Hospodářské Noviny, leden-červen 1972 (XVI/1-26)

1972-06-23 / No. 25

komentář Kvílen 1972 Dynamika tvorby zdrojfl v samot­ném květnu navázala na vysoké pří­růstky v dosavadním letošním vývoji. V květnn bylo o 1 pracovní den více než v květnu před rokem (od za­čátku roku se počet pracovních dnů vyrovnal s loňským stejným obdo­bím); při přepočtu na stejný počet pracovních dnů se však dynamika všech na čase závislých ukazatelů proti předchozím měsícům letošního roku zpomalila. Průmyslová výroba v květnu vzrostla ve srovnání s květ­nem m. r. o 10,6 %, průměrná denní výroba se zvýšila o 5,6 %. Od začát­ku roku do konce května byla prů­myslová výroba vyšší o 7,6 %. Celoroč­ní plánovaná úroveň výroby je proti roku 1971 o 5,3 % vyšší, což znamená, že průmyslové podniky získaly v do­savadních pěti měsících předstih. Tento předstih však je nutný, protože v letošním roce je proti roku 1971 o tři pracovní dny méně (v samot­ném prosinci bude o 4 dny méně). S přihlédnutím k nižšímu použitelné­mu fondu pracovní doby a k očeká­vanému celkově mírnému zpomalení dynamiky v dalších měsících lze odhadnout, že průmyslová výroba za celý rok bude o 6 až 6,5 % vyšší. Řychlý rozvoj průmyslové výroby do­sáhla za pět měsíců všechna průmys­lová odvětví, až na průmysl skla, porcelánu _• keramiky. Ve všech od­větvích je totiž nárůst průmyslové výroby v procentech vyšší, než určuje roční státní plán. Nejrychleji, v sou­ladu se záměry hospodářské politiky, se rozvíjí výroba v průmyslu chemie a zpracování ropy, která za pět mě­síců vzrostla o 13,8 % (roční plán počítá s růstem o 8,5%), a v gu­márenském průmyslu a zpracování plastických hmot, kde vzrostla o 12,6% (roční plán o 9,2%). K dal­ším odvětvím s rychlou dynamikou patří hutnictví železa s přírůstkem výroby o 7% (roční plán o 3,8%), výroba elektřiny a tepla se zvýše­ním výroby o 10,4 % (roční plán o 7,7 %) a některá odvětví spotřeb­ního a potravinářského průmyslu. Objem textilní výroby byl za pět měsíců proti stejnému období vyšší 0 7,9% (roční plán o 5,3%), pro­dukce oděvního průmyslu vzrostla p 7,1% (roční plán o 4,8%), kože­dělného, obuvnického a kožešnického průmyslu o 8,6 % (roční plán o 4 %) a potravinářského průmyslu o 6,6 % (roční plán o 2,9%). Zvláštní pozor­nost si v dalších měsících zaslouží vývoj strojírenské produkce a vý­roby stavebních hmot. Strojírenské podniky ve velmi prudkém zpomale­ní výroby v dubnu sice dokázaly v kumulaci od začátku roku do kon­ce května znovu dosáhnout relativ­ního vyššího přírůstku (o 7,8 %), než určuje roční plán (o 7,3 %), ale před 6tih je velmi malý. Řada dalších okolností, jako např. odbytové obtíže některých výrobků ua vnitřním trhu, nedostatky v dodávkách strojů a za­řízení pro investice a obtíže v kon­­traktaci vývozu signalizují, že stro­jírenství letošní celkové úkoly bude plnit jen obtížně. Ve výrobě staveb­ních hmot pokračovalo v květnu zpomalení dynamiky; nárůst n 6,9 % (roční plán o 6,8%) naznačuje, že dostatečné zásobování stavebnictví 1 vnitřního trhu potřebnými mate riály je třeba trvale sledovat. Stavební podniky v lednu až dubnu dokázaly mimořádně zvýšit svou pro­dukci. Zvýšení bylo však dosaženo jen v některých podnicích a zvláště zásluhou výstavby plynovodu. 