Hospodářské Noviny, leden-červen 1972 (XVI/1-26)

1972-01-14 / No. 2

komentárhn Maloobchodní OBRAT Uplynulý rok 1971 opět výrazně ovlivnil průběh konsolidace v naši zemi. Vedle velikých politických úspěchů nemalý podíl na tomto po­zitivním vývoji mají výsledky do­sažené v našem národním hospo­dářství, v němž splnil svoji význam­nou politickou i ekonomickou úlohu 1 vnitřní trh. Podle zákonitosti socialistického rozvoje růst životní úrovně se stává přednosti našeho společenského řá­du, ale současně i podmínkou jeho dalšího rozvoje. Protože realizace růstu životní úrovně se uskutečňuje z převážné míry prostřednictvím stát­ního a družstevního obchodu, neboť se nejvýrazněji projevuje v oblasti osobní spotřeby, je tím určeno i je­ho velmi důležité postavení v systé­mu našeho národního hospodářství. Dobře fungující, zásobený a organi­zovaný vnitřní trh n nás dokumen­tuje, že konsolidace ft péče o růst spokojenosti pracujících jsou dnes reálnou skutečností. A není jedno­duchou záležitostí po rozvratu z let 1968—1969 uspokojovat stále rostoucí spotřebu. Index příjmů v roce 1971 proti skutečnosti z roku 1970 do­sáhl 104,8 bodu a maloobchodní prodej ve čtyřech hlavních ob­chodních systémech vzrostl o 4,4 procenta. Pro představu: při normál­ním vývoji spotřeby masa růst příjmů v takovém rozsahu jen u tohoto je­diného druhu zboží za rok předsta­vuje vyšší prodej o 20 vlaků (po 50 vagónech). Obchod solidně obstál v minulém roce, v obecné poloze zabezpečil nspokojování potřeb a požadavků spotřebitelů v souladu s vytvářenými zdroji, je to srozumitelná skutečnost i jasná perspektiva, která v masách upevňuje sociální jistotu a důvěru k linii XIV. sjezdu KSČ a posiluje autoritu naší strany. Lidé se prak­ticky přesvědčuji, že plněním usne­sení stranických orgánů se život stává bohatším, a proto sami k to­mu také přispívají vlastní prací. Plán maloobchodního obratu v ce­lém obchodním systému, který byl na rok 1971 vyšší o 6 */•, byl splněn. Společnost oceňuje. Že pracovnici obchodu účinně přispěli k dokonalej­šímu zásobování potřebným zbožím. Dalším výrazně pozitivním jevem je, že došlo k poklesu indexu malo­obchodních cen; proti roku 1970 jsme dosáhli 99,8 bodu. Plán na rok 1971 zvýraznil orien­taci na kvalitativní ukazatele. V ob­lasti vnitřního trhn šlo kromě jiného o řešení jeho strukturální rovnová­hy, zejména o odstranění nedostat­ků některých chybějících druhů zboží na trhu, o efektivnost, ale i o kul­turnost prodeje, o plynulé a doko­nalejší uspokojování potřeb obyvatel­stva. Vliv této orientace a péče o plnění plánu maloobchodního obra­tu vedly ke stabilizaci trhu a větší spokojenosti s ním; po pololetním nesplnění plánu maloobchodního ob ratu bylo dosaženo záměru pro prv­ní rok S. pětiletky, tj. dostat do sou­ladu plán vývoje osobní spotřeby se skutečností. Výsledky plnění plánu maloob­chodního obratu ovlivnilo rozšiřová­ní prodejní doby i opatření přijatá k dalšímu posílení ochrany spotřebi­telů. Důležitými kroky byly zejména vyhlášení pružnějšího systému vyři­zování reklamací, zpřísnění kontroly a postihy vůči nepoctivostem a ji­ným nešvarům. Pozitivní výsledky v číslech a v celkovém pohledu však nezname­nají, že je na vnitřním trhu vše v pořádku, je známo, že i na trhu naplněném zbožím mnohé výrobky chybějí, sortiment není dost pestrý, oejsou