Hospodářské Noviny, leden-červen 1972 (XVI/1-26)
1972-06-23 / No. 25
komentář Kvílen 1972 Dynamika tvorby zdrojfl v samotném květnu navázala na vysoké přírůstky v dosavadním letošním vývoji. V květnn bylo o 1 pracovní den více než v květnu před rokem (od začátku roku se počet pracovních dnů vyrovnal s loňským stejným obdobím); při přepočtu na stejný počet pracovních dnů se však dynamika všech na čase závislých ukazatelů proti předchozím měsícům letošního roku zpomalila. Průmyslová výroba v květnu vzrostla ve srovnání s květnem m. r. o 10,6 %, průměrná denní výroba se zvýšila o 5,6 %. Od začátku roku do konce května byla průmyslová výroba vyšší o 7,6 %. Celoroční plánovaná úroveň výroby je proti roku 1971 o 5,3 % vyšší, což znamená, že průmyslové podniky získaly v dosavadních pěti měsících předstih. Tento předstih však je nutný, protože v letošním roce je proti roku 1971 o tři pracovní dny méně (v samotném prosinci bude o 4 dny méně). S přihlédnutím k nižšímu použitelnému fondu pracovní doby a k očekávanému celkově mírnému zpomalení dynamiky v dalších měsících lze odhadnout, že průmyslová výroba za celý rok bude o 6 až 6,5 % vyšší. Řychlý rozvoj průmyslové výroby dosáhla za pět měsíců všechna průmyslová odvětví, až na průmysl skla, porcelánu _• keramiky. Ve všech odvětvích je totiž nárůst průmyslové výroby v procentech vyšší, než určuje roční státní plán. Nejrychleji, v souladu se záměry hospodářské politiky, se rozvíjí výroba v průmyslu chemie a zpracování ropy, která za pět měsíců vzrostla o 13,8 % (roční plán počítá s růstem o 8,5%), a v gumárenském průmyslu a zpracování plastických hmot, kde vzrostla o 12,6% (roční plán o 9,2%). K dalším odvětvím s rychlou dynamikou patří hutnictví železa s přírůstkem výroby o 7% (roční plán o 3,8%), výroba elektřiny a tepla se zvýšením výroby o 10,4 % (roční plán o 7,7 %) a některá odvětví spotřebního a potravinářského průmyslu. Objem textilní výroby byl za pět měsíců proti stejnému období vyšší 0 7,9% (roční plán o 5,3%), produkce oděvního průmyslu vzrostla p 7,1% (roční plán o 4,8%), kožedělného, obuvnického a kožešnického průmyslu o 8,6 % (roční plán o 4 %) a potravinářského průmyslu o 6,6 % (roční plán o 2,9%). Zvláštní pozornost si v dalších měsících zaslouží vývoj strojírenské produkce a výroby stavebních hmot. Strojírenské podniky ve velmi prudkém zpomalení výroby v dubnu sice dokázaly v kumulaci od začátku roku do konce května znovu dosáhnout relativního vyššího přírůstku (o 7,8 %), než určuje roční plán (o 7,3 %), ale před 6tih je velmi malý. Řada dalších okolností, jako např. odbytové obtíže některých výrobků ua vnitřním trhu, nedostatky v dodávkách strojů a zařízení pro investice a obtíže v kontraktaci vývozu signalizují, že strojírenství letošní celkové úkoly bude plnit jen obtížně. Ve výrobě stavebních hmot pokračovalo v květnu zpomalení dynamiky; nárůst n 6,9 % (roční plán o 6,8%) naznačuje, že dostatečné zásobování stavebnictví 1 vnitřního trhu potřebnými mate riály je třeba trvale sledovat. Stavební podniky v lednu až dubnu dokázaly mimořádně zvýšit svou produkci. Zvýšení bylo však dosaženo jen v některých podnicích a zvláště zásluhou výstavby plynovodu. 