77 sta­vebních podniků, tj. plná třetina, ne­splnilo totiž podnikové plány. V květ­nu došlo k citelnému zpomalení růs­tu stavební produkce, která vzrostla jen o 7,7 % — při přepočtu na prů­měrnou denní výrobu zhruba jen o 3 % — což je podstatně méně, než je tempo růstu ročního plánu (o 7,1 %). V kumulaci od začátku roku do konce května je však rela­tivní předstih v tempu růstu dosta­tečně vysoký. Stavební výroba byla vyšší o 13,6 % než v lednu až květnu v roce 1971. Počet bytů dokončených v prvých pěti měsících v r. 1972 do­sáhl 16,7 tisíce; tj. o 19,6 % více než před rokem. Přesto to byla jen ne­celá čtvrtina ročního plánu. Počet rozestavěných bytů však odhadovat, že roční plán umožňuje výstavby bytů stavební podniky splní. Příznivě se vyvíjí v letošním roce zemědělská výroba. Deštivé počasí ? květnu vytvořila dobré podmínky pro úrodu všech hlavních zeměděl­ských plodin, jen u ovoce lze oče­kávat již nyní jeden z méně úrod­ných roků. V živočišné produkci sta­vy hospodářských zvířat dávají před­ hn poklady, že roční plán nákupu živo­čišných výrobků bude u masa vajec překročen a splněn u mléka. a Zemědělské závody přispěly k lepší­mu zásobování obyvatelstva za pět měsíců vyššími dodávkami masa o 53 tis. tun, mléka o 83 mil. litrů a vajec o 32 mil. kusů ve srovnání s lednem až květnem 1971. Časový plán ná­kupu u všech druhů živočišných vý­robků překročily. Doprava splnila požadavky na pře­pravu zboží. Přepravila za leden až květen 210 mil. tun zboží, tj. o 7,1 % více než před rokem. Příznivé je dal­ší zkracování průměrné délky oběhu vozové jednotky, která byla téměř o 5 % kratší než před rokem. Efektivnost rozvoje v uplynulých měsících neměla jednoznačný vývoj a některé ze záměrů státního plánu v jejím prosazování jsou ohroženy. Hlavním faktorem intenzivního vý­voje byl růst produktivity živé práce a úkoly v jejím uplatněni budou le­tos pravděpodobně splněny. V prů­myslu za pět měsíců vzrostla o 6,9 %, tj. o 2,4 bodu rychleji, než počítá roční státní plán; její růst kryl pří­růstek výroby z 92 %. Ve stavebnic tví měl růst produktivity práce na zvyšování objemu produkce o něco nižší vliv; kryl její růst ze 77 %. Zbytek připadl na kladně posuzovaný přírůstek počtu pracovníků. Není pro­zatím plněn úkol ve snižování nároč­nosti výroby na materiálovou spotře­bu. Za čtyři měsíce letošního roku vzrostly ve srovnání s lednem až dubnem min. roku výkony hospodář­ských organizací zahrnovaných do plánu o 5,3 %, materiálové náklady o 6,2 %. Plán na rok 1972 předpo kládal sice nižší růst výkonů o 4,3 %, ale přitom materiálové a jiné nákla­dy měly růst o 3,3 %. Využití použi­telného fondu pracovní doby se v prů­myslu a stavebnictví v uplynulých měsících zlepšuje a je jedním z dů­vodů zvyšování produktivity práce. Koeficient směnnosti v průmyslu se v 1. čtvrtletí dále zhoršil. Na 1000 dělníků v hlavní směně pracuje v ce­lém průmyslu, včetně nepřetržitých provozů, jen 342 dělníků v dalších dvou směnách, což svědčí o nízkém využívání základních prostředků. Na­proti tomu příznivý vývoj lze kon­statovat ve vývoji zásob. Ačkoliv zá­soby od začátku roku do konce dub­na byly vyšší než ve stejném období před rokem, v poměru k výrobě rost­ly pomaleji, takže doba obratu zá­sob se v průmyslu a stavebnictví zrychlila o 3 dny. Ve struktuře průmyslové výroby se postupně realizují příznivé změny. Vedle diferenciace ve vývoji jednot­livých odvětví a oborů to dokazuje plnění plánu odbytu. Za leden až du­ben vzrostly dodávky pro vnitřní ob­chod o 5,4 % ve srovnání se stej­ným obdobím min. roku (roční plán určuje růst o 4,3%), pro vývoz o 8,3% (roční plán o 5,7%). Dodáv­ky strojů a zařízení poklesly o 3,2 % (roční plán určuje růst o 5,1 %). V zahraničním obchodě v květnu vykázal vysokou dynamiku vývoz do kapitalistických států a dovoz ze so­cialistických zemí; dovoz z kapita­listických států byl nižší než před rokem. Zmírněné požadavky