potřebné velikosti, někdy ne­odpovídá kvalita, -služby obchodu mají mnohde vážné mezery apod. V některých případech je příčinou těchto nedostatků nedokonalá práce zeměstnanců obchodu. Například ne­objednávají zboží s dostatečným pře­hledem a včas, nefunguje dostatečně pružně spolupráce mezi velkoobcho­dem a maloobchodem, není dost ope­rativnosti a často i iniciativy v zá­sobení prodejen zbožím, které je ve skladech, a někde chybí i potřebná ochota a dokonalost obsluhy. V jiných případech je příčina v ka­pacitních, materiálových ft dalších problémech v samotné výrobě, někde i v nedostatečné činnosti dovozních organizací. Obojí vyžaduje provádět aktivní obchodní politiku, zeefektivnit řídicí Činnost, docenit roli každého pracov­níka ve vztahu ke spotřebiteli. Vůči výrobě potom obchod, jako předsta­vitel spotřebitelské poptávky, musí postupovat mnohem náročněji, roz­hodněji a s daleko větším přehle­dem o situaci na trhu. Nelze říci, že by obchod v minulém roce neusi­loval o další zdokonalení dodavatel­­sko-odběratelských vztahů. £/pravý zá­kladních podmínek dodávek také by­ly více přizpůsobeny plynulému uspo­kojování spotřebitelské poptávky. Není však dostatečně zajištěn vý­zkum poptávky jako jeden z důleži­tých předpokladů poznáváni potřeb trhu, jejich uplatňování ve výrobě, i jejich ovlivňování ke vkusu odpo­vídajícímu představám socialistické etiky. Mnohé se v oblasti řídící, organi­zátorské i kontrolní činnosti změni­lo k lepšímu. Pozitivně je hodnotit realizdvání některých možno úko­lů socialistické racionalizace, socia­listickou soutěž, práci s mladými lidmi, některé výsledky v kádrové práci, rozvoj předvolební iniciativy. Všech zkušeností musí být v další řídící práci využito, zejména k ne­formálnímu postupu při rozpisu i při plněni plánu roku 1972. Mnohé však zbývá dořešit. Obchod bude např. věnovat více pozornosti růstu podílu spotřebního zboží, ino­vaci sortimentu, kvalitě a úrovni užitné hodnoty zboží i metodám Čin­nosti. Bude vycházet z kategorické­ho požadavku mít hlubokou analýzo vlastní efektivnosti a vyvodí z toho závěry pro další koncepční t opera­tivní činnost obchodu. Zásadním kri­tériem výsledků své práci si stanoví uspokojování spotřebitelů. Rok 1971 v obchodě vytvořil cíle­­vědomostí hospodářské politiky stra­ny solidní základy pro další rozvoj činnosti v tomto roce. Gkoly jsou to však nemalé, protože navíc jsou zvý­razněny požadavky na kvalitativní ukazatele. K jejich plnění je třeba dále rozvíjet pracovní iniciativu. Je­jich náročnost také vyžaduje, aby zejména pracovnici v obchodě je odpovědně zabezpečovali. Trvale dob­ře zásobený vnitřní trh, stále doko­nalejší kulturnost prodeje a uspo­kojování potřeb občanů obchodními službami — to je hlavní smysl prá­ce našeho socialistického obchodu. JAN KUMR, pracovník ÜV KSC SETKANÍ ZEMĚDĚLSKÉ MLÁDEŽE na V těchto dnech se sjelo do Prahy 400 mladých zemědělců z celé republiky na 8. celostátní setkání ze­­mědělsk mládeže. Účast na něm je odměnou chlapcům a děvčatům za je­jich vynikající pracovní výsledky a činnost v SSM. Tato setkání mají již svou tradici, ale letošní je obzvlášť významné, neboť se koná v období příprav Vlil. celostátního sjezdu JZD. K této vrcholné události zaujme prá­vě v Praze zemědělská mládež své stanovisko, které bude jménem celé­ho SSM sjezdu jZD tlumočeno. K