77 stavebních podniků, tj. plná třetina, nesplnilo totiž podnikové plány. V květnu došlo k citelnému zpomalení růstu stavební produkce, která vzrostla jen o 7,7 % — při přepočtu na průměrnou denní výrobu zhruba jen o 3 % — což je podstatně méně, než je tempo růstu ročního plánu (o 7,1 %). V kumulaci od začátku roku do konce května je však relativní předstih v tempu růstu dostatečně vysoký. Stavební výroba byla vyšší o 13,6 % než v lednu až květnu v roce 1971. Počet bytů dokončených v prvých pěti měsících v r. 1972 dosáhl 16,7 tisíce; tj. o 19,6 % více než před rokem. Přesto to byla jen necelá čtvrtina ročního plánu. Počet rozestavěných bytů však odhadovat, že roční plán umožňuje výstavby bytů stavební podniky splní. Příznivě se vyvíjí v letošním roce zemědělská výroba. Deštivé počasí ? květnu vytvořila dobré podmínky pro úrodu všech hlavních zemědělských plodin, jen u ovoce lze očekávat již nyní jeden z méně úrodných roků. V živočišné produkci stavy hospodářských zvířat dávají před hn poklady, že roční plán nákupu živočišných výrobků bude u masa vajec překročen a splněn u mléka. a Zemědělské závody přispěly k lepšímu zásobování obyvatelstva za pět měsíců vyššími dodávkami masa o 53 tis. tun, mléka o 83 mil. litrů a vajec o 32 mil. kusů ve srovnání s lednem až květnem 1971. Časový plán nákupu u všech druhů živočišných výrobků překročily. Doprava splnila požadavky na přepravu zboží. Přepravila za leden až květen 210 mil. tun zboží, tj. o 7,1 % více než před rokem. Příznivé je další zkracování průměrné délky oběhu vozové jednotky, která byla téměř o 5 % kratší než před rokem. Efektivnost rozvoje v uplynulých měsících neměla jednoznačný vývoj a některé ze záměrů státního plánu v jejím prosazování jsou ohroženy. Hlavním faktorem intenzivního vývoje byl růst produktivity živé práce a úkoly v jejím uplatněni budou letos pravděpodobně splněny. V průmyslu za pět měsíců vzrostla o 6,9 %, tj. o 2,4 bodu rychleji, než počítá roční státní plán; její růst kryl přírůstek výroby z 92 %. Ve stavebnic tví měl růst produktivity práce na zvyšování objemu produkce o něco nižší vliv; kryl její růst ze 77 %. Zbytek připadl na kladně posuzovaný přírůstek počtu pracovníků. Není prozatím plněn úkol ve snižování náročnosti výroby na materiálovou spotřebu. Za čtyři měsíce letošního roku vzrostly ve srovnání s lednem až dubnem min. roku výkony hospodářských organizací zahrnovaných do plánu o 5,3 %, materiálové náklady o 6,2 %. Plán na rok 1972 předpo kládal sice nižší růst výkonů o 4,3 %, ale přitom materiálové a jiné náklady měly růst o 3,3 %. Využití použitelného fondu pracovní doby se v průmyslu a stavebnictví v uplynulých měsících zlepšuje a je jedním z důvodů zvyšování produktivity práce. Koeficient směnnosti v průmyslu se v 1. čtvrtletí dále zhoršil. Na 1000 dělníků v hlavní směně pracuje v celém průmyslu, včetně nepřetržitých provozů, jen 342 dělníků v dalších dvou směnách, což svědčí o nízkém využívání základních prostředků. Naproti tomu příznivý vývoj lze konstatovat ve vývoji zásob. Ačkoliv zásoby od začátku roku do konce dubna byly vyšší než ve stejném období před rokem, v poměru k výrobě rostly pomaleji, takže doba obratu zásob se v průmyslu a stavebnictví zrychlila o 3 dny. Ve struktuře průmyslové výroby se postupně realizují příznivé změny. Vedle diferenciace ve vývoji jednotlivých odvětví a oborů to dokazuje plnění plánu odbytu. Za leden až duben vzrostly dodávky pro vnitřní obchod o 5,4 % ve srovnání se stejným obdobím min. roku (roční plán určuje růst o 4,3%), pro vývoz o 8,3% (roční plán o 5,7%). Dodávky strojů a zařízení poklesly o 3,2 % (roční plán určuje růst o 5,1 %). V zahraničním obchodě v květnu vykázal vysokou dynamiku vývoz do kapitalistických států a dovoz ze socialistických zemí; dovoz z kapitalistických států byl nižší než před rokem. Zmírněné požadavky