plánu na rok 1972 na aktivní saldo obchodní bilance (plánované tempo celkového vývozu je nižší než plánovaný růst dovozu) se začínají projevovat i ve skutečnosti. Za pět měsíců se zvýšil celkový dovoz o 8,3 %, vývoz o 8,1 %. Ve vztahu k socialistickým zemím byl vývoz o 8,1 % vyšší, dovoz z těch­to zemí o 14,9 % vyšší než ve stej­ném období před rokem. Vývoz do kapitalistických států vzrostl o 6,3 %, dovoz z těchto států byl zhruba na loňské úrovni. V investiční výstavbě se projevuje trvale náskok ze zimních měsíců a ze zelené ulice, vytvářené pro ně­které investiční akce. Za čtyři měsí­ce bylo provedeno o 15,6 % více in­vestičních prací a dodávek než ve stejném období loni, z toho staveb­ních prací o 26,7 % více; stroje a zařízení zůstaly zhruba na loňské úrovni. Dynamika investičních prací se postupně zpomaluje. Ve vnitřním obchodě se vzhledem k vyššímu počtu prodejních dnů růst maloobchodního obratu zpomaluje a blíží se tempu růstu stanovenému ročním plánem. Maloobchodní obrat hlavních obchodních systémů vzrostl v květnu o 5,4 %, od začátku roku o 5,5 %. Peněžní příjmy obyvatelstva za čtyři měsíce vzrostly o 5,8 %, realizované peněžní výdaje o 5,3 %. Situace na vnitřním trhu je nejen stabilizována, ale trvale se zlepšuje uspokojováním potřeb obyvatelstva, pokud jde o strukturu zboží. Dr. Ing. VÁCLAV CÁP, Federální statistický úřad hospodářské noviny 25 / 1972 není kdy číst Je pravda, že došlo k informační explozi? O jakou explozi, jakých in­formací? Hovořme raději o proudu sdělovacích prostředků, který nese směs velmi rozličné materie. Voda s velkým podílem balastových ' látek. Vada je v jeho homogennosti, z níž se obtfžně loví jemně dispergované částečky, stravitelné pro konkrétní potřebu. Usmíváme se dobám, kdy forman vozil tu trochu cizokrajného zboží a s nim i novinky ze světa, ale on přežil v nás až do éry vě­deckotechnické revoluce. Nemáme kdy st^t se pozornými čtenáři, ale jakmile se uchopíme autorského dik­tafonu, zacházíme s ním jako forman se svými rozvláčnými průpovídkami. K zamyšlení několik bodů: — Nezakládáme někdy pro jedno­rázový úkol nové periodikum, které bude muset podle Parklnsona žít i později — a vařit z vody? — Největší náklady máji magazíny — mozaiky stručných zajímavostí. — Čtenář čte i odborné časopisy po úhlopříčce, ba jsou i takoví vir­tuosově, kteří umějí přečíst celou stránku globálně. — Redakce, ač nerady, jsou nuce­ny ždímat vodu z rukopisů. — Naléhavou myšlenku lze vyjádřit lapidárně, např. E=mc!. — Autore, četl bys to, cos napsal? Přečetl jsem, a zjišťuji, že ne. S vý­jimkou nadpisu. da Když jsi přítelem Sovětského svazu, stoupencem Československo-, sovětského přátelství, máš být vzorem při budování socialistické společnosti u nás. Tím daleko více upevníš přátelství českosloven­ského a sovětského lidu než mnoha ozdobnými slovy. V takovém konkrétním přístupu k československo-sovětskému přátelství bude se nejen upevňovat náš vzájemný vztah, ale i naše socialistická společnost, dále zlepšovat život našeho lidu. Tak bude naše socia listické, československé vlastenectví a internacionální přátelství k Sovětskému svazu v plné rovnováze. V další fázi jde o to, aby konkrétních činů, konkrétních příkladů, konkrétní práce bylo u nás všude více. Proto v duchu XIV. sjezdu naší komunistické strany jsme hrdi na úspěchy naší socialistické společnosti, ale také poukazujeme na slabá místa a ukazujeme cesty, jak je pře­konávat, jak naši společnost dále rozvíjet. GUSTÁV HUSÁK na VII. sjezdu SCSP Mírová leninská cesta Sovětského svazu zaznamenává stále