroby bude z 96 °/o za­bezpečen růstem produktivity práce. Velmi cenné je však i plnění závazků zaměřených na zhospo­­dárňování výroby, úspory surovin, pohonných hmot a elektrické energie a na zvyšování kvality výrobků. Přispívá k tomu i obno­va osvědčených a zavádění nových metod práce a soutěží. Ve strojí­renství jsou to např. účty socialis­tických činů v n. p. Škoda v Plzni, socialistická soutěž o nejlepšího pracovníka profese v CKD Polovo­diče, o nejlepšího technika v SONP Kladno, o průkaz úspěchů v Tesle Pardubice. V oděvním průmyslu se obnovuje soutěž »ručím za svou práci«, v kožedělných závodech soutěž o nejlepší využití materiá­lu pod heslem »boj o centimetry« apod. Pozitivní výsledky obsahují 1 čestná hlášení, která došla XIV. sjezdu strany od závodních a pod­nikových kolektivů ve stavebnictví a zemědělství, ale i z komunálních služeb, obchodu, pošt, zdravotnic­tví a dalších odvětví. Potěšitelné je i to, že v někte­rých podnicích, např. z textilního průmyslu v n. p. Kozak Klatovy, Textilana Liberec, jitka Otín a dal­ších, jsou obnovovány desky cti s fotografiemi nejlepších pracovní­ků a s uvedením jejich pracovních výsledků. Vcelku však ještě v mnoha závodech zaostává po­pularizace nejlepších výsledků so­cialistického soutěžení, plnění so­cialistických závazků, zlepšovatel­­ského hnutí apod. Zanedbává se tím jeden z důležitých leninských principů rozvoje socialistického soutěžení. A to je třeba co nejdří­ve v každém podniku a závodě na­pravit. K dalšímu rozvoji iniciativy je také třeba více využívat výrob­ních porad, které se již mnohde staly místem, kde se projednává obsah i zaměření závazků i růz­ných soutěží a kde se také hod­notí jejich plnění. již dnes lze na základě došlých hlášení říci, že mnohotvárné for­my pracovní i tvůrčí iniciativy se dále rozvíjejí i po XIV. sjezdu stra­ny. Většina podnikových socialis­tických závazků byla také uzavře­na na celý jubilejní rok 1971. Je tedy především úkolem hospodář­ských vedoucích a odborových or­gánů, aby pod vedením stranických organizací vytvářeli pro skutečně neformální rozvoj pracovní i tvůr­čí iniciativy pracujících potřebné podmínky: zejména dobrou organi­zaci práce, bezpečné a hygienické pracovní prostředí i dobré vztahy na pracovištích. FRANTIŠEK BOTH AUTA NA START Nižší maloobchodní ceny vozů na volném trhu, dovoz prvních 8000 vozů Zigulí ze Sovětského svazu, snížení správních poplatků při změ­ně držitele vozidla, to je vlastně určitý soubor opatřeni, který má svou vnitřní vazbu a který součas­ně naznačuje i očekávaný další po­stup. Snížení cen na volném trhu pře­devším znamená, že se tento trh po­malu, ale i jistě blíží hladině cen na pořadník. Přitom ceny vozů na po­řadník jsou stabilizovány a v sou­časné době je můžeme chápat jako hranicí, na kterou bychom se dřív či později měli dostat I bez dvojího trhu. To je samozřejmě jen úvaha a těžko předbíhat, co bude za rok, za dva ... Loni přišlo na trh 80 000 automo­bilů; letos se počítá se 113 000 a kon­cem 5. pětiletky, jak se říká ve směrnicích, asi se 170 000 vozů ročně. S rostoucími dodávkami se však ta­ké mění poměr domácích a dováže­ných vozů: leto6 mají ještě vrch — 63 000, ale už za dva roky se tento poměr vyrovná a koncem pětiletky budou naše vozy na domácím trhu v menšině proti autům ze zemí socia­listického tábora. Jen Žlguli se má v této pětiletce dovést oelkem 125 000 vozů, a to se už pocítí. Vůbec, jak se zdá, dostane naše škodovka v Zigull vážného soka — už dnes Jeho cena 65 000 Kčs nutně vyvolá nejednu otázku v Mladé Bo­leslavi. Předpokládaný vývoj na trhu nadhazuje ještě Jednu otázku, jak se uvádí, v současné době je asi čtvrt miliónu vinkulovaných vkladů na koupi vozu. Ovšem kolik z nich je skutečných, vážných