plánu na rok 1972 na aktivní saldo obchodní bilance (plánované tempo celkového vývozu je nižší než plánovaný růst dovozu) se začínají projevovat i ve skutečnosti. Za pět měsíců se zvýšil celkový dovoz o 8,3 %, vývoz o 8,1 %. Ve vztahu k socialistickým zemím byl vývoz o 8,1 % vyšší, dovoz z těchto zemí o 14,9 % vyšší než ve stejném období před rokem. Vývoz do kapitalistických států vzrostl o 6,3 %, dovoz z těchto států byl zhruba na loňské úrovni. V investiční výstavbě se projevuje trvale náskok ze zimních měsíců a ze zelené ulice, vytvářené pro některé investiční akce. Za čtyři měsíce bylo provedeno o 15,6 % více investičních prací a dodávek než ve stejném období loni, z toho stavebních prací o 26,7 % více; stroje a zařízení zůstaly zhruba na loňské úrovni. Dynamika investičních prací se postupně zpomaluje. Ve vnitřním obchodě se vzhledem k vyššímu počtu prodejních dnů růst maloobchodního obratu zpomaluje a blíží se tempu růstu stanovenému ročním plánem. Maloobchodní obrat hlavních obchodních systémů vzrostl v květnu o 5,4 %, od začátku roku o 5,5 %. Peněžní příjmy obyvatelstva za čtyři měsíce vzrostly o 5,8 %, realizované peněžní výdaje o 5,3 %. Situace na vnitřním trhu je nejen stabilizována, ale trvale se zlepšuje uspokojováním potřeb obyvatelstva, pokud jde o strukturu zboží. Dr. Ing. VÁCLAV CÁP, Federální statistický úřad hospodářské noviny 25 / 1972 není kdy číst Je pravda, že došlo k informační explozi? O jakou explozi, jakých informací? Hovořme raději o proudu sdělovacích prostředků, který nese směs velmi rozličné materie. Voda s velkým podílem balastových ' látek. Vada je v jeho homogennosti, z níž se obtfžně loví jemně dispergované částečky, stravitelné pro konkrétní potřebu. Usmíváme se dobám, kdy forman vozil tu trochu cizokrajného zboží a s nim i novinky ze světa, ale on přežil v nás až do éry vědeckotechnické revoluce. Nemáme kdy st^t se pozornými čtenáři, ale jakmile se uchopíme autorského diktafonu, zacházíme s ním jako forman se svými rozvláčnými průpovídkami. K zamyšlení několik bodů: — Nezakládáme někdy pro jednorázový úkol nové periodikum, které bude muset podle Parklnsona žít i později — a vařit z vody? — Největší náklady máji magazíny — mozaiky stručných zajímavostí. — Čtenář čte i odborné časopisy po úhlopříčce, ba jsou i takoví virtuosově, kteří umějí přečíst celou stránku globálně. — Redakce, ač nerady, jsou nuceny ždímat vodu z rukopisů. — Naléhavou myšlenku lze vyjádřit lapidárně, např. E=mc!. — Autore, četl bys to, cos napsal? Přečetl jsem, a zjišťuji, že ne. S výjimkou nadpisu. da Když jsi přítelem Sovětského svazu, stoupencem Československo-, sovětského přátelství, máš být vzorem při budování socialistické společnosti u nás. Tím daleko více upevníš přátelství československého a sovětského lidu než mnoha ozdobnými slovy. V takovém konkrétním přístupu k československo-sovětskému přátelství bude se nejen upevňovat náš vzájemný vztah, ale i naše socialistická společnost, dále zlepšovat život našeho lidu. Tak bude naše socia listické, československé vlastenectví a internacionální přátelství k Sovětskému svazu v plné rovnováze. V další fázi jde o to, aby konkrétních činů, konkrétních příkladů, konkrétní práce bylo u nás všude více. Proto v duchu XIV. sjezdu naší komunistické strany jsme hrdi na úspěchy naší socialistické společnosti, ale také poukazujeme na slabá místa a ukazujeme cesty, jak je překonávat, jak naši společnost dále rozvíjet. GUSTÁV HUSÁK na VII. sjezdu SCSP Mírová leninská cesta Sovětského svazu