větší úspěchy a pochopení. Pozitivně oceňujeme uzavření a ratifikaci smlouvy mezi Sovětským svazem, Polskou lidovou republikou a Německou spolkovou republikou, jakož i podepsání čtyřstranné dohody o Západním Berlíně. My všichni, komunisté 1 nekomunislé, jsme schvalovali pozvání presidenta Nixona do Moskvy, schvalu­jeme průběh a výsledky jednání mezi představiteli Sovětského svazu a presidentem Nixonem v Moskvě. Naše národy tuto politiku plně podporují, neboť vyjadřuje upřímné tužby a přání, je to po­litika, která odpovídá nejvlastnějším, nejhumánnějším zájmům a cílům všech demokratických a pokrokových sil ve světě. Naše ko­munistická strana, náš lid, vítá a podporuje každý krok, který vede k upevnění přátelství, míru a bezpečnosti nejen v Evropě, ale i v ostatních částech světa. VASIL BIEAK na manifestaci pracujících v Brně-Líšnl —-------------------------------------☆------------------------------------------------­ Ve 26. čísle Hospodářských novin uveřejníme jako přílohu Organizační opatření k plánu na rok 1973 Vyhlášku o dodavatelsko-odběratelských vztazích s komentářem. V příloze najdete: ■ Organizační opatření k vypracování návrhu prováděcího státního plánu na rok 1973, schválená usnesením vlády ČSSR č. 153 z 8. června 1972, která obsahují — pokyny pro organizací plánovacích prací v průběhu rozpisu úkolů směrnic; — harmonogram postupu prací při vypracování návrhu provádě­cího plánu na rok 1973; — zásady pro úpravu tvorby fondu odměn v hospodářských orga­nizacích; — zásady pro zpracování návrhu plánu projektových prací na rok 1973. ■ Vyhlášku Státní plánovací komise ze dne 14. 6. 1972 o pro­jednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím pro­cesu, která — upravuje postupy ústředních orgánů, orgánů středního článku řízení a socialistických organizací při projednávání dodava­telsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu; — upravuje, v návaznosti na ustanovení hospodářského zákoníku a zákona o národohospodářském plánování, uplatňování plá­novacích aktů a bilančních gescí; — stanoví postupy při řešení rozporů vzniklých při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů; — určuje diferencované postupy na hlavních úsecích dodavatel­sko-odběratelských vztahů (investiční výstavba, vývoz, dovoz, vnitřní obchod, ostatní dodávky). Vyhláška bude doplněna komentářem. Potřebný větší počet výtisků Hospodářských novin č. 26, které vyjdou v pátek 30. června 1972, objednejte včas u své PNS. VÝVOJ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V LEDNU AŽ KVĚTNU 1972 Přírůstky proti stejnému období předchozího roku (°/b) i) přírůstky proti očekávané skutečnosti — 2) přírůstky proti definitivní skutečnosti — 3) maloobchodní obrat za všechny systémy — 4) bez nepláno­vaných akcí v rámd kooperace, neplánovaných reexportů atd. — 5) zahrnu­tých do úhrnného fin. plánu — 6J leden—duben. * c N C CC > *o 2 S _ I 2 £ - 1 ! 1 Sc£ 3 S §. Ä § ’S 'S 'S« K *4 o CQ Q * J CO c Průmysl: hrubá výroba 6,8 8,9 9,7 6,9 2,0 10,6 7,6 5,3 _ průměrný počet pracovníků 0,4 0,9 0,7 0,6 0,5 0,6 0,6 0,7 produktivita práce 6,4 8,0 9,0 6,3 1,4 10,0 6,9 4,5 Stavebnictví: stavební práce průměrný počet prov. vlast, pracovníky 10,0 18,3 13,9 21,5 10,0 7,7 13,6 7,1 pracovníků 2,4 3,4 3,1 3,4 2,8 2,5 3,0 1,6 produktivita práce 7,5 14,4 10,5 17,5 7,0 5,2 10,3 5,4 byty odevzdané dodav, podniky —9,8 55,1 83,6 48,4 —17,3 6,3 19,6 1,7 Nákup: jatečných zvířat celkem 6,7 13,9 10,8 8,2 4,5 12,4 4,8 3,82) mléka 4,6 6,8 6,3 6,6 4,1 4,3 5,5 3,62) vajec 9,9 21,1 2,0 7,7 —7,1 0,9 3,4 —2,2 Maloobchodní obrat hl. obeh. systémů celkem 5,23 ) 5,6 9,2 13,1 —5,0 5,4 5,5 5,13) Zahraniční obchod: vývoz do sob. zemí 9,3 23,4 11,0 13,2 —0,6 4,8 9,4 5,64) vývoz do kapital, států 11,0 3,5 4,5 16,6 —12,5 12,4 6,3 2,14) dovoz ze soc. zemí 8,9 6,5 15,2 26,3 10,0 12,6 14,9 11,04) dovoz z kapital, států 8,4 16,1 10,1 1,5 —19,8 —2,5 —0,9 5,24) Finanční hospodaření hosp. org.5) výkony 6,4 8,9 7,9 5,3 —0,1 . 