zájemců — a kolik z nich tak řečeno pouze stoji v řadě? Protože dnes jiné podklady nejsou, kalkuluje se zatím jedině s tímto předpokládaným kupním zá­jmem. Avšak dřív či později sl i v tom bude musit obchod udělat více jasno. is V PRAZE NE VŽDY BLAZE Bývaly doby, kdy s-e v jiných měs­tech a zvláště na venkově dívali tak trochu se závistí na Prahu: jó v Pra­ze, tam je blaze. Dneska by s Pra­hou málokdo chtěl měnit. Životni prostředí a vůbec celkové podmínky se prudce zhoršily, v mnohém by dnes mohla Praha závidět docela ma­lým okresním městům. Zkrátka, po­ciťujeme následky minulých let, kdy se na Prahu zapomínalo. Nyní se začíná situace měnit a Pra­ze se dostává té pozornosti, jaká jí jako hlavnímu městu republiky vě­ru patří. Také ve směrnicích k páté pětiletce se věnuje prvořadá pozor­nost potřebám Prahy. Ovšem zatím je s tím více starostí než radostí. Není nic lehkého zajišťovat a slado­vat všechny investiční akce, často jen s pomocí přesunů mimopraž­ských kapacit do hlavního města. A není také nic příjemného pro Pra­žany onen každodenní dopravní sla­lom: dopravně přetížené město se na­víc stává velkým staveništěm se vše­mi dočasnými strázněmi. I metro, od něhož si slibujeme, že v dohledné době zásadně vyřeší do­pravní poměry v Praze, se zatím představuje z té méně lákavé strán­ky: rozkopané sady, ulice, hlučící a ječící vrtné soupravy, těžké vozy, po­znamenávající stavbou blízké i vzdá­lenější okolí. Ovšem nelze pro dříví nevidět les a pro samá staveniště nevidět veliké dílo, které vzniká. Určitý jeho obrys dává mimo jiné výstava METRO MOSKVA—PRAHA, kterou jako s.vou první akci pořádá v Praze Dům sovětské vědy a kultu­ry. Je tu -totiž zkonfrontován ve zkratce obraz sovětského metra (v Moskvě a dalších městech] a vý­hled, jak to jednou bude vypadat i v Praze. Stojí to za podívanou. vl 2 hospodářské noviny 23 / 1971 VYHLÁŠKU MINISTERSTVA FINANCI, která stanoví nové sazby správních poplatků při změnách držitelů mo­torových vozidel s platnosti od 14. června t. r., uveřejníme v plném čněni v příštím čísle (24), které vyjde 18. června. ea 0 Inspirující perspektivy, které otevírá sjezd československému lidu, jsou možné především proto, že jste zvítězili v zápase o stranu, dosáhli jejího stmelení na zásadách marxismu-leninismu a socialistického internacionalismu. Rozdrtili jste pomahače bur­žoazie — pravicové revizionisty — kteří se pokusili zbavit stranu nepřemožitelné zbraně — leninismu — a pod rouškou »zdoko­naleni« a »obrození« socialismu chtěli jej zničit, obrátit vývoj v zemi zpět ke kapitalistickému zřízeni. Zároveň vaše strana v praxi ukázala, že má pro revolucionáře-Ieninovce nezbytný smysl pro nové, odmítá dogmatismus a rutinérství, nepřipouští zamě­ňování tvůrčího přístupu k jevům pouhým opakováním dříve platných pouček. L. I. BREŽNĚV v pozdravném projevu na XIV. sjezdu KSC ŽEŇTE SE, ČECHOVÉ... V HN 16 se značka »em« zabýva­la vztahem mezi bytovou výstavbou a situaci mladých manželství. Byty považuje v minulém čísle za »stimu­látor populace« 1 značka »la«. Ómé­ra čim více bytů, tím více dětí ne­sporně platí. Avšak jde také o kva­litativní stránku věci: jaké byty a hlavně pro jaké rodiny. Tady by 6e mělo začít klubko odvíjet. Není to­tiž třeba širokých úvah, aby bylo jasné, že dokonce ani rodiny se dvě­ma dětmi to nevytrhnou. Ty stačí na prostou reprodukci obyvatelstva, te­dy i na reprodukci potíží s pracov­ními silami. Při veškeré automatizaci a mechanizaci bychom tak koncem století znovu stáli před vážným ne­dostatkem lidí. Schází nám, krátce řečeno, probo­jovat u rodičů představu, jaká rodi­na je pro naše poměry nejoptimál­nější. Nemyslím, že by měla být pří­liš početná. Potřebujeme přece kva­litní populaci. (Nemám