zaznamenává stále větší úspěchy a pochopení. Pozitivně oceňujeme uzavření a ratifikaci smlouvy mezi Sovětským svazem, Polskou lidovou republikou a Německou spolkovou republikou, jakož i podepsání čtyřstranné dohody o Západním Berlíně. My všichni, komunisté 1 nekomunislé, jsme schvalovali pozvání presidenta Nixona do Moskvy, schvalujeme průběh a výsledky jednání mezi představiteli Sovětského svazu a presidentem Nixonem v Moskvě. Naše národy tuto politiku plně podporují, neboť vyjadřuje upřímné tužby a přání, je to politika, která odpovídá nejvlastnějším, nejhumánnějším zájmům a cílům všech demokratických a pokrokových sil ve světě. Naše komunistická strana, náš lid, vítá a podporuje každý krok, který vede k upevnění přátelství, míru a bezpečnosti nejen v Evropě, ale i v ostatních částech světa. VASIL BIEAK na manifestaci pracujících v Brně-Líšnl —-------------------------------------☆------------------------------------------------ Ve 26. čísle Hospodářských novin uveřejníme jako přílohu Organizační opatření k plánu na rok 1973 Vyhlášku o dodavatelsko-odběratelských vztazích s komentářem. V příloze najdete: ■ Organizační opatření k vypracování návrhu prováděcího státního plánu na rok 1973, schválená usnesením vlády ČSSR č. 153 z 8. června 1972, která obsahují — pokyny pro organizací plánovacích prací v průběhu rozpisu úkolů směrnic; — harmonogram postupu prací při vypracování návrhu prováděcího plánu na rok 1973; — zásady pro úpravu tvorby fondu odměn v hospodářských organizacích; — zásady pro zpracování návrhu plánu projektových prací na rok 1973. ■ Vyhlášku Státní plánovací komise ze dne 14. 6. 1972 o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu, která — upravuje postupy ústředních orgánů, orgánů středního článku řízení a socialistických organizací při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu; — upravuje, v návaznosti na ustanovení hospodářského zákoníku a zákona o národohospodářském plánování, uplatňování plánovacích aktů a bilančních gescí; — stanoví postupy při řešení rozporů vzniklých při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů; — určuje diferencované postupy na hlavních úsecích dodavatelsko-odběratelských vztahů (investiční výstavba, vývoz, dovoz, vnitřní obchod, ostatní dodávky). Vyhláška bude doplněna komentářem. Potřebný větší počet výtisků Hospodářských novin č. 26, které vyjdou v pátek 30. června 1972, objednejte včas u své PNS. VÝVOJ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V LEDNU AŽ KVĚTNU 1972 Přírůstky proti stejnému období předchozího roku (°/b) i) přírůstky proti očekávané skutečnosti — 2) přírůstky proti definitivní skutečnosti — 3) maloobchodní obrat za všechny systémy — 4) bez neplánovaných akcí v rámd kooperace, neplánovaných reexportů atd. — 5) zahrnutých do úhrnného fin. plánu — 6J leden—duben. * c N C CC > *o 2 S _ I 2 £ - 1 ! 1 Sc£ 3 S §. Ä § ’S 'S 'S« K *4 o CQ Q * J CO c Průmysl: hrubá výroba 6,8 8,9 9,7 6,9 2,0 10,6 7,6 5,3 _ průměrný počet pracovníků 0,4 0,9 0,7 0,6 0,5 0,6 0,6 0,7 produktivita práce 6,4 8,0 9,0 6,3 1,4 10,0 6,9 4,5 Stavebnictví: stavební práce průměrný počet prov. vlast, pracovníky 10,0 18,3 13,9 21,5 10,0 7,7 13,6 7,1 pracovníků 2,4 3,4 3,1 3,4 2,8 2,5 3,0 1,6 produktivita práce 7,5 14,4 10,5 17,5 7,0 5,2 10,3 5,4 byty odevzdané dodav, podniky —9,8 55,1 83,6 48,4 —17,3 6,3 19,6 1,7 Nákup: jatečných zvířat celkem 6,7 13,9 10,8 8,2 4,5 12,4 4,8 3,82) mléka 4,6 6,8 6,3 6,6 4,1 4,3 5,5 3,62) vajec 9,9 21,1 2,0 7,7 —7,1 0,9 3,4 —2,2 Maloobchodní obrat hl. obeh. systémů celkem 5,23 ) 5,6 9,2 13,1 —5,0 5,4 5,5 5,13) Zahraniční obchod: vývoz do sob. zemí 9,3 23,4 11,0 13,2 —0,6 4,8 9,4 5,64) vývoz do kapital, států 11,0 3,5 4,5 16,6 —12,5 12,4 6,3 2,14) dovoz ze soc. zemí 8,9 6,5 15,2 26,3 10,0 12,6 14,9 11,04) dovoz z kapital, států 8,4 16,1 10,1 1,5 —19,8 —2,5 —0,9 5,24) Finanční hospodaření hosp. org.5) výkony 6,4 8,9 7,9 5,3 —0,1 . 