5,36 ) 4,3 materiálové aj. náklady 6,9 10,6 9,4 5,2 0,6 . 6,26j 3,3 mzdy a odměny za práci 4,6 4,6 6,6 5,3 1,3 • 4,46] 4,3 Peněžní příjmy obyvatelstva 5,4 5,1 4,5 13,9 —0,3 . 5,86 ) 4,9 ČTENÁŘI I AUTOŘI Redaktoři HN spolu s ing. Rudol­fem Kostkou se sešli minulý týden na besedě se čtenáři z Dolů Vladi­míra Iljiče Lenina v Komořanech. Hned úvodem můžeme napsat, že be­seda to byla zajímavá a podnětná — pravděpodobně pro obě strany. Re­dakci přinesla nesporně celou řadu nových nápadů a postřehů, které ur­čitě nezůstanou nevyužity. Jak zdů­raznil s. Kostka v úvodním slově, specifikou pro Hospodářské r ipy je to, že většina autorů je ext *ch — a rekrutuje se právě mezi čtená­ři. V tom ostatně může být jedna ze záruk aktuálnosti i odborné úrovně novin. Konkrétní připomínky účastníků be­sedy — byli mezi nimi především hospodářští pracovníci — potvrdily vlastně výsledky naší novoroční an­kety. Také náměty na články, podle názorů účastníků aktuální a potřeb­né, mířily k oblastem sice dobře známým, ale zatím velice nedokonale zmapovaným. Hovořilo se o dodava­telsko-odběratelských vztazích, o in­vestiční výstavbě a její efektivnosti, využívání rezerv, náhradních dílech, metodách plánování a podobně. Před­pokládáme, že konkrétním výsledkem besedy sě čtenáři budou další ma­teriály, které některé otázky prohlou­bí, případně nastolí témata nová. Přestože má hnědouhelné hornictví řadu osobitých starosti, většina z nich má co říci také jiným odvětvím ná­rodního hospodářství. Zdá se dokon­ce, že některé dostávají právě tady zvláště vyhraněnou podobu, př' aě se na některá ůskali naráží wiíe. A celý smysl této dlouhé řeči? V poslední době se mimořádně akcen­tuje význam ekonomické propagandy. Je si třeba uvědomit, že to není zda­leka pouze záležitost novinářů. Musí se na ní podílet též hospodářští pra­covníci z praxe — a hlavně z pod­nikové sféry. Jedno poučeni z bese­dy se čtenáři v Komořanech je tedy v tom, že čím více nám budou lidé z podniků psát — samozřejmě pří­spěvky kvalifikované a aktuální — tím lépe se nám podaří zvýšit 1 za­jímavost a užitečnost novin. Vac JEN V SUROVINÁCH TO NENÍ Nějak jsme sl v denním životě zvykli naříkat na nedostatek surovin, jako by to byla pouze naše nevýho­da. Většina zemí suroviny dováže musí. My máme velké plus v sovět ských zdTOjích, ať už jde o uhlí či ropu. Například ropovodem dostává­me nyní téměř tolik ropy, kolik r­­jí vytěží v Rumunsku, jemuž by třel někdo chtěl závidět jeho naftové b hatství. Už za mých mladých let se z školní příklad dávalo švýcarské ho­dinářství: co z mála surovin můž udělat země jinak na suroviny chudá Dnes už ve světě ani tak nerozho: duje, odkud a kolik musí země do­vážet surovin, ale především to, co z nich dovede vytěžit. Měřeno přísu­nem surovin, nejsme na tom vůči ostatnímu světu tak zle; horší je to v hotových výrobcích, v jejich srov­natelnosti se světovou úrovní. Oneh­dy jsem slyšel od jednoho ředitele kritický postřeh: i když nakoupíme suroviny za světové ceny, nejsme často s to udělat z nich výrobky tak, abychom je za světové ceny vyvezli Nechci tato upřímná slova zkoumá ze všech stran, ale pravdy je na nich hodně. *1

Next