nejvýznamnějším akcím letošní­ho setkáni bezesporu patří přijetí zá­stupců zemědělské mládeže nejvyšší­­mi představiteli strany a státu na Pražském hradě a též celostátní aktiv, na kterém mladí zemědělci zhodnotí dosavadní výsledky své práce a zkonkretizují svůj podíl na plnění úkolů letošního roku. Pracovní cha­rakter bude mít také Tribuna země­dělské mládeže, na níž se její účast­nící setkají s poslanci-členy výborů pro zemědělství a výživu Federální­ho shromáždění, ČNR a SNR. S nimi společně projednají řadu otázek so­ciálního charakteru, dotýkajících se bezprostředně jejich života a práce v zemědělství, jako je např. problém zaměstnaneckého poměru v JZD, otázka odměňování, kulturního vyžití apod. Setkání tak Jistě kromě morálního a společenského ocenění té části mlá­deže, která spojila svůj život se ze­mědělskou výrobou, pomůže při řeše­ní některých jejích problémů. bd ÚKOLY LIDOVÉ KONTROLY Po přijetí zákona o lidové kontro­le a po volbách do zastupitelských sborů vstoupilý orgány lidové kon­troly do nové etapy své práce. Vyty­čily sl proto hlavní úkoly, které je v nejbližší době čekají. Jsou zaměře­ny především na upevnění funkce státního plánu rozvoje národního hospodářství, na důsledné plnění jeho úkolů, zejména kvalitativních, a na odkrývání a mobilizaci všech do­stupných rezerv. Pozornost však bu­dou věnovat též vývoji materiálových nákladů, především pak prověřovat účinnost opatření příslušných řídí­cích složek k úsporám surovin, ma­teriálu a energie. Neméně důležitou otázkou, které si lidová kontrola mu­sí všímat, je otázka dalšího ztepšení péče o pracující a všechny občany. Patř sem jak činnost služeb, zdra­votnictví, školství, kultury a sociální­ho zabezpečení, tak i oblast životní­ho a pracovního prostředí a v nepo­slední řadě 1 opatření k zabezpečení rovnováhy na vnitřním trhu co do sortimentu výrobků, jejich kvality a úrovně zásobování. To jsou nejdúležitější problémy, kterými se orgány lidové kontroly musejí zabývat, aby jejich práce byla přínosem pro zkvalitnění rozvoje na­ší ekonomiky a jejího řízení. Podaří se jim to ale jen tehdy, jestliže bu­dou nekompromisně odhalovat nedo­statky a jejich příčiny a pomáhat v jejich řešení. mb BYLI BYCHOM HLOUPÍ... V minulém roce jsme opět zazna­menali nejeden fakt svědčící o ži­vém zájmu hospodářsky vyspělých kapitalistických zemí o spolupráci se sovětskou ekonomikou. Rozsah jejích výrobních a přírodních zdrojů, jejího trhu a dynamika rozvoje, dokumen­tovaná nejnověji čísly deváté pětilet­ky (ve světě komentovaných vesměs se značným respektem), se staly při­tažlivými bez výjimky pro všechny. Navázání nových hospodářských kon­taktů se SSSR se v kapitalistickém světě dnes považuje za obchodní úspěch číslo jedna. To bylo i zřejmé pozadí nedávné cesty amerického mi­nistra obchodu Stanse do Sovětského svazu. Američané — jak uvedl mi­nistr — nepovažují celkový obrat ob­chodu se Sovětským svazem za příliš uspokojivý. V rozhovoru s časopisem US News and World Report odpově­děl ministr na celou řadu otázek se zřejmou snahou pomoci překonat ba­riéry v podobě amerických omezení obchodu se SSSR, které — jak situace dnes vypadá — vadí jen jim samým. Příznačná pro to je odpověd Stanse (v mnohém poučná i pro jiné) na otázku, zda existuje nebezpečí, že USA pomohou Rusku budovat zbrojní potenciál, který