5,36 ) 4,3 materiálové aj. náklady 6,9 10,6 9,4 5,2 0,6 . 6,26j 3,3 mzdy a odměny za práci 4,6 4,6 6,6 5,3 1,3 • 4,46] 4,3 Peněžní příjmy obyvatelstva 5,4 5,1 4,5 13,9 —0,3 . 5,86 ) 4,9 ČTENÁŘI I AUTOŘI Redaktoři HN spolu s ing. Rudolfem Kostkou se sešli minulý týden na besedě se čtenáři z Dolů Vladimíra Iljiče Lenina v Komořanech. Hned úvodem můžeme napsat, že beseda to byla zajímavá a podnětná — pravděpodobně pro obě strany. Redakci přinesla nesporně celou řadu nových nápadů a postřehů, které určitě nezůstanou nevyužity. Jak zdůraznil s. Kostka v úvodním slově, specifikou pro Hospodářské r ipy je to, že většina autorů je ext *ch — a rekrutuje se právě mezi čtenáři. V tom ostatně může být jedna ze záruk aktuálnosti i odborné úrovně novin. Konkrétní připomínky účastníků besedy — byli mezi nimi především hospodářští pracovníci — potvrdily vlastně výsledky naší novoroční ankety. Také náměty na články, podle názorů účastníků aktuální a potřebné, mířily k oblastem sice dobře známým, ale zatím velice nedokonale zmapovaným. Hovořilo se o dodavatelsko-odběratelských vztazích, o investiční výstavbě a její efektivnosti, využívání rezerv, náhradních dílech, metodách plánování a podobně. Předpokládáme, že konkrétním výsledkem besedy sě čtenáři budou další materiály, které některé otázky prohloubí, případně nastolí témata nová. Přestože má hnědouhelné hornictví řadu osobitých starosti, většina z nich má co říci také jiným odvětvím národního hospodářství. Zdá se dokonce, že některé dostávají právě tady zvláště vyhraněnou podobu, př' aě se na některá ůskali naráží wiíe. A celý smysl této dlouhé řeči? V poslední době se mimořádně akcentuje význam ekonomické propagandy. Je si třeba uvědomit, že to není zdaleka pouze záležitost novinářů. Musí se na ní podílet též hospodářští pracovníci z praxe — a hlavně z podnikové sféry. Jedno poučeni z besedy se čtenáři v Komořanech je tedy v tom, že čím více nám budou lidé z podniků psát — samozřejmě příspěvky kvalifikované a aktuální — tím lépe se nám podaří zvýšit 1 zajímavost a užitečnost novin. Vac JEN V SUROVINÁCH TO NENÍ Nějak jsme sl v denním životě zvykli naříkat na nedostatek surovin, jako by to byla pouze naše nevýhoda. Většina zemí suroviny dováže musí. My máme velké plus v sovět ských zdTOjích, ať už jde o uhlí či ropu. Například ropovodem dostáváme nyní téměř tolik ropy, kolik rjí vytěží v Rumunsku, jemuž by třel někdo chtěl závidět jeho naftové b hatství. Už za mých mladých let se z školní příklad dávalo švýcarské hodinářství: co z mála surovin můž udělat země jinak na suroviny chudá Dnes už ve světě ani tak nerozho: duje, odkud a kolik musí země dovážet surovin, ale především to, co z nich dovede vytěžit. Měřeno přísunem surovin, nejsme na tom vůči ostatnímu světu tak zle; horší je to v hotových výrobcích, v jejich srovnatelnosti se světovou úrovní. Onehdy jsem slyšel od jednoho ředitele kritický postřeh: i když nakoupíme suroviny za světové ceny, nejsme často s to udělat z nich výrobky tak, abychom je za světové ceny vyvezli Nechci tato upřímná slova zkoumá ze všech stran, ale pravdy je na nich hodně. *1