na zřeteli ani tak jakost biologickou jako možnost vytvořit co ’nejlepší předpoklady pro výchovu.) A tak, postavím-li vedle sebe požadavky vývoje naší společ­nosti a reálné možnosti průměrné ro­diny, vychází ml bez jakýchkoliv de­mografických analýz počet tří, na­nejvýš čtyři děti. Ten by stálo za to co nejdříve účinněji stimulovat. Ro­dinnými přídavky, podporami v ma­teřství, délkou mateřské dovolené, službami, místy v jeslích — i veli­kostí bytů. O závažností problému svědčí také skutečnost, že se k němu na XIV. sjezdu vyslovil ve své zprá­vě předseda vlády ČSSR. Není samo sebou, že se ,v poslední době ze všech stran volá po nezbyt­ností dlouhodobých výhledů. Platí to plně též pro tuto oblast, již v dru­hé polovině sedmdesátých let bude přírůstek obyvatelstva v produktiv­ním věku v českých zemích přímo katastrofálně malý. Dnes si můžeme vytvořit předpoklady, aby se historie v letech devadesátých neopakovala. ČLOVĚK HLEDÁ ZELEŇ —vc— Výstava OSTRAVA 71, motivovaná heslem Za socialistické životní pro­středí, skončila. Přinesla mnoho ob­jevného, jak efektivněji, lidštěji užitečněji uspořádat klima, ve kte­a rém žijeme desítky let. Členové Evropské hospodářské komise OSN si prohlédli výstavu i okolí Ostravy. Chválili, ale také poukazovali na chyby, které jinde už dávno překo­nali. Na téma Zeleň a člověk se rozvinula neformální diskuse, uká­zala však, že by se naši projektanti pořád měli učit. Máme už v nových sídlištích a městech více zeleně než před léty, ale proč (ptali se zvěda­ví experti z NDR) v VII. bytovém ob­vodu Ostravy-Poruby, který se dosta­vuje a měl by uplatnit nejnovější poznatky z této sféry, je tak málo místa pro skotačení dětí? Třinácti, «odtažní dům s 50 rodinami nemá hrací, oddechovou plochu pro mlá. dež, jen udržovanou zeleň a asfalto­vé chodníkyl Slyšeli jsme trefnou poznámku našeho architekta: naučme se konečně stavět také u sídlišf typická a tolik proslavená »humna«, tedy upravme něco na způsob louky, kam neumístíme tabule VSTUP ZAKÁ­ZÁN nebo NEŠLAPEJTE TRÁVU a kam se slétne drobotina a mládež. Ne­oddělitelnou součástí životního pro­středí kromě domova je také zeleň, řeklo Jednomyslně několik odborníků oné komise, a kdo to nepochopil, ne­měl by rozhodovat o tom, jak budou lidé po Jedno další století bydlet. Vždyť svým přístupem k řešení ur­čuje až třem generacím jejich vztah k přírodě! rad ☆ a dresář V několika příštích přílohách HN bude otištěn adresář podniků a or­ganizací průmyslu a stavebnictví po­dle jejich příslušnosti k jednotlivým hospodářským ministerstvům. Ve čty­řech šestnáctistránkových přílohách čísel 25, 27, 29 a 31 to budou sezna­my gen. ředitelství, podniků a orga­nizací • federálního ministerstva hut* nictví a strojírenství, • ministerstva průmyslu ČSR, • Ministerstva priemyslu SSR, • ministerstva stavebnictví ČSR, • Ministerstva stavebníctva SSR. Podle zkušeností z dřívějších vy­dání těchto adresářů je o tyto se­znamy značný zájem — není však bohužel v možnostech vydavatelství uspokojit pozdější požadavky. Dopo­ručujeme proto, abyste si včas ob­jednali u své Poštovní novinové služ­by potřebný zvýšený počet výtisků čísel 25, 27, 29 a 31. ČÍSLA PÁTÉ PĚTILETKY Do roku 1975 se má zvýšit výroba válcovaného ma­teriálu na 9,7 miliónu tun, to je o 1,8 miliónu více — jinými slovy, přesně o tolik, kolik jsme vyrá­běli válcovaného materiálu v roce 1948 celkem vůbec. Souběžně s tímto hlavním úkolem se před­pokládá další specializace válcoven, zvýšení podílu plechů, pasů a ploché oceli na 49 % z dnešních 38 výrazně se má rozšířit výroba speciálních plechů pro výrobu elektrických strojů a zařízení, dále plechů obalových, karosářských, počinová ných a pozinkovaných. VÁLCOVANÝ MATERIÁL v milionech tun

Next