by se mohl obrátit proti zájmům »svobodného světa«. Trochu si to rozeberme — říká ame-. rický ministr — a uvidíme, že dnes může Sovětský svaz kupovat prů­myslové zařízení na řadě míst v Evro­pě a v Japonsku. Premiér Kosygin mi řekl — pokračoval Stans — že SSSR může jinde dostat cokoliv, co potře­buje k výstavbě své ekonomiky. Za těchto okolností bychom byli velmi hloupí, kdybychom nepodnikli ob­chod, který je s to vytvořit pracovní příležitosti v USA; odmítnutí v žád­ném případě neodvráti Sovětský svaz od pokroku . . . Ministr nemluvil o tom, že svět obchoduje bez zábran se SSSR kromě jUého i proto, že vá­lečnické výstrahy amerických ochrán­ců »svobody« vyznívají značně vyčpě­le, nicméně jsou jeho slova pozoru­hodná. Přišla však, jaksi. .. opoždě­ně. JS PRAŽSKÉ AUTOBUSY PO ROCE Vlastně bych mohl být hrd na své prorocké schopnosti a jasnozřivost. V loňském prvním čísle HN jsem -po­ložil otázku, co se asi stane nejdůle­žitější objektivní příčinou nedobrého stavu městské veřejné dopravy v Pra­ze poté, až se zmírní nouze o pneu­matiky, hlavní objektivní potíž onoho času. Než se rok s rokem sešel, do­šlo na'má slova. Ředitel Dopravního podniku autobusy nevysvětloval ne­dávno ve Večerní Praze nedodržování intervalů už ani nedostatkem řidičů, ani nedostatkem pneumatik. Na hlav­ní článek řetězu objektivních kompli­kací byla pasována neprůjezdnost středu města. Nic proti tomu, kaši v pražských ulicích dobře známe. Je­nomže jak platí takové zdůvodnění o autobusech, které se centra ne­dotknou a v dodržování jízdního řádu přesto nevynikají? Nepodceňuji objektivní potíže, spíš mám podezření, že vedení pražské dopravy má sklon je přeceňovat. Ži­­jeme-li v mimořádných podmínkách, je třeba se s nimi vypořádávat utvořit si koncepci toho, jak na ně. a Protože ta »dočasná« kritická situace v městské dopravě trvá už nějak pří­liš dlouho, obávám se, že koncepce schází. Nedovedu samozřejmě pora­dit, co s tím nešťastným a zapekli­tým středem našeho hlavního města, ale chci se přiznat, že mnohdy mi to připadá tak, že se nejen řidiči na objektivní příčiny vymlouvají. V tom by bylo skryto opravdové umění, kdy­by pražská veřejná doprava byla schopna odvést potenciální maximum. Má poznámka vyúsťuje do těchto konkrétních otázek: Co míní vedení pražských Dopravních podniků udělat pro lepší řízení a kontrolu v roce 1972, jak je to konkrétně s rozvíje­ním iniciativy pracujících a závazko­vým hnutím, jaká je koncepce ve zlepšování služeb cestující veřejnosti na nejbližší období do uvedení metra do provozu? -vn­ Naše příští příloha — v HN č. 4, které vyjdou v patek 28. ledna — bude obsahovat plné znění vládního nařízení č.-139/1971 Sb., jímž je s platností od 1. ledna letošního roku upraveno finanční hospodařeni státních hospodářských a některých dalších socialistických organizaci. Text vládního nařízení bude doplněn komentářem. Doporuču­jeme, abyste si potřebný počet výtisků předem zajistili u Poš­tovní novinové služby. T hospodářské noviny 2 / 1972 Nemyslím, že by naše národní hospodářství bylo už v takovém stavu, že bychom mohli v kontrole dávat preventivní Činnost na první místo. Máme ješťě příliš mnoho a hluboce zakořeněných zlozvyků a návyků. Nicméně se domnívám, že bychom se měli touto stránkou činnosti hlouběji zabývat. Víme například, že ještě nefunguje zcela spolehlivě soustava řízení, že často nejsou vyjasněny vzájemné vztahy mezi jednotli­vými stupni řízení, že nesprávně působí hmotná zainteresovanost a způsoby odměňování, že se I poctivý pracovník dostává často do takových podmínek, které ho vedou na cestu spekulace a protispolečenského jednání, které jsme pak nuceni disciplinárně postihovat, že existují ještě byrokratické manýry 1 v metodách řízení a podobně. Je známo, že lidé nedělají vždycky jenom to, co je potřeba, ale chovají se podle toho, co Jim podmínky dovolují. A my jim máme i za vaší pomoci vytvořit takové podmínky — i v systému řízeni — aby zabránily šizení, okrádání, spekulaci a dalším protispolečenským činům. JOSEF KORČÁK na poradě funkcionářů kontrolních orgánů ---------------------------------­ ☆ MEZERY NA KNIŽNÍM TRHU V r. 1927 pan Albert Donda na Kladně dopsal a » r. 1930 vlastním nákladem vydal tisícistránkovou kni­hu Úplné praktické zbožíznalstvi ob­chodní a živnostenské. Dfl I. Potravi­ny a pochutiny. Když jsem tuto kni­hu. náhodně objevenou v antikvariá­tě, ukázal ve střední odborné škole, listovali v nl s povzdechem. Něco takového mítl Byla to obrovská prá­ce pro jednoho člověka. Ale přes­to, že tu a tam něco zastaralo, že burzovní předpisy a různé vyhlášky v nl patři historii, nemáme dosud nic podobného a kniha je dosud ži­vá. Ovšem nedostupná. Jinou znamenitou knihou, která bohužel neinspirovala žádnou naši příslušnou Instituci k napodobení, je Československý slovník zboží, publi­kace rovněž tlsťcistránková, se samo­statným seznamem čs. výrobců a do­davatelů zboží. Tato kniha je skutečně, jak pra\ označeni na titulním listu, »encyklo­pedie surovin, polotovarů, tovarů, hmot přirozených 1 náhražek a imi­tací pro průmysl, obchod a živnosti a domácnost«. Je na rozdíl od prvé prací kolektivní a vydaly jl společně Tiskové podniky Ústředního svazu čs. průmyslníků a Spolek profesorů na­uky o rZboží a zeměpisů na obchod­ních a průmyslových školách. Jde o opravdovou encyklopedii 1 všeobecného významu, obsahující názvy hesel kromě češtiny a sloven­štiny v němčině, francouzštině angličtině, dovídáme se v nl o půvo­a du rostlin, o způsobu výroby sýrů 1 absintu, co je to lodní kllh, silice petigrainová, jen o škrobech je přes pět stran poučeni, o dřevech dokon­ce 18 stran (1 o dřevolitu) atd. Kniha vyšla roku 1936. A tak člověka napadne: jak to, že dnes, kdy máme k vydání nepoměrně lepší podmínky, se spokojujeme tak­řka výhradně se stručnými pomůck, ml pro učně? Jistě: máme monogra­fie, ale nemáme souhrnné publikace encyklopedického charakteru, které by našly všestranné použiti. Vydavatelství Mercurla je asi vy­davatelsky slabé na tak rozsáhlé ediční počiny. Ale co kdyby se stalo Inspirátoréra a prvním organizátorem a ve spolupráci s Encyklopedickým ústavem ČSAV, případně 1 s někte­rým ústředním nakladatelstvím (Aca­demia, Orbis, SNTL) vydalo podobné publikace dokonaleji, než to mohli učinit naši tatíkové? skp Der Spiegel Protizákonný kartel deseti Jlhoněmeckých výtob­­ců cementu odhalili v NSR. Zástupce cementáren přistihla policie v Leimenu u Heidelbergu právě ve chvíli, kdy se seznamovali s čísly o výrobě a prodeji svých podniků. Tajný kartel reguloval po několik let trh a ceny pevným stanovením produk­ce a prodeje. Jednotlivým členům hrozí pokuta do sto tisíc DM.

Next